Charakteristiky okresů

Okres Chrudim ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. K nim se přičlenily části dalších tehdy rušených okresů: Čáslav (Ronovsko), Vysoké Mýto (okolí Luže) a Polička (Prosečsko). Rozlohou 993 km² patří ke středně velkým okresům, na území kraje se podílí 22 %. Hustota zalidnění 107 obyvatel na km² je pod krajským průměrem. Na severu a východě sousedí s ostatními okresy Pardubického kraje, tvoří tedy jeho jihozápadní výběžek. Na jihu má krátkou společnou hranici s okresem Žďár nad Sázavou, jihozápadní částí sousedí s okresem Havlíčkův Brod (Kraj Vysočina), na západě hraničí s okresem Kutná Hora (Středočeský kraj).

Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Nejnižší bod 231 m n. m. leží při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Jižní a jihozápadní část náležící k Českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami. Součástí Českomoravské soustavy je Českomoravská vrchovina zastoupená na jihu okresu Železnými horami, které na jihovýchodě přecházejí v Hornosvrateckou vrchovinu. Ta zasahuje do okolí Svratouchu svou vyšší částí – Žďárskými vrchy. Nedaleko zámečku Karlštejn u obce Svratouch se nachází nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 783 m. Okolí Běstviny na jihozápadě zaujímá úzký pruh Hornosázavské pahorkatiny.

Z poměrně výrazného rozdílu nadmořských výšek vyplývají i odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu. Severní nížinné oblasti mají teplejší a sušší klima, směrem k jihu se podnebí mění v chladnější a vlhčí.

Převážná část území okresu náleží do povodí Chrudimky, která pramení v jihovýchodním výběžku okresu u obce Svratouch a ústí do řeky Labe v Pardubicích. Na severu se do Chrudimky vlévá Novohradka, která spolu se svými přítoky odvodňuje východ okresu. Západní částí protéká řeka Doubrava vlévající se přímo do Labe. Na malé území na jihovýchodním okraji okresu zasahuje povodí řeky Svratky, která odvádí vodu do Dunaje. Na horním a středním toku Chrudimky jsou vybudovány důležité vodní nádrže Hamry, Seč (rozlohou 220 ha největší vodní plocha v kraji) a Křižanovice, na Doubravě byla vystavěna vodní nádrž Pařížov. Rybníky a ostatní vodní plochy zaujímají celkem 15,4 km², tj. 1,5 % rozlohy okresu.

Na zemědělskou půdu připadá 60,6 % území okresu (601,6 km²), z toho nejvíce tvoří orná půda (436,0 km²). Trvalé travní porosty rostou na 132,3 km². Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají 29,0 % rozlohy okresu. V prostoru Železných hor jsou to především lesy smíšené, v Hornosvratecké vrchovině převažují jehličnaté s listnatým podrostem.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je chrudimský okres rozdělen na 108 obcí, z toho 13 měst a pět městysů (Bojanov, Chroustovice, Trhová Kamenice, Včelákov a Žumberk). Ke konci roku 2023 žilo v okrese Chrudim 106 616 obyvatel, z toho téměř třetina (29,8 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl obyvatel ve městech byl na Chrudimsku druhý nejvyšší mezi okresy Pardubického kraje (61,9 %). Od roku 2016 má okres každoročně kladné saldo stěhování a od roku 2018 se v okrese projevuje převaha zemřelých nad narozenými.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 odpovědělo v okrese Chrudim na dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry téměř 70 tisíc osob, tj. 67,8 % populace okresu. Téměř třetina (31,8 %) z těchto takřka 70 tis. obyvatel se zařadila mezi věřící osoby. Zastoupení věřících v okrese Chrudim bylo lehce nad průměrem celého kraje. Uvnitř okresu měl výrazně vyšší podíl věřících osob správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko (42,5 % oproti 29,2 % v SO ORP Chrudim).

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl chrudimský okres oproti krajskému průměru mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob, které tohoto vzdělání ani nedosáhly) a osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení). Naopak podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) a osob s vysokoškolským vzděláním byl v okrese ve srovnání s krajským průměrem mírně nižší. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (37,7 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mělo Chrudimsko méně (12,1 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (13,6 %).

Z ekonomického hlediska je okres Chrudim oblastí průmyslově-zemědělskou. Rostlinná výroba v zemědělství je zejména v severní části okresu (Loučenská a Chrudimská tabule) zaměřena na pěstování obilnin a cukrové řepy. Střed okresu tvoří bramborářská oblast, v jižní části s podhorským charakterem jsou půdy vhodné k pěstování brambor a méně náročných obilovin. V živočišné výrobě převládá produkce vepřového masa.

Průmysl není orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. K významným průmyslovým centrům patří Chrudim (strojírenství, textilní průmysl), Hlinsko (textilní průmysl, kožešnictví, potravinářství), Skuteč (stavební hmoty), Prachovice (stavební hmoty), Třemošnice (strojírenství).

Chrudimsko se spolu se Svitavskem v posledních letech vyznačuje mezi okresy kraje nejvyšší nezaměstnaností v zimních měsících. Ke konci roku 2023 dosáhl v okrese Chrudim podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let hodnoty 3,37 % a byl po Svitavsku druhý nejvyšší mezi okresy v kraji. Řada obyvatel okresu přitom nachází pracovní uplatnění v nedalekých Pardubicích.

Investiční činnost v okrese byla zaměřena nejen na výstavbu nových objektů, ale probíhala rovněž řada rekonstrukcí a oprav. Mezi lety 2019 a 2020 proběhla výstavba dopravního terminálu před nádražím v Chrudimi, v roce 2023 byla dokončena výstavba dopravního terminálu v Heřmanově Městci. Bytová výstavba byla v posledních letech intenzivní v obcích ležících mezi Chrudimí a Pardubicemi.

V centrech měst (Chrudim, Hlinsko) přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy ploch veřejných prostranství. Největší investiční akcí, která zlepšila dopravní situaci v Chrudimi, byla výstavba severovýchodního obchvatu města. První etapa byla uvedena do provozu v roce 2015, 2. etapa od prosince 2021 odvedla dálkovou dopravu nejen z jihovýchodní části Chrudimi, ale i ze Slatiňan.

Okres Chrudim patří k turisticky atraktivním oblastem s řadou kulturních a historických památek a mnoha přírodními zajímavostmi. Často navštěvované je historické jádro Chrudimi s Muzeem loutkářských kultur v Mydlářově domě, či zříceniny hradů Košumberk, Lichnice, Rabštejn a Oheb. V letech 2017–2020 probíhala rozsáhlá obnova areálu slatiňanského zámku včetně parku. V roce 2020 přestal sloužit klientům sociálních služeb hrad Rychmburk v obci Předhradí a od roku 2021 slouží cestovnímu ruchu. K turistické přitažlivosti regionu značnou měrou přispívá židovský areál v Heřmanově Městci a soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO byly v roce 2010 zapsány masopustní průvody z Hlinecka.

Chrudimsko i Hlinecko nabízejí svým návštěvníkům řadu možností pro sportovní vyžití, turistiku i pro aktivní odpočinek spojený s rekreačními vycházkami malebnou přírodou chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory. K rozvoji turistiky v oblasti Toulovcových Maštalí na pomezí svitavského a chrudimského okresu přispělo vybudování několika nových rozhleden. Řada nových rozhleden je též v podhůří Železných hor (např. na Zuberském kopci u Trhové Kamenice či Barborka u Heřmanova Městce, popř. Boiika u Českých Lhotic). Obnovena byla rozhledna Bára u Slatiňan. Postupně se rozšiřují možnosti obyvatel Chrudimi a okolních měst pro aktivní pobyt v přírodním prostředí Rekreačních lesů Podhůra (cyklopark, venkovní tělocvična, hipostezky, Kočičí hrádek apod.).

Okres Pardubice ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území čtyř tehdy rušených okresů: Holice, Pardubice-město, Pardubice-okolí, Přelouč a několika obcí z okresu Čáslav. Svojí rozlohou 880 km² je nejmenším okresem v kraji, na jeho území se podílí 19,5 %. Hustota zalidnění 205 obyvatel na km² je však v kraji nejvyšší. Dlouhou společnou hranici má na severu s okresem Hradec Králové ze sousedního Královéhradeckého kraje a na jihu s okresem Chrudim. Na severovýchodě hraničí s okresem Rychnov nad Kněžnou a na jihovýchodě s okresem Ústí nad Orlicí. Západní částí pak sousedí se dvěma okresy Středočeského kraje – severozápadně s Kolínem a jihozápadně s Kutnou Horou.

Pardubický okres patří k oblastem s ne příliš členitým povrchem a relativně nízkým výškovým rozpětím. Převážná část území je součástí úrodné Polabské nížiny, náležící z geomorfologického hlediska do celku Východolabské tabule s typickou nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuky). Nejnižší bod 201 m n. m. leží v místech, kde řeka Labe opouští území okresu (u obce Kojice při hranici s okresem Kolín). Dominantou rovinaté krajiny Pardubicka je Kunětická hora (295 m n. m.) ležící v katastru obce Ráby. Menší část území na jihozápadě spadá do oblasti Železných hor. Zde se nachází u obce Holotín nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 398 m. Severovýchodní okraj patří k celku Orlické tabule. Ve srovnání s ostatními okresy v kraji je podnebí okresu Pardubice spíše sušší a teplejší.

Nejvýznamnějším vodním tokem celého okresu je řeka Labe s levostrannými přítoky – řekou Chrudimkou (vlévá se do Labe v Pardubicích) a Loučnou (do Labe ústí nedaleko Sezemic). Díky vhodným terénním podmínkám a bohatosti krajiny pardubického Polabí na vodní toky zde byla již od konce 15. století založena řada rybníků. Ty dnes spolu s ostatními vodními plochami zaujímají 3,1 % území okresu (27,1 km²), což představuje nejvyšší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Nejrozlehlejší vodní plochou je Bohdanečský rybník (158 ha), který byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Dominantou rybniční sítě je ve středověku uměle vybudovaný Opatovický kanál o délce 32 km začínající u Opatovic nad Labem a ústící do Labe u Semína.

Na zemědělskou půdu připadá 59,2 % území okresu (521,2 km²), z toho nejvíce tvoří orná půda (420,7 km²). Trvalé travní porosty rostou na 69,5 km². Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají čtvrtinu rozlohy okresu. Souvislý lesní porost je především na severovýchodním okraji a dále v jihozápadní a západní části okresu. Dominující dřevinou na Holicku a Přeloučsku je borovice, na Pardubicku dub.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je pardubický okres rozdělen na 112 obcí, z toho 8 měst a jeden městys (Choltice). Ke konci roku 2023 žilo v okrese Pardubice 180 888 obyvatel, z toho necelá pětina (17,5 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl městského obyvatelstva byl na Pardubicku nejvyšší mezi okresy kraje (69,0 %). Krajské město mělo 92 362 obyvatel, což bylo 17,4 % z celkové populace kraje, respektive 51,1 % z populace okresu. Od roku 2004 má okres každoročně kladné saldo stěhování a od roku 2020 i převahu počtu zemřelých nad narozenými.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplnilo v okrese Pardubice odpověď na otázku ohledně náboženské víry téměř 122 tisíc osob, tj. 70,2 % obyvatel okresu. Mezi věřící osoby se na Pardubicku zařadilo přibližně 27 tisíc obyvatel, tj. 22,3 % z těch, kteří na dobrovolnou otázku odpověděli. Zastoupení věřících na Pardubicku bylo nejnižší mezi okresy Pardubického kraje. Správní obvod obce s rozšířenou působností Přelouč měl nejnižší podíl věřících ze všech SO ORP v kraji (20,1 %), SO ORP Pardubice druhý nejnižší podíl (22,6 %) a SO ORP Holice čtvrtý nejnižší podíl mezi všemi SO ORP v kraji (23,0 %).

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl pardubický okres nejnižší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob s neukončeným základním vzděláním a bez vzdělání) a také osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení) mezi všemi okresy Pardubického kraje. Naopak podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) a také osob s vysokoškolským vzděláním měl okres nejvyšší mezi všemi okresy kraje. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby s úplným středním vzděláním (32,7 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel měl okres Pardubice více (17,7 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (11,6 %).

Pardubický okres má výhodnou polohu z hlediska dopravního spojení. Jeho územím prochází ze západu na východ celostátně nejvýznamnější železniční trať Praha – Olomouc, která je v železničním uzlu Pardubice křižována tratí Liberec – Havlíčkův Brod. V současné době se pracuje na zlepšení stavu a parametrů pardubického železničního uzlu, jehož součástí je také rekonstrukce železniční stanice Pardubice hlavní nádraží. Ke zkvalitnění dopravního spojení s Hradcem Králové by mělo přispět také zdvoukolejnění železniční trati mezi oběma krajskými městy. Pardubice jsou již dostupné z hlavního města po dálnici D11 a navazující rychlostní komunikaci, spojující krajské město s Hradcem Králové. Dopravní situaci v kraji (zejména v okolí krajského města) by měla v budoucnu zlepšit i dálnice D35, jejíž výstavba byla dokončena v roce 2022 v úseku Opatovice nad Labem – Ostrov. Úroveň veřejné dopravy v krajském městě vzrostla po dokončení výstavby terminálu MHD u vlakového nádraží jako součást rekonstrukce přednádraží, která proběhla v letech 2016–2017. Výstavba terminálu pro regionální autobusovou dopravu byla před hlavním nádražím dokončena v roce 2023. Letiště v Pardubicích umožňuje smíšený vojenský a civilní provoz. Ke zvýšení zájmu o využívání pardubického letiště by měl přispět nově vybudovaný terminál, který byl uveden do provozu na počátku roku 2018.

Poměrně příznivé klima spolu s půdním složením vytváří dobré podmínky pro zemědělství. Rostlinná výroba je zastoupena pěstováním obilí, řepy, pícnin, olejnin a zeleniny. V živočišné výrobě převažuje produkce vepřového masa, mléka a vajec. Průmyslová výroba je soustředěna zejména ve městech, přičemž nejvýznamnějším centrem průmyslu je krajské město Pardubice. Zde sídlí většina důležitých firem, a to především na okrajích města v rozvíjejících se průmyslových zónách. Z odvětví dlouhodobě převládá výroba elektroniky a výpočetní techniky, významná je i chemie, petrochemie, strojírenství a potravinářství. Průmyslová výroba probíhá též v zázemí krajského města, v Přelouči a v Holicích. Za přispění zahraničních investorů se v posledních letech rozvíjí výroba počítačů, komunikační techniky a subdodávek pro automobilový průmysl. Jejich produkce tvoří hlavní část vývozu z Pardubického kraje. Výrobu elektřiny zajišťují jediné dvě parní elektrárny v kraji spalující hnědé uhlí – v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích.

Okres Pardubice se ve srovnání s jinými okresy České republiky dlouhodobě vyznačuje relativně nízkou nezaměstnaností v zimních měsících, přičemž pracovní příležitosti nabízí i zájemcům o práci ze sousedních okresů. Ke konci roku 2023 činil podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v okrese 2,81 %, což znamenalo druhou nejnižší hodnotu v kraji za okresem Ústí nad Orlicí a zároveň patnáctou nejnižší hodnotu mezi všemi 77 okresy ČR. Uvnitř okresu ovšem evidujeme v podílu nezaměstnaných osob poměrně výrazné rozdíly (od 1,60 % na Holicku po 3,66 % ve správním obvodu ORP Přelouč).

Ve srovnání s ostatními okresy Pardubického kraje má pardubický okres nadprůměrné zastoupení zaměstnaných v odvětví obchodu a služeb. Významného rozvoje dosáhlo zejména v Pardubicích finančnictví a pojišťovnictví. Vybudována byla řada nových obchodních center na území města, skladových areálů a logistických center v jeho zázemí. Po roce 2000 se v pardubickém okrese zintenzivnila bytová výstavba v krajském městě a v jeho zázemí. Projev suburbanizace je nejvíce patrný v obcích ležících na jih a na sever od Pardubic, kde je vliv Hradecko-pardubické aglomerace nejvýraznější. K vyšší kvalitě zdravotní péče v kraji přispěje od roku 2024 Centrální urgentní příjem Pardubické nemocnice. Ke zlepšení životních podmínek v krajském městě přispěla v roce 2015 rekonstrukce třídy Míru na pěší zónu, revitalizace Tyršových sadů a parku Na Špici. Na tyto akce byly využity prostředky z Evropských fondů. Z dalších významných staveb v Pardubicích s dokončením v roce 2023 je možné zmínit rekonstrukci fotbalového stadionu a přestavbu Automatických mlýnů v historickém centru města na galerii.

K rozvoji vzdělanosti nemalou měrou přispívá dynamicky se rozvíjející Univerzita Pardubice, která vznikla v roce 1994 rozšířením Vysoké školy chemicko-technologické. Dnes má Univerzita sedm fakult a počet studentů se pohybuje kolem 7 tisíc. Významné postavení na kulturní scéně Pardubického kraje zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Z oblasti sportu má nadregionální význam dostihový závod Velká pardubická steeplechase a motocyklové závody Zlatá přilba.

K turisticky atraktivním místům okresu patří historické jádro Pardubic se zámkem, postupně rekonstruovaný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a lázeňský areál v Lázních Bohdaneč. Za národní kulturní památku byl v polovině 90. let vyhlášen historický areál hřebčína v Kladrubech nad Labem, který prošel v letech 2014 a 2015 nákladnou rekonstrukcí za přispění fondů EU. V roce 2019 byl areál zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Pozoruhodné jsou expozice Afrického muzea v Holicích. Možnosti sportovního vyžití zejména pro cykloturistiku a pěší turistiku nabízí okolí bohdanečských rybníků a Kunětické hory. Pro vodní turistiku je vhodný Opatovický kanál. Naučné stezky osvětlují rybníkářskou tradici na Pardubicku. Vzhledem k tomu, že se Pardubicko přes veškerá opatření vyznačuje vyšší úrovní znečištění životního prostředí, využívá řada obyvatel tohoto regionu možnosti rekreovat se také v sousedních okresech, zejména na Chrudimsku. 

Okres Svitavy vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením převážné části čtyř bývalých okresů: Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Okres tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje, přitom západní polovina okresu leží v Čechách a východní polovina na historickém území Moravy. Svoji rozlohou 1 379 km² je největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 30,5 %. Hustota zalidnění 76 obyvatel na km² je v kraji nejnižší. Jedná se o vnitrozemský okres, který sousedí na východě s Olomouckým krajem, na jihu s Jihomoravským krajem a s Krajem Vysočina, na západě a na severu hraničí s okresy Pardubického kraje (Chrudim a Ústí nad Orlicí). Území okresu leží v nadmořské výšce od 270 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 778 m (katastr obce Pustá Rybná). Převážná část okresu je tvořena Svitavskou pahorkatinou, na jihozápad zasahuje Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy). Ve východní části okresu se nachází Moravskotřebovská pahorkatina a na jihovýchodě Malá Haná (součást Boskovické brázdy).

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Z centrální části okresu odvádí vody řeka Svitava, jihozápadní část okresu leží v povodí Svratky, východ je v povodí Třebůvky. Tyto řeky odvádějí vody do Dunaje, zatímco severozápad okresu leží v povodí Labe (Třebovka a Loučná). Největší vodní plochou je s přibližně 80 ha rybník Hvězda. Celkově tvoří vodní plochy pouze 0,8 % území okresu (11,5 km²), což představuje nejnižší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Za zmínku stojí také vydatné zdroje podzemních vod vázané na Ústeckou synklinálu (zejména v oblasti Březové nad Svitavou), které umožňují zásobovat vodou uživatele mimo okres. Tzv. Březovský vodovod zásobuje vodou Brno již více než 110 let.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Nejpříznivější podmínky má severozápad a jihovýchod okresu, centrální část okresu je chladnější a vlhčí. Ještě chladnější a vlhčí je jihozápadní část okresu.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 60,1 %, tj. 828,4 km², z toho orná půda 613,9 km² a trvalé travní porosty 178,0 km². Na lesní pozemky připadá 435,5 km², tj. 31,6 % rozlohy okresu.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je svitavský okres rozdělen na 116 obcí, z toho 7 měst a dva městyse (Svojanov a od září 2022 byla stanovena městysem také obec Radiměř). Ke konci roku 2023 žilo v okrese Svitavy 104 669 obyvatel, z toho necelá třetina (29,4 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl městského obyvatelstva mělo Svitavsko nejnižší mezi okresy Pardubického kraje (49,0 %) a zároveň patnáctý nejnižší mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy). Od roku 2020 má okres každoročně kladné saldo stěhování a také převahu počtu zemřelých nad narozenými.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 odpovědělo v okrese Svitavy na dobrovolnou otázku ohledně náboženské víry 68,5 tisíc osob, tj. 68,0 % populace okresu. Více než třetina (37,2 %) z těchto 68,5 tis. obyvatel se zařadila mezi věřící osoby. Zastoupení věřících bylo na Svitavsku nejvyšší mezi okresy Pardubického kraje. V rámci jednotlivých SO ORP uvnitř okresu však evidujeme výrazné rozdíly. Podíl věřících osob se uvnitř okresu pohyboval od 28,2 % v SO ORP Svitavy do 46,5 % v SO ORP Polička.

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl svitavský okres nejvyšší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob, které tohoto vzdělání ani nedosáhly) a také osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení) mezi všemi okresy Pardubického kraje. Naopak podíl osob s úplným středním vzděláním (s maturitou) a také osob s vysokoškolským vzděláním měl okres nejnižší mezi všemi okresy kraje. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (38,4 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mělo Svitavsko méně (11,1 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (14,5 %).

Výrobní charakter okresu je smíšený, zaměstnanost v zemědělství sice klesá, přesto zůstává podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti vyšší než v ostatních okresech kraje. Rostlinná výroba se orientuje zejména na pěstování obilovin a řepky. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Rozhodující objem výroby připadal v předchozích letech na potravinářské a textilní závody, v poslední době však význam textilu poklesl. Naproti tomu stále roste podíl výroby skleněných vláken. Výrazné zastoupení má též kovovýroba, strojírenství a zpracování plastů.

Svitavsko se spolu s Chrudimskem v posledních letech vyznačuje mezi okresy kraje nejvyšší nezaměstnaností v zimních měsících. Ke konci roku 2023 zde dosáhl podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let hodnoty 3,71 % a byl stejně jako v předchozím roce nejvyšší mezi okresy kraje. Uvnitř okresu jsou však v nezaměstnanosti poměrně výrazné rozdíly (od 2,47 % ve správním obvodu ORP Litomyšl po 5,36 % na Moravskotřebovsku). Správní obvody ORP Svitavy (s druhou nejvyšší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v okrese 4,09 %) a Moravská Třebová patří v období let 2021–2027 mezi regiony se soustředěnou podporou státu (kategorie hospodářsky a sociálně ohrožených území).

Hospodářskému rozvoji Poličska dosud bránila nedostatečná kapacita vedení vysokého napětí. Problém odstranilo zprovoznění vedení vysokého napětí 110 kV Hlinsko–Polička a nové rozvodny v Poličce v roce 2019. Významnými stavebními akcemi v okrese byla po roce 2000 stavba železničního koridoru, ze silničních staveb lze uvést obchvaty Janova a Opatova. V roce 2020 probíhala územní příprava východního obchvatu Svitav, vlastní výstavba začala v dubnu 2022. První etapa budovaného úseku dálnice D35 Janov – Opatovec, zahrnující most na železniční trati Česká Třebová – Brno, probíhala v období 2. pololetí 2022 – 1. pololetí 2023. Druhá etapa začala v polovině roku 2023. Ve Svitavách a v Moravské Třebové se vybudováním přestupních terminálů před nádražím ČD zlepšily podmínky pro cestování veřejnou dopravou. V posledních letech se zrekonstruovala řada sportovních areálů ve Svitavách a v Moravské Třebové, vybudován byl krytý plavecký bazén v Litomyšli.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. V roce 2020 probíhala přístavba Seniorcentra ve Svitavách, která od roku 2021 výrazně zvýšila možnosti péče o seniory a osoby s Alzheimerovou nemocí.

Ve městech přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy center a regenerace parků a zahrad. Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Míru ve Svitavách a obnovu Klášterních zahrad a následně celého Zámeckého návrší v Litomyšli. Po rekonstrukci náměstí v Moravské Třebové přišla na řadu i centra Poličky a Jevíčka. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo budování suchých poldrů, úprava koryt řek a rekonstrukce rybníků (včetně největšího rybníka Hvězdy). Na Poličsku vznikly dokonce nové rybníky. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky.

K turisticky atraktivním místům okresu patří hrad Svojanov, dochované středověké opevnění města Poličky a renesanční městské jádro Moravské Třebové, které je městskou památkovou rezervací. V roce 1970 byla nejzápadnější část okresu zařazena do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Další rozvoj cestovního ruchu podpořilo zařazení zámeckého areálu v Litomyšli na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1999, přitom již dříve byla Litomyšl městskou památkovou rezervací. V roce 2014 byla dokončena revitalizace Zámeckého návrší vč. piaristického kostela a koleje Nalezení sv. Kříže a Regionálního muzea, na kterou byly částečně využity prostředky z evropských fondů. V roce 2021 byla přiznána dotace z programu IROP Péče o národní kulturní dědictví na revitalizaci zámku Litomyšl, k realizaci 1. etapy dojde v letech 2022 - 2024. K rozvoji turistiky v oblasti Toulovcových Maštalí na pomezí svitavského a chrudimského okresu přispělo vybudování několika nových rozhleden. Krásy jižní části okresu umožňuje objevovat „Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana“ u Březové nad Svitavou. S historií těžby uhlí a žáruvzdorných jílů na Moravskotřebovsku se mohou zájemci seznámit na Hřebečských důlních stezkách a v Mladějovském průmyslovém muzeu, kde si mohou vychutnat jízdu po úzkorozchodné Mladějovské průmyslové dráze.

Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením bývalých okresů Lanškroun a Ústí nad Orlicí, převážné části okresů Vysoké Mýto a Žamberk, menší části okresu Litomyšl a několika obcí za historickou hranicí Moravy z okresu Zábřeh (Cotkytle, Červená Voda, Krasíkov, Strážná, Tatenice a část Bílé Vody včetně Moravského Karlova). Svojí rozlohou 1 267 km² je po okrese Svitavy druhým největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 28 %. Hustota zalidnění 109 obyvatel na km² je sice druhá nejvyšší v kraji po okrese Pardubice, ale zároveň je pod krajským průměrem. Okres tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje a je jediným příhraničním okresem v kraji. Kromě krátké hranice s Polskou republikou na severovýchodě (30 km) hraničí na východě s Olomouckým krajem, na jihu a západě postupně s okresy Pardubického kraje, přitom nejdelší hranici má s okresem Svitavy. Na severozápadě sousedí s Královéhradeckým krajem. Silniční dopravě slouží hraniční přechod Dolní Lipka, železniční dopravě hraniční přechod Lichkov.

Okres je značně členitý – od rovin na západě po horský reliéf na severovýchodě. Území okresu leží v nadmořské výšce od 244 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 1 424 m (Králický Sněžník, nejvyšší místo Pardubického kraje). Do severozápadní části okresu zasahuje výběžek Orlické tabule. Jihozápadní a střední část náleží ke Svitavské pahorkatině. Východní část okresu tvoří Podorlická pahorkatina táhnoucí se od Žamberka přes Letohrad až po Lanškroun. Do východní části okresu zasahují Orlické hory (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m), severovýchodní výběžek okresu je převážně tvořen masivem Králického Sněžníku. Na jihovýchodě zasahuje do území okresu malou částí Zábřežská vrchovina. Pestrost geologického podloží ovlivnila i rozložení různých typů půd od lehkých písčitých na Vysokomýtsku přes středně těžké na Orlickoústecku po těžké na Českotřebovsku.

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Větší část okresu leží v povodí Labe, menší východní část v povodí Moravy. Hlavním tokem v okrese je Tichá Orlice, na severu Divoká Orlice, na jihu Třebovka a na východě Moravská Sázava. Největší vodní plochou je se 110 ha Pastvinská přehradní nádrž. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Vysokomýtské synklinály umožňují zásobovat vodou i uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (západ) je nejteplejší a nejsušší. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější a vlhčí. Nejchladnější a nejvlhčí klima má v rámci Pardubického kraje Králicko a výše položená část Žamberska.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 743,8 km², z toho orná 445,7 km², trvalé travní porosty 258,5 km² a vodní plochy 14,6 km². Na lesní půdu připadá 404,4 km², což je téměř třetina rozlohy okresu (31,9 %) a zároveň nejvyšší podíl mezi okresy kraje.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je orlickoústecký okres rozdělen na 115 obcí, z toho 10 měst a čtyři městyse (České Heřmanice, Dolní Čermná, Kunvald a Mladkov). Ke konci roku 2023 žilo v okrese Ústí nad Orlicí 138 387 obyvatel, z toho téměř třetina (31,1 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl městského obyvatelstva byl na Orlickoústecku druhý nejnižší mezi okresy Pardubického kraje (58,6 %). Od roku 2019 má pak okres Ústí nad Orlicí každoročně převahu počtu zemřelých nad narozenými, přirozený úbytek obyvatelstva za rok 2023 činil téměř dvě stě osob.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplnilo v okrese Ústí nad Orlicí odpověď na otázku ohledně náboženské víry něco přes 92 tisíc osob, tj. 69,2 % obyvatel okresu. Mezi věřící osoby se na Orlickoústecku zařadilo téměř 29 tisíc obyvatel, tj. 31,0 % z těch, kteří na dobrovolnou otázku odpověděli. Zastoupení věřících na Orlickoústecku bylo lehce nad průměrem celého kraje. Podíl věřících osob uvnitř okresu se pohyboval od 22,7 % ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová do 38,5 % v SO ORP Žamberk.

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl okres Ústí nad Orlicí oproti krajskému průměru mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob s neukončeným základním vzděláním a bez vzdělání), osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení) i osob s úplným středním vzděláním (s maturitou). Naopak podíl osob s vysokoškolským vzděláním mělo Orlickoústecko ve srovnání s krajským průměrem mírně nižší. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (35,7 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mělo Orlickoústecko méně (12,1 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (14,0 %).

Zemědělství se vzhledem k vyššímu zastoupení méně příznivých podmínek zaměřuje na chov skotu a s tím v rostlinné výrobě související produkcí krmiv (pícniny na orné půdě, louky a pastviny). V rámci kraje je zde nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy. Okres Ústí nad Orlicí má po okrese Pardubice nejrozsáhlejší průmyslovou základnu. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Největší objem produkce připadal v předchozích letech na elektrotechniku, textilní průmysl, výrobu strojů a zařízení. V poslední době však význam textilu poklesl, naproti tomu stále roste podíl výroby dopravních prostředků (autobusů).

Z hlediska dopravní infrastruktury je v okrese rozvinutá především železniční síť. Hlavní trati jsou elektrifikované, v roce 2008 byla dokončena elektrifikace trati Letohrad – Lichkov. V roce 2015 proběhla přestavba nádraží v Ústí nad Orlicí. Dokončena byla rekonstrukce hlavního železničního koridoru mezi Ústím nad Orlicí a Chocní včetně nádraží v Brandýse nad Orlicí. Nejvýznamnějším dopravním uzlem je Česká Třebová. V současnosti probíhá územní příprava rozsáhlé rekonstrukce tohoto železničního uzlu, vlastní akce by měla začít v roce 2024 a trvat více než 5 let.

Okres Ústí nad Orlicí se ve srovnání s ostatními okresy kraje vyznačuje v zimních měsících dlouhodobě nízkou nezaměstnaností. Ke konci roku 2023 zde dosáhl podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let hodnoty 2,80 % a byl nejnižší mezi okresy Pardubického kraje a zároveň třináctý nejnižší mezi všemi 77 okresy ČR (včetně Prahy). Správní obvody Česká Třebová a Králíky patří v období let 2021–2027 mezi regiony se soustředěnou podporou státu (kategorie hospodářsky a sociálně ohrožených území).

K největším investicím patří v okrese výstavba průmyslových závodů v České Třebové, v Lanškrouně, v Ústí nad Orlicí, v Zámrsku a rekonstrukce závodu ve Vysokém Mýtě. K významným stavebním akcím v okrese lze též zařadit stavbu dopravního terminálu pro manipulaci s kontejnery v České Třebové, popř. rekonstrukci čistíren odpadních vod. V roce 2021 probíhala výstavba pavilonu centrálního urgentního příjmu Orlickoústecké nemocnice, do provozu byl uveden v květnu 2022. K poklesu nezaměstnanosti na Králicku přispívají investice v oblasti cestovního ruchu.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Nejintenzivnější bytová výstavba v prvním desetiletí dvacátého prvního století probíhala na Lanškrounsku, které se v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností v okrese Ústí nad Orlicí i nadále řadí k oblastem s vyšší intenzitou bytové výstavby. V posledních letech se pak také výrazně zvýšila intenzita bytové výstavby na Králicku.

Ke zlepšení životního prostředí ve městech přispěly úpravy jejich center (např. park za kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí). Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo čištění koryt řek. V povodí Moravské Sázavy u Žichlínku byl vybudován největší suchý poldr v Čechách se zátopovou oblastí 166 ha, který má při povodních ochránit města na dolním toku řeky vč. Olomouce. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky s využitím prostředků z evropských fondů. V posledních letech se též zlepšují podmínky pro sjezdové lyžování (Čenkovice, Červená Voda, Česká Třebová). Celoroční sportovní vyžití nabízí areál Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem. K nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím zde patří Stezka v oblacích, avšak k dispozici jsou zde i další atrakce (adrenalinový park, bobová dráha, Single trails, mamutí horská dráha, Mamutíkův vodní park atd.). Nově byl v areálu Dolní Moravy rovněž otevřen unikátní nejdelší visutý most pro pěší na světě.

K turisticky atraktivním místům okresu patří zříceniny hradů Lanšperk, Litice a Žampach, historická jádra měst a malebná krajina s málo narušeným životním prostředím. Na Vysokomýtsku se stává turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Ve Vysokém Mýtě patří k oblíbeným turistickým cílům Muzeum českého karosářství. V Letohradě poutá zájem turistů Muzeum řemesel a nově zpřístupněná tvrz Orlice. V Žamberku působí v bývalé textilní továrně Muzeum starých strojů. Z novodobé historie poutá pozornost soubor pevností, vybudovaných před 2. světovou válkou v okolí Králík, Těchonína a Mladkova. Severní okraj okresu je součástí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, na severovýchodě se rozkládá Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Mezi chráněná území je zařazeno i údolí Divoké Orlice u Klášterce nad Orlicí a Tiché Orlice u Chocně (Peliny). Z přírodních parků lze uvést Lanškrounské rybníky, Jeřáb u Červené Vody a nejvýchodnější výběžek Orlických hor Suchý vrch – Buková hora. Lepšímu poznání přírody přispívají rozhledny na Křížové hoře u Červené Vody, na Valu u Králík, na Kozlovském kopci u České Třebové a rozhledna na Suchém vrchu, která je součástí nově zrekonstruované Kramářovy chaty.