Prosíme Vás o vyplnění ankety spokojenosti uživatelů - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Metodické vysvětlivky - výsledky 2001

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Obyvatelstvo

Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství.

Podle způsobu bydlení byly osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem sečteny v bytech, v zařízeních (ubytovací a lůžková léčebná zařízení, svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.) nebo mimo byty a zařízení (tzn. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu, např. nouzová obydlí, mobilní objekty, rekreační chaty, chalupy; patří sem i nouzové ubytování v nebytovém prostoru v obytných domech, ale mimo byty). V kategorii „mimo byty a zařízení“ jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky.

Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně.

Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. U dětí do 15 let se národnost řídila podle rodičů, údaj o náboženském vyznání uvedli rodiče u dětí podle svého uvážení.

Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly.

Rodinný stav se zjišťoval jako stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah konkrétní osoby k uživateli bytu a byl určující při odvozování rodin pro stanovení typu úplné rodiny.

Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby.

Místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním vyplňovaly všechny osoby narozené do 1. 3. 2000 včetně. Stěhování v rámci obce se nepovažovalo za změnu.

Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby 15leté a starší podle nejvyšší ukončené školy. Zápis bez vzdělání uváděly osoby, které nedokončily ani 1. stupeň základní školy.

Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby 15leté a starší s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Při ukončení studia na více školách rovnocenného stupně, se uváděl obor, který byl využíván v zaměstnání, příp. obor poslední dokončené školy.

Mezi ekonomicky aktivní byly zahrnuty osoby pracující a osoby nezaměstnané, tj. všechny osoby, které uvedly na sčítacím tiskopisu, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy.

Do skupiny osob nezaměstnaných patřily všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný

okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce.

Ekonomicky neaktivní osoby zahrnovaly nepracující důchodce, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, nepracující žáky, studenty a učně, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby.

Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Vojáci v základní vojenské službě, náhradní a civilní službě uváděli jako zaměstnání „voják základní služby“. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání.

Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé byli definováni jako ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní byli definováni jako osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci byli definováni jako osoby s placeným zaměstnaneckým místem.

Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště/školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol byly osoby, které uvedly, že patří mezi pracující nebo mezi žáky, studenty či učně a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště/školy byla jiná než obec trvalého pobytu.

 

Domácnosti

 Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vzájemné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě současně s informacemi o společném hospodaření.

 Bytovou domácnost tvořily osoby žijící společně v jednom bytě.

 Hospodařící domácnost tvořily společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Hospodařící domácnost může být složena z jedné nebo více domácností cenzových. Podnájemníci a jejich rodiny tvořily vždy samostatnou hospodařící domácnost.

Cenzová domácnost byla vytvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení.

Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností:

1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi)

2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem)

3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost)

4. domácnost jednotlivce

Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah „syn, dcera“, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let.

Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list.

 

Domy

 

Do počtu domů byly zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Domovní fond tedy zahrnuje rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod.

Podle druhu domu se rozlišují:

1)  rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci.

Při sčítání 2001 byl rodinný dům zjišťován jako:

- samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící

parcele

- dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele

- řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi

2) bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu.

3) ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů

Trvale obydlený dům byl dům, ve kterém byl k datu sčítání alespoň jeden trvale obydlený byt nebo v něm bylo umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musela mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba.

Neobydlený dům byl dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně byl dům, který sloužil jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty.

Vlastník domu - soukromá fyzická osoba zahrnoval i případy několika spoluvlastníků domu, pokud byly v příbuzenském vztahu. Vlastník domu - obec, stát zahrnoval i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník domu – kombinace vlastníků zahrnoval domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Vlastník domu – právnická osoba založená v průběhu privatizace zahrnovala např. družstva, s.r.o., akciové společnosti aj. právnické osoby, které byly zřízeny společníky, členy nebo zakladateli konkrétní právnické osoby za účelem privatizace domu; v katastru nemovitostí je jako vlastník uvedena příslušná právnická osoba, nikoliv jednotliví uživatelé bytů.

