Charakteristiky SO ORP

Správní obvod ORP Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje a je jedním ze dvou SO ORP v kraji, jejichž celá délka hranic sousedí pouze s územím Pardubického kraje. Zároveň se jedná o nejmenší správní obvod v kraji (zaujímá 1,8 % jeho rozlohy) a také o správní obvod s nejnižším počtem obcí v kraji (spolu s Králickem). V pěti obcích, které tvoří celé správní území, žilo k 31. 12. 2024 celkem 17 693 osob (3,3 % obyvatel kraje). Na Českou Třebovou, která je zde jedinou obcí se statutem města, připadalo 84,8 % obyvatel obvodu.

Území Českotřebovska je mezi správními obvody v kraji charakteristické nejvyšším zastoupením lesních pozemků (45,6 %) a naopak nejnižším zastoupením zemědělské půdy (41,1 %). Jedná se o významný železniční uzel, což se v regionu odráží zejména v nadprůměrném zastoupení pracujících v odvětví dopravy a skladování. Obyvatelstvo Českotřebovska je mezi správními obvody v kraji nejstarší, průměrný věk zde ke konci roku 2024 dosáhl 44,4 roku, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších zde činil 23,2 % (nejvyšší hodnota v kraji). Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

V územně nejmenším správním obvodu kraje mohou návštěvníci obdivovat řadu zajímavostí a přírodních krás. Jihozápadně od sídla správního obvodu se nachází obec Kozlov, kde pobýval známý malíř a grafik Max Švabinský. Bližší poznání přírody umožňuje rozhledna na Kozlovském kopci. K historickým památkám regionu patří románská rotunda sv. Kateřiny či mariánský sloup na náměstí v České Třebové, za návštěvu stojí též zdejší městské muzeum.

Správní obvod ORP Hlinsko leží na jihu Pardubického kraje a svojí jižní hranicí sousedí s obcemi Kraje Vysočina. Území Hlinecka se rozkládá na 5,5 % rozlohy kraje a je tvořeno z 22 obcí, ve kterých žilo k 31. 12. 2024 celkem 21 054 osob (4,0 % obyvatelstva kraje). Téměř polovina obyvatel připadala na město Hlinsko (45,4 %), jež je jedinou obcí se statutem města ve správním území.

Hlinecko patří ke správním obvodům v kraji s nejvyšším zastoupením věřících na obyvatelstvu. Osoby pětašedesátileté a starší se na obyvatelstvu Hlinecka podílely 22,8 % (k 31. 12. 2024), tj. druhou nejvyšší hodnotu mezi správními obvody v kraji. Cizinci byli podle výsledků sčítání mezi obyvatelstvem správního území zastoupeni 1,2 %, což znamenalo naopak druhý nejnižší podíl v rámci kraje. Vzdělanost na Hlinecku nedosahovala krajského průměru; podíl vysokoškolsky vzdělaných osob a osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) se řadil k nejnižším v kraji.

Hlinecko patří k územím se značně členitým reliéfem, jihozápadní část leží v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, na východě se rozprostírá CHKO Žďárské vrchy. Turisticky atraktivní je největší expozice lidového stavitelství v Čechách – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci – nebo oblast Toulovcových Maštalí, která na Hlinecko zasahuje z Litomyšlska. Mezi folklórní tradice regionu patří masopustní průvody s maskami, které jsou od roku 2010 zapsané na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Známá je obec Kameničky, kde na počátku 20. století tvořil malíř Antonín Slavíček. Na památku obětí fašismu byl postaven památník v Ležákách.

Správní obvod ORP Holice leží na severu Pardubického kraje, přičemž svou severní hranicí sousedí s Královéhradeckým krajem. V rámci kraje je území správního obvodu čtvrté nejmenší, zaujímá 4,7 % jeho rozlohy. Počtem obyvatel se Holicko řadí mezi menší správní obvody v kraji (třetí nejnižší počet), ve 14 obcích tohoto obvodu žilo k 31. 12. 2024 celkem 18 702 osob, tj. 3,5 % obyvatelstva kraje. Na Holice a na Horní Jelení, tedy na jediná dvě města správního obvodu, připadalo 47,5 % obyvatel správního území (z toho 36,2 % pouze na Holice).

