Metodika - Vzdělávání žen a mužů, věda a digitalizace

Údaje o vzdělávání jsou přebírány ze zdrojů rezortního pracoviště státní statistické služby Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. S výjimkou vysokých škol jsou data publikována za školní rok a vykazována podle stavu k 30. 9. sledovaného roku.

Děti/žáci/studenti mateřských až vyšších odborných škol jsou uváděni v počtech studií (tj. je-li např. jeden žák/student zapsán ve více studijních programech či na více školách, započítává se do příslušného údaje vícekrát).

Učitelé (včetně ředitelů, jejich zástupců, výchovných poradců a učitelů odborného výcviku, resp. v případě vysokých škol profesorů, docentů a ostatního pedagogického personálu) jsou uváděni jako přepočtení na plně zaměstnané.

Mateřské školy poskytují předškolní vzdělávání, které se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Kromě nich je předškolní vzdělávání realizováno v přípravných třídách základních škol a v přípravném stupni základní školy speciální, obojí jsou zřizované při základních školách (tyto děti/žáci však nejsou zahrnuti do počtů dětí v mateřských školách ani žáků na základních školách).

Základní školy zajišťují základní vzdělávání, které je součástí povinné školní docházky. Tu nastupují děti ve věku šesti let, v případě dětí s odkladem nejpozději ve věku osmi let. Povinná školní docházka trvá obvykle devět let, pět let na 1. stupni a čtyři roky na 2. stupni základních škol. Žáci mohou základní školu opustit dříve a povinnou školní docházku dokončit v nižších ročnících víceletých gymnázií nebo v osmiletém oboru tanec na konzervatořích.

Střední školy jsou určeny k získání středního vzdělání. Toho lze dosáhnout na školách vyučujících v oborech gymnázií, tj. poskytujících všeobecné vzdělávání s maturitní zkouškou, a v oborech odborného vzdělání na středních školách, tj. poskytujících (nižší) střední vzdělávání, střední odborné vzdělávání s výučním listem, včetně zkráceného, střední odborné vzdělávání s maturitní zkouškou, včetně zkráceného, a nástavbové studium.

Dalším druhem škol jsou konzervatoře, na kterých žáci mohou dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou, a to nejdříve po čtyřech letech v denní formě šestiletého vzdělávacího programu (určeného pro absolventy základních škol), nebo po osmi letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu v oboru tanec (v prvních čtyřech ročnících žáci přijatí po 5. ročníku základních škol plní povinnou školní docházku). Závěrečným vykonáním absolutoria žák získává vyšší odborné vzdělání na konzervatoři.

Vyšší odborné školy nabízejí vzdělávání ve tří až tříapůlletých oborech (v případě dálkové formy až čtyřletých) absolventům středního vzdělání s maturitní zkouškou. Vzdělávání je zakončeno absolutoriem.

Soustavu vysokých škol tvoří veřejné, soukromé a státní vysoké školy. Informace o veřejných a soukromých vysokých školách jsou čerpány ze systému SIMS (Sdružené informace matrik studentů). Počty škol a studentů jsou vykazovány podle stavu k 31. 12. a počty absolventů za celý kalendářní rok. Data za dvě státní vysoké školy zřízené Ministerstvem obrany (Univerzita obrany) a Ministerstvem vnitra (Policejní akademie České republiky v Praze) nejsou v tabulkách zařazeny.

Studenti a absolventi vysokých škol veřejných a soukromých jsou zveřejněni ve fyzických osobách, tj. každý je uveden jen jednou, včetně těch, kteří současně studují na více vysokých školách či fakultách. Celkový počet studentů a absolventů vysokých škol proto nemusí vždy souhlasit se součty za jednotlivé vysoké školy, případně jednotlivé formy studia či typy studijních programů.

Charakteristiky výzkumu a vývoje (VaV) jsou sledovány prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji, který obsahuje údaje o lidských a finančních zdrojích určených k VaV činnostem uskutečněným na území České republiky v jednotlivých sektorech provádění VaV.

Ukazatele VaV jsou standardně sledovány a publikovány, a to i na mezinárodní úrovni, ve čtyřech sektorech provádění VaV (dále jen sektorech) – podnikatelský, vládní, vysokoškolský a soukromý neziskový. Tyto sektory byly vymezeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů používaného v Národních účtech (Evropský systém účtů 2010) a definic uvedených ve Frascati manuálu.

Osoby pracující ve výzkumu a vývoji, dále jen pracovníci ve VaV, jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo VaV, ale také pomocní, techničtí, odborní, administrativní a jiní pracovníci na pracovištích VaV v jednotlivých zpravodajských jednotkách, kteří obstarávají přímé služby pro tato pracoviště. Mezi pracovníky ve VaV nepatří jednotlivci provádějící pro příslušné pracoviště VaV nepřímé služby, kterými jsou např. provoz závodní jídelny, bezpečnostní služba, úklid nebo ostraha. Kategorie pracovníků ve VaV zahrnuje všechny osoby ve věku od 15 let, které jsou placeny v zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.

