Metodika - Zaměstnanost a mzdy žen a mužů

Zdrojem informací o trhu práce zjišťovaných šetřením ČSÚ v domácnostech respondentů je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Metodika ukazatelů zjišťovaných VŠPS koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO), takže data mohou sloužit jako základ pro přímou mezinárodní srovnatelnost charakteristik trhu práce v různých zemích. Výběrový soubor zahrnoval v každém čtvrtletí roku 2022 průměrně 23 tis. náhodně vybraných bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů). Výsledky výběrového šetření byly převáženy na populaci ČR. Rozsah výběrového souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady krajských hodnot.

Pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané.

Pro šetřené charakteristiky každého respondenta je rozhodujícím kritériem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu odpracoval alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, je striktně podle metodiky ILO klasifikován jako osoba v zaměstnání.

Do počtu zaměstnaných jsou zahrnuty všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi zaměstnance vč. členů produkčních družstev, pracující na vlastní účet, zaměstnavatele či neplacené pomáhající rodinné příslušníky. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, kteří však v referenčním období byli navíc v zaměstnání, jsou také považováni za zaměstnané. Mezi zaměstnané jsou zařazovány osoby zaměstnané jako profesionální příslušníci armády a osoby na mateřské dovolené, které před nástupem na mateřskou dovolenou pracovaly. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou zahrnovány osoby na rodičovské dovolené, jejichž postavení má odlišný charakter proti jiným osobám s formálním vztahem k zaměstnání.

Zaměstnavatelé jsou ti, kteří ke své podnikatelské činnosti potřebují výkon najímané pracovní síly. Pracovní sílu si najímají na trhu práce za úplatu do pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé mohou být buď právnické, nebo fyzické osoby. V této skupině se jedná zejména o fyzické osoby, z právnických osob do této skupiny patří jenom ředitelé – vlastníci podniků a osoby jim na roveň postavené. Zaměstnavatelé mají sebezaměstnanecké místo (sebezaměstnaní).

Pracující na vlastní účet jsou fyzické osoby s podnikatelským oprávněním, které nezaměstnávají v rámci svého podnikání další osoby. Osoby pracující na vlastní účet mají sebezaměstnanecké místo (sebezaměstnaní).

Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři základní podmínky:

• byly bez práce, to znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané;
• hledaly aktivně práci. Aktivní formou se rozumí činnosti: hledání práce prostřednictvím úřadu práce, prostřednictvím soukromých zprostředkovatelen práce, přímo v podnicích, prostřednictvím příbuzných a známých, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, umisťováním nebo aktualizací životopisů on-line;
• byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku.

Kromě těchto osob jsou podle definice Eurostatu klasifikovány jako nezaměstnané i osoby, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu (nejpozději do tří měsíců).

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (osoby mimo pracovní sílu) jsou všechny děti do 15 let a osoby 15leté a starší, které nesplňují kritéria pro zařazení mezi pracovní sílu. Jedná se o osoby, které během referenčního období nebyly zaměstnány a nejsou současně charakterizovány ani jako nezaměstnané, tj. nesplňují 3 základní podmínky nezaměstnanosti definované ILO. Ekonomicky neaktivní populace je tvořena např. dětmi předškolního věku, osobami navštěvujícími různé vzdělávací instituce, nepracujícími starobními důchodci, dlouhodobě nemocnými nebo invalidními osobami apod. Patří sem i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů. Do této skupiny dále patří i osoby na rodičovské dovolené, pokud nesplňují podmínky pro zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané.

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu osob v produktivním a poproduktivním věku (tj. populaci 15leté a starší).

Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.

Obecná míra nezaměstnanosti je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení (ILO). Ukazatel je konstruován jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle.

Údaje o průměrných mzdách v členění podle pohlaví, věku, vzdělání či zaměstnání poskytuje strukturální mzdová statistika publikovaná Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzniká sloučením výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí, které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru.

Údaje strukturální mzdové statistiky nejsou srovnatelné s průměrnou mzdou zjišťovanou prostřednictvím podnikového výkaznictví ČSÚ. ISPV a ISP poskytují informace o jednotlivých zaměstnancích, podniková zjišťování sledují evidenční počet zaměstnanců a objem mezd za celý ekonomický subjekt. Průměrná mzda z ISPV a ISP je vypočtena poměřením s placenou dobou zaměstnance (nezahrnuje se neplacená nepřítomnost v práci, např. pro nemoc apod.), nezahrnují se ale zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel lépe vypovídá o mzdové úrovni v dané kategorii než průměrná mzda (aritmetický průměr).