Charakteristiky jednotlivých okresů

Okres Jeseník je nejmenším, nejlesnatějším a nejseverněji položeným okresem Olomouckého kraje. Na jihu sousedí s okresem Šumperk, na východě s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a ze zbývajících dvou světových stran přiléhá ke dvěma polským vojvodstvím – Opolskému a Dolnoslezskému. S výjimkou malého výběžku na jihozápadě se celý okres nachází na území Českého Slezska, jehož převážná část náleží kraji Moravskoslezskému.

Okres se rozprostírá na území o ploše 719 km² a tímto se stává nejmenším okresem Olomouckého kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Jeseník podílí 13,6 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 32,8 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 19,1 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 58,2 %). Lesní pozemky tvoří 59,7 % z celkové výměry a nezemědělská půda činí 67,2 %. 

Území Jesenicka je charakterizováno drsnějším, avšak poměrně rozmanitým podnebím. Nejvyšší rozdíly se týkají pohoří Hrubého Jeseníku, který spadá do chladné a mírně teplé oblasti. Návětrná strana pohoří se vyznačuje vyššími srážkami, pro závětrnou stranu jsou typické dlouhé a drsné zimy. Na hornatějším jihu dochází k častým inverzím, při nichž ve vyšších polohách panuje slunečné počasí s vyššími teplotami, zatímco údolí pokrývají studené mlhy. Teplejšího klimatu dosahuje v rámci okresu pohraniční, níže položená oblast na severovýchodě, která se dále svažuje do polských nížin. Naprostá většina regionu patří do úmoří Baltského moře, a to díky povodí Odry. Nepatrnou výjimku tvoří jihozápadní část okresu, která je prostřednictvím řeky Moravy odvodňována do Černého moře. Centrálním tokem regionu je říčka Bělá se svými přítoky. Díky kopcovitému terénu je celé území bohaté na nespočet potoků s vodními prameny, studánkami, jezy či hrázemi, naopak chudší na rybníky a zcela bez jezer. Rybníky se nacházejí pouze v okolí Uhelné, Javorníku, Černé Vody a Rejvízu. 

Horské podmínky jsou příznivé zejména pro jehličnany, které vyplňují přes 70 % všech místních lesů. Z rodového pohledu jsou nejčastěji zastoupeny smrkové a bukové monokultury. Z ostatních dřevin, jejichž výskyt je však z hlediska porostní plochy spíše ojedinělý, je možné jmenovat modříny, borovice, olše, javory nebo břízy. Nejlesnatější okres v kraji podmiňuje rozšířené lesnictví a myslivost, naopak zastoupení zemědělství je spíše symbolické.  

Novodobý okres Jeseník, který vznikl 1. 1. 1996 vyčleněním z okresů Šumperk a Bruntál, zahrnuje 24 obcí, z nichž 5 obcí (Javorník, Jeseník, Vidnava, Zlaté hory a Žulová) má statut města. Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Jeseník), ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Javorník, Jeseník, Zlaté Hory). Ve 24 obcích okresu Jeseník mělo své trvalé bydliště přes 38 tisíc obyvatel. 
 
Jeseníky zvou k návštěvě v každém ročním období. Zdejší příroda nabízí nezměrné bohatství v podobě hlubokých lesů, tajemných jeskyní, vysokých hor i pestré horské květeny, z níž mnohé druhy jsou zcela unikátní. Celý region je rájem pěší turistiky, cyklistických výletů, běžkového i sjezdového lyžování a místní vyhlášená lázeňská centra dělají z Jesenicka oblíbené místo pro rekreaci a volný čas. Kromě přírodních zajímavostí, sportovních a relaxačních příležitostí je se zdejším regionem spjata dlouhá historie doložená nejen množstvím architektonických památek, ale také celou řadou pověstí a legend. 

Největším městem regionu je Jeseník, kde má své trvalé bydliště přes 11 tisíc obyvatel. Území Jeseníku patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Jeseníkem protéká severním směrem řeka Bělá, do které ve městě ústí zleva potok Staříč. Dominantou tyčící se nad městem je vrch Zlatý Chlum (875 m), na vrcholu stojí od roku 1899 kamenná 26 m vysoká rozhledna. Jakmile zdoláme 145 schodů, otevře se nám krásný výhled na Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské hory a do polské roviny. Po druhé světové válce zájem o areál na Zlatém Chlumu značně opadl. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna zpustla. Teprve v 70. letech 20. století se městský úřad v Jeseníku postaral o její rekonstrukci a znovuotevření veřejnosti. Za dobrého počasí je vidět přímo z města Jeseník, a pokud nad rozhlednou vlaje vlajka, je rozhledna otevřena.  

Příroda neobdařila Jeseníky pouze malebnou krajinou, ale také příznivými podmínkami pro rozvoj lázeňství a péče o zdraví. Evropský význam mají Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku. Jejich zakladatelem byl v 1. polovině 19. století zdejší léčitel Vincenz Priessnitz, který skloubil prvky vodoléčby s aktivním pohybem. V současné době lázně navštěvuje ročně okolo 12 tisíc hostů, kteří sem přijíždějí s nemocemi oběhového ústrojí, dýchacího ústrojí, duševními poruchami, poruchami pohybového aparátu, s kožními a ženskými nemocemi. Od roku 1992 se ve zdejších lázních léčí i děti. Okolí sanatoria láká k procházkám. Je možné se vydat na Sluneční stráň, kde jsou obrazce z kamínků a trojrozměrné sochy z obrovských kamenů. Dále je možné projít Stezkou Vincenze Priessnitze. Jedná se o 7 km dlouhou stezku okolo památek a 15 pramenů; naučné desky nás informují o historii a současnosti lázní. 

Další známé Lázně Dolní Lipová se nacházejí v obci Lipová - lázně, které založil rodák z České Vsi Johann Schroth. Léčí se zde například pohybová onemocnění, kožní nemoci nebo obezita. Ve Zlatých horách se nachází sanatorium Edel. Jedná se o soukromou dětskou léčebnu respiračních nemocí. Léčba se opírá především o klimatoterapii, speleoterapii, inhalace, rehabilitační cvičení a otužování. 
 
Jesenicko nabízí hustou síť naučných stezek, které vedou překrásnou přírodou do nedotčených zákoutí. Jesenicko se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. V rámci CHKO můžeme obdivovat bohatou faunu i floru ve 4 národních přírodních památkách (Borový, Jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku, Venušiny Misky), ve 3 národních přírodních rezervacích (Praděd, Rejvíz, Šerák-Keprník), v 11 přírodních památkách (Černé jezero, Píšťala, Chebzí, Skalka pod Kaní horou, Vodopády Stříbrného potoka a další) a v 8 přírodních rezervacích. V oblasti se nachází také 52 památných stromů. 
 
Nejvýše položená naučná stezka vede ze Šeráku na Červenohorské sedlo, tedy přes nejstarší chráněné území Jeseníků (NPR Šerák – Keprník). Turisticky oblíbená je i stezka na Rejvízu k Velkému Mechovému Jezírku, nebo naučná geologicko montanistická stezka v okolí Zlatých Hor, která se věnuje zdejší historii dolování drahých kovů. Mezi významné přírodní pamětihodnosti patří řada zatopených lomů. Jejich vznik souvisí s proslulou těžbou kamene. Díky tomu, že těžba často pokračovala i do větších hloubek, došlo v opuštěných lomech k postupnému zatopení. Řada zatopených lomů, jejichž hloubka dosahuje až 30 m, se nachází v okolí Černé Vody a Vápenné. Vyhledávané jsou lomy na Žulovém vrchu, zatopený důl na lignit u Uhelné, kaolinový lom u Vidnavy nebo návštěvníky oblíbený lom u Tomíkovic.  

S dobýváním vápence souvisí i objev jeskynních útvarů. Nejznámějšími jsou krasové jeskyně Na Pomezí (se zachovanou krápníkovou výzdobou) a Na Špičáku, které patří mezi nejstarší ve střední Evropě. Pozoruhodné jsou rovněž jesenické vodopády a peřeje, řada vyhlídkových věží, místní hrady, zámky, pevnosti nebo zříceniny. 
 
Své lyžařské umění si mohou návštěvníci Jeseníků vyzkoušet v lyžařských areálech Ostružná, Petříkov, Ramzová, Zlaté Hory, Miroslav v obci Lipová - lázně, Filipovice a další. Kromě tradičního sportovního vyžití nabízí četná jezdecká centra kratší i delší vyjížďky milovníkům jízdy na koních, skály a skalky jsou hojně využívány horolezci. Poměrně novou atrakcí, zpestřující pobyt na horách, jsou areály horských minikár, koloběžek, paragliding nebo skoky na tandemovém padáku. Vyhlídkové lety nad Jeseníky je možno podniknout z letiště v Nové Vsi u Jeseníku. Pro milovníky terénní jízdy na horských kolech jsou v okolí Černé Vody připraveny stále známější Rychlebské stezky.

Regionální gastronomickou specialitou Jesenicka je bezesporu osobitý bylinný likér, vyrobený na počest zakladatele místních lázní v Jeseníku českého lidového lékaře Vincenze Priessnitze, Jesenický Priessnitz liqueur. V obci Bílá Voda se vyrábí od roku 2001 ročně přes 20 milionů hostií, které se distribuují do celé republiky; doplňujícím výrobkem jsou lázeňské oplatky. 

Olomoucký okres je centrálním a největším z pěti okresů Olomouckého kraje, rozkládá se ve východní části České republiky v zeměpisném středu Moravy. Převážná část okresu Olomouc leží v rovinaté nížině Hornomoravského úvalu, jímž protéká řeka Morava (v délce 56 km) a její přítoky. Největší plochu okresu zabírá úrodná rovinatá Haná. V rámci kraje okres Olomouc sousedí na severozápadě s okresem Šumperk, na jihozápadě s okresem Prostějov a na jihovýchodě s okresem Přerov. Dále pak sousedí na západě z Pardubického kraje s okresem Svitavy a na severu, severovýchodě a východě pak s okresy Bruntál, Opava a Nový Jičín z Moravskoslezského kraje. Nejnižším bodem okresu je niva řeky Moravy u Věrovan (199 m n. m.), nejvyšší bod byl zaznamenán na Fidlově kopci v pramenné oblasti řeky Odry (680 m n. m.). Nejjižnějším bodem okresu je obec Věrovany, nejzápadnějším část obce Bouzov - Kozov a nejvýchodnějším bodem je ústí Něčínského potoka do Odry. Největší rybník olomouckého okresu je Šumvaldský rybník u Uničova o rozloze 60 ha. 

Celkovou rozlohou 1 608 km² se Olomoucký okres řadí na první místo mezi okresy kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres podílí 30,5 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 53,4 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 41,8 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 78,2 %). Významnou část výměry okresu tvoří lesní pozemky (31,0 % z celkové výměry) a nezemědělská půda dosahuje 46,6 %.

Podnebí okresu je na většině území teplé a příznivé.  

Olomoucký okres je tvořen celkem 98 obcemi, z toho 7 městy (Olomouc, Šternberk, Uničov, Litovel, Velká Bystřice, Moravský Beroun a od roku 2020 Štěpánov) a 3 městysy (Dub nad Moravou, Náměšť na Hané a Velký Újezd). Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Olomouc, Litovel, Uničov a Šternberk), ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Hlubočky, Litovel, Olomouc, Šternberk, Uničov, Moravský Beroun). K 1. lednu 2005 byly k okresu Olomouc přiřazeny 3 obce z okresu Bruntál z Moravskoslezského kraje (Moravský Beroun, Huzová a Norberčany). K 1. lednu 2007 pak byla k okresu Olomouc přiřazena ještě obec Lipinka. Na území okresu se nachází Vojenský újezd Libavá, který se rozléhá na severovýchodě okresu, v oblasti Oderských vrchů, na rozloze 235,5 km2. K 1. 1. 2016 v souvislosti s územní změnou vojenského újezdu vznikly 2 nové obce - Město Libavá a Kozlov. V 98 obcích okresu Olomouc má své trvalé bydliště přes 235 tisíc obyvatel.

Na dnešním území okresu byly napsány i dějiny. Smutnou stránku historie připomíná zavraždění českého krále Václava III. v olomouckém paláci v roce 1306. O několik století později se olomoucká pevnost stala vězením generála Lafayetta a jeho rodiny, po kterém je v dnešní Olomouci pojmenovaná ulice. S Olomoucí jsou spjata taková jména jako Wolfgang Amadeus Mozart, Gustav Mahler, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Ludwig van Beethoven nebo Jan Ámos Komenský. 

Největším městem olomouckého okresu a celého kraje je krajské město Olomouc se 100 tisíci obyvateli. Olomouc je především historické a univerzitní město, může se pochlubit řadou románských, gotických a barokních památek. Nejvýznamnějším historickým objektem je Přemyslovský palác. Po požáru hradu v roce 1204 se zachovala dolní část věže kaple sv. Barbory. Dominantou je trojlodní katedrála sv. Václava na Václavském náměstí, jejíž hlavní věž se 100,65 metry je nejvyšší na Moravě. V sousedství se nachází kaple sv. Anny s budovou kapitulního děkanství, v jejíchž prostorách byl v roce 1306 zavražděn poslední z Přemyslovců Václav III. V areálu bylo v roce 1998 založeno Arcidiecézní muzeum a v roce 2006 byla otevřena rozsáhlá expozice. 
 
Další dominantou města a národní kulturní památkou je chrám sv. Mořice, kde byly v roce 1745 nainstalovány největší varhany ve střední Evropě. Jednou z největších palácových staveb bývalého předhradí je Arcibiskupský palác, který byl v roce 1848 svědkem korunovace císaře Františka Josefa I. K dalším významným památkám patří největší bývalý premonstrátský klášter v Evropě, Hradisko, který se od roku 1802 stal sídlem vojenské nemocnice. V Olomouci se nachází množství nádherných kostelů, paláců a kašen (soubor šesti dochovaných barokních kašen s antickou tématikou, které se nacházejí na poměrně malém území, představuje skutečný unikát evropského významu). K souboru olomouckých kašen v historickém jádru města patří ještě novodobá kašna z 20. století umístěná na venkovní části olomoucké radnice. V roce 2002 byla na hlavním olomouckém náměstí osazena nová moderní Arionova kašna Ivana Theimera a v roce 2005 došlo k znovu osazení autentické barokní kašny (1725), která byla ze středu města odstraněna přibližně před sto lety.  
 