Pracovníci ve VaV se rozlišují podle činnosti, kterou provádějí, do tří kategorií. Výzkumní pracovníci se zabývají koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí. Techničtí a odborní pracovníci (techničtí pracovníci) se účastní výzkumu a vývoje uskutečňováním vědeckých a technických úkolů, aplikováním konceptů a provozních metod. Ostatní pracovníci ve výzkumu a vývoji jsou manažeři, administrativní pracovníci, řemeslníci, sekretářky a úředníci, kteří se podílí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou začleněni do takových prací.

Počet pracovníků ve VaV je obvykle vyjádřen (měřen) pomocí dvou základních jednotek:

Fyzické osoby (HC – HeadCount): tento ukazatel vypovídá o evidenčním počtu osob, plně či částečně aktivních ve VaV činnostech, zaměstnaných na základě hlavního nebo vedlejšího pracovního poměru ke konci příslušného roku v subjektech, kde se provádí VaV. Především ve vysokoškolském a částečně i ve vládním sektoru má velké množství osob pracujících ve VaV, zvláště výzkumných pracovníků, pracovní úvazek ve více subjektech zároveň. Z tohoto důvodu je v těchto sektorech tento ukazatel nadhodnocený a nevypovídá tak o skutečném počtu osob pracujících ve VaV, ale spíše o počtu pracovních úvazků osob provádějících VaV ke konci sledovaného roku. Pro národní i mezinárodní srovnání se proto doporučuje používat níže uvedený ukazatel.

Přepočtené osoby (FTE – Full Time Equivalent): tento ukazatel vystihuje skutečnou dobu věnovanou VaV. Jeden FTE je roven jednomu roku práce na plný pracovní úvazek zaměstnance, který se plně věnuje VaV činnosti. Tento ukazatel je významný především u pracovníků ve VaV, jejichž pracovní náplň se skládá i z jiných činností než VaV (např. akademičtí pracovníci), neboť započítává pouze tu část jejich pracovní doby, po kterou se věnují VaV.

Prezentované údaje o využívání informačních technologií vycházejí z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT), které ČSÚ provádí na výběrovém vzorku osob ve věku 16 let a více. Následně probíhá převážení výsledků na celkovou sledovanou populaci České republiky. Z důvodu vyšší reprezentativnosti jsou údaje z tohoto šetření v krajském členění publikovány jako tříleté klouzavé průměry.

Osoby používající internet jsou jednotlivci, kteří použili internet alespoň jednou v posledních třech měsících, a to kdekoliv (např. doma, v práci, ve škole) pro jakýkoliv účel (soukromý i pracovní) z jakéhokoliv zařízení (např. z mobilního telefonu, počítače, chytré TV).

Osoby používající internet na mobilním telefonu jsou jednotlivci, kteří uvedli, že alespoň jednou v posledních třech měsících použili mobilní telefon pro přístup k internetu. Nezáleží přitom, zda se jednalo o použití telefonu soukromého či služebního a nezáleží ani na druhu připojení, který byl k přístupu na internet použit (mobilní sítě, WiFi).

Samostatně jsou pak také prezentovány údaje o osobách připojujících se na mobilním telefonu k internetu přes mobilní data nebo přes WiFi.

Připojení přes mobilní data (placený datový tarif od mobilního operátora): připojení mobilního telefonu k internetu probíhá přes mobilní telefonní síť. Uživatel využívá zpoplatněného připojení od poskytovatele/operátora mobilních telefonních služeb. K internetu se může připojit tam, kde mají signál smluvní mobilní telefonní sítě.

Bezdrátové připojení – WiFi: připojení k internetu probíhá přes lokální (zabezpečenou i nezabezpečenou) bezdrátovou síť (WLAN). Provozovatelem vysílače může být právnická i fyzická osoba. Typickým příkladem jsou domácí bezdrátové sítě, lokální bezdrátové sítě kaváren, nemocnic, letišť, dopravních prostředků, škol apod. WiFi připojení je většinou zdarma, ale může být i zpoplatněné (např. na letišti) nebo časově omezené.

Osoby nakupující na internetu jsou jednotlivci, kteří v posledních třech měsících zakoupili nebo objednali jakékoliv zboží či služby na webových stránkách. Jedná se o nákup pro soukromé účely. Nejedná se o nákup pro zaměstnavatele, školu či jiné organizace. Zboží či služby nemusely být placeny přes internet, mohly být placeny i dobírkou či při osobním odběru.

Osoby používající internetové bankovnictví jsou jednotlivci, kteří alespoň jednou v posledních třech měsících využili internetový portál umožňující vzdálené ovládání a správu bankovního účtu prostřednictvím internetu (včetně přístupu z mobilního telefonu přes aplikaci, tzv. mobilní bankovnictví). Internetové bankovnictví umožňuje například kontrolu zůstatku na bankovním účtu, zadání platebního příkazu, trvalých plateb, nastavování limitů výběrů z bankomatu apod.

Osoby používající na internetu sociální sítě jsou jednotlivci, kteří se alespoň jednou v posledních třech měsících přihlásili ke svému uživatelskému profilu na těchto sítích a využívali dostupné služby jako je např. prohlížení příspěvků ostatních uživatelů, komunikace s ostatními uživateli nebo sdílení vlastních příspěvků.