Metody pro přepočet hlasů na mandáty
Při zjišťování výsledků voleb jsou nejprve zjištěny počty hlasů odevzdaných pro kandidující subjekty (dále také jen „strana“) a ty jsou následně podle platné volební legislativy převedeny na mandáty.
Obecný popis používaných metod
Ve volební praxi se uplatňují dva hlavní systémy. Prvním z nich je systém většinový, který se v ČR používá při volbách do Senátu a při volbě prezidenta republiky. Druhým z nich je systém poměrného zastoupení, který se používá v ostatních druzích voleb. V systému poměrného zastoupení můžeme dále rozlišit dvě hlavní skupiny metod.
První skupina používá k převedení počtu stranou získaných hlasů na mandáty tzv. „volební číslo“, jehož myšlenková podstata spočívá v tom, že jeho hodnota vyjadřuje minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby jí bylo možné přidělit mandát.
Druhá skupina metod pracuje se systémem tzv. „volebních dělitelů“, jejichž matematický základ vychází z teorie, že žádná strana nemůže získat mandát dříve, než ta strana, která v daný okamžik procesu rozdělování mandátů disponuje větším počtem hlasů.
Imperialiho a Hagenbach-Bischoffova metoda
Imperialiho kvóta je jednou z metod používaných v systémech poměrného zastoupení využívajících volebního čísla. V České republice se od roku 2021 využívá při volbách do Poslanecké sněmovny k přidělování mandátů ve volebních krajích v prvním skrutiniu. Volební číslo se zde získá vydělením počtu všech platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji, kde se stanovený počet mandátů rozděluje, počtem těchto mandátů zvětšeným o číslo 2.
Příklad:
- Počet rozdělovaných mandátů: 20
- Počet odevzdaných hlasů: 754798
- Volební číslo: 34309 (754798/22)
Princip poměrného zastoupení se zde uplatní tak, že každá strana obdrží tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v počtu stranou získaných platných hlasů.
Příklad:
- Strana A: hlasy: 239709, mandáty: 6 (239709/34309)
- Strana B: hlasy: 198582, mandáty: 5 (198582/34309)
- Strana C: hlasy: 127724, mandáty: 3 (127724/34309)
- Strana D: hlasy: 188783, mandáty: 5 (188783/34309)
- Celkem rozděleno mandátů: 19
Příklad:
- Zbytek hlasů pro stranu A: 33855 (239709-(6*34309)
- Zbytek hlasů pro stranu B: 27037 (198582-(5*34309)
- Zbytek hlasů pro stranu C: 24797 (127724-(3*34309)
- Zbytek hlasů pro stranu D: 17238 (188783-(5*34309)
Ve druhém skrutiniu při volbách do Poslanecké sněmovny je od roku 2021 využita Hagenbach-Bischoffova kvóta. Princip této metody tkví obecně v tom, že se volební číslo získá vydělením počtu všech odevzdaných hlasů (v případě voleb do Poslanecké sněmovny počtu všech hlasů převedených z prvního skrutinia) stanoveným počtem mandátů k rozdělení (v případě voleb do Poslanecké sněmovny počtem mandátů nerozdělených v prvním skrutiniu), zvětšeným o číslo 1.
d΄Hondtova metoda
Tato přepočítávací metoda je v současnosti v praxi nejpoužívanější a má řadu modifikací. V České republice se používá od roku 2002 k výpočtu rozdělení mandátů v zastupitelstvech obcí (dříve se používala podobná metoda Sainte-Lägue), od roku 2000 ve volbách do zastupitelstev krajů a od roku 2004 ve volbách do Evropského parlamentu. V letech 2002 až 2017 se d΄Hondtova metoda využívala i ve volbách do Poslanecké sněmovny. Všechny disponibilní mandáty se při aplikaci d´Hondtovy metody rozdělují v jednom skrutiniu.
- Počet rozdělovaných mandátů: 4
- Počet hlasů pro stranu A: 21529
- Počet hlasů pro stranu B: 64583
- Počet hlasů pro stranu C: 21527
- Počet hlasů pro stranu D: 16124
Příklad:
- Řada dělitelů – 1,2,3,4
- Za předpokladu, že každá strana nominovala 4 kandidáty, byly vypočtené podíly následující:
Podíly A: 21529, 10765, 7177, 5383
Podíly B: 64583, 32292, 21528, 16146
Podíly C: 21527, 10764, 7176, 5382
Podíly D: 16124, 8062, 5375, 4031
Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu a vznikne tak řada tolika podílů, kolik se v daném volebním obvodu rozděluje mandátů. Mandáty se přidělí stranám v pořadí, v jakém jsou seřazeny hodnoty „jejich“ vypočtených podílů hlasů.
