Charakteristiky SO ORP

Správní obvod Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje, na jihu sousedí s obcemi Svitavska, jihozápadní a západní částí hraničí se správním obvodem Litomyšl, na severu je obklopen obcemi správního obvodu Ústí nad Orlicí a východní částí hraničí s Lanškrounskem. Českotřebovsko je (se 7 970 ha) nejmenším správním obvodem v kraji, zaujímá pouze 1,8 % jeho rozlohy. V pěti obcích, které tvoří celé správní území, žilo k 31. 12. 2023 celkem 17 763 obyvatel (3,3 % obyvatelstva kraje). Spolu s Králickem představuje dvojici správních obvodů s nejnižším počtem obcí v kraji. Hustota zalidnění na Českotřebovsku je ve srovnání s krajským průměrem téměř dvojnásobná (222,9 osob/km²) a zároveň druhá nejvyšší po Pardubicku. Typická je zde koncentrace obyvatelstva v sídle správního území – městě Česká Třebová – které je zároveň jedinou obcí se statutem města ve správním obvodu. Ve městě žije 85,1 % obyvatel obvodu.

Česká Třebová je významným železničním uzlem České republiky, což se do značné míry odráží i v odvětvové specializaci zaměstnanosti v regionu. Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 pracovalo v odvětví dopravy a skladování 12,5 % zaměstnaných osob správního obvodu, přičemž celokrajský průměr činil 5,9 % zaměstnaných obyvatel. Dále se Českotřebovsko vyznačuje mezi správními obvody v kraji nejnižším podílem zemědělské půdy (41,1 %) a nejvyšším podílem lesních pozemků (45,6 %) na celkové rozloze správního obvodu. Od roku 2017 každoročně evidujeme v tomto regionu přirozený úbytek obyvatelstva. Českotřebovsko vyčnívá mezi správními obvody v kraji také nejvyšším průměrným věkem obyvatel, ten ke konci roku 2023 dosáhl 44,1 roku. Podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na celkovém počtu obyvatel regionu činil 22,9 %, což byla též nejvyšší hodnota v kraji. Z hlediska úrovně vzdělanosti měl region podle Sčítání lidu 2021 nejvyšší podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) mezi správními obvody v kraji (33,8 % v rámci obyvatelstva ve věku 15 a více let) a zároveň pátý nejvyšší podíl těchto osob mezi všemi 206 správními obvody v ČR (včetně Prahy). Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 mělo Českotřebovsko druhou nejmenší celkovou plochu bytu na osobu mezi všemi správními obvody v kraji po Pardubicku, což souvisí s nadprůměrným podílem obydlených bytů v bytových domech. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

I v územně nejmenším správním obvodu kraje mohou návštěvníci obdivovat řadu zajímavostí a přírodních krás. K historickým památkám regionu patří románská rotunda sv. Kateřiny z přelomu 12. a 13. století, původně renesanční radnice či mariánský sloup na náměstí v České Třebové. Městské muzeum Česká Třebová má mezi svými sbírkovými předměty i unikátní nálezy kostí a klů pravěkého chobotnatce Dinotheria. Jihozápadně od sídla správního obvodu, ležícího v údolí říčky Třebovky, se nachází lokalita Kozlov, kde pobýval známý malíř a grafik Max Švabinský. Pro bližší poznání zdejší přírody lze navštívit rozhlednu vybudovanou na Kozlovském kopci, jehož vrchol leží v nadmořské výšce 601 m. Nedaleko Kozlova lze navštívit pravěkou osadu Křivolík (experimentálně-archeologické centrum), která je celoročně volně přístupná. V kostele sv. Bartoloměje v Semaníně je návštěvníkům k dispozici expozice „Semanínská renesance“.

Správní obvod Hlinsko leží na jihu Pardubického kraje a svojí jižní částí sousedí s obcemi Kraje Vysočina. Nejdelší hranice na západě a severu je obklopena územím správního obvodu Chrudim, menší částí na východě hraničí s Poličskem. Území Hlinecka leží na 24 671 hektarech a představuje 5,5 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 21 108 obyvatel (4,0 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění na Hlinecku (85,6 osob/km²) nedosahuje krajského průměru. Více než dvě pětiny obyvatel (45,4 %) žijí ve městě Hlinsko, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území.

Region Hlinecka je úzce spjat s náboženskými tradicemi. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 mělo Hlinecko spolu s Poličskem a Litomyšlskem větší než čtyřicetiprocentní zastoupení věřících na obyvatelstvu, které zodpovědělo dobrovolnou otázku náboženské víry. Populace regionu je v průměru starší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu regionu 22,6 %, což byla po Českotřebovsku druhá nejvyšší hodnota mezi správními obvody v kraji. Průměrný věk obyvatel Hlinecka činil 43,7 roku a byl v rámci správních obvodů v kraji čtvrtý nejvyšší. Cizinci se podle výsledků sčítání podíleli na celkovém obyvatelstvu správního obvodu pouze 1,2 %, tj. druhým nejnižším podílem mezi správními obvody v kraji. Úroveň vzdělanosti je ve srovnání s krajským průměrem nižší; podíl vysokoškolsky vzdělaných osob a osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) se podle Sčítání lidu 2021 řadil k nejnižším v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) byl ke konci roku 2023 třetí nejvyšší (3,70 %) mezi správními obvody v kraji.