Region se vyznačuje nadprůměrnou intenzitou bytové výstavby. Populace Holicka je mezi správními obvody v kraji nejmladší, průměrný věk zde k 31. 12. 2024 činil 42,4 roku, osoby pětašedesátileté a starší se na obyvatelstvu správního obvodu podílely 19,8 % (tj. nejnižší hodnotou v kraji). Řada pracujících využívá možnosti dojíždět za zaměstnáním do nedalekých měst. Ke konci roku 2024 bylo Holicko jedním ze sedmi správních obvodů v Česku a zároveň jediným obvodem v kraji, který měl podíl nezaměstnaných osob pod dvě procenta (1,88 %). Region se vyznačuje také nejvyšším podílem obydlených bytů v rodinných domech a největší celkovou plochou bytu na osobu v rámci kraje.

Návštěvníci regionu obdivují expozice Afrického muzea v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – lékaři a cestovateli Dr. Emilu Holubovi. Rodákem regionu je i prvorepublikový ministerský předseda František Udržal z obce Dolní Roveň. Dlouholetou tradici má Festival trampských písní v Horním Jelení. Severně od Holic nabízí možnosti k rekreaci přírodní koupaliště – rybník Hluboký. Na území Holicka se nachází ptačí oblast Komárov s populací vzácných druhů ptáků.

Správní obvod ORP Chrudim leží v západní části Pardubického kraje a svou jihozápadní hranicí sousedí s Krajem Vysočina. Chrudimsko se rozkládá na 16,5 % území kraje a je rozlohou i počtem 86 obcí největším správním obvodem v kraji. Z hlediska počtu obyvatel se jedná o druhý největší správní obvod v kraji, k 31. 12. 2024 zde žilo 85 605 osob, tj. 16,1 % obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo všech dvanácti měst správního obvodu se na celkovém počtu obyvatel správního území podílelo 65,9 %, v největším městě Chrudim žilo 27,5 % obyvatel. Správní obvod se skládá ze spádových oblastí pověřených obecních úřadů Heřmanův Městec, Chrast, Chrudim, Nasavrky, Skuteč a Třemošnice.

Populace Chrudimska je mezi patnácti správními obvody v kraji sedmá nejmladší, průměrný věk se zde ke konci roku 2024 blížil krajskému průměru (ve správním obvodu dosáhl 43,3 roku, v kraji 43,2 roku). Mezi jednotlivými částmi regionu registrujeme vzhledem k rozsáhlému území správního obvodu poměrně výrazné rozdíly v odvětvovém zaměření ekonomické činnosti. Pro celé správní území je typická nadprůměrná zaměstnanost ve stavebnictví.

Mezi návštěvníky hojně vyhledávaná místa Chrudimska patří historické centrum města Chrudim s Muzeem loutkářských kultur v Mydlářově domě, Sečská přehrada, zámek ve Slatiňanech a jeho hipologické muzeum, zříceniny hradů Košumberk a Lichnice u Třemošnice nebo hrad Rychmburk v malebném údolí Krounky. V jihozápadní části slatiňanského zámeckého lesoparku se nachází dětmi oblíbený Kočičí hrádek. Známý je také kostel sv. Bartoloměje s dřevěnou zvonicí v Kočí či židovský areál v Heřmanově Městci.

Správní obvod ORP Králíky tvoří nejsevernější výběžek Pardubického kraje, severně sousedí s Polskem, východně s Olomouckým krajem. Králicko je druhým nejmenším správním obvodem, zaujímá 3,5 % území kraje. Region se skládá z pěti obcí, ve kterých žilo k 31. 12. 2024 celkem 8 474 osob (1,6 % obyvatelstva kraje). Z hlediska počtu obcí i počtu obyvatel se jedná o nejmenší správní obvod v kraji, také hustota zalidnění je zde nejnižší (53,4 osob/km²). Ve městě Králíky, tj. jediné obci se statutem města ve správním území, žilo 48,3 % obyvatel regionu.

Králicko se mezi správními obvody v kraji vyznačuje nadprůměrnou intenzitou bytové výstavby. Mezi obyvatelstvem regionu ve věku 15 let a více měla více než pětina osob pouze základní vzdělání (včetně osob, které toto vzdělání nezískaly), což představuje nejvyšší podíl mezi SO ORP v kraji. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti mělo Králicko v rámci kraje třetí nejvyšší podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Králicko nabízí mnoho možností pro turistiku či provozování zimních sportů. V katastru obce Dolní Morava se vypíná nejvyšší bod Pardubického kraje – Králický Sněžník. Nad obcí Dolní Morava poblíž chaty Slaměnka se nachází hojně navštěvované turistické atrakce kraje, Stezka v oblacích a Sky Bridge 721 – nejdelší visutý most pro pěší v Česku. Nad městem Králíky turisté obdivují barokní areál Hora Matky Boží v Dolní Hedči, k němuž vede alej s křížovou cestou. Zájemci o válečnou tematiku mohou navštívit vojenská muzea v Králíkách a v Lichkově.

