Metodika - Výdaje na kulturu
Údaje vycházejí ze Satelitního účtu kultury, který je sestavován ve spolupráci ČSÚ a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), v souladu s usnesením vlády ČR.
Celkové výdaje na kulturu zahrnují celkové provozní příjmy, investiční dotace a přijaté úvěry, půjčky a dary získané kulturními institucemi.
Výdaje na kulturu jsou k dispozici v členění podle zdrojů financování (přímé platby domácností; veřejné zdroje; soukromé zdroje a zahraniční zdroje) a druhu výdajů (provozní a investiční).
Přímé platby domácností za kulturu zahrnují nákup zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku, hudebních nástrojů, knih, novin a časopisů, televizní a rozhlasové poplatky, výdaje za zpoplatněný video a hudební obsah na internetu, výdaje za vstupné do kulturních zařízení a na kulturní akce (divadla, muzea, kina, historické památky, koncerty apod.) a výdaje za umělecké vzdělávání, Tyto údaje pocházejí ze statistik ročních národních účtů a obsahují výdaje na konečnou spotřebu domácností v tzv. domácím pojetí prostřednictví Klasifikace individuální spotřeby podle účelu (CZ-COICOP).
Veřejné výdaje na kulturu zahrnují provozní a investiční dotace a příspěvky kulturním institucím ze státního rozpočtu a místních (krajské a obecní) rozpočtů, podporu uměleckého vzdělávání či Státního fondu kinematografie.
Soukromé zdroje v kultuře zahrnují příjmy podniků a soukromých neziskových institucí působících v oblasti kultury. Tj. nejsou zde zahrnuty příjmy získané z veřejných zdrojů a z mezinárodních fondů (např. provozní a investiční dotace z veřejných rozpočtů, ze zdrojů EU nebo Fondů EHP a Norska) a dále příjmy pocházejících z domácností (vstupné, výdaje za knihy apod.).
Zahraniční zdroje zahrnují dotace a příspěvky z fondů EU, EHP a Norska kulturním institucím v Česku
V souladu s vymezením kultury v rámci projektu EU ESSnet Culture jsou výdaje na kulturu dále podle kódu převažující ekonomické činnosti konkrétní kulturní organizace (dle klasifikace odvětvových činností CZ-NACE) členěny do těchto tří sektorů a osmi oblastí:
Sektorové členění kultury:
- Tradiční a umělecký sektor
- Audiovizuální a mediální sektor
- Kreativní sektor (design, architektura a reklama)
Oblasti kultury
- Kulturní dědictví
- Scénické (interpretační) umění
- Výtvarné umění včetně uměleckých řemesel a designu
- Periodický a neperiodický tisk
- Audiovizuální a interaktivní média
- Architektura
- Reklama
- Umělecké vzdělávání
Kromě výšeuvedených sektorů a oblastí kultury jsou zahrnuty také organizace spadajících do skupiny Správa a podpora kulturní činnosti.
Tradiční a umělecký sektor zahrnuje oblast kulturního dědictví, interpretační umění, výtvarné umění včetně uměleckých řemesel a umělecké vzdělávání.
Kulturní dědictví zahrnuje muzea, galerie, hrady, zámky a ostatní památkové objekty zpřístupněné za vstupné včetně jejich sbírek. Do kulturního dědictví dále patří archivy, knihovny a také památkově chráněná území, archeologická naleziště a jim odpovídající aktivity.
Scénické umění zahrnuje všechny druhy organizovaných živých kulturních akcí profesionálů i amatérů, jako je divadlo, tanec, opera, muzikál a další. Dále sem patří akce, které se vyskytují lokálně, např. festivaly a tradice udržované lokálním společenstvím a také vystoupení taneční, kabaretní a v cirku.
Výtvarné umění zahrnuje malbu, kresbu, sochařství, umělecká řemesla, fotografie a specializované služby designu.
Audiovizuální a interaktivní média zahrnují rozhlasové a televizní vysílání, hudbu, film, video a počítačové hry (ve fázi tvorby, distribuce, půjčování i projekce) a interaktivní média.