V samém centru města na Horním náměstí nalezneme radnici se 76 metrů vysokou věží a orlojem. Dnešní podoba orloje pochází z let 1947-1955 dle návrhu Karla Svolinského. Opravdovým monumentem Horního náměstí zůstává sloup Nejsvětější Trojice vybudovaný v rozmezí let 1716-1754. Slavnostního vysvěcení se zúčastnila osobně Marie Terezie. Hlavním účelem vybudování Trojice byla oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Od roku 1995 je sloup společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou. Sloup Nejsvětější Trojice byl v roce 2000 zařazen mezi světové dědictví UNESCO.  
 
Olomouc je již od roku 1966 spjata s výstavištěm Flora s bohatou zelení parků, sbírkových skleníků, květinovou nádherou botanické zahrady a rozária. Přírodní areál právem patří ke klenotům města a ke kulturním skvostům České republiky. Z původního skromného stromořadí se během dvou století rozloha zeleného prstence města tvořeného dnešními Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady rozrostla na více než 47 hektarů. Délka hlavních alejí dosahuje téměř 2,5 km a každý, kdo by se chtěl projít všemi cestami, musí počítat s více než čtyřmi hodinami chůze. Největšímu zájmu návštěvnické veřejnosti se výstaviště i parky těší zejména v době konání mezinárodních zahradnických výstav Flora Olomouc.

Zásluhou starobylé univerzity je Olomouc v současnosti především městem vzdělanosti. Díky téměř dvaceti tisícům studentů se ze stotisícové Olomouce stalo univerzitní město. Olomoucká univerzita patřila od druhé poloviny 16. století k významným evropským centrům vzdělanosti. 21. 2. 1946 byla obnovena pod jménem Františka Palackého a v roce 1947 otevřena svým studentům s fakultami bohosloveckou, právnickou, lékařskou a filozofickou. V následujících letech byly některé fakulty zrušeny a následně obnoveny. Díky prudkému rozvoji v porevolučním období devadesátých let 20. století se stala jedním z nejvýznamnějších center vzdělanosti v České republice. V současnosti nabízí Univerzita Palackého studium na osmi fakultách (Cyrilometodějské teologické, filozofické, lékařské, pedagogické, právnické, přírodovědecké, tělesné kultury a zdravotnických věd). Od roku 2005 v Olomouci působí i neuniverzitní soukromá Moravská vysoká škola (MVŠO), která zaplnila v regionu chybějící ekonomické obory.

Historie na nás dýchá nejen v Olomouci, ale v celém okrese můžeme navštívit hrady, zámky, chrámy, kostely, muzea a galerie. V každé vesničce najdeme nějakou drobnou církevní stavbu, ať už se jedná o kostelíky, polní kaple, sochy podél cest, boží muka a další, které patří ke koloritu Hané.  

Pro milovníky hradů a zámků nesmíme opomenout hrad Šternberk, který byl vystaven jako ochrana zemské stezky z Polska do Olomouce. Vzácná je zde zejména sbírka kachlových kamen a Šternberská madona. Je zde také umístěno Muzeum hodin, které dokumentuje technický a slohový vývoj časoměrných přístrojů od 2. tisíciletí př. n. l. přes středověk až do současnosti. 
 
Typické romantické sídlo, působivá dominanta se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, tvarem komínů, to je hrad Bouzov, kde bylo natočeno přes dvacet televizních příběhů, pohádek a filmů. Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 - 1910. Za zmínku stojí studna vyhloubená ve skále dosahující hloubky 40 metrů, zbrojnice s unikátními autentickými zbraněmi a hradní kuchyně se sbírkou měděného nádobí a výtahem na ruční pohon. 
 
Do dvaceti kilometrů od krajského města se nachází zámek Náměšť na Hané se svou sbírkou kočárů olomouckých biskupů a arcibiskupů.  
 
Kulturní život olomouckého regionu je zásluhou především Moravského divadla a Moravské filharmonie. V okrese najdeme pestrou nabídku galerií, divadel, muzeí, kin a skoro v každé obci najdeme knihovnu. Nejvíce kulturních akcí probíhá zejména v létě, jedná se např. o Olomoucké kulturní léto, Šternberské slavnosti, hanácké slavnosti s přehlídkami folklórních souborů např. Lidový rok ve Velké Bystřici, Jízda králů ve Velkém Týnci a Doloplazech, Hanácké slavnosti v Náměšti na Hané a v mnohých dalších obcích, kde se většinou udržují lidové tradice a slavnosti. 

Olomoucko je bohaté i na přírodní zajímavosti. Na severu se táhne kopcovité pásmo Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, na západě se rozprostírá Drahanská vrchovina. Litovel je středem Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, kde řeku Moravu provázejí lužní lesy s ojedinělou říční mokřadí. Nejpozoruhodnějšími biotopy lužních lesů jsou bezesporu periodické tůně, ve kterých se na jaře vyskytují vzácní korýši - žábronožky a listonozi. Na štěrkopískovém podloží vznikla jezera a vodní nádrže, které poskytují domov vzácným rostlinám a živočichům. Břehy Moravy jsou zde domovem například kulíků říčních a pisíků, své nory si zde hloubí bobři či ledňáčci. Příroda na Olomoucku vytvořila i dvě podzemní království – Javoříčské a Mladečské jeskyně. Za návštěvu stojí také 3 národní přírodní památky (Na Skále, Třesín, Park v Bílé Lhotě), 3 národní přírodní rezervace (Špraněk, Vrapač, Ramena řeky Moravy), 22 přírodních památek nebo 13 přírodní rezervací (Terezské údolí, Malý Kosíř, Království atd.). Na Olomoucku je také evidováno nejvíce památných stromů ze všech okresů v kraji, a to 85. 
 
Olomoucko má vybudovanou poměrně hustou síť cyklotras. Procházejí tudy i dvě dálkové cyklotrasy – Moravská a Jantarová, které křižují Moravu od severozápadu na jihovýchod a od severovýchodu na jihozápad a stýkají se v Olomouci. Cykloturistické trasy využívají zejména silnic III. třídy, lesní a polní cesty. Na kole si mohou svou trasu vybrat jak rodiny s dětmi (např. nenáročná Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví) nebo náročnější trasy Oderských vrchů nebo kopcovitý terén okolí Bouzova apod. Na své si přijdou každoročně 1. května příznivci cykloturistiky (akce Bílý kámen), kdy je pro veřejnost otevřen jinak celoročně uzavřený vojenský prostor Libavá se svými přírodními scenériemi.  

Nejoblíbenějším výletním i poutním místem v regionu zůstává Svatý Kopeček, rozkládající se na úpatí Hrubého Jeseníku, vzdáleného od centra Olomouce městskou hromadnou dopravou pouze 10 km. Svou polohou, rozmanitostí terénu s krásnými lesními porosty, údolími potoků a řek nabízí ideální podmínky pro sportovní vyžití. Oblast je protkaná množstvím tras pro pěší i cyklisty. Nejvýznamnější dominantou tohoto místa je barokní chrám Navštívení Panny Marie, který se zdaleka rýsuje nad Olomoucí. 21. května 1995 byl poutní chrám poctěn na baziliku minor při návštěvě papeže Jana Pavla II. Od roku 1956 se v přilehlých lesích rozkládá olomoucká Zoologická zahrada, která chová přes 400 druhů zvířat. Zoologická zahrada nabízí jízdu vláčkem, dětské lanové centrum nebo 32 metrů vysokou vyhlídkovou věž, z které za jasného počasí můžeme vidět siluetu Jeseníků s jejich nejvyšší horou Pradědem. 
 
Kromě cykloturistiky mají hosté olomouckého regionu možnost navštívit velké množství sportovních zařízení, plaveckých areálů, tenisových kurtů, lanových center. Řeku Moravu si mohou sjet na raftu, golf si zahrát na golfovém hřišti v Dolanech a dokonce v blízkosti krajského města se nachází lyžařský areál Hlubočky. 

Mezi typické potravinářské výrobky okresu můžeme zařadit pivo Litovel, mléčné výrobky z Olmy Olomouc, čokoládové výrobky ze závodu Zora, patřící pod Nestlé v Olomouci, sýry Gran Moravia firmy Brazzale Moravia a.s. nebo těstoviny Adriana ze Tří Dvorů u Litovle, cukr z Cukrovaru Vrbátky a.s., tyčinky Denuts od firmy Nutrend Olomouc a mnoho dalších.

Prostějovský region leží v samotném srdci Moravy. Rozprostírá se na jihozápadě Olomouckého kraje. Na východě sousedí s okresem Přerov a na severu s okresem Olomouc. Na jihu má okres Prostějov společnou hranici s okresem Kroměříž ze Zlínského kraje a okresem Vyškov z Jihomoravského kraje, na západě má společnou hranici s okresy Blansko z Jihomoravského kraje a Svitavy z Pardubického kraje.

Celkovou rozlohou 777 km² je okres Prostějov čtvrtý nejmenší mezi pěti okresy Olomouckého kraje. Na celkové ploše kraje se okres Prostějov podílí 14,7 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 68,7 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 60,2 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 87,7 %). Lesní pozemky tvoří 20,2 % celkové výměry a nezemědělská půda činí 31,3 %. 

Prostějovsko patří do oblasti teplé s mírnou zimou. Teplotní poměry jsou dány nízkou nadmořskou výškou a horskou hradbou Jeseníků ze severu. Přes Prostějov, nebo v jeho těsné blízkosti tečou říčky Hloučela a Romže. Hloučela pramení na Drahanské vrchovině, Romže pramení u obce Dzbel na Konicku a východně od Prostějova se spojuje s Hloučelou. 
 
Prostějovský okres je tvořen 97 obcemi, z toho 5 městy (Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov, Prostějov) a 6 městysy (Brodek u Prostějova, Drahany, Kralice na Hané, Nezamyslice, Protivanov, Tištín). Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Konice, Prostějov), ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Konice, Němčice nad Hanou, Prostějov). K 1. červenci 2006 vznikla v okrese Prostějov obec Držovice, která se oddělila od Prostějova. V 97 obcích okresu Prostějov má své trvalé bydliště necelých 109 tisíc obyvatel. 
 
Největším městem okresu a druhým největším městem kraje je Statutární město Prostějov s necelými 44 tisíci obyvateli, jehož historické jádro je vyhlášeno památkovou zónou. Město Prostějov se může pyšnit řadou památek. Jednou z architektonických dominant Prostějova je Národní dům, postavený v rozmezí let 1905-1907. Dominantou centra města je nová radnice s 66 metry vysokou věží. Nad arkýřem dominuje orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení měsíce a slunce na obloze. Návštěvníci Prostějova by si neměli nechat ujít prohlídku prostějovského zámku na Pernštýnském náměstí, kostel Povýšení sv. Kříže, Morový sloup se sochou P. Marie, rodný dům Jiřího Wolkera, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, farní kostel sv. Petra a Pavla a kostel sv. Cyrila a Metoděje. Prostějov je rodištěm mnoha významných osobností, např. mistra české gotiky Matěje Rejska, filozofa Edmunda Husserla, malíře Aloise Fišárka, vynálezce akademika Otto Wichterle a zejména básníka Jiřího Wolkera. V červnu se v Prostějově koná Wolkerův Prostějov – celostátní festival poezie s tradicí založenou již v roce 1957, pojmenovaný podle básníka a prostějovského rodáka Jiřího Wolkera. 

Městu Prostějovu se od nepaměti přezdívalo město elegance a módy. V roce 1390 byl Prostějov povýšen na město tím, že mu byla udělena výsada pořádání výročního trhu, ve městě působili řemeslníci jak textilních profesí - soukeníci a tkalci, tak i pekaři, byly zde masné krámy, mlýny, lázně a také se vařilo pivo. Nejvýznamnějším řemeslným odvětvím od 16. století zůstávalo soukenictví. Prostějovští soukeníci nevyráběli pouze pro místní potřebu, ale vyváželi sukna až do Uher. Silnou skupinu tvořili také tkalci, ale rozvíjela se i další řemesla, jako krejčovství a kožešnictví. V 18. století žilo město poklidným životem, úrodné zemědělské zázemí určovalo výrobu ve městě, dominovala odvětví sladovnictví, pivovarnictví, lihovarnictví a v první polovině 19. století také cukrovarnictví a rozvíjelo se tkalcovství. Na počátku 50. let Mořic Mandl se svými syny založil první dílnu na výrobu oděvů. Podnik velmi dobře prosperoval, a tak Mandlové otevřeli v roce 1858 v Prostějově konfekční továrnu. Tito vídenští židovští podnikatelé zavedli do města poprvé šicí stroje. Na konci 19. století se Prostějov podílel třetinou oděvní výroby na celkové produkci v Rakousku-Uhersku. Na přelomu století se začal rychle rozvíjet obuvnický a kožedělný průmysl. V roce 1945 bylo v Prostějově 175 konfekčních podniků a živností. V 80. letech se roztříštěná výroba oděvů koncentrovala v n.p. Oděvní průmysl a postupně došlo k vytvoření největšího konfekčního podniku u nás, který se rozrůstal a zajišťoval 80 % veškeré oděvní výroby v Čechách a na Moravě. Společnost OP Prostějov však skončila v insolvenci a v roce 2014 došlo k demolici objektů, ve kterých dříve sídlila. Sloučením několika menších provozoven výrobců kožené galanterie a obuvi byl v roce 1949 vytvořen n.p. Gala. Současná firma GALA a.s. zabývá výrobou a distribucí sportovních míčů, turistických batohů, sportovních tašek všeho druhu a dalších výrobků. Ze současných zástupců textilního průmyslu můžeme jmenovat např. firmu Toray Textiles Central Europe s.r.o. zabývající se výrobu polyesterových tkanin (centrála v Japonsku). Konfekční výrobou se zabývá také řada soukromých firem od velikostně středních až po drobné živnostníky, např. KAJA s.r.o.; Koutný spol. s r.o.; H & D a.s.; Cíl v.d. atd. Prioritní postavení mezi průmyslovými odvětvími má v současnosti strojírenský průmysl. Ze zástupců prostějovského strojírenství můžeme jmenovat např. firmy MUBEA zabývající se výrobou stabilizátorů, nápravových pružin, přípravou a zušlechťováním materiálu; Hanácké železárny a pérovny, a.s., vyrábějící hlavně pružiny a pružící elementy; DT výhybkárna a strojírna, a.s. - výrobce výhybkových konstrukcí s dlouholetou tradicí a specializací na vývoj, konstrukci, výrobu, montáž a regeneraci výhybkových konstrukcí pro železniční, podzemní a tramvajové tratě. Dále BW TOPAS Plus s.r.o.; Strojírenská společnost, spol. s r.o.; Strojírny Prostějov, a. s.; Železárny – Annahütte, spol. s r.o.; AMF Reece CR, s.r.o. atd.

Nejenom v Prostějově najdeme spoustu zajímavých míst, ale v celém okrese můžeme navštívit kulturní či přírodní pozoruhodnosti. 8 kilometrů od Prostějova se nachází město Plumlov, známé především zámkem a přehradou. Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680 - 1690 Janem Adamem z Lichtenštejna. V roce 1994 zámek přešel do majetku Plumlova, který na něm zahájil nejnutnější opravy. Nyní se kromě prohlídek na zámku pořádají různé kulturní akce jako koncerty, divadelní představení, předvádění historických legend, svatby nebo noční prohlídky. Další dominantou Plumlova je Plumlovská přehrada vybudovaná v letech  1913-14 a v letech 1921-32. Přehrada slouží převážně k rybolovu a rekreačnímu vyžití obyvatel. 
Dalším z pěti měst v okrese je město Konice, které se nachází v severní části okresu asi 23 km od Prostějova. Region Konicka se rozprostírá v malebné krajině mírně zvlněných úbočí Drahanské vrchoviny s protékající říčkou Romží. Uprostřed této hornaté krajiny můžete navštívit Přírodní park Kladecko se dvěma přírodními rezervacemi, několika přírodními památkami a vzácnou květenou. Okolí Konice leží na rozhraní spojující Moravu s východními Čechami. Název města Konice je odvozen od stájí, které sloužily k odpočinku koní při obchodních cestách do Čech. Nejznámější památkou v Konici je zámek v barokním stylu. V zámku je umístěna expozice s největší sbírkou sekyrek zapsanou v Guinnessově knize rekordů. Sbírka obsahuje i největší sekyru a pilu dvoumužnou, které jsou zapsány v České knize rekordů. Návštěvníci mohou zhlédnout také expozici řemesel, která se v minulosti na Konicku vyskytovala. 
Prohlídková trasa zámku zahrnuje místnost s historickou audiovizuální technikou, koncertní sál a galerii s aktuální měsíční výstavou. Na konickém zámku má své místo Městské kulturní středisko Konice, příspěvková organizace, Knihovna, Mateřské centrum Srdíčko a Turistické informační centrum Konice. Ve městě se pravidelně pořádá Žváčkův festival dechových hudeb, který se koná na počest hudebního skladatele a hanáckého rodáka Antonína Žváčka a také tradiční pouť či Vánoční trhy zakončené velkolepým ohňostrojem. 

Město Kostelec na Hané je železničním uzlem v okrese, kde se trať rozděluje na dva směry, a to spojení Prostějova a obce Chornice z okresu Svitavy v Pardubickém kraji a trať vedoucí z Prostějova do obce Červenka z okresu Olomouc. Město se nachází na východním úpatí Drahanské vrchoviny po levé straně Hornomoravského úvalu a ze severu je chráněno masivem Velkého Kosíře. Do Kostelce na Hané jezdil ve svých 27 letech básník Petr Bezruč za svým bratrem; později, na sklonku svého života, v městečku žil. Jeho vztah k Hané se připisuje právě těmto cestám do Kostelce. V Kostelci můžeme navštívit Pamětní síň Petra Bezruče.  

Poslední obcí v okrese, která má přidělený statut města, jsou Němčice nad Hanou ležící na břehu říčky Hané. Ve městě se nachází mnoho církevních památek (Kostel sv. Maří Magdalény, Socha sv. Judy Tadeáše, Socha sv. Jana Nepomuckého, Mariánský sloup a mnoho dalších). Roku 1970 byly Němčice nad Hanou povýšeny na město a staly se centrem kulturního života, školství, zdravotních služeb, úřadů, obchodů a pracovních příležitostí pro jižní část okresu Prostějov.  
 
V prostějovském okrese jsou ojedinělé lázně s alkalicko-sirnatými prameny nacházející se v obci Skalka. Prameny jsou využívány k léčebným koupelím a pitným kúrám, jejich příznivý účinek se projevuje především při léčbě revmatických chorob, cukrovky, poruch trávení, tvrdnutí jater, problémy se štítnou žlázou apod.  
 
Prostějovsko je bohaté na přírodní zajímavosti. Okres je tvořen z poloviny úrodnou rovinou Hané a z poloviny zvlněnou Drahanskou vrchovinou. Říčky a potůčky, které jej protínají, dotvářejí malebnou atmosféru tohoto místa.  

Za návštěvu stojí zámek Čechy pod Kosířem spjatý se jménem malíře Josefa Mánesa. Prohlédnout si můžeme Mánesovu výstavní síň či neogotický skleník. Zámek je obklopen jedním z nejlépe udržovaných parků na Moravě, na ploše 20 ha zde roste přes 200 druhů keřů, jehličnatých a listnatých stromů. V blízkosti se rozprostírá přírodní park Kosíř s nejvyšším vrcholkem Hané, Velkým Kosířem (442 m. n. m), přezdívaným "Hanácký Mont Blank". Na vrcholu kopce je mohyla na památku Františka Palackého. K pěším túrám i cyklistickým výletům na horských kolech je vyhledávaná a turistickými značkami značená Naučná stezka Velký Kosíř.

Mimo Kosířska můžeme na Prostějovsku obdivovat chráněné rostliny a živočichy v 5 národních přírodních památkách (Hrdibořické rybníky, Kosířské lomy, Růžičkův lom, Státní lom a Za Hrnčířkou), 32 přírodních památkách a 12 přírodních rezervacích. Na Prostějovsku je evidováno 31 památných stromů. Minulost nám připomínají z dávných dob dochované větrné mlýny v obcích Suchdol, Hačky a Přemyslovice.  