Správní obvod ORP Lanškroun leží na východě Pardubického kraje a svojí východní částí sousedí s obcemi Olomouckého kraje. Lanškrounsko se rozkládá na 6,1 % rozlohy kraje, v jeho 22 obcích žilo k 31. 12. 2024 celkem 23 067 osob (4,3 % obyvatelstva kraje). Více než dvě pětiny obyvatel připadaly na město Lanškroun (42,4 %), které je jedinou obcí se statutem města ve správním území.

Populace regionu patří mezi nejmladší v kraji, průměrný věk zde ke konci roku 2024 dosáhl 42,7 roku, což znamenalo čtvrtou nejnižší hodnotu mezi správními obvody Pardubického kraje. Podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších mělo Lanškrounsko v rámci kraje třetí nejnižší (20,3 %). Nadprůměrný je na Lanškrounsku podíl osob zaměstnaných v sekundárním sektoru, v komparaci s ostatními správními obvody kraje je zcela nejvyšší. Podíl nezaměstnaných osob zde činil 4,04 %, což znamenalo čtvrtou nejvyšší hodnotu mezi správními obvody kraje a zároveň hodnotu, která se blížila celostátnímu průměru (4,10 %).

Lanškrounsko nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z vrcholu Lázek, který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Mezi historické památky regionu patří roubený hostinec Krčma nebo kostel sv. Václava v Lanškrouně. Nelze opomenout ani lanškrounský zámek, jenž slouží pro Městské muzeum Lanškroun. Dlouholetou tradici má Mezinárodní folklorní festival Čermenské slavnosti v Dolní Čermné.

Správní obvod ORP Litomyšl leží ve střední části Pardubického kraje a je jedním ze dvou správních obvodů v kraji, jejichž celá délka hranic sousedí pouze s územím Pardubického kraje. Území Litomyšlska zaujímá 7,5 % rozlohy kraje a je tvořeno z 35 obcí, v nichž žilo k 31. 12. 2024 celkem 27 838 osob (5,2 % obyvatelstva kraje). Na město Litomyšl, které je zde jedinou obcí se statutem města, připadalo 37,5 % obyvatel správního území.

Pro region je typická nadprůměrná zaměstnanost v zemědělství. Podle výsledků Sčítání lidu 2021 má Litomyšlsko nejvyšší podíl osob zaměstnaných v zemědělství mezi správními obvody v kraji. Také zastoupení věřících na obyvatelstvu má region v rámci správních území kraje nejvyšší (spolu s Poličskem a Hlineckem). Vysokoškolsky vzdělané osoby byly mezi obyvatelstvem regionu ve věku 15 let a více zastoupeny 14,7 %, což je jedna z nejvyšších hodnot v kraji. Podíl nezaměstnaných osob zde dosáhl 2,29 % a byl druhý nejnižší v rámci správních obvodů kraje.

Nejvýznamnější historickou památkou správního území je zámecký areál v Litomyšli, který byl v roce 1999 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Turisticky atraktivní je také litomyšlské náměstí s řadou renesančních a barokních domů. Město je proslulé jako rodiště hudebního skladatele Bedřicha Smetany, na jehož počest je zde každoročně pořádán hudební festival Smetanova Litomyšl. V rámci kultury se v Litomyšli rozvíjí tradice „Lázní ducha“. S historií je spjat i Růžový palouček u obce Morašice s výskytem zvláštního druhu stepní růže. V regionu se nachází také pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale.

Správní obvod ORP Moravská Třebová tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje, přičemž východní hranici má s Olomouckým krajem a jižní hranici s Jihomoravským krajem. Moravskotřebovsko se na území kraje podílí 9,2 % a je druhým největším správním obvodem v kraji. Ve 33 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2024 celkem 25 887 osob (4,9 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je zde druhá nejnižší mezi správními obvody v kraji (62,0 osob/km²). Na Moravskou Třebovou a Jevíčko, tedy na jediná dvě města správního obvodu, připadalo 47,8 % obyvatel správního území. Spádové oblasti pověřených obecních úřadů sídlí ve výše uvedených městech.

Moravskotřebovsko je regionem s nejhorší situací na trhu práce v kraji. Podíl nezaměstnaných osob zde ke konci roku 2024 činil 6,07 % a byl nejvyšší mezi správními obvody kraje. Naopak zastoupení cizinců mělo Moravskotřebovsko mezi správními obvody nejnižší (1,1 %). Osoby s vysokoškolským vzděláním se na obyvatelstvu regionu ve věku 15 let a více podílely 9,5 %, což znamenalo druhou nejnižší hodnotu v kraji. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Ve městě Moravská Třebová lze obdivovat řadu pozdně gotických a renesančních měšťanských domů či kostel Nanebevzetí Panny Marie. Významnou památkou je moravskotřebovský zámek s arkádami. Panorama tohoto města je vidět z Vyhlídky u Plačící Anny na úpatí Křížového vrchu, na jehož vrcholu se nachází sousoší Kalvárie. Návštěvníky regionu láká i Muzeum průmyslových železnic v Mladějově na Moravě s úzkorozchodnou tratí.

Správní obvod ORP Pardubice leží v severozápadní části Pardubického kraje, přičemž svoji severní hranici sdílí s Královéhradeckým krajem. Pardubicko je třetím největším správním obvodem, rozkládá se na 9,1 % území kraje. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody, v jeho 56 obcích žilo k 31. 12. 2024 celkem 135 598 osob (25,6 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je zde nejvyšší mezi správními obvody v kraji (331,3 osob/km²). Na všechna čtyři města správního obvodu připadalo 75,8 % jeho obyvatel, z toho na Pardubice 68,1 %. Správní obvod se skládá ze spádových oblastí pověřených obecních úřadů Pardubice a Lázně Bohdaneč.

Pardubicko se mezi správními obvody v kraji vyznačuje nadprůměrnou intenzitou bytové výstavby, nejvyšším podílem obydlených bytů v bytových domech či nejrozsáhlejší nabídkou volných pracovních míst nabízených úřadem práce. Region má v rámci kraje nejvyšší úroveň vzdělanosti, pětina obyvatel patnáctiletých a starších měla ukončené vysokoškolské vzdělání. Zastoupení cizinců na obyvatelstvu je na Pardubicku nejvyšší mezi správními obvody v kraji.

Pardubicko je střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života i sportu. Významné postavení má Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Nejznámějšími sportovními akcemi v Pardubicích jsou dostihový závod Velká pardubická steeplechase či motocyklové plochodrážní závody Zlatá přilba. K turisticky atraktivním místům města se řadí historické jádro se Zelenou branou a renesanční zámek s muzeem. K památkám regionu patří též pozdně gotický hrad na Kunětické hoře, kde probíhá řada kulturních akcí. Lázeňským centrem kraje je město Lázně Bohdaneč.

Správní obvod ORP Polička leží na jihu Pardubického kraje, přičemž zde sousedí s Krajem Vysočina a menší částí i s Jihomoravským krajem. Území Poličska se rozkládá na 6,0 % rozlohy kraje a je tvořeno z 20 obcí, v nichž žilo k 31. 12. 2024 celkem 20 041 osob (3,8 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je zde třetí nejnižší mezi správními obvody v kraji (73,5 osob/km²). Na Poličku a Bystré, tedy na jediná dvě města správního obvodu, připadalo 53,0 % obyvatel správního území, z toho pouze na Poličku 45,2 %.

Poličsko je regionem kraje s nejvyšším zastoupením věřících osob mezi obyvatelstvem správního obvodu. Podíl věřících osob zde podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 dosáhl 46,5 % a o 17,2 procentního bodu předčil krajský průměr. Nezaměstnanost mělo Poličsko ke konci roku 2024 čtvrtou nejnižší mezi správními obvody v kraji, podíl nezaměstnaných osob zde dosáhl 2,69 % a byl o 0,75 procentního bodu pod krajským průměrem. Zastoupení cizinců na celkovém počtu obyvatelstva má tento region třetí nejnižší v rámci kraje (1,3 %).

Krajina regionu je členitá, na západě zasahuje do správního obvodu CHKO Žďárské vrchy. Obdivovatelé historie mohou zavítat do města Poličky, jehož jádro obklopené hradbami je městskou památkovou zónou.
Ve městě je možné navštívit i rodnou světničku zdejšího rodáka – hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Na jeho počest se ve městě pořádá mezinárodní hudební festival Martinů fest. Jako dominantu jižní části regionu můžeme jmenovat hrad Svojanov z poloviny 13. století, kde se pořádá velké množství kulturních akcí.