Příklad:
- Seřazené podíly podle velikosti a strana, které náleží:
1. 64583 B
2. 32292 B
3. 21529 A
4. 21528 B
Hlavní modifikace d΄Hondtovy metody se od sebe liší použitím řady čísel, kterými se hlasy postupně dělí, tedy odlišnost je v použití volebního dělitele. Pro volby do zastupitelstev obcí se až do roku 2001 používala řada dělitelů přirozených lichých čísel (tzv. metoda Sainte-Lägue), která počínala číslem 1 (řada 1, 3, 5, 7 atd.). Od roku 2001 se pro volby do zastupitelstev obcí používá, stejně jako pro volby do Evropského parlamentu, řada přirozených po sobě jdoucích čísel, která začíná číslem 1 (řada 1, 2, 3, 4 atd.). Pro volby do zastupitelstev krajů se používá řada dělitelů počínající číslem 1,42 (cca √2) a pokračující řadou přirozených celých čísel (řada 1.42, 2, 3, 4 atd.).
Historie aplikace metod přepočtu hlasů na mandáty
Volby do Poslanecké sněmovny
Od roku 1990 byl systém přepočítávání volebních výsledků na mandáty změněn celkem pětkrát. Za největší změny lze považovat:
a) ustoupení od Hagenbach-Bischoffovy metody a přijetí d΄Hondtovy metody zákonem č. 204/2000 Sb.
b) zrušení aplikace d΄Hondtovy metody Ústavním soudem (publikované ve Sbírce zákonů pod č. 49/2021 Sb.) a přijetí Imperialiho metody pro rozdělování mandátů v prvním skrutiniu a Hagenbach-Bischoffovy metody pro rozdělování mandátů ve druhém skrutiniu zákonem č. 189/2021 Sb.
Uzavírací klauzule pro vstup strany do prvního skrutinia byla pro všechny kandidující subjekty shodná, a to 5 % z celkového počtu hlasů za ČR celkem. Zákon zaváděl také dvě podmínky pro posun kandidáta pro přednostní přidělení mandátu. První podmínkou bylo, že alespoň desetina voličů dané strany využije práva přednostního hlasování a druhou podmínkou bylo získání tolika přednostních hlasů, že to bylo více než polovina hlasů pro tuto stranu, odevzdaných voliči, kteří využili práva přednostního hlasování. Každý volič disponoval čtyřmi přednostními hlasy.
Úpravou zákona č. 54/1990 Sb. vznikl v roce 1992 zákon č. 94/1992 Sb., který nabyl účinnosti 1. března 1992. V oblasti přepočítávání výsledků hlasování na mandáty přinesl dvě úpravy. První úpravou bylo zavedení vyšší uzavírací klauzule pro postup do prvního skrutinia pro volební koalice stran. Uzavírací klauzule se zvýšila pro dvoučlenné koalice na 7 %, pro tříčlenné na 9 % a pro čtyř a vícečlenné na 11 % z celkového počtu hlasů v ČR. Zákon také přinesl změnu podmínek pro posun kandidátů na základě přednostního hlasování. Hranice pro posun byla snížena na nejméně 15 % získaných přednostních hlasů.
V roce 1995 byla přijata zcela nová právní úprava voleb. Byl to zákon č. 247/1995 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. V oblasti přepočtu hlasů na mandáty byla oproti zákonu č. 94/1992 Sb. změněna pouze hranice pro posun kandidáta pro přednostní přidělení mandátu na nejméně 10 % získaných přednostních hlasů.
