Cestovní ruch v Praze ve 3. čtvrtletí 2024

8. 11. 2024

Ve 3. čtvrtletí 2024 bylo zaevidováno v pražských hromadných ubytovacích zařízeních 2,2 mil. hostů a 5,2 mil. přenocování. Převládali cizinci (83,5 % z celkového množství hostů a 87 % z celkového množství přenocování). Meziročně se počet hostů navýšil o 2,5 %. Přírůstek se týkal pouze nerezidentů, kterých přijelo o 4,3 % více. Českých a moravských hostů naopak 5,7 % ubylo. Ve srovnatelné časové řadě od roku 2012 byla letošní letní sezóna v Praze čtvrtá nejúspěšnější.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze

V období od července do září 2024 se ubytovalo v pražských hromadných ubytovacích zařízeních 2 216 580 hostů převážně ze zahraničí (83,5 %). Celkově hostů meziročně o 2,5 % (54,3 tis.) přibylo. Za rekordním třetím čtvrtletím 2019 zaostal počet ubytovaných pouze o 3,5 %, ve srovnatelných údajích od roku 2012 jde o čtvrtou nejvyšší hodnotu.

Odlišný byl vývoj v rozdělení na domácí a zahraniční hosty.

Graf 1: Hosté a přenocování v Praze – Q3 2015 až Q3 2024

Hosté ze zahraničí v celkové návštěvnosti ve třetím kvartále 2024 výrazně převažovali. Během sledovaných tří měsíců jich přicestovalo 1 850 350. Na celkové návštěvnosti se podíleli 83,5 %. Z dlouhodobého pohledu je patrné, že se Praha navrací k modelu fungujícímu zde před pandemií covid-19, kdy byla zaměřenost na zahraniční klientelu i v porovnání s ostatními velkými evropskými městy nadprůměrná. V porovnání se srovnatelným obdobím předchozího roku stoupl počet nerezidentů o 4,3 % (76,4 tis.).

Graf 2: Podíl rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu hostů – Q3 2015 až Q3 2024

Přijížděli zejména Evropané (69,8 % z celkového množství zahraničních hostů), i když jejich počet meziročně zanedbatelně poklesl (-0,5 %). O více než pětinu přibylo Asijců (podíl 14,6 %) a o 17 % Američanů (podíl Severní Ameriky 10,4 %; podíl Jižní Ameriky 3,1 %).

Graf 3: Podíl nerezidentů z jednotlivých zemí na jejich celkové návštěvnosti v Praze ve 3. čtvrtletí 2024

Více než polovinu příjezdů ze zahraničí obstarali hosté z pouhých sedmi zemí, přičemž s výjimkou velmi významného zdrojového trhu v podobě Spojených států, šlo o země evropské. Ačkoliv byl u německých hostů v absolutních číslech zaznamenán ze všech národností nejvyšší meziroční pokles (-20,1 tis. osob), prvenství této země tím nijak ohroženo nebylo. Podíl Němců na celkové návštěvnosti ze zahraničí přesáhl 15 %. Dalších 9 % zahraničních hostů tvořili turisté ze Spojených států, kterých 23,4 tis. přibylo a přijelo jich 167,3 tis. Trojici zemí s nejvyšší návštěvností uzavírá Velká Británie a Severní Irsko (112,8 tis.), velmi podobnou návštěvnost zaevidovala hromadná ubytovací zařízení taktéž u hostů z Polska (109,2 tis.).

Z dalších zemí stojí za zmínku více než stoprocentní nárůst návštěvnosti ze strany čínských hostů, za nímž se nepochybně skrývá v první řadě obnovení přímých letů do Číny (Peking), ke kterému došlo na konci června. Počet čínských turistů byl v letošním třetím kvartále na úrovni 42,3 % stavu za stejné období roku 2019 (před pandemií).

Rezidentů zavítalo do Prahy během letní sezony 366 230. Oproti srovnatelnému období předchozího roku návštěvnost z ostatních krajů České republiky poklesla o 5,7 % (22 110 osob). V porovnání se třetím čtvrtletím roku 2019 přijelo rezidentů o 21,6 % více, ale Čechů a Moravanů ubývá v pražských hromadných ubytovacích zařízeních již pátý měsíc v řadě za sebou.

Od počátku roku do konce září 2024 zaznamenala hromadná ubytovací zařízení v české metropoli příjezd 5 876 170 hostů. Meziroční nárůst jejich počtu dosáhl na 7,6 % (414,6 tis.). Více než 80 % hostů byli cizinci, jedna pětina čeští rezidenti. Počet hostů za prvních devět měsíců roku je letos druhý nejvyšší v historii od roku 2012. Ještě o 105 tis. hostů více je zaneseno ve statistikách z roku 2019. I v hodnocení celkového letošního dosavadního vývoje kralují v návštěvnosti němečtí turisté, kterých Praha přivítala více než tři čtvrtě milionu. Druhá a třetí příčka patří občanům USA a Britům.

Přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze

Počet přenocování ve třetím čtvrtletí 2024 dosáhl v hlavním městě na 5 220 788, což je o 3,6 % (181,7 tis.) více než před rokem. Více než 4,5 mil. přenocování (87 %) připadá na zahraniční hosty. V dlouhodobém pohledu se jedná o čtvrtou nejsilnější letní sezonu od roku 2012. Více turistů přijelo do Prahy pouze v letech 2017-2019, tedy těsně před covidovou pandemií. Za rokem 2019 zaostala Praha v počtu přenocování v letošním roce o 3,4 % (184,5 tis.).

Počet přenocování hostů ze zahraničí vzrostl meziročně o 5,1 % (takřka 221 tis.), u rezidentů naopak o 5,5 % (39,3 tis.) poklesl. Ze zahraničních hostů strávili nejvíce nocí v pražských hotelech, penzionech, kempech a dalších ubytovacích zařízeních občané Spolkové republiky Německo (671,1 tis.; 14,8 % z celkového množství přenocování nerezidentů), Spojených států (432,9 tis.; 9,5 %) a Velké Británie a Severního Irska (300,2 tis.; 6,6 %). Nad hranicí 200 tisíc přenocování se pohybovaly i Itálie, Polsko a Španělsko.

Průměrný počet přenocování ve třetím čtvrtletí v Praze dosáhl na 2,4 noci, u hostů ze zahraničí na 2,5 noci a u rezidentů na 1,8 noci.

Graf 4: Počet přenocování a průměrný počet přenocování na 1 hosta v Praze ve 3. čtvrtletí 2024

Od počátku roku se v Praze uskutečnilo ve sledovaných zařízeních 13,4 mil. přenocování, meziročně o 7,6 % (946,8 tis.) více.

Porovnání krajů

V hromadných ubytovacích zařízeních v Česku se ve 3. čtvrtletí 2024 ubytovalo 7,7 mil. hostů. Celorepublikově převažovali hosté z České republiky (58,9 %) nad zahraničními turisty (41,1 %). Většina nerezidentů se ubytovala v hlavním městě (58,2 % z celorepublikového množství), s velkým odstupem následoval kraj Jihomoravský (8,2 %), Karlovarský a Jihočeský (oba 6,3 %). Rezidenti v letní sezoně mířili v první řadě do Jihočeského (13 %), Jihomoravského (12,4 %) a Královéhradeckého kraje (10 %). Na Prahu připadá 8 % z celkového množství ubytovaných rezidentů a šesté místo v pořadí krajů. Ve složení pražských hostů tradičně jako v jediném kraji převládala zahraniční klientela (83,5 %). Ve všech ostatních krajích měli výraznou převahu rezidenti. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde byly podíly domácích a zahraničních hostů v podstatě vyrovnané. Celkově v České republice ve třetím kvartále meziročně ubylo 1 % hostů (81,9 tis.). Zatímco nerezidentů 4,4 % (135 tis.) přibylo, domácí hosté se ubytovávali méně (-4,5 % a -216,9 tis.). Méně rezidentů zaznamenaly ve třetím kvartále letošního roku ve svých ubytovacích zařízeních všechny kraje s výjimkou Ústeckého. Důvodem může být vyšší preference českých občanů trávit dovolenou v zahraničí, ale také obtížná ekonomická situace, která se týká řady domácností a vyvolává snížení poptávky po trávení dovolené mimo domov obecně.

Graf 5: Podíl krajů na celkové návštěvnosti ze zahraničí ve 3. čtvrtletí 2024

Graf 6: Podíl krajů na celkové návštěvnosti rezidentů ve 3. čtvrtletí 2024

Praha byla jediným krajem, kde v období od července do září 2024 celkový počet hostů vzrostl (o 2,5 % a 54,3 tis.), což je dáno vysokým podílem nerezidentů, kterých přibývalo. (Pro úplnost je třeba dodat, že zanedbatelné přírůstky byly vykázány i v krajích Ústeckém a Jihočeském). Méně ubytovaných rezidentů a obecně nižší zastoupení zahraničních hostů znamenalo pro ostatní kraje celkový meziroční pokles počtu hostů (v rozmezí od -0,1 % ve Středočeském kraji po 8,5 % v Olomouckém kraji).
Na výsledcích všech krajů se projevily i povodně v měsíci září, které znemožnily cestování do některých oblastí (např. v Olomouckém kraji) a zasaženým obyvatelům zabránily v realizaci dovolených na velmi dlouhou dobu. Nejsou ale jediným důvodem pro pokles počtu rezidentů, protože již v červenci zaznamenala česká a moravská ubytovací zařízení ve svém souhrnu pokles počtu domácích hostů o 4,6 %.

Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) jsou zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu.
Výsledky za 3. čtvrtletí 2024 byly sestaveny standardně na základě zpracování výkazu CR 1-12 a CR 3-04. Údaje za 3. čtvrtletí i prvních devět měsíců roku 2024 jsou předběžné.
Další údaje a metodické vysvětlivky k prezentovaným (předběžným) údajům naleznete zde: https://csu.gov.cz/metodika_casove_rady_cestovni_ruch

Kontakt:
Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz