Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Zemědělství v Pardubickém kraji podle Integrovaného šetření 2020

31. 3. 2022

Integrované šetření v zemědělství 2020 probíhalo na podzim roku 2020 jako plošné zjišťování a jeho výsledky za kraje ČSÚ zveřejnil v prosinci 2021. Obsahem a cílem navázalo na výběrové šetření z roku 2016, 2013, 2007, 2005, 2003 a celoplošná zemědělská šetření Agrocenzus 2010 a 2000. Šetření proběhlo ve všech členských státech EU. Cílem šetření bylo zjistit detailní a komplexní údaje o velikosti, struktuře a vývoji zemědělských subjektů, jejich vybavenosti, výrobní orientaci a mimozemědělských a doplňkových činnostech. Současně byly zjišťovány i informace o rozsahu ekologického zemědělství. Šetření je také podkladem pro aktualizaci Zemědělského registru, vedeného Českým statistickým úřadem. Registr slouží jako základna pro každoroční zjišťování v zemědělství. Výsledky budou využity pro formování zemědělské politiky nejen v České republice, ale i Evropské unii.

Pro Integrované šetření v zemědělství 2020 byly použity prahové hodnoty stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1091, které odpovídají 98% pokrytí celkové obhospodařované zemědělské půdy (s výjimkou zelinářských zahrad) a 98% pokrytí dobytčích jednotek1). Data za Hlavní město Prahu jsou publikována v agregaci s údaji za Středočeský kraj. Prezentované výsledky Agrocenzu 2000 byly za účelem srovnatelnosti přepočteny podle prahových hodnot stanovených pro IŠZ 2020.

Integrované šetření v zemědělství v roce 2020 přineslo aktualizovaná data o zemědělském sektoru v krajích České republiky. Do šetření bylo zahrnuto celkem 28 909 zemědělských subjektů, z toho 24 648 (85,3 %) subjektů fyzických osob a 4 261 (14,7 %) subjektů právnických osob. Mezi fyzickými osobami převažovali zemědělští podnikatelé (18 667 subjektů; 75,7 %); právnické osoby byly reprezentovány především společnostmi s ručením omezeným (2 875 subjektů; 67,5 %), akciovými společnostmi (664 subjektů; 15,6 %) a družstvy (492 subjektů 11,5 %). Ve srovnání s rokem 2000 se počet zemědělských subjektů hospodařících na území ČR snížil o více než čtvrtinu (-26,0 %). Počet subjektů fyzických osob se snížil téměř o třetinu (-31,9 %). Téměř o polovinu vzrostl počet subjektů právnických osob (+47,7 %), zejména společností s ručením omezeným (+112,8 %), výrazně se snížil počet družstev (-33,7 %).

V Pardubickém kraji se v roce 2020 do integrovaného šetření v zemědělství zapojilo 1 578 zemědělských subjektů, z toho 1 344 (85,2 %) subjektů fyzických osob a 234 (14,8 %) subjektů ve vlastnictví právnických osob. Porovnáním s výsledky šetření roku 2000 se počet zemědělských subjektů v kraji snížil téměř o třetinu (-31,6 %), pokles byl tedy výraznější (rozdíl 5,5 procentních bodů) než na republikové úrovni. Počet zemědělských subjektů fyzických osob se na území kraje během dvaceti let snížil o více než třetinu (-36,6 %). Naopak počet zemědělských subjektů právnických osob v Pardubickém kraji ve srovnání s rokem 2000 vzrostl (o 26,5 %), přírůstek však byl v mezikrajském srovnání třetí nejnižší.

tabulka Zemědělské subjekty podle právní formy v krajích ČR k 30. 9.

Zemědělské subjekty v roce 2020 obhospodařovaly 3 494 tis. ha zemědělské půdy, tj. 44,3 % rozlohy České republiky, v roce 2000 to bylo 46,0 %; během 20 let se plocha obhospodařované zemědělské půdy snížila o 130 tis. ha. V Pardubickém kraji činila v roce 2020 výměra obhospodařované zemědělské půdy bezmála 230 tisíc ha, tj. 50,9 % rozlohy kraje a ve srovnání s rokem 2000 se výměra zemědělské půdy snížila o 10,5 tis. ha. Jak naznačuje níže umístěný graf, se snižováním výměry zemědělské půdy se pojí i přesuny ve způsobu jejího využití. Zatímco orná půda a ovocné sady zaznamenaly během dvaceti let snížení podílu na obhospodařované zemědělské půdě, zvyšovaly se výměry trvalých travních porostů jak na republikové úrovni, tak i na úrovni Pardubického kraje.

