Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v roce 2024

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu roku 2024 snížil o 6 591 osob na 1,183 milionu. Úbytek byl způsoben nejen převahou zemřelých nad živě narozenými (o 4 993 osob), ale také záporným saldem migrace (–1 598 osob). Ve srovnání s rokem 2023 bylo výrazně méně živě narozených dětí, přistěhovalých osob a sňatků, naopak meziročně přibylo vystěhovalých. Počty zemřelých a rozvodů stagnovaly.

K 31. 12. 2024 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 182 613 obyvatel, z toho 51,0 % žen.. Celkově se počet obyvatel kraje od počátku roku snížil o 6 591 osob, což bylo nejvíce mezi jednotlivými regiony. Úbytek obyvatel byl výsledkem jak přirozené měny, tak záporného salda vnitřní migrace. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž většina ostatních krajů Česka (s výjimkou Prahy, Středočeského, Jihomoravského a Plzeňského kraje) zaznamenala úbytek počtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu roku 2024 zvýšila o 8,9 tisíce osob a činila 10,91 milionu.

Meziroční pokles porodnosti, který započal v roce 2022, pokračoval i v následujících dvou letech. V Moravskoslezském kraji se od ledna do prosince roku 2024 živě narodilo 8 610 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 bylo o 1 019 méně (pokles o 10,6 %). Generace narozených v roce 2024 tak byla nejslabší v historii. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Opava (7,7 osoby), nejméně pak v okrese Bruntál (6,5 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 7,3 osoby, ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o třetí nejslabší výsledek po krajích Karlovarském (6,1 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel) a Libereckém (7,2 osoby). Celkem 3 782 dětí bylo prvorozených (43,9 % všech živě narozených dětí), 3 326 druhorozených (38,6 %) a 1 502 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (17,4 %). Mimo manželství se v roce 2024 narodilo 4 292 dětí, tedy 49,8 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 47,0 %). Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,1 %), což byla pátá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 41,8 %.

V průběhu loňského roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 13 603 osob, což bylo o 72 osob (o 0,5 %) méně než v roce 2023. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,5 osoby, což byla po Ústeckém (11,7 osoby) a Karlovarském kraji (11,6 osoby) třetí nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (13,0 ‰), Bruntál (12,4 ‰) a Ostrava-město (11,6 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,3 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 6 995 mužů a 6 608 žen. Necelých 72 % zemřelých bylo ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 31 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 3,6 ‰, která tak byla znatelně vyšší než republikový průměr 2,3 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –4 993 osob, v relativním –4,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota úbytku nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadl hůře pouze Karlovarský kraj (–5,4 ‰). Ve všech krajích Česka kromě hlavního města Prahy převažovali zemřelí nad živě narozenými. V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření v okrese Nový Jičín (–466 osob) a při přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Opava (–3,0 ‰). Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž v průběhu celého roku ubylo přirozenou cestou 1 430 osob, tj. 6,0 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v roce 2024 přistěhovalo 11 033 osob, což ve srovnání s rokem 2023 bylo o 2 069 osob méně. Navzdory poklesu zůstal počet přistěhovalých nadále poměrně vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 4 769 osob (43,2 % přistěhovalých) a 6 264 osob ze zahraničí (56,8 % přistěhovalých). Poměr mužů a žen mezi přistěhovalými byl vyrovnaný. Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (7 469 osob), a to i relativně (23,6 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Více než 3 tisíce osob se v průběhu roku 2024 přistěhovalo do okresů Frýdek-Místek a Karviná. Nejmenší relativní přírůstek přistěhovalých byl zaznamenán v okrese Bruntál, do kterého se přistěhovalo 12,9 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 12 631 osob (o 3 105 osob více než v roce 2023). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 7 068 osob (56,0 % vystěhovalých) a 5 563 osob se odstěhovalo do zahraničí (44,0 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými převládaly s 55,0 % ženy. V absolutním i relativním vyjádření se nejvíce osob vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za rok 2024 činila 1 598 osob (–1,3 ‰). Moravskoslezský kraj tak po dvou letech, v nichž vykázal přírůstek obyvatel stěhováním, zaznamenal záporné migrační saldo. Dalším krajem, v němž se více lidí vystěhovalo než přistěhovalo, byl Karlovarský kraj (úbytek o 295 osob, tj. –1,0 ‰). Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo ve Středočeském kraji a v Praze. Pouze dva z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly přírůstek obyvatel stěhováním – Frýdek-Místek (o 117 osob, tj. 0,5 ‰) a Nový Jičín (o 16 osob, tj. 0,1 ‰). Úbytek obyvatel stěhováním byl výrazný především v okrese Karviná (–982 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel –4,1 osoby).

Záporná hodnota migračního salda (–1 598 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–4 993 osob) zapříčinily, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření činil 6 591 osob a byl tak nejvyšší mezi kraji. Při přepočtu na 1 000 obyvatel dosáhla hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji –5,6 osoby. Horší výsledek vykázal pouze Karlovarský kraj (–6,4 osoby). Počet obyvatel se během roku 2024 zvýšil pouze ve 4 krajích – v Praze (o 13 148 osob), Středočeském (o 10 275 osob), Jihomoravském (o 2 594 osob) a Plzeňském kraji (o 1 266 osob).

Podle předběžných údajů bylo v roce 2024 v kraji uzavřeno 4 916 manželství, tedy o 578 méně než v předchozím roce (pokles o 10,5 %). V téměř dvou třetinách případů (63,3 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 2 228 manželství, což představovalo meziroční nárůst o 49 případů (o 2,2 %). V 1 279 případech (57,4 % z úhrnu rozvedených manželství) se jednalo o manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (70,4 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (20,4 % z úhrnu rozvedených manželství).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.