Hlinecko patří k územím se značně členitým reliéfem, jihozápadní část leží v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, na východě se rozprostírá CHKO Žďárské vrchy. Návštěvníci regionu mají řadu možností pro sportovní vyžití a turistiku. K turisticky vyhledávaným oblastem regionu patří největší expozice lidového stavitelství v Čechách – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Součástí uvedeného komplexu je i malebná čtvrť Betlém v Hlinsku představující soubor roubených domků z 18. a 19. století. Zajímavé výhledy na vrcholky Železných hor a Žďárských vrchů umožňuje rozhledna na Zuberském kopci u Trhové Kamenice. Nejen dětem slouží zábavní centrum Peklo na Čertovině u Hlinska. Známá je obec Kameničky, kde tvořil na počátku 20. století malíř Antonín Slavíček. Na památku obětí fašismu byl postaven památník v Ležákách u obce Miřetice. Blízko obce Svratouch, v oblasti hlavního evropského rozvodí mezi řekami tekoucími do Černého a Severního moře, se u loveckého zámečku Karlštejn nachází nejvyšší bod chrudimského okresu (783 m n. m.). Na východě správního obvodu je turisticky atraktivní oblast Toulovcových Maštalí, která sem zasahuje z Litomyšlska. Tradici dýmkařství v Proseči představuje expozice Muzea dýmek v historickém roubeném stavení na náměstí.

Správní obvod Holice leží na severu Pardubického kraje a svojí severní částí sousedí s obcemi Královéhradeckého kraje. Na východě hraničí se správním obvodem Vysoké Mýto, malou částí na jihu hraničí s Chrudimskem a ze západní strany je obklopen obcemi Pardubicka. Území správního obvodu (21 366 ha) je čtvrté nejmenší v kraji a zaujímá 4,7 % jeho rozlohy. Ve 14 obcích, které Holicko tvoří, žilo k 31. 12. 2023 celkem 18 719 obyvatel, tj. 3,5 % obyvatelstva kraje. Jedná se o třetí nejnižší počet obyvatel v kraji po Králicku a Českotřebovsku. Hustota zalidnění (87,6 osob/km²) je pod krajským průměrem. Ve dvou městech správního obvodu – Holicích a Horním Jelení – žije téměř polovina obyvatel území, z toho v Holicích 36,2 %.

Region se vyznačuje rozvojem bytové výstavby. Za posledních pět let (2019–2023) se zde v průměru ročně dokončily více než čtyři byty na tisíc obyvatel (4,2), což byl třetí nejvyšší počet mezi správními obvody v kraji. Právě díky tomuto rozvoji se Holicko v posledních letech řadí mezi správními obvody v kraji na přední místa v počtu přistěhovalých na tisíc obyvatel. Populace regionu je v průměru mladší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu Holicka 19,5 % a byl nejnižší v kraji. Také podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) měl region mezi správními obvody v kraji ke konci roku 2023 nejnižší (1,60 %). Řada pracujících využívá možnosti dojíždět za zaměstnáním do nedalekých Pardubic, Hradce Králové, či Vysokého Mýta. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 mělo Holicko pátý nejnižší podíl obyvatel zaměstnaných v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) mezi všemi patnácti správními obvody v kraji. Ve srovnání s krajskou úrovní zde naopak evidujeme o něco vyšší podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství a ve službách. Dále se Holicko vyznačuje také největší celkovou plochou bytu na osobu mezi všemi správními obvody v kraji, což souvisí s nejvyšším podílem obydlených bytů v rodinných domech v rámci celého kraje.

Návštěvníci regionu obdivují pozoruhodné expozice Afrického muzea v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – lékaři a cestovateli Dr. Emilu Holubovi. Významným rodákem regionu je i prvorepublikový ministerský předseda František Udržal, který pochází z obce Dolní Roveň. Dlouholetou tradici má Festival trampských písní v Horním Jelení. K historickým památkám Holicka patří barokní kostel sv. Martina v Holicích, barokní kostel sv. Gottharda ve Vysokém Chvojně či dřevěný kostelík sv. Mikuláše ve Velinách. Rekreanti vyhledávají přírodní koupaliště – rybník Hluboký severně od Holic. Možnosti k rekreaci nabízejí rozsáhlá zalesněná území regionu. Na území správního obvodu byla Ministerstvem životního prostředí v zájmu zachování populací vzácných druhů ptáků motáka pilicha a kalouse pustovky vymezena ptačí oblast Komárov.

Správní obvod Chrudim se rozkládá v západní části Pardubického kraje a na jihozápadě hraničí s Krajem Vysočina. Severní část je obklopena obcemi Přeloučska, Pardubicka a Holicka, na východě sousedí s Vysokomýtskem a Litomyšlskem. Jižní část správního území hraničí převážně s Hlineckem a jen malým územím s Poličskem. Chrudimsko je (s 74 625 hektary) největším správním obvodem v kraji, zaujímá 16,5 % jeho rozlohy. Rovněž počtem obcí (86 včetně sídelního města) se řadí na první místo mezi všemi obvody v kraji. Z hlediska počtu obyvatel se jedná o druhý největší správní obvod v kraji, k 31. 12. 2023 zde žilo 85 508 osob, tj. 16,1 % ze všech obyvatel kraje. Hustota zalidnění 114,6 osob/km² je těsně pod krajským průměrem a zároveň pátá nejvyšší mezi všemi správními obvody v kraji. Jako poslední se v 1. pololetí 2011 mezi obce se statutem města zařadily Hrochův Týnec a Proseč. Ve dvanácti městech správního obvodu (Heřmanův Městec, Hrochův Týnec, Chrast, Chrudim, Luže, Nasavrky, Proseč, Ronov nad Doubravou, Seč, Skuteč, Slatiňany, Třemošnice) žijí přibližně dvě třetiny jeho obyvatel, z toho v Chrudimi 27,4 %. Správní území je dále členěno na šest spádových oblastí pověřených obecních úřadů.

Ke konci roku 2023 bylo na úřadech práce ve správním obvodu evidováno 3,26 % obyvatel ve věku 15–64 let, jednalo se o sedmý nejvyšší podíl nezaměstnaných osob mezi správními obvody v kraji. Nedostatečná nabídka vhodných volných pracovních míst v regionu vede ekonomicky činné obyvatele za prací dojíždět, a to zejména ze severní části správního obvodu do sousedního pardubického okresu, kde je relativně více pracovních možností. Většina z vyjíždějících přitom nachází své uplatnění v krajském městě. Vzhledem k rozsáhlému území správního obvodu existují výraznější rozdíly v odvětvovém zaměření ekonomické činnosti mezi jednotlivými částmi regionu. Typická je zde nadprůměrná zaměstnanost ve stavebnictví – podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 působilo ve stavebnictví 8,7 % ze všech zaměstnaných v regionu (počítáno z osob, u kterých byla zjištěna ekonomická činnost), což znamenalo spolu s Hlineckem nejvyšší podíl mezi všemi patnácti správními obvody v kraji. Mimo to mělo Chrudimsko podle výsledků Sčítání lidu 2021 také třetí největší celkovou plochu bytu na osobu mezi správními obvody v kraji.

Chrudimsko je turisticky atraktivní oblastí s řadou historických památek a mnoha přírodními zajímavostmi. Do západní části správního obvodu zasahuje CHKO Železné hory. Často navštěvované je historické centrum města Chrudim s Muzeem loutkářských kultur v Mydlářově domě, k vyhledávaným místům patří také nově zrekonstruovaný zámek ve Slatiňanech a jeho hipologické muzeum. Dětmi je oblíbený Kočičí hrádek v jihozápadní části slatiňanského zámeckého lesoparku a další atraktivity v areálu Podhůra (rozhledna Bára II, terénní stezka pro horská kola). Známý je kostel sv. Bartoloměje s dřevěnou zvonicí v Kočí, zámek ve městě Chrast či židovský areál v Heřmanově Městci. Díky svým příznivým přírodním podmínkám je region důležitým centrem pro letní i zimní rekreaci. K nejnavštěvovanějším místům se řadí zřícenina hradu Lichnice u Třemošnice, okolí Heřmanova Městce, Sečské přehrady, či oblasti u Horního Bradla, Bojanova a Křižanovic. Na Skutečsku patří k oblíbeným turistickým cílům Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky, a to především hrad Rychmburk v malebném údolí Krounky (do roku 2020 sloužící sociálním službám, od roku 2021 je součástí chrudimského muzea a je přístupný veřejnosti) a zřícenina hradu Košumberk v sousedství Hamzovy léčebny s vyhlášeným parkem a arboretem.

Správní obvod Králíky sousedící z velké části s Polskou republikou představuje nejsevernější výběžek Pardubického kraje. Na východě hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jižní straně sousedí s Lanškrounskem a na západě s územím správního obvodu Žamberk. Králicko je druhým nejmenším správním obvodem po Českotřebovsku, svojí rozlohou 15 860 ha zaujímá pouze 3,5 % území kraje. Z hlediska počtu obyvatel se jedná o nejméně zalidněný správní obvod v kraji. V pěti obcích, které tvoří celé území Králicka, žilo k 31. 12. 2023 celkem 8 591 obyvatel (1,6 % obyvatelstva kraje). Spolu s Českotřebovskem tvoří dvojici správních obvodů s nejnižším počtem obcí v kraji. Hustota zalidnění (54,2 osob/km²) je mezi všemi obvody nejnižší. Ve městě Králíky, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území, žije téměř polovina obyvatel regionu (48,0 %).

Za posledních pět let (2019–2023) se na Králicku v průměru ročně dokončilo pět bytů na tisíc obyvatel, což znamenalo nejvyšší intenzitu bytové výstavby mezi správními obvody v kraji. Region dlouhodobě patří k problémovým oblastem v kraji z hlediska nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) zde ke konci roku 2023 činil 3,33 % a byl šestý nejvyšší mezi správními obvody v kraji. Více než pětina obyvatel Králicka starších patnácti let měla podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 pouze základní vzdělání (včetně osob s neukončeným základním vzděláním a bez vzdělání), což představuje nejvyšší podíl mezi správními obvody v kraji. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti zde evidujeme třetí nejvyšší podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství mezi SO ORP v kraji. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Králicko nabízí svým návštěvníkům mnoho možností pro turistiku, zejména pro provozování zimních sportů. Na území regionu se v katastru obce Dolní Morava vypíná nejvyšší bod Pardubického kraje – Králický Sněžník (1 424 m n. m.). Nedaleko tohoto vrcholu, kterým prochází státní hranice s Polskem, pramení řeka Morava. Nejen milovníci zimních sportů navštěvují areály Dolní Morava a Buková hora, které nabízejí celoroční sportovní vyžití. Hojně navštěvovanou turistickou atrakcí je Stezka v oblacích nad Dolní Moravou či Mamutí horská dráha. Nově byl v areálu Dolní Moravy rovněž otevřen unikátní nejdelší visutý most pro pěší na světě. Návštěvníci Králicka obdivují rozlehlý barokní areál kláštera Hory Matky Boží v Hedči nad městem Králíky (od roku 2018 Národní kulturní památka), k němuž vede více než kilometr dlouhá alej s křížovou cestou. Na náměstí v Králíkách lze zhlédnout zajímavé expozice Městského muzea v budově radnice, např. Východočeský památník celnictví či Památník obětem internace řeholníků. K historickým památkám sídla správního obvodu patří původně renesanční kostel sv. Michaela Archanděla. Zájemci o válečnou tematiku mohou navštívit vojenská muzea v Králíkách a v Lichkově, Muzeum opevnění – dělostřeleckou tvrz Hůrka na okraji města Králíky a několik dalších zachovalých pevnostních staveb vybudovaných před 2. světovou válkou.

Správní obvod Lanškroun leží na východě Pardubického kraje a svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje. Na jižní straně je obklopen obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na 27 521 hektarech a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 23 188 obyvatel (4,4 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (84,3 osob/km²) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Lanškroun – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 42,5 % obyvatel regionu.