Obhospodařovaná zemědělská půda podle druhu v Pardubickém kraji a ČR k 30. 9.

graf

 

tabulka Obhospodařovaná zemědělská půda v krajích ČR k 30. 9.

K významným změnám došlo v průběhu dvaceti let ve vlastnických vztazích k půdě. Zatímco v roce 2000 subjekty hospodařily téměř výhradně na půdě pronajaté (92,0 % v ČR; 93,8 % v Pardubickém kraji a zároveň 2. nejvyšší podíl ve srovnání krajů); v roce 2020 již zemědělské subjekty na území České republiky vlastnily 27,3 % celkové výměry obhospodařované půdy (27,1 % v Pardubickém kraji).

Výměra obhospodařované zemědělské půdy na 1 podnik podle právní formy
v Pardubickém kraji a ČR k 30. 9. 2020

graf

Značné rozdíly existují v kraji stejně jako v celé ČR mezi průměrnou velikostí zemědělských podniků fyzických a právnických osob. Průměrná velikost zemědělských podniků fyzických osob v kraji v roce 2020 (vyjádřená výměrou obhospodařované zemědělské půdy) činila 43,4 hektaru a byla pouze o 1,1 hektaru vyšší než celostátní průměr. Naproti tomu průměrná velikost podniků právnických osob v kraji byla oproti průměru ČR vyšší o čtvrtinu, tedy téměř o 160 hektarů a činila 732,9 hektaru. Vyšší průměrná výměra podniků právnických osob v kraji je dána především větší průměrnou výměrou půdy obhospodařované zemědělskými družstvy (o 41 %), než činí celostátní průměr. Výměra půdy společností s ručením omezeným a akciových společností působících v zemědělství na území kraje je spíše podprůměrná.

V roce 2020 hospodařilo v ekologickém zemědělství na území České republiky více než 4,5 tisíce zemědělských subjektů. Čtyři pětiny těchto podniků vlastnily fyzické osoby a průměrná velikost podniků vyjádřená výměrou obhospodařované zemědělské půdy činila 63,5 hektaru. Jedna pětina zemědělských subjektů představovala podniky právnických osob s průměrnou výměrou 309,5 hektaru.

kartogram Ekologické zemědělství

Počet zemědělských subjektů v ekologickém zemědělství hospodařících na území Pardubického kraje je ve srovnání krajů České republiky nejnižší bez ohledu na vlastnictví. Obdobně i průměrná výměra zemědělské půdy subjektů hospodařících v ekologickém zemědělství v kraji patří k nejnižším v mezikrajském srovnání. V Pardubickém kraji bylo v roce 2020 v ekologickém zemědělství evidováno 162 podniků fyzických osob s průměrnou výměrou 53,2 hektaru a 28 podniků právnických osob s průměrnou výměrou 282,9 hektaru.

V relativním vyjádření tvořily zemědělské subjekty hospodařící v ekologickém zemědělství v roce 2020 na území České republiky 15,7 % ze všech zemědělských podniků. Jak je patrné z výše umístěného kartogramu, nejvyšší podíl zemědělských subjektů hospodařících ekologicky vykázaly kraje Karlovarský (46,2 % ze všech zemědělských podniků), Plzeňský (28,9 %) a Liberecký (26,8 %); nejnižší podíly byly evidovány v krajích Jihomoravském (5,9 %), Středočeském spolu s Hl. městem Prahou (9,9 %), Pardubickém (12,0 %) a v Kraji Vysočina (12,3 %).

