Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2006)

Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,5 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 44,2 %. Lesní pozemky pokrývají 29,5 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), třetí nejvyšší místo České republiky. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly – aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramenní oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a dolních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na východočeské synklinály české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2006 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a průměrným středním počtem 1 126 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). Na principu partnerství obcí je založeno postupné formování mikroregionů na území Pardubického kraje – jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 14,0 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl, než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 23,9 % – o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 21,9 % – o 8,0 % nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 40,3 %, což je cca o 1/4 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje.

K 31. 12. 2006 v kraji žilo 507 751 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s rokem 2005 se jedná o nárůst počtu obyvatel kraje o 3,4 ‰. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2006 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let – oproti roku 2005 o 1,6 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 1,5 %). Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval v roce 2006 hodnoty 98,1 (95,1 v roce 2005). Zatímco u žen dosáhl v roce 2006 index stáří hodnoty 122,6, u mužů to bylo pouhých 75,3. Tento propastný rozdíl je způsobený zejména nižším věkem úmrtí mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.

Jedním ze základních předpokladů zlepšení nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavby. V roce 2006 zaznamenal Pardubický kraj čtvrtý největší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Oproti předchozímu roku bylo v kraji dokončeno o 8,2 % bytů více. Počet dokončených bytů v rodinných domech na 1 000 obyvatel byl v roce 2006 v Pardubickém kraji šestý nejvyšší. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (735 bytů), nejnižší v okrese Chrudim (185 bytů).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok 2006 činil 131 347 fyzických osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Pardubického kraje se v uplynulých letech vyznačovala neustálým růstem, v roce 2006 dosáhla u fyzických osob hodnoty 17 269 Kč – 85,5 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (3. nejnižší mzda po Karlovarském a Olomouckém kraji). Z hlediska odvětvového členění jsou v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v kraji v průmyslu čtvrté nejnižší a mzdy ve stavebnictví páté nejnižší.

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2006 činila v kraji podle nové metodiky 6,91 % (6. místo mezi kraji ČR) a byla o 1,44 procentního bodu nižší než v roce 2005. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okresech Svitavy (10,33 %). Počet registrovaných nezaměstnaných – 19 369 osob představuje 4,3 % nezaměstnaných ČR. Podíl osob ve věku do 34 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 41,3 %. Zhruba polovinu (52,8 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 19,9 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (43,3 %) a osob se základním vzděláním (27,9 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 2,7 zájemců o práci (o 72,5 % méně než v roce 2005), u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 11,5 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2006 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele v PPS 64,7 % průměru EU27 (o 1,3 procentního bodu více než v roce 2005). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou 5 odvětví, která představují 71,5 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2006 dosáhl 31,0 %. Vysoký podíl na HPH byl zaznamenán i u obchodu (11,4 %) a u skupiny doprava, skladování a spoje (11,1 %). Dalšími významnými odvětvími byly činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (10,8 % HPH kraje), stavebnictví (7,2 %) a zemědělství (4,8 %).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 541 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť zaujímá 3 590 km, z toho silnice I. třídy měří 454 km, silnice II. třídy 906 km a dálnice 8 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Koncem roku 2006 bylo zprovozněno prvních 8 km dálnice (D11) na území kraje (zatím pouze pro osobní automobily). Výstavba definitivního napojení na silnici I/37 u Opatovic nad Labem bude pokračovat až do roku 2008. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč.

V oblasti školství bylo v roce 2006 v Pardubickém kraji celkem 310 mateřských škol. V jejich 656 třídách bylo zapsáno 15 323 dětí. V kraji dále působí 260 základních škol s 2 302 třídami a 45 852 žáky, 21 gymnázií se 7 160 studenty, 46 středních odborných škol s 11 517 žáky, 33 středních odborných učilišť s 8 088 učni a 9 vyšších odborných škol s 1 711 studenty. Vysoké školství představuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se čtyřmi původními pardubickými fakultami, novou fakultou zdravotnických studií a fakultou vzniklou od akademického roku 2005/2006 ze soukromého litomyšlského Institutu restaurování a konzervačních technik.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2006 na území Pardubického kraje 10 nemocnic s 2 698 lůžky, 6 odborných léčebných ústavů s 1 196 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné se 186 lůžky, dále 135 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji řada samostatných lékařských zařízení (ordinace praktického lékaře, ordinace lékaře specialisty, zařízení vedená nelékařem VŠ, samostatné laboratoře atd.). V roce 2006 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 691 (1 643 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 300 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, lyžařský areál Buková hora-Suchý vrch, oblast Králického Sněžníku. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2006 měl Pardubický kraj celkem 277 hromadných ubytovacích zařízení, ve kterých pobývalo 353 089 hostů s průměrným počtem přenocování 3,4 a průměrnou dobou pobytu 4,4 dne. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů je v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji nejnižší.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce. Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2006:

• nejnižší počet potratů na 100 narozených
• nejvyšší podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na objemu vývozu z kraje
• nejnižší produktivita práce ze stavebních prací
• nejvyšší podíl ekonomicky aktivních cizinců evidovaných na úřadech práce
• nejnižší podíl ekonomicky aktivních cizinců s platným živnostenským oprávněním
• nejvyšší počet narozených a odchovaných telat na 100 krav
• nejvyšší počet slepic na 100 ha orné půdy
• nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
• druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v dopravě, skladování a spojích
• druhý nejvyšší podíl obyvatel starších 15 let používajících internet
• druhý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy
• druhý nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
• druhá nejnižší průměrná cena za ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních
• druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel
• druhá nejvyšší volební účast při volbách do zastupitelstev obcí 20. a 21. října 2006
• druhý nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel
• druhý nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
• třetí nejnižší podíl HDP na zaměstnance
• třetí nejvyšší objem vývozu na obyvatele
• třetí nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 999 obyvatel
• třetí nejnižší produkce podnikových odpadů na obyvatele
• třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
• třetí nejnižší počet osob stíhaných a vyšetřovaných na 1 000 obyvatel
• čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu
• čtvrtý nejnižší počet cizinců na 1 000 obyvatel
• čtvrtý nejvyšší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel
• čtvrtý nejvyšší podíl obyvatel starších 15 let používajících osobní počítač
• čtvrtá nejnižší průměrná výše plného starobního důchodu
• čtvrtý nejnižší počet dopravních nehod na 1 000 obyvatel