Metodika - Soudnictví, kriminalita žen a mužů

Data z oblasti soudnictví a kriminality jsou přebírána z Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, Ministerstva spravedlnosti a Policejního prezidia ČR. Policejní statistika eviduje zjištěné trestné činy (tj. registrované policií), známé pachatele (stíhané a vyšetřované osoby) a objekty napadení (oběti). Ministerstvo spravedlnosti eviduje počty odsouzených osob. Statistika vězeňské služby obsahuje informace související se zajišťováním výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Kriminologický význam pak mají především údaje o obviněných a odsouzených.

Stíhané osoby jsou ty, proti kterým bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů nebo kterým bylo sděleno podezření, včetně osob, jejichž trestní stíhání je nepřípustné (např. osoby ve věku do 15 let), ale i osoby, jejichž stíhání bylo později označeno jako neúčelné (např. trest by byl bez významu vedle trestu již uloženého nebo vedle trestu, který osobu podle očekávání postihne). Stíhané osoby tvoří osoby stíhané pro násilné činy celkem, mravnostní trestné činy celkem, majetkové trestné činy celkem, ostatní kriminální činy celkem, zbývající kriminalitu celkem, hospodářské trestné činy celkem, vojenské činy a činy proti ústavnímu zřízení celkem. V regionálním členění jsou osoby započítávány podle kraje, ve kterém byl skutek spáchán. Pokud osoba spáchala skutek ve více různých krajích, je započítána mezi stíhané osoby ve všech těchto krajích. V celkovém součtu stíhaných osob v ČR je však započítána pouze jednou. Proto součet za jednotlivé kraje může být vyšší než hodnota za ČR celkem.

Odsouzené osoby jsou ty, proti kterým byl vydán soudem odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.

Vězněné osoby představují celkový počet osob umístěných ve věznicích v ČR. Jde o součet počtu obviněných osob (ve výkonu vazby), odsouzených osob (ve výkonu trestu odnětí svobody) a chovanců v detenčních ústavech. Krajské údaje jsou uváděny podle místa trvalého bydliště vězněné osoby. Do celkové hodnoty jsou započítáni i cizinci, kteří nemají v ČR trvalé bydliště, proto součet za jednotlivé kraje je nižší než hodnota za ČR celkem.

Policie ČR statisticky neeviduje oběti trestné činnosti ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Eviduje pouze objekty napadení, tj. zpravidla ty objekty, vůči kterým bezprostředně směřuje trestná činnost. Objekty napadení však nelze plně zaměňovat s oběťmi trestné činnosti. Je-li objektem napadení osoba, je (zpravidla) vždy i obětí, ale každá oběť trestného činu nemusí být objektem napadení (např. pozůstalá osoba po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt). V regionálním členění jsou osoby započítávány podle kraje, ve kterém byl skutek spáchán. V letech 2016 až 2018 probíhala rekonstrukce statistiky kriminality a databáze objektů napadení. Data mezi roky 2016 a 2018 jsou neúplná a nepřesná a nejsou nadále k dispozici. Data po roce 2018 nelze porovnávat s daty před rokem 2016.

Vraždy (úmyslná usmrcení) zahrnují vraždy loupežné, sexuální, motivované osobními vztahy, vraždy na objednávku, vraždy novorozence matkou a vraždy ostatní.

Pokud pachatel jedná s vědomím druhému ublížit na zdraví, nebo ví, že mu může svými činy ublížit, tedy je s následkem tzv. srozuměn, hovoříme o úmyslném ublížení na zdraví.

Znásilněním se rozumí čin, kdy pachatel donutí oběť násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy k pohlavnímu styku, nebo k takovému činu zneužije bezbrannosti oběti.

Loupež, na rozdíl od krádeže, řadíme mezi násilnou trestnou činnost, jelikož jedním ze znaků loupeže je užití násilí, nebo pohrůžky násilím, a to za účelem zmocnit se cizí věci. V praxi to znamená, že pachatel ohrožuje poškozeného přímo např. střelnou zbraní, nebo poškozenému vyhrožuje způsobením újmy na zdraví.