Metodika - Senioři

Populace postupně stárne, přičemž dlouhodobě se zvyšuje nejen počet, ale i podíl seniorů na obyvatelstvu. Pokračující stárnutí lze dle demografických projekcí očekávat i v budoucnu. Je tedy velmi důležité otázkám života seniorů a péči o tuto významnou část obyvatelstva věnovat vysokou pozornost. Definice pojmu senior se mohou různit, z demografického pohledu ve vazbě na kritérium věku považujeme za seniory obyvatele České republiky ve věku 65 let a více.

Stav obyvatel k určitému okamžiku ČSÚ zpracovává na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů a každoroční bilance demografických událostí. Veškeré údaje se přitom týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství, a cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR a od roku 2022 též osob s udělenou dočasnou ochranou v ČR, které požádaly o její prodloužení.

Věkem se rozumí tzv. věk dokončený, tedy věk při posledních narozeninách. Údaje o věkovém složení obyvatel jsou standardně zpracovávány podle jednotek věku (s poslední otevřenou věkovou skupinou 100 let a více). Publikovány jsou v tomto detailu od úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) výše, pro obce je počet obyvatel ve výstupech pro zveřejnění obvykle tříděn do základních věkových skupin 0–14 let, 15–64 let a 65 let a více.

Index stáří vyjadřuje poměr počtu osob ve věku 65 let a více k počtu dětí ve věku 0–14 let (obvykle na 100 dětí) ve stejném časovém okamžiku.

Průměrný věk obyvatel je aritmetický průměr věků všech jedinců (určitého pohlaví či celkem) žijících v daném časovém okamžiku.

Naděje dožití (střední délka života) udává průměrný počet let, který má naději ještě prožít osoba právě x-letá při zachování řádu úmrtnosti daného roku (období). Jedná se o výsledný ukazatel úmrtnostních tabulek, který odráží úmrtnostní poměry daného roku (období). S ohledem na vyloučení nahodilých výkyvů jsou úmrtnostní tabulky pro kraje zpracovávány za dvouletá období a pro okresy za pětiletá období. Střední délku života nelze zaměňovat s průměrným věkem žijících.

Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, invalidní a pozůstalostní (vdovské, vdovecké a sirotčí). Systém je průběžně financován a právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Údaje z této oblasti jsou přebírány z administrativních zdrojů dat – od Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. České správy sociálního zabezpečení.

Plný starobní důchod může být pobírán buď po dosažení důchodového věku (řádný starobní důchod) nebo v zákonem stanovené době před dosažením důchodového věku (předčasný starobní důchod). Nárok na řádný i předčasný starobní důchod je zároveň podmíněn získáním potřebné doby pojištění. Při nesplnění potřebné doby pojištění na plný starobní důchod může pojištěnec po dosažení určené nižší doby pojištění a vyššího zákonem daného věku pobírat poměrný důchod.

Vdova/vdovec má nárok na vdovský/vdovecký důchod pod podmínkou, že zesnulý byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, anebo ke dni smrti splnil podmínky potřebné k nároku na invalidní nebo starobní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

Důchody mohou být vypláceny samostatně, v takovém případě se jedná o tzv. sólo důchody. Vdovské a vdovecké důchody mohou být vypláceny v souběhu se starobním nebo invalidním důchodem (kombinované důchody).

Prezentované údaje o využívání informačních technologií vycházejí z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT), které ČSÚ provádí na výběrovém vzorku osob ve věku 16 let a více. Z důvodu vyšší reprezentativnosti jsou údaje v krajském členění publikovány jako tříleté klouzavé průměry.

Osoby používající internet jsou jednotlivci, kteří použili internet alespoň jednou v posledních třech měsících, a to kdekoliv (např. doma, v práci, ve škole) pro jakýkoliv účel (soukromý i pracovní) z jakéhokoliv zařízení (např. z mobilního telefonu, počítače, chytré TV).

Osoby používající internetové bankovnictví jsou jednotlivci, kteří alespoň jednou v posledních třech měsících využili internetový portál umožňující vzdálené ovládání a správu bankovního účtu prostřednictvím internetu (včetně přístupu z mobilního telefonu přes aplikaci, tzv. mobilní bankovnictví).

Osoby používající na internetu sociální sítě jsou jednotlivci, kteří se alespoň jednou v posledních třech měsících přihlásili ke svému uživatelskému profilu na těchto sítích a využívali dostupné služby jako je např. prohlížení příspěvků ostatních uživatelů, komunikace s ostatními uživateli nebo sdílení vlastních příspěvků.

Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) se uskutečnilo od 27. března do 11. května 2021 na celém území České republiky podle zákona č. 332/2020 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Údaje byly zjišťovány podle stavu k rozhodnému okamžiku, kterým byla půlnoc z 26. na 27. března 2021. Všechny takto získané informace byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 26. březnu 2021, a to podle místa obvyklého pobytu sčítané osoby.

Místo obvyklého pobytu je definováno jako místo, kde osoba převážně pobývá, tráví dobu svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod., a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium délky pobytu nejméně 12 měsíců, příp. úmysl dlouhodobého pobytu.

V rámci sčítání byl za všechny osoby, resp. domácnosti zjišťován jejich způsob bydlení / typ obydlí. Kromě bytu se v případě osob rozlišuje i bydlení v ubytovacím zařízení, různé způsoby bydlení mimo bytový fond v jiných objektech a prostorách a osoby bez domova (bez obydlí).

Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích zařízení sloužících k ubytování většího počtu osob (např. penziony pro důchodce, dětské domovy, ubytovny, věznice apod.).

Osoby bydlící mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách nebo v obytných domech, ale mimo byty (ubytování v nebytovém prostoru).

Nejvyšší dosažené vzdělání bylo při sčítání zjišťováno pouze u osob ve věku 15 let a více podle nejvyšší ukončené školy. Údaje uvedené na sčítacím formuláři byly doplněny o informace o vzdělání z administrativních zdrojů. Osoby, které získaly vzdělání v soukromé nebo zahraniční vzdělávací instituci bez akreditace MŠMT, uváděly odpovídající stupeň vzdělání ve vzdělávacím systému ČR.

Vyplnění údaje o náboženské víře bylo pro respondenty dobrovolné a v odpovědi mohli deklarovat, zda jsou věřící a slovním zápisem uvést náboženský směr, hnutí, církev nebo společnost, ke které se hlásí, nebo zda jsou bez náboženské víry.

Místem bydliště v době narození se rozumělo místo obvyklého pobytu v době narození sčítané osoby, tj. první bydliště, kde sčítaná osoba žila hned po narození.

Pracovní sílu (osoby ekonomicky aktivní) představují osoby zaměstnané (pracující) a nezaměstnané. Mezi zaměstnané patří všechny osoby ve věku 15 let a více, které v rozhodný okamžik sčítání měly formální vazbu k zaměstnání nebo pracovaly alespoň 1 h týdně za mzdu, plat, nebo jiný druh odměny. Zahrnuti jsou rovněž pracující důchodci, pracující žáci a studenti a osoby na mateřské dovolené (28 resp. 37 týdnů).

Osoby mimo pracovní sílu (osoby ekonomicky neaktivní) jsou osoby, které nepatří mezi zaměstnané ani nezaměstnané. Jsou to nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, osoby na rodičovské dovolené, nepracující žáci a studenti, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby.