Pracovní neschopnost v Moravskoslezském kraji v roce 2020

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2020 hlášeno 278,7 tis. nových případů dočasné pracovní neschopnosti, což znamenalo meziročně nárůst o 73,5 tis. případů. Na druhou stranu došlo ke zkrácení průměrné doby trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti o 5,8 dne na hodnotu 42,9 dne. Denně stonalo v průměru 32,6 tis. osob.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2020 v průměru evidováno celkem 466,6 tis. nemocensky pojištěných osob, což je o 9,7 tis. osob (o 2,0 %) méně než v roce 2019. Dá se předpokládat, že za poklesem stála zejména krize způsobená epidemií nemoci covid-19, která zapříčinila, zvláště v některých odvětvích, propouštění ze zaměstnání. Počet pojištěnců v kraji představoval přibližně 10% podíl na republikové hodnotě. Ve srovnání s ostatními kraji to byl 3. nejvyšší podíl za hlavním městem Prahou (26,7 %) a Jihomoravským krajem (10,8 %). Velmi vysoký počet pojištěnců v Praze byl zapříčiněn zejména skutečností, že data v krajském třídění jsou zpracována podle sídla zaměstnavatele, resp. jeho mzdové účtárny, a není výjimkou, že velký počet firem má své sídlo v Praze a působí v jiných regionech či dokonce republikově. Svou roli zde bezesporu sehrála i dojížďka Středočechů za prací do hlavního města, o čemž svědčí až čtvrtá příčka Středočeského kraje s 454,2 tis. nemocensky pojištěnými osobami (podíl 9,7 %). V rámci okresů Moravskoslezského kraje se meziročně zvýšil počet pojištěnců pouze ve Frýdku-Místku (o 0,3 %).

Celkový počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz vzrostl v Moravskoslezském kraji z 205,2 tis. v roce 2019 na 278,7 tis. v roce 2020, tj. o 35,8 %. K navýšení nově hlášených případů došlo ve všech krajích Česka, nejvyšší meziroční nárůst nově hlášených případů (o 41,7 %) zaznamenali ve Zlínském kraji, naopak nejmenší navýšení vykázali v Karlovarském (o 11,3 %). Významným faktorem, který stál za nárůstem počtu nových případů mezi roky 2019 a 2020, je bezesporu pandemie nemoci covid-19, která zhruba bez 1. čtvrtletí ovlivnila celý rok 2020. Do počtu případů pro nemoc jsou kromě nemocí jako takových započteny i karantény, při nichž mají pojištěnci rovněž nárok na nemocenské, a které byly poprvé v historii vystavovány v nebývalém množství. V celkovém počtu nově hlášených případů bylo v Moravskoslezském kraji 258,0 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc (92,6 % všech případů pracovní neschopnosti), 4,2 tis. případů pro pracovní úraz (1,5 %) a 16,5 tis. případů ostatních úrazů (5,9 %).

Počet případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc v Moravskoslezském kraji meziročně vzrostl o 75,4 tis., tj. o 41,3 %. Nárůst byl evidován ve všech okresech Moravskoslezského kraje, přičemž nejvyšší zaznamenali v okrese Frýdek-Místek (+55,9 %). V případě pracovních úrazů došlo naopak k meziročnímu poklesu ve většině okresů, výjimkou byly okresy Karviná (+2,9 %) a Opava (+4,7 %). Stejný trend byl zřejmý i v případě ostatních úrazů, které oproti roku 2019 poklesly ve všech okresech. Dá se předpokládat, že to souviselo s vyhlášením nouzového stavu, celkovým omezením pohybu, uzavřením některých podniků a větší mírou práce z domova.

V Moravskoslezském kraji v roce 2020 připadlo na 100 pojištěnců 59,72 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, zatímco v roce 2019 to bylo 43,08 nově hlášených případů. Z pohledu územního členění bylo v roce 2020 nejvíce případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců hlášeno v Libereckém kraji (63,73), naopak nejméně případů bylo v Praze (38,76). Hodnoty tohoto ukazatele v roce 2020 meziročně vzrostly ve všech krajích. Stejná situace nastala i ve všech okresech Moravskoslezského kraje, přičemž nejvyšší meziroční nárůst vykázal okres Karviná (o 22,46 případu). Nejméně případů bylo v roce 2020 hlášeno v okrese Ostrava-město (54,01) a nejvíce v okrese Karviná (71,52). Podle druhu dočasné pracovní neschopnosti bylo relativně nejvíce případů nemoci právě v okrese Karviná (66,67 případu na 100 pojištěnců), pracovních úrazů v okrese Bruntál (1,31 případu na 100 pojištěnců) a ostatních úrazů v okrese Frýdek-Místek (4,22 případu na 100 pojištěnců).

Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v kalendářních dnech v kraji meziročně klesla o 5,8 dne na 42,9 dne. Šlo tak o druhou nejdelší průměrnou neschopenku za pojištěnci ze Zlínského kraje (43,5 dne). Nejkratší průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti byla zaznamenána v Královéhradeckém kraji (36,8 dne). V okresech Moravskoslezského kraje se průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti pohybovala v intervalu od 37,9 dne v Bruntálu do 44,0 dne v Ostravě-městě.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v Moravskoslezském kraji meziročně zvýšilo z 5,750 % v roce 2019 na 6,996 % v roce 2020. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců bylo průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Moravskoslezském kraji v roce 2020 druhé nejvyšší po Zlínském kraji (7,042 %). Nejnižší hodnotu si udržovala Praha s hodnotou 3,942 %. V okresech Moravskoslezského kraje se hodnota ukazatele pohybovala od 5,837 % v okrese Bruntál do 8,413 % v okrese Karviná.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2020 denně v průměru 32 640 práceneschopných osob (o 5 258 osob více než v roce 2019), z toho 28 619 osob pro nemoc, 854 osob pro pracovní úraz a 3 167 osob pro ostatní úrazy.

Poznámka: Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení.

Rozdíly výskytu dočasné pracovní neschopnosti dle územního členění jsou značně ovlivněny strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v daném regionu. Je nutno zohlednit též metodiku zpracování dat, kdy rozlišení dle krajů a okresů vychází z údaje o sídle útvaru, který vede evidenci mezd u zaměstnavatele osoby, která je v pracovní neschopnosti.