Přejít k obsahu

Struktura mezd zaměstnanců v Praze v letech 2012–2020

28. 7. 2020

 

Podle strukturální mzdové statistiky dosáhl mzdový medián mezd v Praze v roce 2020 na hodnotu 39 233 Kč. Byl o 18 % vyšší než republikový. Průměrná mzda zaměstnanců byla výrazně vyšší. V Praze dosáhla hodnoty 47 924 Kč a republikový průměr tak překročila více – o 24 %. Medián mezd žen byl v Praze nižší než medián mezd mužů – o 14 %. Stejně je tomu i v ČR celkem, kde je však rozdíl mezi muži a ženami trochu nižší. Nejvyšší mzdy pobírali řídící pracovníci, kteří dosáhli hrubé mzdy 107,7 tisíc Kč za měsíc. Jejich mzda tak byla 2,2 krát vyšší než, byl průměr za Prahu. Nejnižší mzdy mají osoby zaměstnané jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci (21,8 tisíc Kč) a jejich mzdy byly o více jak polovinu nižší (+ 54,4 %) než byl pražský průměr.

 

Z údajů strukturální mzdové statistiky lze zjistit jak průměrnou hrubou měsíční mzdu (dále jen průměrná mzda), tak také medián hrubých mezd[1]. Tedy hodnotu, která mzdy, pokud bychom je seřadili vedle sebe podle jejich výše, dělí na dvě stejně velké skupiny. Medián mezd lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni, než průměrná mzda. Téměř dvě třetiny zaměstnanců nepobírají průměrnou mzdu, která je vychýlena mzdami lidí s vysokými platy. Ve strukturální mzdové statistice lze mzdy sledovat jak podle pohlaví, tak podle vykonávaného zaměstnání (Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO) a také dalších znaků.

 

Medián hrubých mezd a průměrná hrubá mzda v krajích v roce 2020

Medián hrubých mezd a průměrná hrubá mzda v krajích v roce 2020

 

Průměrná hrubá mzda v Praze podle strukturální mzdové statistiky dosáhla v roce 2020 hodnoty 47 924 Kč. Převýšila republikový průměr o 24 %. Druhou nejvyšší mzdu měl Jihomoravský (37 683 Kč) a na třetím místě v pomyslném žebříčku krajů se umístil Plzeňský kraj (37 397 Kč). Naopak nejnižší mzdu měl kraj Karlovarský (33 617 Kč) a Zlínský kraj (34 565 Kč). Od roku 2012 průměrná mzda v Praze vzrostla o téměř 36 %, což bylo o 12 procentních bodů méně než v ČR celkem (zde byl růst téměř 48 %).

 

Medián mezd byl v roce 2020 taktéž nejvyšší v Praze (39 233 Kč), druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji měl Středočeský kraj (34 229 Kč). Pražský medián převýšil republikový o 18 %. Nejnižší úroveň mzdového mediánu měl také opět Karlovarský (30 714 Kč) a Zlínský kraj (30 863 Kč). Také medián mezd od roku 2012 vzrostl více v ČR než v Praze. V Praze byl růst mediánu 44 % a v celé ČR téměř 52 %.

 

Medián hrubých mezd dosáhl v Praze v roce 2020 zhruba 82 % hodnoty mzdového průměru. Průměrná mzda v Praze byla tak o 18,1 % vyšší než mzdový medián. Druhý největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd byl hned po Praze v kraji Jihomoravském (12,6 %). Nejmenší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl v kraji Karlovarském (8,6 %), Pardubickém (8,9 %) a Moravskoslezském (9,0 %). To ukazuje na větší mzdové rozdíly v Praze než je tomu v ostatních krajích.

 

Průměrná hrubá měsíční mzda podle pohlaví v hl. m. Praze v letech 2012–2020

Průměrná hrubá měsíční mzda podle pohlaví v hl. m. Praze v letech 2012–2020

 

Průměrná hrubá mzda i mzdový medián byly u mužů vyšší než u žen. Průměrná hrubá mzda mužů dosáhla v Praze úrovně 53 156 Kč a průměrná hrubá mzda žen byla 41 981 Kč. Průměrná hrubá mzda žen byla tedy o 21 % nižší, než mzda mužů. Medián hrubých mezd mužů dosáhl v Praze 42 300 Kč, zatímco medián žen 36 351 Kč. Mzdový medián žen byl tak o 14 % nižší než mzdový medián mužů[2]. V celé ČR je mzdový rozdíl mezi muži a ženami mírně nižší než je tomu v Praze.

 

 

Medián hrubých mezd podle pohlaví v hl. m. Praze v letech 2012–2020

Medián hrubých mezd podle pohlaví v hl. m. Praze v letech 2012–2020

Výhodou strukturální mzdové statistiky je fakt, že můžeme sledovat mzdy nejen v členění podle pohlaví, ale také podle vykonávaného zaměstnání – tedy podle skupin Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO.

Z hlediska vykonávaného zaměstnání jsou v Praze i v ČR nejlépe ohodnoceni řídící pracovníci a specialisté. Skupina řídící pracovníci zahrnuje jak řídící pracovníky na úrovni státu či velkých obchodních firem, IT firem, tak řídící pracovníky v oblasti sociální či ve vzdělávání. Mezi specialisty patří například lékaři, strojní inženýři, učitelé nebo například vývojář softwaru.

Průměrná mzda řídících pracovníků dosáhla v Praze 107,7 tisíc Kč. Jejich mzda byla 2,2 krát vyšší než byl pražský průměr všech zaměstnanců.Specialisté dosáhli v Praze na průměrnou mzdu 63,3 tisíc Kč a jejich mzda tak byla o 32 % vyšší než pražský průměr. Osoby, které vykonávaly jiná zaměstnání již na průměrnou pražskou mzdu nedosáhly.

 

Techničtí a odborní pracovníci měli v Praze průměrnou mzdu 46,6 tisíc Kč. Do této skupiny patří například elektrotechnici, letečtí operátoři nebo odborní pracovníci v oblasti účetnictví, a právě mzdová úroveň této skupiny zaměstnanců se nejvíce blíží celkové průměrné mzdě v Praze (47 924 Kč).Na mzdu mezi 30 a 40 tisíci Kč dosáhli ještě zaměstnanci ve skupinách Úředníci, Řemeslníci a opraváři a Obsluha strojů a zařízení a montéři.

Druhou nejnižší mzdu měli v Praze pracovníci ve službách a prodeji - dosáhli na 28,5 tisíc a jejich mzda byla o téměř 41 % nižší než pražský průměr.

Nejhůře na tom v Praze byli osoby zaměstnané jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Ti dosáhli na průměrnou hrubou mzdu 21,8 tisíc Kč a jejich mzda byla dokonce o více než polovinu nižší (o - 54,4 %) než byl pražský průměr hrubých mezd.

 
 

Průměrná hrubá mzda v Praze v roce 2020 podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)

Průměrná hrubá mzda v Praze v roce 2020 podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)

Od roku 2012 do roku 2020 v Praze nejvíce vzrostla průměrná mzda pracovníkům ve službách a prodeji (o + 54 %). Podobný růst mzdy byl zaznamenán u pomocných a nekvalifikovaných dělníků (růst o více než 42 %), řemeslníků a opravářů a u osob v kategorii obsluha strojů a zařízení, montéři (o téměř 42 %).

Pokud porovnáme pražské údaje se situací v ČR, tak u všech skupin zaměstnání byl mezi lety 2012 až 2020 růst mezd v ČR vyšší než v Praze. Nejvyšší růst mezd byl taktéž u pracovníků ve službách a prodeji (růst o 69 %) a u pomocných a nekvalifikovaných dělníků (+ 52 %). Třetí nejvyšší růst mezd v ČR byl u specialistů (+ 50 %), čímž ČR mírně dohání náskok specialistů pracujících v Praze, u nichž byl růst mezd menší (o + 37 %).

 
 

Údaje ze strukturální mzdové statistiky vychází z databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a z administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.  Vzhledem ke způsobu zjišťování podávají údaje ze strukturální mzdové statistiky informace jak o průměrných mzdách tak o mediánu mezd. Údaje jsou zjišťovány podle pohlaví a jsou tříděny podle povahy vykonávaného zaměstnání zařazené v klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO).

Údaje nelze srovnávat s výsledky statistických šetření ČSÚ v podnicích, kde se zjišťuje celkový objem mzdových prostředků a ten je poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny.

 

Více k metodice lze nalézt v publikaci Struktura mezd zaměstnanců v části „Úvod“.

 

Kontakt:

Jana Podhorská

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 737 280 502

E-mail: jana.podhorska@csu.gov.cz

 


[1] V případě obou ukazatelů se jedná o hrubé mzdy placené  zaměstnancům  v Kč na měsíc.

[2]O rozdílech mezi mzdami mužů a žen lze nalézt více informací například na webu ČSÚ https://www.czso.cz/csu/czso/1-pmz_mv části „Jak je to s diskriminací žen ohledně jejich mezd?“