Správní obvod ORP Přelouč tvoří severozápadní výběžek Pardubického kraje sousedící s obcemi Středočeského a Královéhradeckého kraje. Území Přeloučska zaujímá 5,7 % rozlohy kraje, v jeho 42 obcích žilo k 31. 12. 2024 celkem 26 913 osob (5,1 % obyvatelstva kraje). V Přelouči a Chvaleticích, tedy v jediných dvou městech správního obvodu, žilo 48,8 % obyvatel regionu, z toho pouze v Přelouči 37,9 %. Správní území je členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech.

Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti evidujeme na Přeloučsku nadprůměrné zastoupení pracujících v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Podíl nezaměstnaných osob zde ke konci roku 2024 dosáhl 4,13 %, což znamenalo třetí nejvyšší hodnotu mezi správními obvody v kraji. Zastoupení cizinců je na Přeloučsku podle Sčítání lidu 2021 druhé nejvyšší v rámci kraje (4,5 %). Podíl věřících má region mezi obyvatelstvem dokonce nejnižší mezi správními obvody kraje, dosáhl zde 20,1 %.

Přelouč patří k nejstarším lokalitám v kraji, první písemná zmínka o městě pochází již z druhé poloviny 11. století. Cennou historickou památkou je kostel sv. Jakuba, navštívit lze městské muzeum se zajímavými expozicemi. Ke známým historickým památkám regionu patří barokní zámek v Cholticích, za národní kulturní památku byl v polovině 90. let vyhlášen areál hřebčína v Kladrubech nad Labem, proslulý chovem starošpanělských a staroitalských koní. V roce 2019 byl zařazen na seznam kulturních památek UNESCO.

Správní obvod ORP Svitavy leží na jihovýchodě Pardubického kraje, přičemž jižní částí sousedí s Jihomoravským krajem. Území Svitavska se rozkládá na 7,8 % rozlohy kraje. Ve 28 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2024 celkem 30 775 osob (5,8 % obyvatelstva kraje). Na Svitavy a Březovou nad Svitavou, tedy na jediná dvě města správního obvodu, připadalo 57,3 % obyvatel správního území, z toho pouze na Svitavy 52,2 %.

Svitavsko dlouhodobě patří k regionům s nejvyšší nezaměstnaností v kraji. Ke konci roku 2024 zde činil podíl nezaměstnaných osob 4,42 %, což znamenalo druhou nejvyšší hodnotu mezi správními obvody v kraji. Skladbou obyvatelstva patří region mezi oblasti s nejnižším podílem cizinců. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Svitavsko leží na pomezí Čech a Moravy a zároveň na hranici rozvodí Černého a Severního moře. Členitá krajina Svitavské pahorkatiny nabízí řadu příležitostí pro rekreaci a turistiku. Návštěvníci regionu si mohou prohlédnout náměstí ve Svitavách s řadou renesančních měšťanských domů s podloubím či městské muzeum, kde lze procházet expozice věnované historickým osobnostem, k nimž se řadí i místní rodák Oskar Schindler. Mezinárodní ohlas má Muzeum esperanta, které navštěvují esperantisté z celého světa. Ve svahu nad městem Březová nad Svitavou lze navštívit dřevěnou Rozhlednu Járy Cimrmana.

Správní obvod ORP Ústí nad Orlicí se nachází v severní části kraje a sousedí zde s Královéhradeckým krajem. Orlickoústecko se na území kraje podílí 4,2 % a je třetím nejmenším správním obvodem v kraji. V 16 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2024 celkem 26 320 osob (5,0 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je zde třetí nejvyšší mezi správními obvody v kraji (138,1 osob/km²). V Ústí nad Orlicí a Brandýse nad Orlicí, v jediných dvou městech správního obvodu, žilo 58,2 % obyvatel správního území, z toho pouze v Ústí nad Orlicí 53,2 %.

Orlickoústecko je regionem s vysokou úrovní vzdělanosti. Středoškolsky vzdělané osoby s maturitou byly mezi obyvatelstvem regionu ve věku 15 let a více zastoupeny 34,9 % a osoby vysokoškolsky vzdělané 14,8 %. Zatímco první uvedený podíl byl mezi všemi patnácti správními obvody v kraji třetí nejvyšší, druhý zmíněný podíl byl druhý nejvyšší. Podíl nezaměstnaných osob mělo Orlickoústecko ke konci roku 2024 jeden z nejnižších v rámci kraje, hodnota 2,64 % byla třetí nejnižší po Holicku a Litomyšlsku.

