Přejít k obsahu

Cestovní ruch v Pardubickém kraji ve 3. čtvrtletí 2023 (předběžné údaje)

8. 11. 2023

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v Pardubickém kraji byl ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně o 1,6 % vyšší a zároveň druhý nejvyšší v tomto období za posledních dvanáct let. Počet hostů i přenocování v prvním až třetím čtvrtletí letošního roku byl v kraji v tomto období dlouhodobě nejvyšší.

Ve 3. čtvrtletí roku 2023 se v hromadných ubytovacích zařízeních1 Pardubického kraje ubytovalo celkem 206,5 tis. hostů2, což oproti stejnému období loňského roku představuje 1,6% zvýšení při 7,9% republikovém růstu. Růst návštěvnosti proti 3. čtvrtletí 2022 zaznamenaly všechny kraje, relativně nejvíce Hlavní město Praha (o 15,4 %) a nejméně Kraj Vysočina (o 1,2 %). V Pardubickém kraji byl procentní nárůst druhý nejnižší v mezikrajském srovnání, přesto se ve 3. čtvrtletí letošního roku v kraji ubytoval druhý nejvyšší počet hostů v tomto období za posledních 12 let (s maximem ve 3. čtvrtletí roku 2021).

Tabulka Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Pardubického kraje ve 3. čtvrtletí

Zatímco počet hostů z ČR, tzv. rezidentů3 v kraji ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostl pouze o 0,3 % (na 181,3 tis.), hostů ze zahraničí, tzv. nerezidentů4 přicestovalo do kraje o 11,7 % více (25,1 tis.). Počet zahraničních návštěvníků se tak v kraji dostal po předchozím útlumu způsobeném pandemií covid-19 a loňském oživení na nejvyšší hodnotu od roku 2012.

Z dlouhodobě početně nejvíce zastoupených zahraničních hostů v kraji byl ve 3. čtvrtletí 2023 zaznamenán 18,8% meziroční nárůst počtu hostů z Německa při 18,0% navýšení počtu hostů ze Slovenska a 15,4% zvýšení počtu Poláků. Na všech hostech se návštěvníci ze zahraničí v kraji v letošním třetím čtvrtletí podíleli 12,2 % – tedy druhou nejmenší měrou mezi všemi kraji ČR po Kraji Vysočina (s 11,5% podílem). Ve srovnání se stejným obdobím v předcovidovém roce 2019 bylo zastoupení nerezidentů ve všech krajích (s výjimkou Ústeckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje) menší.

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR ve 3. čtvrtletí

graf

Z pohledu jednotlivých měsíců letošního třetího čtvrtletí bylo nejvíce hostů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v kraji ubytováno v červenci, a to 77,1 tis. – jednalo se zároveň o nejvyšší červencový počet návštěvníků za posledních dvanáct let. Letošní srpnová návštěvnost (72,2 tis. hostů) hodnoty z předchozích tří let nedosáhla. Počet hostů v září (57,1 tis.) byl druhý nejvyšší v tomto měsíci od roku 2012 (s maximem v roce 2021).

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji podle měsíců

graf

Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2023 v Pardubickém kraji 625,0 tis. nocí (o 1,0 % více než ve stejném období vloni při 5% celorepublikovém růstu), což byl nejvyšší počet v tomto období za posledních dvanáct let.  Počet přenocování hostů z ČR v kraji meziročně vzrostl o 0,4 %, v případě hostů ze zahraničí bylo zaznamenáno 6,9% navýšení.

Hosté a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních
v Pardubickém kraji ve 3. čtvrtletí

graf

Průměrný počet přenocování na jednoho hosta ve 3. čtvrtletí 2023 v kraji (3,0 noci) byl nad celorepublikovým průměrem (2,7 noci). V mezikrajském srovnání se jednalo o pátou nejvyšší hodnotu s maximem v Karlovarském kraji (3,8 noci) a minimem v kraji Jihomoravském (2,2 noci). Na jednoho domácího hosta v kraji připadalo 3,1 noci, v případě zahraničních hostů šlo o 2,3 noci.

V celém 1. až 3. čtvrtletí 2023 vzrostl počet hostů ubytovaných v HUZ Pardubického kraje oproti stejnému období vloni o 6,7 % (při 15,1% růstu v celé ČR). Relativně nejvíce se zvýšil počet ubytovaných v Praze a Karlovarském kraji. Meziroční procentní nárůst počtu hostů v Pardubickém kraji byl v mezikrajském srovnání čtvrtý nejnižší. Počet přenocování v 1. až 3. čtvrtletí v kraji meziročně vzrostl o 4,9 % (v celé ČR o 12,0 %). Průměrný počet přenocování na jednoho hosta v kraji (2,7 noci) nepatrně převyšoval republikovou hodnotu (2,6 noci).

Tabulka Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Pardubického kraje v 1. až 3. čtvrtletí

Počet ubytovaných hostů v kraji v letošním prvním až třetím čtvrtletí (440,5 tis.) byl ve srovnání se stejným obdobím v předcovidovém roce 2019 o 10,6 % vyšší (vlivem vyššího počtu hostů z ČR i ze zahraničí) a zároveň (v případě hostů z ČR i ze zahraničí) nejvyšší za posledních dvanáct let. Dlouhodobého maxima dosáhl v letošním 1. až 3. čtvrtletí i počet přenocování (1 199,0 tis.), a to především díky domácím hostům (počet přenocování hostů ze zahraničí zatím na nejvyšší hodnoty z let 2017 až 2019 přesahující 135 tis. nedosáhl).

1  Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

2  Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

3  Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

4  Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

Pozn.:

Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získávány z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.

Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.