Charakteristika kraje
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Česka. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem), severozápadně leží kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský.
Svou rozlohou 7 649 km² je třetím největším krajem v republice, avšak počtem obyvatel se řadí na osmé místo v Česku. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení.
Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava (část). Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné.
Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá 49,2 % celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy činí 65,8 %). Lesní hospodářství je charakteristické dostatečnými přírodními zdroji dřeva. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 40,5 % (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). V celkovém objemu těžby dřeva jehličnatých stromů zaujímá Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji druhé místo.
Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci Česka můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí podle REZZO1-4 v kraji dosahují nižších hodnot než v republice celkem. V roce 2024 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 0,23 t/km², což je 39,1 % úrovně celorepublikových měrných emisí, měrné emise oxidů dusíku 0,84 t/km² (tj. 53,4 % úrovně Česka), oxidu uhelnatého 4,59 t/km² (tj. 48,8 % úrovně Česka) a tuhých emisí 0,44 t/km² (tj. 61,5 % úrovně Česka).
K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. Na území Plzeňského kraje se vyskytuje 202 zvláště chráněných území, z toho 5 připadá na chráněné krajinné oblasti (Šumava, Český les, Slavkovský les, Brdy a Křivoklátsko).
Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v oblastech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, na Stříbrsku a Ejpovicku.
Silniční síť v Plzeňském kraji je k 1. 1. 2025 tvořena 5 147,1 km silnic a dálnic, z toho 422,4 km pokrývají silnice I. třídy, 1 495,1 km silnice II. třídy a 3 120,3 km silnice III. třídy. Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 109,3 km, z toho nejvíce v okrese Tachov (44,7 km), dále pak v okresech Rokycany (25,9 km) a Plzeň-sever (18,9 km). Provozní délka železničních tratí činila k 31. 12. 2024 v Plzeňském kraji 725,3 km.
Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s Českem atypická. Město Plzeň se svými 187 928 obyvateli představuje protiklad k malým sídlům, neboť je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Plzeňský kraj má celkem 57 měst, ve kterých žije 411 180 obyvatel, tj. 66,9 % z celkového počtu obyvatel kraje.
Od 1. 1. 2003 byla na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Česká republika nově administrativně rozdělena do 205 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. byly stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Po ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002) tak byla významná část jejich kompetencí přenesena na obce s rozšířenou působností. Plzeňský kraj byl rozdělen do 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a do nich spadajících 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU). Mezi obce s rozšířenou působností patří: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.
Hlavní sídla kraje leží na rozvojových osách regionálního významu a na západní radiální ose, která spojuje Plzeň s Prahou a směřuje koridorem k hranici s Německem. Mimo tyto osy se nachází řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí, s nedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. K oživení těchto sídel přispívá vznik malých podniků, obnova řemesel a rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch. Aby mohly být některé aktivity alespoň částečně realizovány, sdružují se obce do mikroregionů.
V období let 1990–2024 dosáhla intenzita bytové výstavby nejvyšší hodnoty v roce 2008, kdy na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 4,70 dokončených bytů. V roce 2024 dosáhla intenzita bytové výstavby hodnoty 3,02.
Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 614 640 (k 31. 12. 2024) osmým krajem v Česku a tvoří tak 5,6 % z celkového počtu obyvatel republiky. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné, v Plzni žije 30,6 % a dalších 23,3 % obyvatel je soustředěno do 17 měst s více než 5 tisíci obyvateli.
Plzeňský kraj je v republice třetím nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji představuje 80,4 obyvatel na km² (hustota v Česku činí 138,3 obyvatel na km²). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (41,6 obyvatel na km²) a Klatovy (44,6 obyvatel na km²).
K 31. 12. 2024 byl průměrný věk obyvatel kraje 43,2 let a Plzeňský kraj se v porovnání s ostatním kraji umístil na osmém místě. Nejstarší obyvatelé podle průměrného věku žili v okrese Klatovy (44,7 let), naopak nejmladší obyvatelé se vyskytovali v okrese Tachov (42,4 let).
V roce 2024 se v Česku i v Plzeňském kraji podílel na růstu obyvatel jen migrační přírůstek, který v Česku dosáhl 36 845 osob a v Plzeňském kraji 2 953 osob. Podíl Plzeňského kraje na celorepublikovém migračním přírůstku dosáhl 8,0 %. Přirozený úbytek v republice celkem činil -27 900 osob, v Plzeňském kraji -1 687 osob.
V roce 2024 dosáhl v Plzeňském kraji relativní počet živě narozených dětí hodnoty 7,5. V porovnání s celorepublikovým průměrem (7,7) byla tato hodnota nižší. Relativně nejvíce dětí se narodilo v okresech Plzeň-sever (8,1).
V počtu sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu (4,2) byla relativní hodnota Plzeňského kraje nižší než celorepublikový průměr (4,1). Relativně nejvíce sňatků bylo uzavřeno v okrese Plzeň-sever (4,6). I rozvodovost v Plzeňském kraji (2,0) byla lehce vyšší v porovnání s hodnotou v Česku (1,9). Relativně nejvíce manželství bylo rozvedeno v okresech Domažlice a Tachov (shodně 2,3) a naopak nejméně v okrese Plzeň-sever (1,8).
V roce 2024 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v běžných cenách 4,8 %. V přepočtu HDP na 1 obyvatele (637 152 Kč) se v porovnání s ostatními kraji umístil na pátém místě.
K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s. (založený v roce 1842) - největší český exportér piva, který se stal součástí mezinárodní skupiny Asahi Group Holdings Ltd. (japonská pivovarnická společnost); STOCK Plzeň-Božkov s.r.o - tradiční výrobce lihovin, v současné době největší výrobce lihovin v Česku a BOHEMIA SEKT s.r.o. ve Starém Plzenci - významný producent vín.
