Výzkum a vývoj v Praze v roce 2023

6. 2. 2025


V Praze pracovalo ve vědě a výzkumu (dále VaV) v roce 2023 celkem téměř 44,8 tisíc zaměstnanců. Praha byla jedním ze 6 krajů ČR, kde došlo k meziročnímu nárůstu zaměstnanců VaV. Téměř 31,9 tisíc pracovníků se věnovalo VaV na plný úvazek. Výzkumných pracovníků, kteří se plně věnovali výzkumu a vývoji, bylo 19,7 tisíc, což je 61,8 % všech zaměstnanců VaV v Praze. Světu vědy a výzkumu dominují muži. Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky byl 27,7 %, v ČR celkem to bylo o něco méně (24,3 %). Výdaje na VaV dosáhly v roce 2023 v Praze 55,2 mld. Kč, z čehož 92,4 % tvořily běžné výdaje. Nejvyšší podíl výdajů byl v podnikatelském sektoru (53,1 %). V Praze má pak důležité postavení také sektor vládní a vysokoškolský. Většina financí určených na vědu a výzkum jde do přírodních (55,1 %) a technických věd (25,9 %).

V Praze bylo ve vědě a výzkumu¹⁾ v roce 2023 celkem 44 784 zaměstnanců, což je 36,4 % všech zaměstnanců pracujících ve vědě a výzkumu v České republice. Počet zaměstnanců v tomto odvětví se v Praze od roku 2016 neustále zvyšuje a meziročně jejich počet mírně narostl o 0,7 %. V dalších 5 ze 14 krajů ČR došlo také k meziročnímu nárůstu. Naopak v celé České republice se poprvé od roku 2016 počet zaměstnanců ve VaV meziročně snížil. Největší meziroční přírůstek byl zaznamenán v Zlínském kraji (1,8 %) a naopak k největšímu úbytku došlo v Karlovarském kraji (10,6 %), přičemž v žádném jiném kraji ČR nebyl úbytek tak zřetelný. Krajem, kde je zaznamenán druhý nejvyšší počet zaměstnanců v absolutních číslech, je Jihomoravský kraj (24 561 zaměstnanců). V Praze a Jihomoravském kraji je tak zaměstnáno více než polovina (56,4 %) všech zaměstnanců výzkumu a vývoje (dále VaV), stejně jako v předchozím roce 2022.

Pokud chceme vědět, kolik osob se věnuje výzkumu a vývoji na plný úvazek, musíme vyhledat ukazatel Počet zaměstnanců ve VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV aktivitám (FTE). V Praze se výhradně VaV věnuje celkem 31 918 zaměstnanců (z toho 10 498 žen, 32,9 %), ve druhém Jihomoravském kraji pak 16 757 zaměstnanců. Pražští zaměstnanci VaV tak tvoří téměř 37,3 % všech zaměstnanců VaV v České republice věnující se pouze VaV činnostem. Pro srovnání, VaV se na plný úvazek v České republice v roce 2023 zabývalo 85 468 osob.

Graf 1: Zaměstnanci a výzkumní pracovníci ve výzkumu a vývoji v Praze (2007-2023)

Mezi zaměstnance pracující plně ve VaV jsou zařazeni jak výzkumní pracovníci, techničtí a odborní pracovníci, tak ostatní pracovníci (např. asistentky) ve vědě a výzkumu. Výzkumných pracovníků bylo v Praze 19 727, což představuje 61,8 % všech pražských zaměstnanců VaV. Techničtí pracovníci potom tvořili téměř 28 % a zbytek připadl na ostatní zaměstnance VaV. Pražští výzkumní pracovníci tvořili v roce 2023 bezmála 40,4 % všech výzkumníků v ČR.

Mezi výzkumnými pracovníky převládají pracující v podnikatelském sektoru. V roce 2023 jich bylo 8 406 a na celkovém počtu výzkumníků se podíleli 42,6 %. Právě počet pracovníků v tomto sektoru od roku 2019 nejvíce narostl (o 44 %). Ještě větší nárůst proběhl v soukromém neziskovém sektoru (šlo o dvojnásobný růst), tam jsou ale počty výzkumných pracovníků dlouhodobě nízké. V roce 2019 bylo v tomto sektoru jen 96 výzkumných pracovníků, v roce 2023 již 210. Téměř shodně velkými skupinami jsou výzkumníci pracující ve vládním sektoru (5,4 tisíc) a vysokoškolském sektoru (5,7 tisíc). Oproti předchozímu roku počet výzkumných pracovníků vzrostl v podnikatelském a soukromém neziskovém sektoru, zatímco naopak v případě vládního a vysokoškolského sektoru naopak mírně poklesl.

Zajímavý je podíl žen mezi výzkumnými pracovníky a ostatními zaměstnanci VaV (kam pro účely tohoto textu zařazujeme zaměstnance, kteří pracují ve VaV ale nejsou výzkumní pracovníci – tedy technické a ostatní pracovníky). Ve světě vědy dominují muži. Platí to jak v České republice, tak také v Praze. Mezi výzkumnými pracovníky je žen výrazně méně než mezi ostatními pracovníky, kteří jsou zaměstnáni ve vědě a výzkumu. V Praze byl v roce 2023 podíl žen mezi výzkumnými pracovníky (27,7 %) o něco vyšší než byl průměr ČR (24,3 %). Mezi ostatními zaměstnanci výzkumu a vývoje bylo žen více – v Praze to bylo 41,3 % a v ČR celkem 34,8 %. Oproti minulému roku tak nedošlo k téměř žádným změnám.

