Přejít k obsahu

Metodická poznámka k vládní finanční statistice – 2020 (COVID-19) (01.04.2021)

1. 4. 2021

Vliv mimořádných opatření na příjmy, výdaje a dluh sektoru vládních institucí a jejich metodické zachycení

Vzhledem k mimořádným vládním opatřením vyvolaným epidemií nemoci COVID-19 byla po větší část roku 2020 omezena ekonomická aktivita v ČR, což mělo významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí. Samotné omezení ekonomické aktivity a úlevy podnikatelskému sektoru působily na pokles daňových i nedaňových příjmů. Navazující kompenzace podnikatelským subjektům a podpůrné programy na udržení zaměstnanosti se současně projevily ve velké míře nárůstem na straně výdajů.

Zatímco ve výsledcích za 1. a 3. čtvrtletí roku 2020 se tato opatření projevila v omezené míře, v údajích za 2. a 4. čtvrtletí se dopady vládních opatření souvisejících s epidemií COVID-19 projevily ve větším rozsahu. Zmíněná opatření se projevila nejvíce na růstu výdajů sektoru vládních institucí a některá naopak na poklesu jejich příjmů.


Nejvýznamnější opatření působící na nárůst výdajů sektoru vládních institucí dle jejich zachycení:

  • Výdajové kapitálové transfery - hlavně přímá podpora OSVČ (kompenzační bonus), kompenzační bonus pro společníky s.r.o.;
  • Dotace na produkci - především program podpory zaměstnanosti Antivirus, dále program COVID nájemné pro podnikatele, program COVID ubytování a další obdobné podpůrné programy zaměřené na podporu v oblastech kultury, autobusové dopravy, cestovního ruchu, sportu apod.
  • Mezispotřeba - zejména nákup osobních ochranných prostředků a zdravotnického materiálu;
  • Náhrady zaměstnancům - navýšení prostředků na platy pracovníků ve zdravotnictví, v sociálních službách, v bezpečnostních sborech apod.
  • Sociální dávky - vyšší ošetřovné pro zaměstnance a OSVČ;
  • Naturální sociální transfery - program COVID lázně.
     

Nejvýznamnější opatření působící na pokles příjmů vládních institucí:

  • Prominutí minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění;
  • Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem (program Antivirus C).


Vládní opatření v podobě záruk za poskytnuté úvěry a poskytnuté úvěry COVID I až III,  COVID plus, COVID Praha a další záruční programy zatím větší dopad na příjmy a výdaje vládních institucí nemají. Rovněž přímo neovlivňují výši zadlužení sektoru vládních institucí. Případný dopad na deficit a dluh vládních institucí nastane až v okamžiku selhání poskytnutých úvěrů nebo vyvolání (realizace) poskytnutých garancí.