K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony, turbíny pro paroplynové cykly a odběrové parní turbíny. Rozvíjí se zde i vlastní výzkum a obchodní společnost. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: DIOSS Nýřany a.s. orientující se na výrobky z plechů a trubek, OKULA Nýrsko a.s. zaměřená především na zpracování plastických hmot a brýlových obrouček a LASSELSBERGER, s.r.o. reprezentující keramický průmysl.
Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, s.r.o., který vyrábí kompletní vnitřní jednotky tepelných čerpadel vzduch-voda Panasonic Aquarea. K významným zahraničním firmám se řadí firma VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. zabývající se výrobou elektronických součástek, Autoneum Pilsen s.r.o. s výrobou tkanin a textilních podlahových krytin pro automobilový průmysl, MD ELEKTRONIK spol. s r.o. s výrobou kabelových propojek a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou tepelných čerpadel, klimatizační techniky a ventilačních systémů.
Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov v euroregionu Egrensis.
V roce 2023 bylo v Plzeňském kraji (podle pracovištní metody včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců a podle předběžných údajů) zaměstnáno 228,6 tis. fyzických osob, což je 37,2 % z celkového počtu obyvatel v kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby činila (podle předběžných údajů) 38 848 Kč a Plzeňský kraj se zařadil na čtvrté místo v Česku po Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda však byla v porovnání s celorepublikovým průměrem o 5,0 % nižší.
Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2024 v Plzeňském kraji evidováno 137 926 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce fyzických osob (74,7 %). Velká část ekonomických subjektů kraje (38,3 %) má sídlo v okrese Plzeň-město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 66 subjektů s 500 a více zaměstnanci, z toho 26 zaměstnává 1 000 a více pracovníků.
Mezi organizace s větším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji: Fakultní nemocnice Plzeň, ŠKODA TRANSPORTATION a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Plzeňský Prazdroj, a.s., International Automotive Components Group s.r.o., MD ELEKTRONIK spol. s r.o., Statutární město Plzeň, Daikin Industries Czech Republic s.r.o., Faurecia Plzeň, s.r.o.
V rámci Česka patří Plzeňský kraj k oblastem s nižším podílem nezaměstnaných. K 31. 12. 2024 zde bylo v evidenci úřadu práce registrováno 13 881 uchazečů o zaměstnání. V porovnání s ostatními kraji republiky zaujímá Plzeňský kraj s podílem nezaměstnaných 3,26 % druhé nejnižší místo. Nejvyššího podílu nezaměstnaných dosáhl okres Rokycany (4,03 %), naopak nejnižší podíl nezaměstnaných je registrován v okrese Plzeň-jih (2,16 %).
K 31. 12. 2024 bylo v Plzeňském kraji 15 757 pracovních míst v evidenci úřadu práce, na jedno pracovní místo připadlo přibližně 0,9 uchazečů. Nejhorší situace byla v okrese Klatovy, zde bylo evidováno 1,9 uchazeče na jedno pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 5,9 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce.
Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 283 mateřských škol, 229 základních škol, 15 gymnázií a 45 oborů odborného vzdělání na středních školách bez nástavbového studia. Vysokoškolské vzdělání nabízí Západočeská univerzita ve svých 9 fakultách (ekonomické, pedagogické, filozofické, právnické, aplikovaných věd, strojní, elektrotechnické, zdravotnických studií a designu a umění Ladislava Sutnara). Studenti mohou studovat na lékařské fakultě v Plzni, která patří pod Univerzitu Karlovu v Praze, dále v univerzitním středisku v Plzni, které patří pod Metropolitní univerzitu, o.p.s. v Praze, a v Klatovech, kde poskytuje vysokoškolské vzdělání provozně ekonomická fakulta, která je součástí České zemědělské univerzity v Praze.
Pro cestovní ruch jsou v kraji příznivé podmínky. Město Plzeň nabízí mnoho kulturních památek, zajímavé je i jeho historické podzemí, které svým rozsahem téměř 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. K přírodním zajímavostem v Plzni patří Bolevecká rybniční soustava, což je z technického i krajinářského hlediska unikátní pozdně gotické dílo z 15. století. Je zde hustá síť rekreačních a turistických cest. K dalším často navštěvovaným místům patří Zoologická a botanická zahrada města Plzně a vrchy v okolí Plzně: Krkavec, Chlum a Sylván s rozhlednami.
Ke kulturním památkám kraje patří barokní zámek Manětín, klášterní konvent v Plasích (národní kulturní památka), zříceniny gotických hradů Radyně a Buben, renesanční zámek Kaceřov, zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, renesanční zámek Horšovský Týn, vodní hrad Švihov, zámek Kozel, barokní zámek Nebílovy, zámek Lužany, klášter v Kladrubech, hrad Kašperk, zřícenina gotického hradu Libštejn a mnoho dalších. Také Domažlice a jejich tradiční každoroční srpnové Chodské slavnosti přitahují pozornost mnoha návštěvníků.
Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava díky svým četným turistickým i cykloturistickým stezkám. Pro sjezdové i běžecké lyžování je zde mnoho upravovaných sjezdovek a běžeckých tras. K rekreaci a zlepšení zdravotního stavu je možno využít pobytu v Konstantinových Lázních, které jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rehabilitaci kardiovaskulárních chorob, na léčení pohybového aparátu a dýchacího ústrojí. K dalším místům vhodným pro rekreaci v kraji patří přehradní nádrž Hracholusky a vodáky hojně využívaná řeka Berounka.