Výrazně nadprůměrný podíl osob zaměstnaných v sekundárním sektoru (podle Sčítání lidu 2021 dokonce nejvyšší v rámci správních obvodů v kraji) souvisí především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů) Kyocera AVX. Tato firma se sídlem v Lanškrouně nabízí řadu pracovních příležitostí a v současné době je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen na Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) v regionu ke konci roku 2023 činil 3,50 % a byl pátý nejvyšší mezi správními obvody. Populace regionu je v průměru mladší než v celém kraji, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších činí na celkovém obyvatelstvu regionu 20,1 % a je po Holicku druhý nejnižší v kraji.

Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z vrcholu Lázek (714 m n. m.), který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Milovníci zimních sportů navštěvují areál v Čenkovicích s mnoha sjezdovkami. Mezi historické památky regionu se řadí rekonstruovaná renesanční radnice, zámek a kostel sv. Václava v Lanškrouně, zajímavý je i roubený hostinec Krčma z poloviny 17. století. V městském muzeu lze zhlédnout stálé expozice věnované historii města a významným osobnostem. I v dalších lokalitách Lanškrounska mohou návštěvníci obdivovat historické památky, například lovecký zámeček v obci Tatenice. Dlouholetou tradici má Mezinárodní folklorní festival Čermenské slavnosti v Dolní Čermné.
 

Správní obvod Litomyšl leží ve střední části Pardubického kraje, na severu hraničí s obcemi Orlickoústecka, na východě sousedí s Českotřebovskem a Svitavskem. Z jižní strany je obklopen obcemi Poličska a na západě hraničí s Chrudimskem a Vysokomýtskem. Území Litomyšlska leží na 33 711 hektarech a zaujímá 7,5 % rozlohy kraje. Ve 35 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 27 804 obyvatel (5,2 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 82,5 osob/km² je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Litomyšl – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije více než třetina obyvatel (37,7 %).

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 pracovalo 8,2 % ze všech zaměstnaných obyvatel regionu v zemědělství, což byl nejvyšší podíl mezi všemi patnácti správními obvody v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) se ke konci roku 2023 dostal v regionu na hodnotu 2,47 %, což byl třetí nejnižší podíl mezi správními obvody v kraji. Úroveň vzdělanosti má Litomyšlsko jednu z nejvyšších v rámci kraje. Podle výsledků sčítání dosáhl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v regionu mezi patnáctiletými a staršími 14,0 % a byl třetí nejvyšší mezi správními obvody v kraji. Dále stojí za pozornost, že měl region podle výsledků Sčítání lidu 2021 větší než čtyřicetiprocentní zastoupení věřících na obyvatelstvu, které zodpovědělo dobrovolnou otázku náboženské víry (spolu se správními obvody Polička a Hlinsko nejvyšší zastoupení v kraji).

Litomyšlsko leží zčásti v rovinné krajině Loučenské tabule, částečně do regionu zasahuje také Svitavská pahorkatina. Nejvýznamnější historickou památkou je zámecký areál v Litomyšli, který byl v roce 1999 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho atraktivitu zvýšila revitalizace zámeckého návrší včetně chrámu Nalezení sv. Kříže a Regionálního muzea (jeho revitalizace obsadila 1. místo v soutěži muzeí Gloria musaealis 2014 jako „muzejní počin roku“). Město je proslulé jako rodiště českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, na jehož počest je zde každoročně pořádán operní festival. V roce 2023 proběhl již 65. ročník národního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Úspěšně se rozvíjí tradice „Lázní ducha“, jedinečného kulturního počinu v Litomyšli. Turisty láká prohlídka téměř 500 metrů dlouhého litomyšlského náměstí s řadou renesančních i barokních domů. Kromě Regionálního muzea lze v Litomyšli navštívit i Portmoneum, dům vyzdobený unikátními kresbami Josefa Váchala. S historií je spjata i lokalita Růžový palouček s výskytem zvláštního druhu stepních růží u Morašic. K rozvoji turistiky přispívají rekreační možnosti obce Budislav, v jejímž sousedství se nachází oblast pískovcových skalních útvarů Toulovcovy a Městské Maštale. Nádherný výhled do okolí nabízí Toulovcova rozhledna na Jarošovském kopci. Mezi turisty a chalupáři jsou na Litomyšlsku oblíbené „samoobslužné občerstvovny“ (např. Močidlo v Lubné, Podlubníček v Horním Újezdě, Žíznivá studánka v Příluce), kde si příchozí mohou koupit nápoje a další občerstvení a zaplatí do kasičky, popř. mobilním telefonem pomocí QR kódu.

Správní obvod Moravská Třebová tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje. Svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jihu je obklopen obcemi kraje Jihomoravského. Ze západní strany sousedí se Svitavskem a na severu s Lanškrounskem. Moravskotřebovsko je druhým největším správním obvodem, svojí rozlohou 41 728 ha zaujímá 9,2 % území kraje. Ve 33 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 25 976 obyvatel (4,9 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 62,3 osob/km² je druhá nejnižší po Králicku. Ve dvou městech – Moravské Třebové a Jevíčku – žije téměř polovina obyvatel správního obvodu, z toho v sídle správního obvodu 37,4 %. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech.

