Struktura mezd zaměstnanců v Pardubickém kraji v roce 2023

28. 6. 2024

Podle výsledků strukturální mzdové statistiky činila průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2023 v Pardubickém kraji 41 036 Kč, což byla druhá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Poměr mediánu mezd (37 328 Kč) k průměrné mzdě (91,0 %) byl mezi kraji (stejně jako v roce 2022) nejvyšší. Medián mezd žen kraji v kraji představoval 88,3 % mediánu mezd mužů, což je druhý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání po Karlovarském kraji.

Průměrná hrubá mzda v Pardubickém kraji patří podle výsledků strukturální mzdové statistiky dlouhodobě k nejnižším v mezikrajském srovnání. V roce 2023 se hodnotou 41 036 Kč měsíčně řadila mezi kraji na druhou nejnižší pozici (s minimem 39,7 tis. Kč v Karlovarském kraji a maximem 57,3 tis. Kč v Praze).

Medián mezd (mzda uprostřed mzdového rozdělení) se nachází pod průměrnou mzdou; dlouhodobě za průměrem nejvíce zaostává v Praze (regionu s nadprůměrným podílem osob s vysokými příjmy). Naopak nejblíže byl medián mezd k průměru v posledních šesti letech v Pardubickém kraji (v roce 2023 zde představoval 91,0 % průměrné mzdy při 81,1% podílu v Praze).

Hodnotou mediánu mezd 37 328 Kč v Pardubickém kraji v roce 2023 se tento region řadil na 11. místo v mezikrajském srovnání (o jednu pozici horší umístění než v předchozím roce). Meziročně se v kraji i celé ČR medián zvýšil o 5,6 %, tedy menší měrou než v roce 2022 (v letech 2017 až 2019 přitom medián mezd rostl v průměru o 8 % ročně).

Medián mezd v roce 2023 meziročně rostl ve většině krajů (s výjimkou Libereckého, Zlínského, Jihočeského a Královéhradeckého) rychleji u žen (v Pardubickém kraji vzrostl o 6,2 %) než u mužů (v kraji o 5,6 %).

Medián mezd podle pohlaví v krajích ČR (meziroční změny)
Zdroj: MPSV, MF

V roce 2023 dosahoval medián mezd u mužů v Pardubickém kraji 39 650 Kč a byl třetí nejnižší za Karlovarským a Olomouckým krajem; medián mezd žen v hodnotě 34 998 Kč se řadil doprostřed žebříčku krajů. V roce 2023 představoval medián mezd žen v kraji 88,3 % mediánu mezd mužů, což byl v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší podíl za Karlovarským krajem s 90,2 %; na druhé straně ve Zlínském kraji činil tento podíl 81,4 %. V absolutním vyjádření zaostával medián mezd žen v Pardubickém kraji za muži o 4,7 tis. Kč, v celé ČR pak o 5,6 tis. Kč.

Medián mezd v krajích ČR v roce 2023 (poměrové ukazatele)
Zdroj: MPSV, MF

V roce 2023 byl v kraji patrný meziroční nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech publikovaných hlavních kategoriích zaměstnání (dle klasifikace CZ-ISCO). Nejvyšší růst byl zaznamenán mezi technickými a odbornými pracovníky (o 7,6 %); nejmenší měrou (o 1,4 %) vzrostly mzdy v kategorii řídících pracovníků.

S výjimkou pomocných a nekvalifikovaných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji byly mzdy v kraji v roce 2023 pod celorepublikovým průměrem, procentuálně nejvíce v případě řídících pracovníků a specialistů, u nichž je průměr ČR velmi silně ovlivněn hl. m. Prahou. Mzdy specialistů v kraji byly dokonce (již pátým rokem) nejnižší v mezikrajském srovnání, mzdám pracovníků obsluhujících stroje a zařízení vč. montérů však patřilo poslední místo mezi kraji v letech 2011 až 2021 celkem 9x (v roce 2023 byly, stejně jako v roce předchozím, mezi kraji druhé nejnižší).

Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání v Pardubickém kraji
Zdroj: MPSV, MF

O strukturálním šetření mezd zaměstnanců:

Strukturální šetření mezd zaměstnanců v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk). 

Od roku 2011 výsledky výběrově pokrývají celou zaměstnaneckou populaci v ČR, neboť jsou nově zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci z podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob. Údaje za poslední dva roky bývají zpětně revidovány.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy (aritmetického průměru) není ovlivněn extrémními hodnotami a lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Bližší metodický popis šetření včetně dat za ČR i kraje je k dispozici v publikaci:

Struktura mezd zaměstnanců - 2023
(krajská data viz tabulky řady B; v tab. A22 mzdy v jednotlivých zaměstnáních v ČR)