Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2024

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2024 snížil o 4 567 osob. Úbytek byl způsoben nejen převahou zemřelých nad živě narozenými (o 1 552 osob), ale také záporným saldem migrace (–3 015 osob). Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel i sňatků se meziročně snížil.

K 31. 3. 2024 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 184 637 obyvatel (z toho 51,0 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci prvního čtvrtletí letošního roku o 4 567 osob nižší než na jeho počátku. Úbytek obyvatel pramenil zejména z vysokého počtu vystěhovalých, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž ostatní kraje Česka zaznamenaly úbytek počtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního čtvrtletí snížila, úbytek obyvatel činil 41 tisíc osob.

Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, pokračoval i v letošním roce. V Moravskoslezském kraji se od ledna do března roku 2024 živě narodilo 2 138 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 bylo o 251 méně (pokles o 10,5 %). Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okresech Nový Jičín a Opava (shodně 7,8 osoby), nejméně pak v okrese Bruntál (6,2 osoby), krajská hodnota činila 7,2 osoby. Celkem 942 dětí bylo prvorozených (44,1 % všech živě narozených dětí), 814 druhorozených (38,1 %) a 382 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (17,9 %). Mimo manželství se v prvním čtvrtletí 2024 narodilo 1 081 dětí, tedy 50,6 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 47,8 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,0 %), naopak v okrese Nový Jičín činila hodnota tohoto podílu pouze 41,8 %.

V lednu až březnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 3 690 osob, což bylo o39 osob (o 1,0 %) méně než ve stejném období roku 2023. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,5 osoby, což byla společně s Ústeckým krajem nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Bruntál a Karviná (shodně 13,9 ‰) a Ostrava-město (12,9 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,9 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 1 896 mužů a 1 794 žen. Zhruba 71 % zemřelých bylo ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 8 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 3,7 ‰, která tak byla vyšší než republikový průměr 2,4 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –1 552 osob, v relativním –5,3 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření hůře dopadl Karlovarský kraj (–6,4 ‰). Ve všech krajích Česka převažovali zemřelí nad živě narozenými. Rovněž v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření (–146 osob) v okrese Nový Jičín, při přepočtu na 1 000 obyvatel (–3,7 osoby) v okrese Opava. Naopak nejpostiženějšími byly okresy Karviná, v němž za 1. čtvrtletí 2024 ubylo přirozenou cestou 440 osob (–7,4 ‰), a v relativním vyjádření Bruntál (–7,6 ‰).

Do Moravskoslezského kraje se v prvním čtvrtletí roku 2024 přistěhovalo 2 996 osob, což ve srovnání s rokem 2023 bylo o 1 070 osob méně. Navzdory poklesu zůstal počet přistěhovalých nadále poměrně vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 1 320 osob (44,1 % přistěhovalých) a 1 676 osob ze zahraničí (55,9 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži (50,6 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (2 228 osob), a to i relativně (28,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Necelých tisíc obyvatel se přistěhovalo do okresu Frýdek-Místek. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Karviná, do kterého se přistěhovalo 13,0 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 6 011 osob (o 3 525 osob více než v 1. čtvrtletí 2023). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 1 956 osob (32,5 % vystěhovalých) a 4 055 osob se odstěhovalo do zahraničí (67,5 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými  převažovaly s 59,1 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (2 968 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 37,6 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2024 činila 3 015 osob. Moravskoslezský kraj tak po třech letech vykázal záporné migrační saldo. Také všechny ostatní kraje Česka zaznamenaly úbytek obyvatel stěhováním, přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo v Praze (o 4 606 osob), dále následovaly kraje Jihomoravský (o 3 874 osob) a Plzeňský (o 3 578 osob). Všechny okresy Moravskoslezského kraje vykázaly záporné migrační saldo, největší okres Karviná –950 osob (–15,9 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–3 015 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–1 552 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření patřil k nejvyšším mezi všemi kraji Česka (–4 567 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –15,5 osoby, stejný nebo horší výsledek vykázalo sedm krajů. Relativně nejlepší výsledek (–8,2 osoby) vykázal Středočeský kraj, nejhorší Karlovarský kraj (–30,3 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v prvním čtvrtletí roku 2024 uzavřeno 378 manželství, tedy o 92 méně než v předchozím roce. V necelé polovině (46,3 %) případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 550 manželství, v 290 případech (52,7 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (71,6 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (18,2 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci v průběhu 1. čtvrtletí 2024, byl meziročně vyšší o 27 případů.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.