Moravskotřebovsko je dlouhodobě regionem s nejhorší situací na trhu práce v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) převyšuje o 2,27 procentního bodu krajský průměr; ke konci roku 2023 činil 5,36 % a byl mezi správními obvody Pardubického kraje nejvyšší. Naopak počet dokončených bytů na tisíc obyvatel byl v průměru za posledních pět let čtvrtý nejnižší. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 činil podíl osob s vysokoškolským vzděláním mezi patnáctiletými a staršími 9,0 %, což byla druhá nejnižší hodnota v kraji po správním obvodu Králíky. Podíl cizinců na obyvatelstvu regionu byl podle výsledků sčítání nejnižší mezi správními obvody v kraji (1,1 %). Odvětvové zaměření zaměstnanosti se zde vyznačuje nadprůměrným zastoupením obyvatel zaměstnaných v sekundárním sektoru (podle výsledků Sčítání lidu 2021 druhý nejvyšší podíl mezi SO ORP v kraji). Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Krajina regionu s převážně pahorkatinným a vrchovinným charakterem poskytuje řadu možností pro pěší turistiku, cykloturistiku i další formy rekreace. Ve městě Moravská Třebová, které bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací, lze obdivovat řadu pozdně gotických a renesančních měšťanských domů, renesančně upravenou radnici s klenbami, cennou stavbou je i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Významnou památkou je moravskotřebovský zámek s arkádami. Zajímavé expozice nabízí moravskotřebovské muzeum, vystavující cennou Holzmaisterovu sbírku mimoevropského umění. Budova muzea je od poloviny roku 2023 v rekonstrukci. Na rekreačně-sportovní areál Knížecí louka na jižním okraji města navazuje pumptrack a singletrack nejen pro cyklisty. Zatímco široké okolí je možné obdivovat z rozhledny Pastýřka, panorama města je vidět z obnovené Vyhlídky u Plačící Anny na úpatí Křížového vrchu, na jehož vrcholu je významné sousoší Kalvárie. Za zhlédnutí stojí i město Jevíčko, centrum Malé Hané, jehož dominantou je renesanční zvonice s dřevěným ochozem z druhé poloviny 16. století. Návštěvníky regionu lákají Hřebečské důlní stezky a Muzeum průmyslových železnic v Mladějově na Moravě s unikátní úzkorozchodnou tratí či prohlídka zříceniny hradu Cimburka u Městečka Trnávky. Významnou církevní památkou na Jevíčsku je v Jaroměřicích poutní místo Kalvárie, které je inspirováno jeruzalémskou Golgotou; v roce 2018 se Kalvárie stala národní kulturní památkou.

Správní obvod Pardubice leží v severozápadní části Pardubického kraje, jeho severní část je obklopena obcemi Královéhradeckého kraje, na východě hraničí s Holickem, na jihu s Chrudimskem a ze západu je ohraničen obcemi správního obvodu Přelouč. Území Pardubicka (40 931 ha) je třetí největší po Chrudimsku a Moravskotřebovsku a představuje 9,1 % rozlohy kraje. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody. V 56 obcích, které tvoří správní území, žilo k 31. 12. 2023 celkem 135 309 obyvatel (25,5 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je druhý nejvyšší po Chrudimsku, velmi vysoká hustota zalidnění (330,6 osob/km²; tj. 2,8krát více než průměr kraje) souvisí s koncentrací obyvatelstva v krajském městě. Ve čtyřech městech správního obvodu (Pardubice, Dašice, Lázně Bohdaneč, Sezemice) žije 76,0 % jeho obyvatel, z toho v Pardubicích 68,3 %. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v Pardubicích a Lázních Bohdaneč.

Ke konci roku 2023 připadala na Pardubicko více než pětina ze všech volných pracovních míst v evidenci úřadu práce v kraji (21,2 %). Řadu pracovních příležitostí nabízejí významní zaměstnavatelé v krajském městě, které je zároveň častým cílem dojížďky do zaměstnání z okolních i vzdálenějších obcí. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) se v regionu nachází 0,34 procentního bodu pod krajským průměrem, přičemž ke konci roku 2023 dosahoval hodnoty 2,76 %. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se Pardubicko vyznačuje nejvyšším zastoupením cizinců na obyvatelstvu v kraji (5,6 %). V rámci kraje má správní obvod Pardubice také nejvyšší úroveň vzdělanosti, téměř pětina obyvatel patnáctiletých a starších měla podle výsledků sčítání ukončené vysokoškolské vzdělání (19,6 %, tj. o 5,8 procentního bodu více, než činil krajský průměr). Stupeň religiozity je na Pardubicku poměrně nízký. Region má druhé nejnižší zastoupení věřících mezi správními obvody v kraji (22,6 % z obyvatel, kteří v rámci Sčítání lidu 2021 zodpověděli dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry). Ve správním obvodu byla v posledních letech zaznamenána vyšší intenzita bytové výstavby – v průměru za posledních pět let se zde dokončil druhý nejvyšší počet bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody v kraji. Podle Sčítání lidu 2021 se Pardubicko vyznačuje nejmenší celkovou plochou bytu na osobu mezi všemi správními obvody v kraji, což souvisí s nejvyšším podílem obydlených bytů v bytových domech v rámci celého kraje.

Především díky krajskému městu je Pardubicko významným střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života i sportu. K rozvoji vzdělání přispívá Univerzita Pardubice, významné postavení na kulturní scéně zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Nejznámějšími sportovními akcemi pořádanými v Pardubicích jsou dostihový závod Velká pardubická steeplechase či motocyklové plochodrážní závody Zlatá přilba. Velký mezinárodní ohlas má každoročně v červenci pořádaný Mezinárodní festival šachu a her Czech Open. K turisticky atraktivním místům Pardubic patří historické jádro se Zelenou branou a renesanční zámek s muzeem. V roce 2023 byly Gočárova galerie (dříve Východočeská galerie v Pardubicích) a galerie GAMPA (Galerie města Pardubic) přemístěny do Automatických mlýnů. Historické události nejen města přibližuje interaktivní expozice Paměti národa v Machoňově pasáži a pietní místo Zámeček (Larischova vila) s přilehlou oborou. K dalším známým historickým památkám Pardubicka se řadí pozdně gotický hrad na Kunětické hoře, z jehož věže je nádherný výhled do okolí. Na hradě probíhá řada kulturních akcí včetně divadelních představení. Nedaleko Pardubic se nachází jediné lázeňské centrum kraje – město Lázně Bohdaneč. Bohdanečsko je regionem charakteristickým pozůstatky kdysi rozsáhlé rybniční soustavy s řadou vzácných vodních živočichů i rostlin.

