Metodické vysvětlivky - výsledky 2001
METODICKÉ VYSVĚTLIVKY
Obyvatelstvo
Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství.
Podle způsobu bydlení byly osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem sečteny v bytech, v zařízeních (ubytovací a lůžková léčebná zařízení, svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.) nebo mimo byty a zařízení (tzn. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu, např. nouzová obydlí, mobilní objekty, rekreační chaty, chalupy; patří sem i nouzové ubytování v nebytovém prostoru v obytných domech, ale mimo byty). V kategorii „mimo byty a zařízení“ jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky.
Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně.
Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. U dětí do 15 let se národnost řídila podle rodičů, údaj o náboženském vyznání uvedli rodiče u dětí podle svého uvážení.
Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly.
Rodinný stav se zjišťoval jako stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah konkrétní osoby k uživateli bytu a byl určující při odvozování rodin pro stanovení typu úplné rodiny.
Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby.
Místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním vyplňovaly všechny osoby narozené do 1. 3. 2000 včetně. Stěhování v rámci obce se nepovažovalo za změnu.
Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby 15leté a starší podle nejvyšší ukončené školy. Zápis bez vzdělání uváděly osoby, které nedokončily ani 1. stupeň základní školy.
Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby 15leté a starší s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Při ukončení studia na více školách rovnocenného stupně, se uváděl obor, který byl využíván v zaměstnání, příp. obor poslední dokončené školy.
Mezi ekonomicky aktivní byly zahrnuty osoby pracující a osoby nezaměstnané, tj. všechny osoby, které uvedly na sčítacím tiskopisu, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy.
Do skupiny osob nezaměstnaných patřily všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný
okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce.
Ekonomicky neaktivní osoby zahrnovaly nepracující důchodce, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, nepracující žáky, studenty a učně, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby.
Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Vojáci v základní vojenské službě, náhradní a civilní službě uváděli jako zaměstnání „voják základní služby“. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání.
Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé byli definováni jako ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní byli definováni jako osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci byli definováni jako osoby s placeným zaměstnaneckým místem.
Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště/školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol byly osoby, které uvedly, že patří mezi pracující nebo mezi žáky, studenty či učně a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště/školy byla jiná než obec trvalého pobytu.
Domácnosti
Cenzová domácnost byla vytvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení.
Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností:
1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi)
2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem)
3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost)
4. domácnost jednotlivce
Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah „syn, dcera“, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let.
Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list.
Domy
Do počtu domů byly zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Domovní fond tedy zahrnuje rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod.
Podle druhu domu se rozlišují:
1) rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci.
Při sčítání 2001 byl rodinný dům zjišťován jako:
- samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící
parcele
- dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele
- řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi
2) bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu.
3) ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů
Trvale obydlený dům byl dům, ve kterém byl k datu sčítání alespoň jeden trvale obydlený byt nebo v něm bylo umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musela mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba.
Neobydlený dům byl dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně byl dům, který sloužil jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty.
Vlastník domu - soukromá fyzická osoba zahrnoval i případy několika spoluvlastníků domu, pokud byly v příbuzenském vztahu. Vlastník domu - obec, stát zahrnoval i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník domu – kombinace vlastníků zahrnoval domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Vlastník domu – právnická osoba založená v průběhu privatizace zahrnovala např. družstva, s.r.o., akciové společnosti aj. právnické osoby, které byly zřízeny společníky, členy nebo zakladateli konkrétní právnické osoby za účelem privatizace domu; v katastru nemovitostí je jako vlastník uvedena příslušná právnická osoba, nikoliv jednotliví uživatelé bytů.
Byty
V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků).
V trvale obydleném bytě měla alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. V neobydleném bytě nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem.
Byt v osobním vlastnictví měl vlastníka samostatně vedeného v katastru nemovitostí. Byt nájemní byl užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnoval i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva zahrnoval byty bývalých SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace byl charakterizován nájemním vztahem, založeným na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.).
Obytná plocha bytu zahrnuje podlahovou plochu obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu s jedinou místností - obytnou kuchyní, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu.
Trvale obydlené byty byly tříděny do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. Byty I. kategorie měly ústřední vytápění a úplné základní příslušenství. Byty II. kategorie byly bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně s ústředním vytápěním, ale pouze s částečným základním příslušenstvím. Byty III. kategorie byly bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství. Byty IV. kategorie byly bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství. Za ústřední vytápění se v této souvislosti považovalo vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem), nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. K úplnému základnímu příslušenství patřily koupelna (sprchový kout) a splachovací záchod v bytě nebo mimo byt vlastní. Byt se společným základním příslušenstvím se považoval za byt bez příslušenství.
Poznámky k tabulkám:
V důsledku nevyřešeného sporu s Úřadem pro ochranu osobních údajů byly blokovány – tzn. nezpracovány a nepublikovány – údaje o počtu narozených dětí v nynějším nebo posledním manželství a o počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů. V tabulce č. 1 Hlavní ukazatele z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, která obsahuje časové řady od roku 1950, jsou údaje o vdaných ženách podle počtu narozených dětí z nynějšího manželství za období 1950 – 1991 uvedeny a místo údajů roku 2001 jsou uvedena písmena B.
Tabulky s členěním podle obcí s rozšířenou působností obsahují údaje ze sčítání lidu, domů a bytů k datu 1. 3. 2001 přepočtená na územní stav k 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
V tabulkách s údaji o vyjíždějících pracujících osobách, jsou celkové počty pracujících osob nižší než počty pracujících v tabulkách o ekonomické aktivitě. Rozdíl činí počet pracujících studentů a učňů. Z hlediska ekonomické aktivity byli pracující studenti a učni zahrnuti mezi osoby ekonomicky aktivní (zaměstnané), protože v rozhodný okamžik sčítání pracovali. Z hlediska dojížďky byli ale zahrnuti mezi dojíždějící studenty a učně, protože údaje o dojížďce uváděli na sčítacím tiskopisu podle školy, nikoliv podle místa pracoviště.
Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.
Termínem „obytné místnosti“ bez dalších specifikací jsou v tabulkách označeny místnosti s plochou 8 a více m2.
Součástí některých tabulek jsou struktury ukazatelů v %. Údaje byly vypočteny počítačem s maximální možnou přesností. Pro publikování výsledků byly definovány formáty zobrazení číselného údaje na jednotný počet desetinných míst a údaje byly podle matematických pravidel automaticky zaokrouhleny. Součet těchto zaokrouhlených údajů nemusí proto ve všech případech být přesně roven 100 %.
SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991
Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.
Při zpracování údajů o státním občanství byly samostatně kvantifikovány údaje o dvojím občanství. V roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR.
Národnost obsahovala poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti; v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené.
Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání.
Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization – Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby).
Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 – rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání).
V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt.
Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m2. Při sčítání 2001 nebyla plocha malých obytných místností zjišťována samostatně. Na sčítacím tiskopisu se zjišťovala plocha obytných místností jako celku bez dalších specifikací. V roce 1991 byla plocha malých místností kvantifikována samostatně a v rámci zpracování byla zahrnuta do ostatních prostor bytu (spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.). Ukazatel obytné plochy bytu není proto zcela metodicky srovnatelný.
V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla také do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií.
Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem.
Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu byla ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt/byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba).
Druh domu - rodinný dům se ve sčítání 2001 členil na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).