Sportovně ladění obyvatelé či návštěvníci regionu mají možnost širokého spektra vyžití. Prostějovem prochází mezinárodní cyklotrasa „Jantarová stezka“ a je zde vybudovaných mnoho cyklostezek hojně využívaných jak cyklisty, tak in-line bruslaři. K aktivnímu odpočinku i relaxaci slouží na mnoha místech okresu sady, lesoparky, víceúčelové sportovní haly, bowlingová centra, aquaparky, bazény, tenisové areály a podobně. Přímo ve městě Prostějov si na své přijdou zejména příznivci tenisu, k dispozici mají víceúčelovou halu s 21 tenisovými kurty, krytou tenisovou halu s bowlingem a squashem. Zalyžovat si mohou zejména rodiny s dětmi v menších lyžařských areálech v obcích Kladky za městem Konice a Malé Hradisko u obce Protivanov. 

Společenský život v regionu je po celý rok již po generace spojen s obyčeji a lidovými tradicemi (místní hody, vodění medvěda a pochování basy, velikonoční pomlázka či vánoční tradice).

Tradičními regionálními gastronomickými výrobky Prostějovska jsou např. oblíbený plísňový sýr Niva (vyráběný v obci Otinoves), Prostějovská Starorežná (vyráběná od 2. poloviny 17. století podle tradičních receptur v Palírně u Zeleného stromu Prostějov) a jiné lihoviny, cukr z cukrovaru Vrbátky. 

Oblast Přerovska se rozkládá v centru Moravy na jihovýchodě Olomouckého kraje v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy. Na východě má okres Přerov společnou hranici s okresem Nový Jičín z Moravskoslezského kraje a s okresy Vsetín a Kroměříž z kraje Zlínského. Na severu hraničí s okresem Olomouc a na západě s okresem Prostějov. Část okresu tvoří úrodná rovinatá Haná, která pozvolna přechází v Moravskou bránu, střeženou z obou stran pahorkatinami Oderských vrchů. 

Okres se rozkládá na území o celkové rozloze 854 km², a tou se řadí na třetí místo mezi všemi pěti okresy Olomouckého kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Přerov podílí 16,2 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 68,8 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 56,1 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 81,8 %). Lesní pozemky tvoří 16,4 % z celkové výměry a nezemědělská půda činí 31,4 %.  

Okres Přerov je okresem Olomouckého kraje s nejvyšším počtem obcí. Do katastrů přerovského okresu spadá 105 obcí, z nichž má 6 statut města (Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou, Potštát, Přerov a Tovačov) a 3 městyse (Brodek u Přerova, Dřevohostice, Hustopeče nad Bečvou). Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov), ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou, Přerov). V souvislosti s územní změnou Vojenského újezdu Libavá k 1. 1. 2016 vznikla na severu okresu nová obec Luboměř pod Strážnou. V celkem 105 obcích okresu má své trvalé bydliště necelých 130 tisíc obyvatel.  

Sídlem okresu je jeho největší město a zároveň třetí největší město Olomouckého kraje, statutární město Přerov s více než 43 tisíci obyvateli, které je také jedním z důležitých železničních uzlů v zemi. Část historického jádra města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí, kde je možné prohlédnout si domy z 15. století. Poblíž centra se rozkládá Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, kde je nyní umístěno Muzeum Komenského. Ze zámecké věže dohlédnete až do městského parku Michalov, který se rozkládá na 17 ha a od roku 1992 je kulturní památkou. Městem protéká řeka Bečva, v minulosti sloužila jako dopravní cesta pro plavbu dřeva. Přestože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce zregulovány, Bečva neustále hrozí záplavami. Jedny z největších postihly město Přerov a okolí v červenci 1997. 
 
Dále se můžeme projít národní přírodní rezervací Žebračka, která představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Vyskytuje se zde mimo druhů v této oblasti běžných i celá řada zákonem zvláště chráněných druhů živočichů, a to bezobratlých i obratlovců. 

Na severu města, v místní části Přerova, v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. Dříve přírodní dominantou Předmostí bývala dvě návrší, která se vytvořila sprašovými nánosy (Hradisko a Skalka), dnes z větší části zaniklá díky průmyslové těžbě. 1. července 1960 se stala původní obec Předmostí součástí města Přerova. Od roku 2006 byla zprovozněna 8 km naučná stezka, jejíž součástí je památník lovců mamutů, kde byly na místě konzervovány nálezy kostí pravěkých zvířat v autentické vrstvě.  

Druhým nejlidnatějším městem regionu jsou Hranice ležící v prostoru Moravské brány, převážně na pravém břehu řeky Bečvy. Město se nachází v prostoru, v němž se soustřeďují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu. Z historických památek si můžeme prohlédnout synagogu, židovský hřbitov, barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele, pozdně gotické městské opevnění, renesanční zámek (nyní městský úřad) nebo městskou radnici s gotickým sálem (nyní informační centrum). V současnosti mají Hranice 18 tisíc obyvatel.  
 
V blízkosti Hranic se nachází obec Teplice nad Bečvou, známá svými významnými lázněmi specializujícími se na kardio-rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech. V nedávné době zde byly otevřeny také solné jeskyně, které jsou vhodné pro léčbu astmatu a jiných plicních chorob. 

Nedaleko se nachází Hranický kras s veřejnosti přístupnými Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a Hranickou propastí. Jeskyně jsou nejteplejší v celé České republice s celoroční teplotou 14 °C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost byly zpřístupněny od roku 1926. Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. První písemné zmínky o ní najdeme již v 16. stol. Na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je minimálně 473,5 m, což z ní činí nejhlubší zatopenou propast světa. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. 
 
Další zajímavou obcí se statutem města je Lipník nad Bečvou, jehož centrum je městskou památkovou rezervací. Je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami. Uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, dva židovské hřbitovy a radnice. V Lipníku má své trvalé bydliště 8 tisíc osob. 
 
Tři kilometry jihovýchodně od Lipníku nad Bečvou, nad obcí Týn nad Bečvou, se rozprostírá mohutná zřícenina hradu Helfštýn. Rozsáhlé zříceniny jsou nyní postupně rekonstruovány, koná se zde řada kulturních a sportovních akcí. K nejznámějším patří setkání uměleckých kovářů Hefaiston, které se zde konají od roku 1982, nebo cyklistický závod Author Šela Maraton. 

Čtvrté největší město v okrese Kojetín s 6 tisíci obyvateli, leží na důležité dopravní křižovatce (železniční trať mezi Přerovem a Brnem existuje již více než 130 let a trať Kojetín – Ostrava přes 110 let). Nejvýznamnějšími kulturními památkami jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnice z druhé poloviny 18. století, mariánský sloup, židovský hřbitov, židovská synagoga, která je snad nejstarší stavbou tohoto druhu v republice a mnoho dalších. Zajímavostí města je také bývalý zájezdní hostinec U zlatého křížku na náměstí, v němž v únoru 1849 Josef Mánes maloval hanácká děvčata. 
 
Pátým nejlidnatějším městem je Tovačov, kde žije 2,5 tisíce obyvatel. Dominantou města je již z dálky tyčící se 96 m  vysoká  věž zdejšího zámku, přezdívající „Spanilá věž“. Výstup na zámeckou věž s vyhlídkou do širokého okolí je nezapomenutelným zážitkem. Samotný Zámek Tovačov  byl založen ve druhé polovině 11. století jako útočiště lovců, později se změnil na chráněnou vodní tvrz. Největšího rozkvětu dosáhl zámek v průběhu 15. století, kdy měl celé panství v držení Ctibor Tovačovský z Cimburka. Na zámku jsou každoročně pořádané místní akce, např. Pálení čarodějnic, Májový jarmark, Noční prohlídky, Tovačovský portál – folkový festival, Tovačovské hody, Vánoce na zámku a samozřejmostí jsou svatební obřady. V okolí Tovačova najdeme malebné rybníky a jezera, které se nachází jihovýchodně od města, nedaleko soutoku řek Moravy s Bečvou. Přírodní podmínky tohoto území tvoří příznivé prostředí pro řadu rostlin a živočichů, např. bobra evropského. Jedná se o Skašovská jezera, kterým tady nikdo neřekne jinak než Dombas. Jsou hojně navštěvována rybáři, probíhá zde těžba štěrku a jsou vodárenským zdrojem. Rybníky na Tovačovsku byly obnovovány až po druhé světové válce. Postupně došlo k obnovení čtyř rybníků, Hradeckého (154 ha), Kolečka (5,6 ha), Křenovského (16 ha) a Nákla (6 ha). Každoročně v polovině října se organizuje velmi oblíbený slavnostní výlov Hradeckého rybníka, na který do města přijíždí tisíce návštěvníku ze širokého okolí. 

Do podvědomí většiny obyvatel České republiky se dostala obec Troubky díky katastrofální povodni, která obec a okolí postihla poprvé v červenci 1997, kdy bylo zničeno 150 domů a 9 lidí zde zemřelo. Jednalo se tak o nejhůře postiženou obec tehdejších povodní. Podruhé byla obec Troubky vyplavena v květnu 2010, tato katastrofa se tentokrát naštěstí obešla bez lidských obětí. Obec Troubky leží v oblasti úrodné Hané, v rovinné nivě řeky Bečvy, nedaleko soutoku řek Bečvy a Moravy. V obci má trvalé bydliště přes 2 tisíce obyvatel a tímto se Troubky stávají nejlidnatější obcí okresu Přerov (vyjma obcí se statutem města). 

Celá oblast Přerovska je bohatá na přírodní skvosty, kterými se můžeme kochat v 1 národní přírodní památce (Zbrašovské aragonitové jeskyně), ve 3 národních přírodních rezervacích (Hůrka u Hranic, Zástudánčí, Žebračka), v 15 přírodních památkách (Kamenice, Lhotka u Přerova, Malé laguny, Na Popovickém kopci, Nad kostelíčkem, Těšice, V oboře a další) a v 6 přírodních rezervacích (Bukoveček, Doubek, Dvorčák, Malá Kobylanka, Škrabalka, Velká Kobylanka). Na Přerovsku je evidováno 23 památných stromů, což je nejméně zaevidovaných památných stromů ze všech okresů Olomouckého kraje. 

Ke sportovnímu vyžití návštěvníkům Přerovska slouží zejména sportovní centra, která většinou nabízí služby pod jednou střechou (bowling, sauna, badminton, různá aerobní cvičení, spinning, masáže a další). Samotné město Přerov je také jako město Prostějov vyhlášené svou tenisovou historií a současností, nedaleko centra naleznete velký tenisový areál s 25 kurty a mnoho dalších menších. Přerov je také znám mezi milovníky motorových sportů Přerovskou roklí, na které se konají česká i evropská mistrovství. Milovníci koupání mohou snad v každé obci navštívit plavecký areál, bazén, aquapark či rybník. Mezi známá přírodní koupaliště patří např. Laguna, které leží na okraji města Přerov na pravém břehu řeky Bečvy. 
 
Milovníkům cykloturistiky a vyznavačům in-line bruslí oblast nabízí několik cyklotras. Nejznámější bude pravděpodobně Cyklostezka Bečva, vedoucí od Tovačova po břehu řeky Bečvy, přes Přerov, Lipník n .B., Hranice a dál. 

Gastronomickými výrobky spjatými s oblastí Přerovska jsou zejména: Hanácká kyselka z Horních Moštěnic, pivo Zubr z Pivovaru ZUBR a.s. z Přerova, masné výrobky z firmy Váhala a spol. s. r. o. z Hustopečí nad Bečvou a mlýnské výrobky z firmy Mlýn Kojetín spol. s. r. o. 
 

Okres Šumperk se rozprostírá na severu Olomouckého kraje. Na jihovýchodě sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Na východě má okres Šumperk společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západě má společnou hranici s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Ze severozápadu je okres vymezen státní hranicí s Polskem.

Celkovou rozlohou 1 313 km² se okres Šumperk řadí na druhé místo mezi pěti okresy Olomouckého kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Šumperk podílí 24,9 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 42,5 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 21,8 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 51,2 %). Lesní pozemky tvoří 48,6 % z celkové výměry a nezemědělská půda činí 57,5 %.

Podnebí Šumperska je charakteristické velkými rozdíly, které jsou podmíněny velkým rozpětím nadmořských výšek. Teplá oblast je typická pro jižní část okresu v oblasti Mohelnicka, mírně teplou oblast zaujímá okolí Zábřežska a chladná oblast je tvořena větší části území na severu. Z Hané se krajina pozvolna zvedá a míří k malebným Jeseníkům. Okresem protékají řeky Morava a Desná. Řeka Desná vzniká soutokem Divoké a Hučivé Desné, který se nachází v Koutech nad Desnou v nadmořské výšce 560 m.

Šumperský okres je tvořen 78 obcemi, z toho 8 městy (Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město, Štíty, Šumperk, Úsov, Zábřeh). Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Mohelnice, Šumperk, Zábřeh), ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Hanušovice, Mohelnice, Šumperk, Zábřeh). K 1. 1. 2010 vznikla v Olomouckém kraji nová obec Petrov nad Desnou, a to oddělením části obce Petrov nad Desnou od obce Sobotín. V 78 obcích okresu Šumperk žije více než 120 tisíc obyvatel. 

Šumperk je největší město okresu ležící na řece Desná, nazývané „Brána Jeseníků“. Na území města se nachází řada kulturních památek, např. renesanční zámek, Kostel sv. Jana Křtitele, bývalý dominikánský klášter s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie, starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty a další. Na území města se dochovaly zbytky opevnění. Za zhlédnutí stojí Morový sloup, sousoší Nejsvětější Trojice v Jiráskových sadech, a mnoho měšťanských domů, soch, sousoší a náhrobků. První zmínka o městě se datuje do roku 1281. Šumperk, zpočátku spojený s těžbou kovů, se poměrně rychle rozvíjel. Na městě se podepsala třicetiletá válka, kdy z města zbyly pobořené hradby a vydrancované domy. Mnohem horší katastrofu zažil Šumperk v roce 1669, kdy město postihl drtivý požár, tehdy shořelo takřka celé vnitřní město. Pohromy města v 17. století pokračovaly čarodějnickými inkvizicemi. Doba rozkvětu města začala opět v 18. století růstem manufaktur, zejména lnářských a textilních. Postupně ve městě vznikly slévárna, cihelny, továrny na výrobu textilních strojů, pivovar apod. Na začátku 20. století byla v Šumperku velká koncentrace průmyslových podniků, došlo k rozvoji peněžních ústavů, škol apod. Po roce 1938 byl Šumperk obsazen nacisty, většina Čechů byla nucena odejít a okupace zastavila veškerý hospodářský rozvoj. Po válce se vracela většina českých obyvatel a drtivá většina německy mluvícího obyvatelstva byla odsunuta. Místo tradičního textilního průmyslu se Šumperk přeorientoval na ryze podniky hutní, strojírenské a stavební. Vyhlášení Městské památkové zóny a nákladná obnova domů a ulic po roce 1989 výrazně změnila zejména zanedbanou historickou část města a vrátila sem plnohodnotný městský život. V současné době má v Šumperku trvalé bydliště necelých 26 tisíc obyvatel. 

Pro milovníky Olomouckých tvarůžků bude zajímavé město Loštice, kde se tato sýrová pochoutka vyrábí. Loštice leží v jižní části okresu na řece Třebůvce a můžete zde navštívit unikátní muzeum tvarůžků, židovskou synagogu nebo židovský hřbitov. V Lošticích se vždy poslední květnovou sobotu pořádá tradiční turistický pochod Putovaní za Loštickým tvarůžkem. 

Milovníci hradů a zámků mohou navštívit zámek Úsov, který leží v podhůří Hrubého Jeseníku na řece Doubravce, 5 km od Mohelnice. Zámek je z dálky dobře viditelný a nelze ho přehlédnout. Původně gotický hrad, postavený ve stylu francouzského kastelu, náleží mezi nejstarší na Moravě. Vystřídalo se tu několik rodů (Šternberkové, Boskovicové a od roku 1597 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří vystavěli barokní zámeckou budovu). Od 19. století je na zámku umístěno lesnické a lovecké muzeum, které je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Jsou zde k vidění trofeje africké zvěře, především antilop, gazel, slona, lva, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Další expozice prezentuje naše ptáky a savce a další doprovodné exponáty s loveckou tematikou (kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví na počátku 20. století).  

Obec Velké Losiny leží v údolí říčky Losinky asi 9 km od města Šumperk. Ve Velkých Losinách vás okouzlí renesanční zámek známý zejména čarodějnickými procesy. O těchto procesech byla napsána kniha a natočen film Kladivo na čarodějnice, které situaci popisují celkem věrohodně. V okolí se nachází náboženské sochy a sousoší (např. fresky v zámeckých kaplích, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, sousoší Herakles se lvem, Farní kostel sv. Jana Křtitele, Kaple sv. Kříže a mnoho dalších). Další zajímavostí Velkých Losin, kam jezdí mnoho návštěvníků, zejména školáků na školní exkurze, je poslední papírna v Evropě, produkující tradiční ruční papír. V Ruční papírně Velké Losiny je umístěno Muzeum papíru, kde si mohou návštěvníci prohlédnout jak muzeum, tak shlédnout film o dnešní výrobě papíru. Od roku 2006 se v zaklenutém přízemí objektu nachází prostorná reprezentační prodejna s celým sortimentem výrobků papírny. V obci se dále nachází Termální lázně Velké Losiny, které patří mezi nejstarší a nejznámější moravské lázně. První zmínka o termálních lázních pochází z roku 1562. Léčivé termální prameny s teplotou okolo 36°C mají blahodárné účinky na pohybový aparát a nervovou soustavu. Na území Velkých Losin vyvěrá 5 minerálních pramenů, z nichž lázně využívají dva prameny. Prvním minerálním pramenem je termální pramen Žerotín, který se nachází na louce mezi lesem a potokem v lázeňském parku v hloubce 1 000 m. Druhým minerálním pramenem je pramen Karel, který se nachází v dřevěném altánku nedaleko venkovního koupaliště. 

Dalšími lázněmi v Šumperském okresu jsou Lázně Bludov, jejichž přírodním léčivým zdrojem je minerální termální voda pramenící přímo v lázeňském areálu. Lázně se zaměřují na problémy související s obezitou, onemocněním pohybového aparátu, nemocemi dýchacích cest, ledvin, alergií, ženskou neplodností atd.  

Velkou zajímavostí okresu je Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, která byla v internetové anketě v roce 2005 zařazena mezi 7 největších divů České republiky. Horní nádrž elektrárny tvoří člověkem vytvořené jezero, které je nejvýše položenou vodní plochou v ČR (1 350 m n. m.). Hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak. Vlivem nástupu větrných a slunečních elektráren se výrazně zvýšila nestabilita systému. Proto v poslední době elektrárna přechází do čerpadlového režimu i během dne, zatímco dříve přecházela do tohoto režimu nejčastěji pouze v noci.

Oblast Šumperska osloví zejména překrásnou a rozmanitou přírodou. Jádro oblasti je horské až velehorské, těsně pod horami se rozprostírají velké kotliny a nížiny. 

Pozoruhodná příroda na Šumpersku je chráněna ve 2 chráněných krajinných oblastech (Jeseníky a Litovelské Pomoraví), ve 4 národních přírodních rezervacích (Králický Sněžník, Praděd, Rašeliniště Skřítek a Šerák-Keprník) a ve 13 přírodních rezervacích. Na Šumpersku je po Olomoucku nejvyšší počet památných stromů v Olomouckém kraji, a to 73.  

Nejmohutnějšími horami je Hrubý Jeseník, kterému vévodí nejvyšší hora Moravy Praděd (1 491 m n. m.). Druhým největším pohořím je Králický Sněžník, pohraniční pohoří, o které se dělí Česká republika s Polskem. Řeka Morava, která v této oblasti pramení, je zásobárnou vody pro celou Moravu. Kolem vodních toků a ploch se rozkládá komplex lužních lesů, který si díky pravidelným záplavám zachovává původní ráz. Třetím velkým pohořím jsou Rychlebské hory, z větší části patřící do okresu Jeseník.  

Na Šumpersku si přijdou na své milovníci jak letních, tak zimních sportů. V zimě si příznivci sjezdového a běžeckého lyžování, snowboardů či zimní turistiky mohou zasportovat ve známých lyžařských střediscích, jako například na Červenohorském sedle, Přemyslově, Branné, Klepáčově, Paprsku, Hynčicích nebo v nově otevřeném areálu v Koutech nad Desnou. V letním období se zase milovníkům turistiky či horských kol otevřou nepřekonatelné výhledy zdejší přírody. 

Nejtypičtější potravinou regionu jsou Olomoucké tvarůžky, vyráběné ale v Lošticích na Šumpersku. První český výrobce biopotravin a jeden z největších současných zpracovatelů biosurovin u nás, obchodní společnosti PRO-BIO s r.o., má sídlo ve Starém Městě. Müsli tyčinky jsou mimo jiné zase produktem akciové společnosti Úsovsko se sídlem v Klopině. Známý je i Pivovar HOLBA, a.s., Hanušovice s pivovarským muzeem.