Správní obvod Polička leží na jihu Pardubického kraje, západní částí sousedí s obcemi Hlinecka, na severu je obklopen obcemi správního obvodu Litomyšl a na východě hraničí se Svitavskem. Jižní částí hraničí s obcemi Jihomoravského kraje a na jihozápadě s Krajem Vysočina. Území Poličska se rozkládá na 27 267 hektarech a zaujímá 6,0 % rozlohy kraje. Ve 20 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 20 005 obyvatel (3,8 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 73,4 osob/km² je třetí nejnižší po Králicku a Moravskotřebovsku. Ve dvou městech správního obvodu – Poličce a Bystrém – žije 52,7 % obyvatel regionu, pouze na Poličku připadá 44,7 %.

Poličsko je regionem s nejvyšším stupněm religiozity v kraji. Mezi obyvatelstvem, které v rámci Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 zodpovědělo dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry, mělo Poličsko téměř padesátiprocentní zastoupení věřících (46,5 %). S tímto podílem bylo na prvním místě mezi správními obvody v kraji a zároveň o 17,2 procentního bodu předčilo krajský průměr. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti, která byla též zjišťována v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2021, byl na Poličsku zaznamenán čtvrtý nejvyšší podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství mezi správními obvody v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) v regionu se ke konci roku 2023 nacházel 0,57 procentního bodu pod krajským průměrem a činil 2,53 %, což byla čtvrtá nejnižší hodnota mezi správními obvody v kraji. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatelstva má tento region třetí nejnižší v celokrajském srovnání.

Krajina regionu je členitá, na západě zasahuje do správního obvodu CHKO Žďárské vrchy. Turisty láká množství cyklostezek, na své si přijdou i příznivci zimních sportů. Obdivovatelé historie mohou zavítat do města Poličky, jehož jádro obklopené hradbami je městskou památkovou zónou. Ve městě je možné navštívit i rodnou světničku zdejšího rodáka – hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Na jeho počest je ve městě pořádán mezinárodní hudební festival Martinů fest, svoji tradici má i mezinárodní festival jazzové hudby Polička JAZZ a multižánrový festival Polička 555. Ve městě Bystré je možné zhlédnout barokní radnici a zámek ze 16. století, který dosud sloužil sociálním službám, do budoucna se však počítá s jeho využitím v oblasti cestovního ruchu. Dominantou jižní části regionu je hrad Svojanov založený ve 13. století. Na tomto hradě s dochovanými mohutnými hradbami se pořádá velké množství kulturních akcí. V Telecím roste již více než 700 let lípa (Lukasova, též zvaná „zpívající“), která v roce 2021 zvítězila v populární anketě Strom roku.

Správní obvod Přelouč tvoří severozápadní výběžek Pardubického kraje sousedící s obcemi Středočeského a Královéhradeckého kraje. Východní částí hraničí s Pardubickem a na jihu s Chrudimskem. Území Přeloučska se rozkládá na 25 727 hektarech a zaujímá 5,7 % rozlohy kraje. Ve 42 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 26 860 obyvatel (5,1 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je třetí nejvyšší po Chrudimsku a Pardubicku, hustota zalidnění 104,4 osob/km² nedosahuje krajského průměru. Ve dvou městech – Přelouči a Chvaleticích – žije téměř polovina obyvatel správního obvodu (z toho v Přelouči 37,7 %). Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech.

Přeloučsko se vyznačuje zejména nízkým stupněm religiozity. Mezi obyvatelstvem, které v rámci Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 zodpovědělo dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry, měl region pouze 20,1% zastoupení věřících, což byl nejnižší podíl mezi správními obvody v kraji. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti, která byla zjišťována v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2021, je na Přeloučsku evidováno třetí nejvyšší zastoupení osob pracujících v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) mezi všemi patnácti správními obvody v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) zde ke konci roku 2023 dosáhl 3,66 % a byl o 0,56 procentního bodu vyšší než krajský průměr, což znamenalo čtvrtou nejvyšší hodnotu mezi správními obvody v kraji. Podíl cizinců na obyvatelstvu má region podle Sčítání lidu 2021 druhý nevyšší v celokrajském srovnání. Intenzita bytové výstavby na Přeloučsku byla v posledních letech spíše nadprůměrná – v průměru za posledních pět let se zde dokončilo 3,9 bytu na tisíc obyvatel, což znamenalo pátou nejvyšší hodnotu mezi správními obvody v kraji. S tím souvisí i nejvyšší přírůstek stěhováním na tisíc obyvatel, který zde byl od roku 2015 zaznamenán hned sedmkrát (pouze v letech 2017 a 2020 se Přeloučsko zařadilo na druhé místo za Holicko).

Region leží v úrodné polabské rovině, na jihozápadě je lemován podhůřím Železných hor. Přelouč patří k nejstarším lokalitám v kraji, první písemná zmínka o městě pochází již z druhé poloviny 11. století. Cennou historickou památkou je kostel sv. Jakuba, navštívit lze městské muzeum se zajímavými expozicemi. Na památku přeloučského rodáka herce Františka Filipovského byla založena tradice každoročního udílení cen za nejlepší dabing. Ke známým historickým památkám regionu patří dále barokní zámek v Cholticích, za národní kulturní památku byl v polovině 90. let vyhlášen areál hřebčína v Kladrubech nad Labem, který je proslulý chovem starošpanělských a staroitalských koní. V letech 2014 a 2015 proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce, na kterou byly využity prostředky z evropských fondů a v roce 2019 byl areál zařazen na seznam kulturních památek UNESCO. Milovníci vodních sportů s oblibou využívají zatopené lomy severně od Přelouče (Mělické písníky).

Správní obvod Svitavy leží na jihovýchodě Pardubického kraje a svojí jižní částí sousedí s obcemi Jihomoravského kraje. Na západě hraničí s Poličskem a Litomyšlskem, na severu s Českotřebovskem a Lanškrounskem a z východní části je obklopen obcemi Moravskotřebovska. Území Svitavska (35 161 ha) je čtvrté největší mezi správními obvody v kraji a představuje 7,8 % jeho rozlohy. Ve 28 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 30 884 obyvatel (5,8 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 87,8 osob/km² je pod krajským průměrem. Ve dvou městech správního území – Svitavách a Březové nad Svitavou – žije 57,4 % jeho obyvatel, z toho v sídle správního obvodu 52,2 %.