Zásadní změnu přepočítávání výsledků hlasování na mandáty přinesl zákon č. 204/2000 Sb. a jeho novela č. 37/2002 Sb., účinná od 29. ledna 2002. Tímto zákonem bylo ustanoveno, že pro přepočet bude používána d΄Hondtova metoda s řadou dělitelů počínajících číslem 1 a pokračujících čísly 2, 3, 4, 5 atd., umožňující rozdělení všech mandátů v jednom skrutiniu. Dále jím byla zvýšena uzavírací klauzule pro postup koalic stran do skrutinia, pro dvoučlenné koalice byla stanovena na 10 %, pro tříčlenné na 15 % a pro čtyř a vícečlenné koalice na 20 % z celkového počtu hlasů za ČR celkem. Zároveň byl snížen počet přednostních hlasů, kterými disponuje volič, a to ze 4 na 2. Také byla opět snížena hranice na nejméně 7 % získaných přednostních hlasů pro posun na hlasovacím lístku, která pak platila pro volby v letech 2002 a 2006. Ve volební legislativě již vůbec nebyla podmínka počtu voličů využívajících přednostní hlasování.
Po volbách v roce 2006 byla schválena novela volebního zákona č. 480/2006 Sb., která vrátila voličům 4 přednostní hlasy. Zároveň došlo k dalšímu snížení hranice pro přednostní udělení mandátu na 5 %. Ostatní parametry volebního systému zůstaly shodné se stavem z let 2002 a 2006.
Dne 10. února 2021 byl ve Sbírce zákonů pod č. 49/2021 Sb. publikován nález Ústavního soudu, kterým Ústavní soud zrušil uzavírací klauzule pro koalice a způsob přepočtu hlasů odevzdaných pro volební strany na mandáty pomocí d´Hondtovy metody na úrovni volebních krajů.
Pro všechny výše uvedené aplikace bylo společné to, že volebním obvodem, ve kterém se stranám rozděloval určený počet mandátů, byl tzv. „volební kraj“, do voleb v roce 1998 jich bylo 8, od roku 2002 jich je 14.
Volby do Evropského parlamentu
Ve volbách do EP se na území ČR v roce 2004 rozdělovalo 24 mandátů, v roce 2009 o 2 mandáty méně a v letech 2014 a 2019 se rozdělovalo 21 mandátů. Volebním obvodem je celé území republiky.
Volebním obvodem je území kraje a počet rozdělovaných mandátů je určen podle počtu obyvatel kraje:
- do 600 000 obyvatel 45 členů
- nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů
- nad 900 000 obyvatel 65 členů
Změnu tohoto systému přinesl zákon č. 152/1994 Sb., který nabyl účinnosti 20. července 1994. Pro přidělení mandátu kandidátovi již bylo rozhodující jeho umístění na hlasovacím lístku a k přednostnímu přidělení mandátu docházelo v případě, pokud kandidát získal nejméně o 10 % hlasů více, než byl průměr hlasů na jednoho kandidáta této strany.
Výraznější změnu pro přepočet výsledků hlasování na mandáty ve volbách do zastupitelstev obcí přinesl až zákon č. 491/2001 Sb., účinný od 31. prosince 2001. Změna spočívala v tom, že se pro přepočítávání začala používat řada po sobě jdoucích přirozených čísel (1, 2, 3, 4, 5 atd.). Pro postup do skrutinia byla pro všechny strany stanovena uzavírací klauzule ve výši minimálně 5 % získaných hlasů z celkového počtu hlasů vyděleného počtem volených zastupitelů a vynásobeného počtem kandidátů kandidujících za danou stranu, maximálně však počtem rovným počtu volených zastupitelů.
Ve všech volbách do zastupitelstev obcí je území obce nebo její části vždy nejméně jedním volebním obvodem, vytvořeno jich může být více. Počet mandátů v zastupitelstvu je stanoven v závislosti na počtu obyvatel obce a pohybuje se od 5 do 55 mandátů (§ 68 zákona č. 128/2000 Sb.). Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy může činit 55 až 70 členů (§ 48 zákona č. 131/2000 Sb.).
Přidělování mandátů podle absolutního většinového systému bylo zakotveno v zákoně č. 247/1995 Sb. a od té doby nebylo změněno. Pro zisk mandátu je nutné v jednomandátovém volebním obvodu získat nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Pokud tuto většinu nezíská žádný z kandidátů v prvním kole, postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola do kola druhého. Ve druhém kole získá mandát ten kandidát, který získal větší počet odevzdaných hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů rozhodne los.
Volba prezidenta republiky
Při volbě prezidenta republiky se uplatňuje většinový volební systém, přičemž území České republiky tvoří jeden volební obvod. Volba prezidenta je upravena zákonem č. 275/2012 Sb., účinným od 1. října 2012.
Oddělení zpracování výsledků voleb