Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2024
28. 1. 2025
Podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji dosáhl k 31. 12. 2024 úrovně 4,4 %. Jednalo se o nejvyšší hodnotu za posledních 46 měsíců a 2. nejvyšší hodnotu za uplynulých 83 měsíců, tj. téměř 7 let. V porovnání prosincových údajů zaznamenal zjištěný podíl osmileté maximum. Úřad práce ČR registroval v kraji 18,6 tis. uchazečů, z nichž 17,6 tis. bylo dosažitelných. Nabídka volných pracovních míst Úřadu práce ČR zahrnovala v Olomouckém kraji 7,3 tis. pozic. Na 1 volné pracovní místo připadalo 2,42 dosažitelného uchazeče, tj. nejvíce od konce února 2021.
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl k 31. 12. 2024 podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,4 %. Meziměsíčně došlo k obvyklému sezónnímu zvýšení, a to o 0,3 procentního bodu (p. b.). V meziročním srovnání došlo k růstu o 0,6 p. b., na kterém se podílely všechny okresy v kraji. Nejvyšší meziroční růst podílu nezaměstnaných osob nastal v okrese Prostějov (o 0,8 p. b.), naopak nejnižší meziroční zvýšení charakterizovalo okres Olomouc (o 0,5 p. b.).
Podíl nezaměstnaných osob v kraji převýšil republikový průměr, který k 31. 12. 2024 dosáhl úrovně 4,1 %. Podíl v Olomouckém kraji byl 6. nejvyšší ze 14 krajů. Vyšší nezaměstnanost byla sledována v kraji Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském, Jihomoravském a Libereckém. Nejnižší nezaměstnanost v České republice náležela Praze.
Při meziokresním srovnání podílů nezaměstnaných osob v České republice (vč. Prahy) zaujal okres Prostějov 25. místo (3,5 %), okres Olomouc 42. místo (4,0 %), okres Přerov 61. místo (4,9 %), okres Šumperk 62. místo (4,9 %) a okres Jeseník 72. místo (6,3 %). Nejvyšší podíly nezaměstnaných osob příslušely okresům Karviná (8,5 %) a Most (8,4 %). Nejnižší podíly náležely okresům Praha-východ (1,5 %) a Praha-západ (1,6 %).
Ve městě Olomouci vzrostl meziročně podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2024 na 4,4 %. V Prostějově se při stejném srovnání zvýšil na 4,1 % a v Přerově vzrostl na 5,9 %. Mezi 31 městy Olomouckého kraje byly nejnižší podíly zjištěny v Tovačově (2,9 %), Kostelci na Hané (3,0 %) a Štěpánově (3,1 %) Na opačném pólu pořadí se umístila města Vidnava (10,1 %), Žulová (8,3 %) a Javorník (7,7 %). V sedmi obcích Olomouckého kraje byla na konci loňského roku nezaměstnanost nulová (Čelechovice, Lhotka, Oprostovice, Radotín, Rakůvka, Šléglov a Zábeštní Lhota). Nejvyšší nezaměstnanost příslušela obcím Uhelná (12,5 %), Kopřivná (12,1 %) a Kobylá nad Vidnavkou (11,9 %).
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2024 v Olomouckém kraji 18,6 tis. uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 9,4 tis. žen (tj. 50,8 %). Nejvyšší zastoupení žen mezi nezaměstnanými v kraji vykázal okres Prostějov (55,0 %), jejich nejnižší podíl naopak charakterizoval okres Jeseník (48,6 %). Z celkového počtu uchazečů bylo 6,2 % absolventů a mladistvých a 14,1 % osob se zdravotním postižením. K 31. 12. 2024 bylo v kraji evidováno 17,6 tis. dosažitelných uchazečů (tj. 94,6 % z celku).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo v Olomouckém kraji 5,8 tis. uchazečů (tj. 31,4 % z celku). Její průměrná měsíční výše činila 10 483 Kč. Celkem 24,2 % uchazečů s přiznanou podporou pobíralo měsíčně do 5,5 tis. Kč, naopak 37,6 % uchazečů mělo nárok na více než 11,5 tis. Kč za měsíc. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Olomouc (10 888 Kč), naopak nejnižší byl v okrese Jeseník (9 529 Kč).
Ze struktury uchazečů podle délky jejich evidence vyplývá, že do 3 měsíců bylo na konci loňského roku evidováno 32,1 % uchazečů. S délkou evidence 3 až 6 měsíců bylo registrováno 20,1 % uchazečů, 6 až 9 měsíců bylo evidováno 10,1 % uchazečů a registrace 9 až 12 měsíců charakterizovala v kraji 8,2 % uchazečů. Strukturální proměna se promítla také do podílů uchazečů dlouhodobě umístěných na Úřadu práce. Celkem 14,6 % uchazečů bylo evidováno 12 až 24 měsíců a 14,8 % uchazečů bylo registrováno déle než 24 měsíců. Průměrná délka evidence uchazeče s ukončenou evidencí činila v kraji 193 dní a byla o 16 dní kratší než hodnota republikového průměru (209 dní).
Pro Olomoucký kraj bylo k 31. 12. 2024 typické nižší zastoupení uchazečů ve věku do 44 let (51,2 %), které bylo pod republikovým průměrem (52,5 %). Zvýšený podíl byl naopak zaznamenán především u věkové skupiny 45 až 59 let (37,0 %). To se promítlo do vyššího průměrného věku uchazeče v Olomouckém kraji (42,9 let), který byl nad celostátním průměrem (42,7 let). Vyšší průměrný věk uchazeče vykázal v ČR pouze kraj Moravskoslezský a Zlínský.
Základní vzdělání mělo v kraji 5,1 tis. registrovaných uchazečů. Jejich zastoupení (27,4 %) bylo mírně pod republikovým průměrem (27,6 %). Střední odborné vzdělání s výučním listem charakterizovalo 6,5 tis. uchazečů. V jejich případě byl krajský podíl (34,8 %) naopak vyšší než celostátní (31,6 %). Úplné střední vzdělání s maturitou (bez vyučení) mělo 2,9 tis. uchazečů (tj. 15,4 %; v ČR 15,7 %) a vysokoškolský titul 1,5 tis. registrovaných uchazečů (tj. 8,2 %; v ČR 9,4 %). Podle hlavních tříd zaměstnání převažovali mezi uchazeči pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,9 tis., tj. 31,5 %) a pracovníci ve službách a prodeji (4,0 tis., tj. 21,6 %).
Nabídka volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce ČR zahrnovala v Olomouckém kraji na konci loňského roku 7,3 tis. pozic. Zatímco meziměsíčně se snížila o 2,7 %, meziročně poklesla o 7,6 %. Ve struktuře nabídky bylo 23,3 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 9,5 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Na trhu práce v Olomouckém kraji převyšovala na konci roku poptávka nad nabídkou. Na jedno volné pracovní místo se v průměru hlásilo 2,42 dosažitelného uchazeče. Meziměsíčně se zjištěný počet zvýšil o 0,23 dosažitelného uchazeče, meziročně vzrostl o 0,50 dosažitelného uchazeče. Vokrese Jeseník bylo k 31. 12. 2024 evidováno 4,26 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo, v okrese Přerov 3,47, v okrese Šumperk 3,02, v okrese Prostějov 2,37 a v okrese Olomouc 1,71. Republikový průměr činil 1,15 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 527
E: jiri.frelich@csu.gov.cz