Region se nachází v oblasti Podorlické pahorkatiny, která nabízí řadu možností pro rekreaci i sport. Přírodní krásy lze obdivovat například z rozhledny na zalesněném vrchu Andrlův Chlum nebo z oblíbené cyklostezky spojující Ústí nad Orlicí s Letohradem. Milovníci historie se mohou zastavit na zřícenině hradu Lanšperk. Centrum města Ústí nad Orlicí nabízí barokní kostel a další převážně barokní stavby. S historií je spjato i město Brandýs nad Orlicí, kde několik let pobýval Jan Ámos Komenský a na jehož památku zde stojí pomník. Poblíž pomníku lze navštívit přírodní labyrint.

Správní obvod ORP Vysoké Mýto leží ve střední části Pardubického kraje, přičemž svojí severní hranici sdílí s Královéhradeckým krajem. Na celkové výměře kraje se tento správní obvod podílí 6,2 %. Ve 40 obcích Vysokomýtska žilo k 31. 12. 2024 celkem 33 009 osob, což znamenalo 6,2 % obyvatelstva kraje. Na Vysoké Mýto a Choceň, tedy jediná dvě města správního obvodu, připadalo 64,2 % obyvatel regionu, z toho pouze na Vysoké Mýto 38,1 %. Správní území je členěno na spádové oblasti pověřených obecních úřadů Vysoké Mýto a Choceň.

Vysokomýtsko je regionem kraje s nejvyšším podílem zemědělské půdy na celkové rozloze správního obvodu. Ke konci roku 2024 zde tento podíl dosáhl 69,8 %, tj. o 10,2 procentního bodu více než průměr za Pardubický kraj. Úroveň vzdělanosti je v regionu nadprůměrná, základní vzdělání zde mělo pouze 12,2 % obyvatel ve věku 15 let a více (počítáno včetně osob, které základní vzdělání nezískaly), což znamenalo druhý nejnižší podíl mezi správními obvody kraje. Cizinci byli na obyvatelstvu regionu zastoupeni 3,1 %, tj. třetí nejvyšší hodnotou v kraji.

Vysokomýtsko nabízí několik turisticky velmi atraktivních míst, navštěvovaný je rokokový zámek v Nových Hradech, který je obklopen rozmanitými typy zahrad nebo renesanční zámek s rozsáhlým parkem v Chocni. Zajímavý je také pravoslavný dřevěný kostelík v Dobříkově. Město Vysoké Mýto se může pochlubit jedním z největších historických náměstí v Česku se dvěma radničními budovami nebo Muzeem českého karosářství. V údolí Tiché Orlice se rozkládá přírodní rezervace Peliny s vysokými skalními bloky a výskytem mnoha vzácných rostlin.

Správní obvod ORP Žamberk leží na severu Pardubického kraje, přičemž větší část severní hranice sdílí s Královéhradeckým krajem a menší část s Polskem. Žambersko se rozkládá na 6,2 % rozlohy kraje, v jeho 27 obcích žilo k 31. 12. 2024 celkem 29 493 osob (5,6 % obyvatelstva kraje). Na Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Letohrad, jediná tři města správního obvodu, připadalo 51,9 % obyvatel správního území. Na samotné sídlo správního obvodu pak připadalo 19,7 % obyvatel, což bylo nejméně mezi všemi správními obvody v kraji.  Správní území je členěno na tři spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou ve výše uvedených městech.

Ke konci roku 2024 mělo Žambersko pátou nejmladší populaci mezi patnácti správními obvody Pardubického kraje, průměrný věk obyvatel zde dosáhl 42,7 let.  Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti měl region druhý nejvyšší podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství po správním obvodu ORP Litomyšl. Podíl cizinců na obyvatelstvu byl na Žambersku podle výsledků Sčítání lidu 2021 pátý nejvyšší mezi správními obvody v kraji (2,5 %).

Mezi turisticky vyhledávaná místa Žamberska patří hrad Litice, zřícenina hradu Žampach, areál středověké tvrze Orlice či Muzeum řemesel ve městě Letohrad. V Helvíkovicích západně od Žamberka lze navštívit rodný domek Prokopa Diviše – vynálezce bleskosvodu. Městskou památkovou zónou bylo vyhlášeno náměstí v Jablonném nad Orlicí. Milovníci letní rekreace mohou navštívit přehradní nádrž Pastviny, příznivci zimních sportů zase oblast u Suchého vrchu. Návštěvníci regionu oceňují také přírodní útvar Zemská brána na toku řeky Divoké Orlice.