Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu prvních devíti měsíců roku 2024 snížil o 5 730 osob na 1,183 milionu. Úbytek byl způsoben nejen převahou zemřelých nad živě narozenými (o 3 526 osob), ale také záporným saldem migrace (–2 204 osob). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku bylo výrazně méně živě narozených dětí a sňatků. Naopak meziročně mírně přibylo zemřelých a rozvodů.

K 30. 9. 2024 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 183 474 obyvatel (z toho 51,0 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci třetího čtvrtletí roku 2024 o 5 730 osob nižší než na jeho počátku. Úbytek obyvatel byl výsledkem jak přirozené měny, tak salda zahraniční a vnitřní migrace. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž většina ostatních krajů Česka (s výjimkou Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje) zaznamenala úbytek počtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu prvního až třetího čtvrtletí 2024 snížila o 3,3 tisíce a činila 10,897 milionu.

Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, pokračoval i v roce 2024. V Moravskoslezském kraji se od ledna do září roku 2024 živě narodilo 6 581 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 bylo o 783 méně (pokles o 10,6 %). Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Opava (7,9 osoby), nejméně pak v okrese Bruntál (6,6 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 7,4 osoby, ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o druhý nejslabší výsledek po Karlovarské kraji (6,1 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel). Celkem 2 863 dětí bylo prvorozených (43,5 % všech živě narozených dětí), 2 555 druhorozených (38,8 %) a 1 163 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (17,7 %). Mimo manželství se v prvním až třetím čtvrtletí 2024 narodilo 3 276 dětí, tedy 49,8 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 46,8 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (64,6 %), naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 41,8 %.

V lednu až září roku 2024 zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 10 107 osob, což bylo o 38 osob (o 0,4 %) více než ve stejném období roku 2023. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,4 osoby, což byla po Ústeckém kraji (11,5 osoby) druhá nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (12,7 ‰), Bruntál (12,3 ‰) a Ostrava-město (11,7 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,1 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 5 221 mužů a 4 886 žen. Necelých 72 % zemřelých bylo ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 20 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 3,0 ‰, která tak byla vyšší než republikový průměr 1,9 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –3 526 osob, v relativním –4,0 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření hůře dopadl pouze Karlovarský kraj (–5,2 ‰). Ve všech krajích Česka kromě hlavního města Prahy převažovali zemřelí nad živě narozenými. V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření (–329 osob) v okrese Nový Jičín, při přepočtu na 1 000 obyvatel (–2,8 osoby) v okrese Opava. Naopak nejpostiženějšími okresy byla Karviná, v níž od ledna do září 2024 ubylo přirozenou cestou 1 012 osob (–5,6 ‰), a v relativním vyjádření Bruntál (–5,7 osoby na 1 000 obyvatel).

Do Moravskoslezského kraje se během tří čtvrtletí roku 2024 přistěhovalo 9 184 osob, což ve srovnání s rokem 2023 bylo o 1 666 osob méně. Navzdory poklesu zůstal počet přistěhovalých nadále poměrně vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 4 026 osob (43,8 % přistěhovalých) a 5 158 osob ze zahraničí (56,2 % přistěhovalých). Poměr mužů a žen mezi přistěhovalými byl vyrovnaný. Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (6 126 osob), a to i v relativním vyjádření (25,8 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Dalších 2 643 obyvatel se přistěhovalo do okresu Frýdek-Místek. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Karviná, do kterého se přistěhovalo 14,0 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 11 388 osob (o 3 477 osob více než ve stejném období 2023), což bylo nejvíce v novodobé historii kraje. Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 5 902 osob (51,8 % vystěhovalých) a 5 486 osob se odstěhovalo do zahraničí (48,2 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými převažovaly s 55,0 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (6 607 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 27,9 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za první tři čtvrtletí roku 2024 činila 2 204 osob. Moravskoslezský kraj tak po dvou letech vykázal záporné migrační saldo. Úbytek obyvatel stěhováním byl zaznamenán v šesti krajích Česka, přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo v Moravskoslezském kraji, dále následovaly kraje Karlovarský (pokles o 726 osob), Ústecký (o 638 osob), Liberecký (o 552 osob), Zlínský (o 246 osob) a Jihočeský (o 12 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu činila hodnota ukazatele v Moravskoslezském kraji –2,5 osoby, ještě větší úbytek vykázal Karlovarský kraj (–3,3 osoby). Všechny okresy kraje vykázaly záporné migrační saldo, největší okres Karviná –1 041 osob (–5,8 ‰) a nejmenší okres Frýdek-Místek –9 osob (–0,1 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–2 204 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–3 526 osob) zapříčinila, že celkové snížení počtu obyvatel v absolutním vyjádření byl nejvyšší mezi všemi kraji Česka (–5 730 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –6,5 osoby, horší výsledek vykázal pouze Karlovarský kraj (–8,5 osoby). Počet obyvatel se od počátku roku zvýšil pouze v Praze (o 7 393 osob), Středočeském (o 6 672 osob) a Jihomoravském kraji (o 754 osob), což v relativním vyjádření odpovídá hodnotám (7,1 osoby, 6,1 osoby, resp. 0,8 osoby na 1 000 obyvatel).

Podle předběžných údajů bylo v prvních třech čtvrtletích roku 2024 uzavřeno 4 178 manželství, tedy o 600 méně než v předchozím roce. V necelých 65 % případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 1 671 manželství, v 962 případech (57,6 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (70,3 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (20,6 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci od ledna do září roku 2024, byl meziročně vyšší o 98 případů.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.