Svitavsko dlouhodobě patří k regionům s nejvyšší nezaměstnaností v Pardubickém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let 4,09 %, což byla druhá nejvyšší hodnota mezi správními obvody v kraji. Nabídku pracovních míst ve Svitavách rozšířil v roce 2017 nový závod společnosti Schaeffler, zaměřený na výrobu komponentů pro automobily. Ve struktuře vzdělanosti obyvatelstva regionu tvoří skupina obyvatel se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity (včetně vyučení) větší podíl než je krajský průměr (podle Sčítání lidu 2021). Skladbou obyvatelstva patří region mezi oblasti s nejnižším podílem cizinců. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Svitavsko ležící v malebné členité krajině Svitavské pahorkatiny nabízí řadu příležitostí pro rekreaci, pěší turistiku i cykloturistiku. Obvodem, který leží na pomezí Čech a Moravy, probíhá hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Návštěvníky regionu zaujme náměstí ve Svitavách s řadou renesančních měšťanských domů s podloubím. Po nákladné rekonstrukci se chloubou města stala Langrova vila (dnes Městský úřad) na ulici T. G. Masaryka. V městském muzeu lze zhlédnout expozice věnované zajímavým historickým osobnostem, k nimž se řadí i místní rodák Oskar Schindler, jehož životní příběh byl zfilmován. Mezinárodní ohlas má jedinečné Muzeum esperanta, které navštěvují esperantisté z celého světa. Pro rok 2015 získaly Svitavy titul Evropské město sportu v kategorii měst do 25 tis. obyvatel. Oblíbeným cílem je pro obyvatele Svitav sportovně-rekreační areál Brand či postupně budovaný Park patriotů. V Březové nad Svitavou lze navštívit Rozhlednu Járy Cimrmana a v její blízkosti Březovský trail pro vyznavače adrenalinové jízdy na kole.

Správní obvod Ústí nad Orlicí leží v severní části Pardubického kraje a na severu hraničí s Královéhradeckým krajem a obcemi Žamberska. Na východě sousedí s Lanškrounskem, na jihu s Českotřebovskem a Litomyšlskem. Západní částí hraničí se správním obvodem Vysoké Mýto. Území Orlickoústecka je (s 19 052 ha) třetí nejmenší po Českotřebovsku a Králicku a zaujímá 4,2 % rozlohy kraje. V 16 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 26 419 obyvatel (5,0 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 138,7 osob/km² je třetí nejvyšší po Pardubicku a Českotřebovsku. Ve dvou městech správního území – Ústí nad Orlicí a Brandýse nad Orlicí – žije 58,3 % jeho obyvatel, z toho v Ústí nad Orlicí 53,4 %.

Orlickoústecko patří k regionům s nejvyšší úrovní vzdělanosti v kraji. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 zde činil podíl osob s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou) mezi obyvateli patnáctiletými a staršími 33,4 %, což byl třetí nejvyšší podíl po Českotřebovsku a Pardubicku. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu regionu ve věku 15 a více let byl po Pardubicku druhý nejvyšší v kraji a dosahoval hodnoty 14,2 %. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti zde podle výsledků Sčítání lidu 2021 evidujeme ve srovnání s krajskou úrovní o něco nižší podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství (třetí nejnižší podíl mezi patnácti správními obvody v kraji) a naopak mírně vyšší podíl obyvatel zaměstnaných v sektoru služeb. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) dosáhl na Orlickoústecku ke konci roku 2023 hodnoty 2,58 % a byl spolu se správním obvodem Vysoké Mýto pátý nejnižší mezi správními obvody v kraji. V posledních letech zde byla zaznamenána velmi nízká intenzita bytové výstavby – v průměru za posledních pět let se zde dokončilo pouze 1,7 bytu na tisíc obyvatel, což znamenalo nejnižší hodnotu mezi správními obvody v kraji.

Region ležící v členité krajině v oblasti Podorlické pahorkatiny nabízí návštěvníkům řadu možností pro rekreaci i sport. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na zalesněném vrchu Andrlův Chlum, který se nachází jihozápadně od města Ústí nad Orlicí; krajina je protkána sítí cyklotras. Milovníci historie oceňují centrum města Ústí nad Orlicí s řadou převážně barokních domů a barokním kostelem. S historií je spjato i město Brandýs nad Orlicí, kde několik let pobýval a tvořil Jan Ámos Komenský a na jehož památku zde stojí pomník. Poblíž pomníku je přírodní labyrint; toto habrové bludiště je ozdobou údolí Tiché Orlice. Za svůj vznik vděčí Komenskému, který v těchto místech napsal své dílo Labyrint světa a ráj srdce. Cestou po oblíbené cyklostezce spojující Ústí nad Orlicí s Letohradem lze navštívit zříceninu hradu Lanšperk ze 13. století. K významným kulturním akcím pořádaným v regionu se řadí mezinárodní Kocianova houslová soutěž pro mládež, která se pravidelně koná v Ústí nad Orlicí.

Správní obvod Vysoké Mýto leží ve střední části Pardubického kraje, přičemž na severu tvoří část hranice s Královéhradeckým krajem. Na východě hraničí s obcemi správního obvodu Ústí nad Orlicí, na jihovýchodě s Litomyšlskem a z jihozápadní strany s Chrudimskem. Ze západní strany je obklopen obcemi Holicka. Území Vysokomýtska se rozkládá na 28 183 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. Ve 40 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 32 915 obyvatel (6,2 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 116,8 osob/km² téměř odpovídá krajskému průměru. Ve dvou městech správního území – Vysokém Mýtě a Chocni – žijí téměř dvě třetiny jeho obyvatel, z toho na Vysoké Mýto připadá 37,7 %. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech.