Do celkového počtu pracujících v zemědělství se v integrovaném šetření započítávají zaměstnané osoby pracující jak pravidelně, tak i nepravidelně (osoby pracující na dohodu i osoby nepřímo zaměstnané podnikem (OSVČ a agenturní zaměstnanci)). Z celkového počtu 177 tisíc pracujících v zemědělství v ČR k 30. 9. 2020 jich bylo nejvíce sečteno v Jihomoravském, Středočeském kraji (vč. Hlavního města Prahy) a v Kraji Vysočina. Pardubický kraj se počtem 13 735 pracujících v zemědělství zařadil na 5. nejvyšší pozici v mezikrajském srovnání. Zaměstnanci tvoří 45,8 % všech pracujících v zemědělských podnicích v Pardubickém kraji, což představuje zároveň 4. nejvyšší podíl mezi kraji ČR, přičemž celostátní průměr je nižší a činí jen 40,6 %.

Zemědělské podniky na území České republiky k 30. 9. 2020 pravidelně zaměstnávaly 124,5 tis. osob, po přepočtu na plně zaměstnané to bylo 89,7 tisíc osob. Porovnáním počtu pravidelně zaměstnaných pracujících v zemědělství mezi roky 2000 a 2020 vidíme úbytek počtu pracujících ve všech krajích, na republikové úrovni dosahuje téměř 40 %.

Zemědělské podniky sídlící v kraji pravidelně zaměstnávaly k 30. 9. 2020 celkem 9 tisíc osob, z toho ženy tvořily 33,7% podíl, což je o jeden procentní bod vyšší podíl, než činí celostátní průměr. Polovina všech pravidelně zaměstnaných osob v kraji odpracovala v období od října 2019 do září 2020 více než 1 800 hodin a téměř pětina osob vykázala odpracované hodiny v kategorii do 450 hodin. Ženy v kraji vykazují ve srovnání s průměrem všech zaměstnaných osob nižší (42,8%) podíl v kategorii 1 800 a více odpracovaných hodin; naopak vyšší (21,4%) podíl byl evidován u žen, které odpracovaly do 450 hodin.

tabulka Pravidelně zaměstnaní pracující v zemědělství v krajích ČR k 30. 9.

Z důvodu srovnatelnosti byl do předcházející tabulky zařazen ukazatel obhospodařovaná půda na 1 pravidelně zaměstnaného pracovníka. Porovnáním s celostátními údaji vidíme, že v roce 2020 v Pardubickém kraji připadalo na 1 pracovníka o 2,6 hektaru obhospodařované půdy méně oproti republikovému průměru a výměra 25,5 ha obhospodařované půdy na pracovníka je třetí nejnižší při srovnání krajů.

Součástí Integrovaného šetření v zemědělství 2020 bylo i zjišťování úrovně zemědělského vzdělání vedoucích pracovníků. Jak celostátně, tak i v Pardubickém kraji je počet vedoucích pracovníků pouze s praktickými zkušenostmi vyšší (46,8 % v ČR; 42,8 % v kraji) než počet vedoucích s úplným zemědělským vzděláním (35,8 % v ČR; 39,0 % v kraji), přibližně třetina vedoucích pracovníků se věnuje i dalšímu odbornému vzdělávání. Při bližším pohledu na úroveň vzdělání výhradně mezi ženami je situace mírně odlišná než u celku. Kategorie vedoucích pracovnic pouze s praktickými zkušenostmi je v Pardubickém kraji téměř 50% (54,8 % u vedoucích pracovnic v ČR), podíl žen se středním vzděláním s maturitou, vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním je v kraji pátý nejvyšší, vyučených žen mezi vedoucími pracovnicemi je v mezikrajském srovnání relativně nejméně (9,3 % v kraji; 11,5 % v ČR).

V rostlinné produkci ve všech krajích České republiky tvoří dominantní úlohu obiloviny. Jejich podíl na obhospodařované orné půdě na úrovni republiky činí 53,9 % a v krajích se pohybuje od 47,3 % u zemědělských podniků z Kraje Vysočina po 61,9 % v Jihomoravském kraji. Podíl osevních ploch obilovin v Pardubickém kraji v roce 2020 byl v mezikrajském srovnání druhý nejnižší a činil 49,6 % orné půdy.