Z celkového počtu výzkumných pracovnic (5 462 žen) jich v Praze bylo nejvíce zaměstnáno v sektoru vládním (40,6 % všech pražských výzkumných pracovnic). Jejich zastoupení se však dlouhodobě snižovalo (v roce 2005 jich ve vládním sektoru pracovalo dokonce 54 %, v roce 2020 pak 44,5 %). Z velké části také výzkumné pracovnice působí v sektoru vysokoškolském (33,2 %). Ve srovnání s předchozím rokem došlo v roce 2023 jak u vládního tak u podnikatelského sektoru k menšímu nárůstu počtu výzkumných pracovnic v absolutních číslech. Ve vysokoškolském sektoru pak došlo k poklesu jejich počtu. V podnikatelském sektoru žen pracuje relativně nejméně (25,2 %).

Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP v Česku činil v roce 2023 1,83 % HDP. Mezi českými regiony najdeme tři, v nichž se dlouhodobě vynakládá na výzkum a vývoj více než 2 % krajského HDP. V Praze se v roce 2023 vynaložilo na VaV 2,69 % HDP, ve Středočeském kraji to bylo 2,04 % HDP a vůbec nejvíce to bylo v Jihomoravském kraji (2,8 % HDP). Ve čtyřech krajích se naopak vynaložilo na výzkum a vývoj v roce 2023 méně než 1 % tamního HDP. Konkrétně se jednalo o Královéhradecký, Ústecký a Karlovarský kraj a dále Kraj Vysočina. Celá EU vynaložila na výdaje do vědy a výzkumu v průměru 2,25 % HDP.

Celkové výdaje na vědu a výzkum v hlavním městě Praze dosáhly 55,2 miliard Kč. V celé České republice to bylo 139,7 mld. Kč. V Praze bylo realizováno 39,5 % výdajů na VaV, v Jihomoravském kraji téměř 16,7 % a ve Středočeském 13,2 % všech výdajů na VaV. V těchto třech krajích tedy bylo realizováno 69,4 % všech výdajů na VaV v ČR. Při bližším pohledu by byly výdaje ještě více územně koncentrovány a to do Prahy, Brna a v případě Středočeského kraje do několika málo měst nebo obcí (např. tam, kde byla vybudována vědeckovýzkumná centra).

Graf 2: Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2023

V Praze bylo v roce 2023 vynaloženo nejvíce výdajů na VaV v podnikatelském sektoru (29,3 mld. Kč, 53,1 %). Vzhledem k přítomnosti univerzit a dalších veřejných institucí zabývajících se výzkumem, je zde velká část výdajů na VaV uskutečňována vládním (14,1 mld. Kč v roce 2023, 25,5 %) a vysokoškolským (10,6 mld. Kč, 19,3 %) sektorem. Nicméně v Praze dochází od roku 2016 k pozvolnému zvyšování podílu podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV.

Výdaje na VaV jsou podle druhu výdajů děleny na běžné a investiční. Z celkového objemu 55,2 mld. Kč výdajů na výzkum a vývoj tvořily běžné výdaje 92,4 % všech výdajů (téměř 51 mld. Kč). Investiční výdaje dosáhly hodnoty necelých 4,2 mld, tedy 7,6 % všech výdajů. V rámci běžných výdajů, mzdové náklady tvoří již od roku 2010 více jak polovinu běžných nákladů. Zatímco v roce 2005 tvořil jejich podíl na běžných nákladech 47,4 %, v roce 2023 už to bylo 66,1 %.

Graf 3: Výdaje na VaV podle sektorů provádění v Praze a ČR (2013, 2018, 2023)

Tabulka 1: Výdaje na VaV v Praze a ČR podle zdroje financování (v mil. Kč)

Nejvíce jsou věda a výzkum financovány z podnikových zdrojů. V Praze byl v roce 2023 podíl podnikových zdrojů na výdajích na výzkum a vývoj na úrovni 56,2 % a v České republice celkem na 62,7 %. V sousedním Středočeském kraji se podnikové zdroje na financování výzkumu a vývoje podílely dokonce 70,5 % (zde hraje roli dominance zpracovatelského průmyslu, kde je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky). Ve srovnání s předchozím rokem došlo k navýšení financí z těchto zdrojů na pražskou VaV o 11,9 %. Veřejné domácí zdroje se na financování VaV v Praze za rok 2023 podílely z 37,9 %, přičemž meziročně došlo k mírnému nárůstu financování o 0,8 %. Co se týče podílu veřejných zahraničních zdrojů, zde byl podíl 5,4 % a meziročně se financování z těchto zdrojů snížilo o 3,4 %.

V Praze jde většina financí určených na vědu a výzkum do přírodních (55,1 %) a technických věd (25,9 %). Na sociální a humanitní vědy jde dohromady 8,8 % výdajů na VaV. Přibližně 8,1 % výdajů pak míří na lékařské vědy. Vůbec nejmenší podíl pak tvoří zemědělské vědy (2,1 %).

Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek pod tímto textem.

Kontakt:
Mgr. Tomáš Slavíček
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 052 507
E-mail: tomas.slavicek@csu.gov.cz

[1] Výzkum a vývoj (VaV) je sousloví používané pro činnosti, které systematicky pracují na rozšíření stávajícího poznání, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi. Více informací naleznete v metodické části zde. Údaje o výzkumu a vývoji byly získány prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01).