Vysokomýtsko je regionem s nejvyšším podílem zemědělské půdy z celkové rozlohy mezi správními obvody v kraji. Ke konci roku 2023 činil tento podíl 69,8 %, tj. o 10,2 procentního bodu více než průměr za celý Pardubický kraj. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) ke konci roku 2023 činil 2,58 % a byl o 0,51 procentního bodu nižší než krajský průměr. Úroveň vzdělanosti je na Vysokomýtsku nadprůměrná, základní vzdělání mělo podle výsledků Sčítání lidu 2021 pouze 11,6 % obyvatel regionu ve věku 15 a více let (včetně osob, které základní vzdělání neukončily popřípadě ani nezahájily), což představuje po Pardubicku druhý nejnižší podíl v kraji. Naopak podíl osob s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou) činil mezi obyvateli regionu ve věku 15 a více let 32,4 % a byl v rámci správních obvodů v kraji čtvrtý nejvyšší. Podíl cizinců na obyvatelstvu regionu byl podle výsledků sčítání třetí nejvyšší mezi správními obvody v kraji (3,0 %). V posledních letech byla ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vysoké Mýto zaznamenána jedna z nejnižších intenzit bytové výstavby (v průměru se zde za posledních pět let dokončil druhý nejnižší počet bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody v kraji).

Krajina Vysokomýtska spadá do Svitavské a Podorlické pahorkatiny, ze severu je obklopena smíšenými lesy, ve střední části se rozkládá řada rybníků. Město Vysoké Mýto je jedním z nejstarších a nejlépe dochovaných historických měst v republice. Nově zrekonstruované náměstí se dvěma radničními budovami patří k největším u nás. Od roku 2014 působí ve Vysokém Mýtě Muzeum českého karosářství. K turisticky atraktivním místům se řadí i renesanční zámek s rozsáhlým parkem v Chocni, na východ od Chocně se v údolí Tiché Orlice rozkládá přírodní rezervace Peliny s vysokými skalními bloky a výskytem mnoha vzácných rostlin. Zajímavý je barokní areál poutního kostela svatého Mikuláše, budova bývalých Svatomikulášských lázní a dřevěná poustevna s věžičkou ve Vraclavi či pravoslavný dřevěný kostelík v Dobříkově, který byl do obce přemístěn z Podkarpatské Rusi v roce 1930. Turisté často navštěvují rokokový zámek v Nových Hradech s Galerií anglických klobouků, specializovaným muzeem Motory & Pedály (výstava mopedů, motokol a kol s pomocným motorem nemá v Evropě konkurenci) a rozmanitými typy zahrad.

Správní obvod Žamberk leží na severu Pardubického kraje a svojí severní částí hraničí s obcemi Královéhradeckého kraje, menší úsek sousedí s Polskou republikou. Na východě je obklopen obcemi Králicka, na jihu hraničí s Lanškrounskem a na jihozápadě s Orlickoústeckem. Území Žamberska se rozkládá na 28 153 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. Ve 27 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 29 511 obyvatel (5,6 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 104,8 osob/km² je pod krajským průměrem. Ve třech městech správního obvodu – Žamberku, Jablonném nad Orlicí a Letohradě – žije 52,4 % jeho obyvatel. Správní území je dále členěno na tři spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech. Mezi všemi správními obvody v kraji je Žambersko charakteristické nejnižším podílem obyvatel žijících v sídle správního obvodu (pouze 20,1 %).

Věková skladba populace na Žambersku je poměrně příznivá. Ke konci roku 2023 měl region třetí nejmladší populaci mezi všemi správními obvody Pardubického kraje. Průměrný věk obyvatel činil 42,4 let. Podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších (20,5 %) byl pátý nejnižší mezi správními obvody v kraji. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti pracovalo 7,4 % ze všech zaměstnaných obyvatel regionu v zemědělství, což byl podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 druhý nejvyšší podíl mezi správními obvody v kraji po Litomyšlsku. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) zde ke konci roku 2023 činil 2,20 %, což byla druhá nejnižší hodnota v rámci správních obvodů v kraji. Podíl cizinců na obyvatelstvu mělo Žambersko podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 pátý nejvyšší mezi správními obvody v kraji (2,4 %).

Malebná krajina regionu, do které zasahují Orlické hory, poskytuje mnoho příležitostí pro rozvoj turistiky. K často navštěvovaným místům patří přírodní útvar Zemská brána, kde se řeka Divoká Orlice prudce stáčí do Čech a opouští hranici s Polskem. Milovníci letní rekreace vyhledávají přehradní nádrž Pastviny, příznivci turistiky a především zimních sportů navštěvují oblast u Suchého vrchu, na němž byla v třicátých letech minulého století vybudována Kramářova chata s vodojemem, který slouží jako rozhledna. Z historických památek regionu lze uvést zámek a barokní kostel sv. Václava v Žamberku, součástí expozice muzea v Žamberku je unikátní Erxlebenova lékárna. V Žamberku lze kromě Městského muzea navštívit od roku 2010 i Muzeum starých strojů a technologií v areálu bývalé textilní továrny Vonwiller (Mosilana). Turisty je vyhledáván i hrad Litice a zřícenina hradu Žampach. Více než 40 ucelených expozic nabízí i Muzeum řemesel ve městě Letohrad. Turistickou atrakcí se v poslední době stala nově rekonstruovaná tvrz Orlice. Městskou památkovou zónou bylo vyhlášeno náměstí v Jablonném nad Orlicí, kde se nachází několik historicky významných domů. V Kunvaldu byl v roce 1457 založen vůbec první sbor Jednoty bratrské; tuto významnou událost připomíná expozice v domku „Na sboru“. V Helvíkovicích západně od Žamberka lze navštívit rodný domek Prokopa Diviše – vynálezce bleskosvodu. Zájemci o válečnou tematiku mohou navštívit Muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda na katastru obce Těchonín, které zahrnuje několik zachovalých pevnostních staveb vybudovaných před 2. světovou válkou.