Další významnou skupinu tvoří plodiny sklízené na zeleno, jejichž podíl tvoří pětinu republikové výměry orné půdy, ale v jejich zastoupení na krajské úrovni jsou i největší rozdíly. V Kraji Vysočina a v Karlovarském kraji tvoří plodiny sklízené na zeleno 30% podíl, v Pardubickém kraji je jejich podíl čtvrtinový a v Ústeckém kraji mírně převyšuje 11 % výměry orné půdy kraje.

tabulka Využití orné půdy v krajích ČR v roce 2020 

Technické plodiny, mezi které se zahrnují olejniny i léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, byly v roce 2020 na úrovni ČR pěstovány na 18,5% podílu orné půdy. Tato skupina plodin má v mezikrajském srovnání obdobné zastoupení na výměře orné půdy ve všech krajích. Zemědělci v Pardubickém kraji využili 18,7 % orné půdy na pěstování technických plodin, což byl zároveň čtvrtý nejvyšší podíl ve srovnání krajů.

tabulka Stavy hospodářských zvířat v krajích ČR k 30. 9. 2020

Počty hospodářských zvířat zahrnují užitková zvířata ve vlastnictví či v držení zpravodajských jednotek ke konci září 2020. Největšími chovateli skotu jsou zemědělské podniky z Jihočeského kraje a z Kraje Vysočina, vysokou intenzitou chovu se k nim řadí i zemědělci z Plzeňského, Libereckého a Pardubického kraje. Nejvyšší stavy prasat byly evidovány v Kraji Vysočina a Středočeském kraji (spolu s Hl. městem Prahou), maximální intenzita chovu prasat v Karlovarském a Libereckém kraji. K největším chovatelům drůbeže patří zemědělci ve Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Pardubickém kraji. Dominantní postavení na republikovém úhrnu mají včelaři z Jihomoravského kraje, jejich včelstva tvořila 90 % rojů v České republice, na druhé pozici jsou včelaři z Pardubického kraje (5,9 %).

 

Shrnutí:

  • během dvaceti let se snížila celková výměra obhospodařované zemědělské půdy, dochází i k přesunům ve způsobu jejího využití;
  • ve srovnání s rokem 2000 se snížil počet zemědělských subjektů hospodařících v České republice o čtvrtinu, v Pardubickém kraji byl pokles téměř třetinový, z hlediska obhospodařované půdy však mají zemědělské subjekty v průměru větší velikost;
  • dochází k významným změnám ve vlastnických vztazích k půdě, zatímco v roce 2000 hospodařily zemědělské subjekty na území kraje téměř výhradně na půdě pronajaté (93,8 %), v roce 2020 vlastnily již více než čtvrtinu celkové výměry zemědělské půdy;
  • počet zemědělských subjektů hospodařících v ekologickém zemědělství na území kraje i průměrná výměra zemědělské půdy těchto subjektů patří k nejnižším v mezikrajském srovnání;
  • pátý nejvyšší počet pracujících v zemědělství;
  • kraj má po přepočtu na zaměstnaného pracovníka třetí nejmenší plochu zemědělské půdy a sedmou nejmenší plochu orné půdy;
  • šestý nejvyšší podíl na úhrnu v ČR pěstovaných plodin mají zemědělci v kraji u plodin sklízených na zeleno, technických plodin a u cukrovky technické;
  • páté nejvyšší stavy skotu a prasat v kraji, u drůbeže je počet dokonce čtvrtý nejvyšší.

Z dalších oblastí, které byly součástí Integrovaného šetření v zemědělství 2020, lze zmínit:

  • podíl využívané obhospodařované půdy najaté od jiných vlastníků je v kraji nadprůměrný;
  • z 564 ha zavlažovatelných ploch v kraji byly v roce 2020 dvě třetiny skutečně zavlažovány;
  • na hnojenou obhospodařovanou zemědělskou půdu v kraji jsou ze dvou třetin použita minerální hnojiva a z jedné třetiny statková hnojiva živočišného původu;
  • počet odchovaných selat v hmotnosti do 20 kg byl v mezikrajském srovnání 4. nejvyšší;
  • polovina hospodářských zvířat druhu jelenovitých chovaných pro produkci na území republiky je ve stavu zemědělských podniků v kraji;
  • v chovech drůbeže na území kraje jsou nejvyšší stavy slepic a kohoutů v porovnání krajů ČR.

 



1) Dobytčí jednotka (DJ) – standardní měřicí jednotka umožňující sdružení různých kategorií hospodářských zvířat za účelem jejich srovnání. 1 DJ představuje 500 kg živé váhy zvířete.