Neúplné rodiny a manželské páry v Opolském vojvodství, Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji podle výsledků SLDB 2021
V pořadí již třetí infografiku čerpající z výsledků SLDB 2021 připravily Krajské správy ČSÚ v Olomouci a Ostravě ve spolupráci s polským Statistickým úřadem v Opolí. Srovnání tentokrát cílilo na neúplné rodiny a manželské páry v jednotlivých krajích a jejich okresech.
Podle metodiky Sčítání 2021 je neúplná rodina tvořená jedním rodičem s alespoň jedním dítětem. Zatímco v Polsku tvořily neúplné rodiny téměř čtvrtinu všech rodinných domácností (24,2 %), v Česku byl tento podíl výrazně nižší (17,9 %). Vojvodství Opolské (24,3 %) dosáhlo nepatrně vyššího zastoupení neúplných rodin než průměr za Polsko. V rámci jednotlivých okresů na polské straně se podíl pohyboval od nejnižší hodnoty v okrese Oleském (21,5 %) po nejvyšší v okrese Nyském (27,4 %). V rámci Moravskoslezského kraje (18,4 %) podíly neúplných rodin na rodinných domácnostech výrazně oscilovaly. Mezní hodnoty náležely okresům Opava (15,5 %) a Ostrava město (21,4 %), čímž se blížila úrovni na polské straně. V Olomouckém kraji (17,9 %) nedosáhl podíl neúplných rodinných domácností republikového průměru a mezi jednotlivými okresy nebyly velké rozdíly. Rozmezí dosažených podílů bylo od 17,5 % v okrese Přerov do 18,8 % v okrese Jeseník.
Podle české metodiky sčítání je závislým dítětem osoba, která není zařazená mezi pracovní sílu a zároveň je ve věku 0–25 let. V Polsku je definice obdobná s odlišným věkovým vymezením 0–24 let. V Polsku byla z celkového počtu domácností se závislými dětmi každá čtvrtá rodina neúplná (24,6 %). V Česku byl tento podíl mírně nižší (23,8 %). Vojvodství Opolské a Olomoucký kraj dosáhly stejného podílu (23,6 %). V Moravskoslezském kraji (25,7 %) překonalo zastoupení neúplných rodin se závislými dětmi celostátní průměr. Zatímco ve čtyřech polských okresech nepřesáhl sledovaný podíl 20 % (Strzelecký 18,2 %; Oleský 18,3 %; Opolský 18,4 % a Krapkowický 19,7 %), na české straně byla nejnižší hodnota 20,6 % v okrese Opava. Naopak maximum bylo zjištěno v okrese Ostrava město (30,7 %), v dalších sedmi okresech na obou stranách státní hranice překročil zmíněný podíl 25 %.
Více než dvě třetiny rodinných domácností v Polsku tvořily manželské páry (67,4 %). Relativně ještě více jich žilo ve vojvodství Opolském (68,1 %). V Česku bylo průměrné zastoupení na úrovni 61,5 %, přičemž kraje Moravskoslezský (62,7 %) i Olomoucký (63,4 %) byly nad republikovým průměrem. V okresech Ostrava město a Bruntál žilo manželských párů relativně nejméně, neboť průměrné zastoupení nepřekonalo hranici 60 % (58,0 %, resp. 59,1 %). Mezi okresy Moravskoslezského kraje byly větší disparity než mezi okresy Olomouckého kraje. V Moravskoslezském kraji činil rozdíl dosažených podílů 10 p. b. přičemž nejvyšší dosažený podíl byl zjištěn v okrese Opava (68,0 %). V Olomouckém kraji se sledovaný podíl pohyboval v rozmezí od 60,5 % na Jesenicku do 65,2 % na Přerovsku. Na druhé straně státní hranice žilo nejméně manželských párů v rodinných domácnostech v okresech Opolí město (64,4 %) a Nyském (64,5 %). Na opačném konci žebříčku se umístily okresy a Oleský (73,4 %) a Strzelecký (72,9 %).
Zásadní rozdíly mezi polskou a českou stranou byly v zastoupeních faktických manželství na rodinných domácnostech. Faktická manželství, tedy neformální partnerské soužití ženy a muže jako družky a druha, se podílela na rodinných domácnostech v Polsku 8,4 %. V Česku jich bylo relativně výrazně více (17,9 %). Dosažený podíl ve vojvodství Opolském (7,7 %) byl mírně nižší než polský průměr. Jinými slovy každá třináctá rodinná domácnost v Opolském vojvodství byla faktickým manželstvím. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji to byla zhruba každá šestá domácnost, což odpovídá podílu 16,5 %, resp. 16,2 %. Na polské straně bychom nejméně párů žijících v neformálním partnerství našli v okrese Strzeleckém, kde pouze každá devatenáctá domácnost (podíl 5,3 %) byla faktickým manželstvím. Relativně nejvíce těchto partnerství žilo mezi polskými okresy v krajském městě Opolí (9,9 %). Podíly na české straně se pohybovaly na výrazně vyšší hladině. I nejnižší dosažená hodnota v okrese Opava (13,5 %) byla 1,75násobně vyšší než průměr za Opolské vojvodství. Podíly do 15 % byly zjištěny ještě v okresech Frýdek-Místek (14,4 %) a Přerov (14,7 %). Naopak relativně nejvíce párů, které zvolily neformální partnerské soužití, bychom našli v okresech Bruntál a Ostrava-město (shodně 18,7 %).
Poznámky:
Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Rozlišujeme tyto typy hospodařící domácnosti: domácnost rodinná, domácnost nerodinná vícečlenná a domácnost jednotlivce. Rodinné domácnosti zahrnují jednu úplnou či neúplnou rodinu nebo 2 a více rodin. Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří.
Domácnost rodinná tvořená 1 úplnou rodinou zahrnuje manželský pár, neformální soužití druha a družky – tzv. faktické manželství, registrované partnerství, příp. neformální soužití osob stejného pohlaví – tzv. faktické partnerství, a to ve všech případech s dětmi nebo bez dětí.
Domácnost rodinnou tvořenou 1 neúplnou rodinou představuje jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem včetně „dětí“, které už nesplňují podmínky pro zařazení mezi závislé děti, protože jsou starší než 25 let (resp. 24 let v Polsku) nebo patří mezi pracovní sílu.