 

Byty

V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků).

V trvale obydleném bytě měla alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. V neobydleném bytě nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem.

Byt v osobním vlastnictví měl vlastníka samostatně vedeného v katastru nemovitostí. Byt nájemní byl užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnoval i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva zahrnoval byty bývalých SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace byl charakterizován nájemním vztahem, založeným na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.).

Obytná plocha bytu zahrnuje podlahovou plochu obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu s jedinou místností - obytnou kuchyní, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu.

Trvale obydlené byty byly tříděny do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. Byty I. kategorie měly ústřední vytápění a úplné základní příslušenství. Byty II. kategorie byly bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně s ústředním vytápěním, ale pouze s částečným základním příslušenstvím. Byty III. kategorie byly bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství. Byty IV. kategorie byly bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství. Za ústřední vytápění se v této souvislosti považovalo vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem), nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. K úplnému základnímu příslušenství patřily koupelna (sprchový kout) a splachovací záchod v bytě nebo mimo byt vlastní. Byt se společným základním příslušenstvím se považoval za byt bez příslušenství.

 Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti.

 

Poznámky k tabulkám:

V důsledku nevyřešeného sporu s Úřadem pro ochranu osobních údajů byly blokovány – tzn. nezpracovány a nepublikovány – údaje o počtu narozených dětí v nynějším nebo posledním manželství a o počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů. V tabulce č. 1 Hlavní ukazatele z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, která obsahuje časové řady od roku 1950, jsou údaje o vdaných ženách podle počtu narozených dětí z nynějšího manželství za období 1950 – 1991 uvedeny a místo údajů roku 2001 jsou uvedena písmena B.

Tabulky s členěním podle obcí s rozšířenou působností obsahují údaje ze sčítání lidu, domů a bytů k datu 1. 3. 2001 přepočtená na územní stav k 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

V tabulkách s údaji o vyjíždějících pracujících osobách, jsou celkové počty pracujících osob nižší než počty pracujících v tabulkách o ekonomické aktivitě. Rozdíl činí počet pracujících studentů a učňů. Z hlediska ekonomické aktivity byli pracující studenti a učni zahrnuti mezi osoby ekonomicky aktivní (zaměstnané), protože v rozhodný okamžik sčítání pracovali. Z hlediska dojížďky byli ale zahrnuti mezi dojíždějící studenty a učně, protože údaje o dojížďce uváděli na sčítacím tiskopisu podle školy, nikoliv podle místa pracoviště.

Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.

Termínem „obytné místnosti“ bez dalších specifikací jsou v tabulkách označeny místnosti s plochou 8 a více m2.

Součástí některých tabulek jsou struktury ukazatelů v %. Údaje byly vypočteny počítačem s maximální možnou přesností. Pro publikování výsledků byly definovány formáty zobrazení číselného údaje na jednotný počet desetinných míst a údaje byly podle matematických pravidel automaticky zaokrouhleny. Součet těchto zaokrouhlených údajů nemusí proto ve všech případech být přesně roven 100 %.

 

SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991

 

Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.

Při zpracování údajů o státním občanství byly samostatně kvantifikovány údaje o dvojím občanství. V roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR.

Národnost obsahovala poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti; v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené.

Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání.

Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization – Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby).

Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 – rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání).

V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt.

Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m2. Při sčítání 2001 nebyla plocha malých obytných místností zjišťována samostatně. Na sčítacím tiskopisu se zjišťovala plocha obytných místností jako celku bez dalších specifikací. V roce 1991 byla plocha malých místností kvantifikována samostatně a v rámci zpracování byla zahrnuta do ostatních prostor bytu (spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.). Ukazatel obytné plochy bytu není proto zcela metodicky srovnatelný.

V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla také do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií.

Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem.

Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu byla ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt/byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba).

Druh domu - rodinný dům se ve sčítání 2001 členil na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).