Životní podmínky domácností v Moravskoslezském kraji v roce 2024

Příjmy domácností v Moravskoslezském kraji (zjišťované za rok 2023) rostly pomalejším tempem než v celém Česku a nadále patřily k nejnižším v celé zemi. Průměrné čisté peněžní příjmy domácností na osobu dosáhly částky 261,4 tisíce Kč ročně, ve srovnání s rokem 2022 vzrostly o 7,1 %. Za republikovým průměrem zaostávaly o 17,3 tisíce Kč. Podíl nákladů na bydlení na čistých měsíčních peněžních příjmech domácnosti meziročně vzrostl o 0,3 procentního bodu na 18,2 % a stal se druhým nejvyšším mezi kraji. Více než pětina domácností Moravskoslezského kraje pak považovala tyto náklady za velkou zátěž.

Příjmy domácností v Moravskoslezském kraji nadále patřily v mezikrajském srovnání k nejnižším. Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2024“ činily v roce 2023 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti 296,7 tisíce Kč a byly tak třetí nejnižší mezi kraji (v roce 2022 byly páté nejnižší). Na hrubých peněžních příjmech v kraji se 58,3 % podílely příjmy ze závislé pracovní činnosti (pátý nejnižší podíl mezi kraji, maximum 69,5 % v Karlovarském kraji), dále pak 26,9 % sociální příjmy (nejvyšší hodnota mezi kraji, minimum 15,8 % v Praze) a 12,7 % pak tvořily příjmy z podnikání (čtvrté nejnižší zastoupení mezi kraji, minimum 9,2 % v Karlovarském kraji).

Po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů zbýval v kraji na osobu v roce 2023 průměrný čistý roční peněžní příjem ve výši 261,4 tisíce Kč. Po přičtení naturálních příjmů (jde např. o požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou, či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), vycházely v Moravskoslezském kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti na 269,3 tisíce Kč za rok. Nižší čisté peněžní i celkové čisté příjmy na osobu vykázaly domácnosti pouze v Olomouckém (mezikrajské minimum) a Jihočeském kraji.

Proti průměru v celém Česku byly celkové čisté peněžní příjmy (vč. naturálních) v roce 2023 v Moravskoslezském kraji o 18,5 tisíce Kč nižší; v relativním vyjádření zaostávaly za republikovou hodnotou o 6,4 % (zatímco v roce 2022 to bylo o 5,9 %). V posledním sledovaném roce tedy došlo ke změně trendu z předchozích let, během nichž se příjmy v Moravskoslezském kraji pozvolna přibližovaly k republikovému průměru. Na jednoznačně nejvyšší celkové čisté příjmy na osobu dosáhly i v roce 2023 domácnosti v Praze. Konkrétně se jednalo o 362,1 tisíce Kč, což bylo o 92,8 tisíce korun ročně více než v Moravskoslezském kraji.

Ve srovnání s předchozími výsledky šetření se roční čisté peněžní příjmy na člena domácnosti oproti roku 2022 v kraji zvýšily o 17,4 tisíce Kč, což představuje nominální nárůst o 7,1 %, pro srovnání v celém Česku vzrostly tyto příjmy o 7,2 %. Po zohlednění růstu cen v Česku v roce 2023 (kdy roční míra inflace byla na úrovni 10,7 %) příjmy v kraji reálně klesly o 3,2 %, v celém Česku pak o 3,1 %.

V Moravskoslezském kraji byl patrný neustálý nárůst podílu domácností s průměrným čistým příjmem na osobu nad 20 tisíc Kč měsíčně – z 20,8 % v roce 2018 na 60,3 % v roce 2023. Přesto zůstal tento podíl o 3,8 procentního bodu pod republikovým průměrem a byl zároveň čtvrtý nejnižší mezi kraji. Úplně nejnižší podíl byl zaznamenán v Libereckém kraji (56,4 %), nejvyššího bylo dosaženo v Praze (75,3 %). Podíl domácností v Moravskoslezském kraji s čistým měsíčním příjmem na osobu v pásmu 10 až 20 tisíc Kč činil 33,5 % a byl vyšší než republikový průměr (31,8 %). Nadále pokračoval pokles zastoupení domácností v nejnižších příjmových pásmech do 10 tisíc Kč, konkrétně z 14,9 % v roce 2018 na 6,1 % v roce 2023, mezi kraji se však stále jednalo o nejvyšší hodnotu. Nejčastějším měsíčním příjmovým pásmem, ve kterém se nacházely čtyři z deseti moravskoslezských domácností, byly příjmy ve výši 20 až 30 tisíc Kč na osobu měsíčně (39,0 % domácností).

Přibližně každá osmá domácnost v kraji (12,9 %) vycházela podle výsledků šetření z počátku roku 2024 se svým celkovým měsíčním příjmem s velkými obtížemi nebo s obtížemi. Další necelá čtvrtina (24,3 %) domácností v Moravskoslezském kraji vystačila s příjmem s menšími obtížemi, což bylo o 4,1 procentního bodu pod republikovým průměrem. Vůbec nejvíce domácností (41,6 %) se zařadilo do skupiny, že vycházejí se svým příjmem docela snadno. Nejlepší hodnocení, tedy snadno a velmi snadno, vyznačilo15,2 %, resp. 6,0 % domácností v kraji a v obou případech se tak jednalo o vyšší podíly než v případě republikových hodnot (14,2 %, resp. 3,9 %). Lze tedy konstatovat, že hodnocení moravskoslezských domácností ohledně jejich vycházení s příjmy je velice pozitivní, ačkoliv jejich čisté měsíční příjmy jsou všeobecně nižší.

Necelá čtvrtina (23,7 %) domácností v kraji si nemohla podle výsledků posledního šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 korun. V mezikrajském srovnání šlo o čtvrtý nejvyšší podíl, ten celorepublikový činil 20,0 %. Čtvrtou nejvyšší příčku mezi kraji dosáhl také podíl domácností, které si nemohly dovolit alespoň jednou za rok týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, u přátel nebo u příbuzných), těch bylo 23,1 %, přičemž podíl v Česku byl 19,5 %. Přibližně 5,4 % domácností v kraji si nemohlo dovolit z finančních důvodů dostatečně vytápět byt a 6,4 % domácností jíst obden maso nebo rybu, v těchto případech se jednalo o sedmou, resp. osmou příčku mezi kraji.

Měsíční náklady na bydlení se na jaře roku 2024 v Moravskoslezském kraji vyšplhaly na hodnotu 8 836 Kč na domácnost, mezi kraji se jednalo o pátou nejvyšší částku. Představovaly 99,6 % republikového průměru (8 869 Kč), který však výrazně navyšují domácnosti v Praze s měsíčními náklady 11 413 Kč (128,7 % průměru). Naopak nejnižší měsíční náklady mezi kraji Česka vykazovaly domácnosti na Vysočině (7 097 Kč; 80,0 % průměru). V Moravskoslezském kraji se proti předchozímu roku měsíční náklady na bydlení navýšily o 9,9 %, v celé republice vzrostly průměrně o 6,9 %.

Zajímavé je také poměřit pravidelné výdaje za bydlení ve vztahu k příjmům domácností. Ze svého čistého příjmu vynakládaly domácnosti v Moravskoslezském kraji v roce 2024 na bydlení v průměru 18,2 %, zatímco průměr Česka činil 16,6 % z příjmů. V mezikrajském žebříčku obsadil Moravskoslezský kraj druhou nejvyšší pozici (maximum bylo v Praze – 18,9 % a minimum na Vysočině – 13,5 %). Relativně vyšší podíl nákladů na bydlení na příjmech lze přičíst na vrub podprůměrnému zastoupení domácností žijících ve vlastních domech či ve vlastních bytech (dohromady jen 50,7 % domácností v kraji, oproti 66,1 % v celém Česku). K meziročnímu zvýšení podílu nákladů na bydlení na příjmech došlo v pěti krajích, nejvýrazněji ve Středočeském kraji.

Co se týče struktury nákladů na bydlení v kraji v roce 2024, nejvyšší hodnotu představovaly výdaje za elektřinu (27,1 %) a za nájemné či úhradu za užívání bytu (23,9 %), následovaly platby za plyn z dálkového zdroje (16,2 %) a za teplo a teplou vodu (12,6 %). Ve srovnání s republikovou strukturou vyšly v kraji jako nadprůměrné zejména podíly nákladů na nájemné, teplo a teplou vodu a tuhá a tekutá paliva, naopak podprůměrný podíl nákladů se týkal především elektřiny a plynu z dálkového zdroje. Proti výsledkům šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji zvýšilo zejména zastoupení nákladů za elektřinu a vodné a stočné, naopak k významnému snížení došlo v případě podílu úhrad za tuhá a tekutá paliva.

V absolutním vyjádření byly průměrné měsíční náklady domácností v Moravskoslezském kraji proti republikovým hodnotám výrazně nižší – v případě elektřiny (o 397 Kč), plynu z dálkového zdroje (o 34 Kč), vodného a stočného (o 4 Kč) a ostatních služeb (o 50 Kč). Nad průměrem Česka se pohybovaly výdaje na nájemné, úhradu za užívání bytu (o 202 Kč), dále na teplo a teplou vodu (o 217 Kč) a tuhá a tekutá paliva (o 33 Kč).

Subjektivně byly náklady na bydlení velkou zátěží pro 21,0 % domácností v Moravskoslezském kraji (o 1,5 procentního bodu méně než při předchozím šetření). V mezikrajském srovnání šlo o pátou nejvyšší hodnotu, republikový průměr byl o 0,4 procentního bodu nižší. Nejvyšší podíl domácností, které náklady na bydlení považovaly za velkou zátěž, zaznamenal Liberecký kraj (36,1 %). Na druhé straně subjektivního vnímání nebyly náklady na bydlení vůbec zátěží pro 18,0 % domácností žijících v Praze  a 17,5 % domácností z Vysočiny. Moravskoslezskému kraji s hodnotou 10,2 % patřila čtvrtá příčka.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Český statistický úřad provedl v roce 2024 již dvacáté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“. Zjišťování v ČR probíhá jako národní modul šetření EU-SILC, které je povinné v členských státech Evropské unie. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání, a také o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. od února do června 2024, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2023. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2024. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2023.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích Česka v domácnostech žijících v náhodně vybraném souboru bytů, které jsou opakovaně navštěvovány 4 roky po sobě, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. Při šetření v roce 2024 navštívili pověření tazatelé ČSÚ  celkem 11 310 bytů, z tohoto šetřeného vzorku bylo 514 bytů neobydlených, adresa nebyla nalezena apod. Takže vlastní zjišťování proběhlo v 10 796 bytech a hospodařících domácnostech, z nichž bylo 8 502 úspěšně vyšetřeno (podíl 78,8 %). V Moravskoslezském kraji navštívili tazatelé 1 277 hospodařících domácností, přičemž od 1 023 domácností získali relevantní data (vyšetřenost 80,1 %).

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2024“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vznikají dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 261 394 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Moravskoslezském kraji je 95% interval spolehlivosti 249 610–273 178 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.