Přejít k obsahu

Zaměstnanost cizinců v Libereckém kraji v roce 2023

Na konci roku 2023 bylo v Libereckém kraji zaměstnáno téměř 28 tis. cizinců, meziročně se jejich počet zvýšil o 1,8 %. Desetinu tvořili cizinci s živnostenským oprávněním.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Libereckém kraji k 31. 12. 2023 zaměstnáno 27 947 cizinců, tj. meziročně o 1,8 % více. Většina, tj. 25 061 cizinců (89,7 % zaměstnaných cizinců) byla evidována na úřadech práce, meziročně se tento počet navýšil o 434 osob (+1,8 %). Na základě živnostenského oprávnění podnikalo 2 886 cizinců (10,3 %), což je o 55 osob (+1,9 %) více než v roce 2022.

V porovnání s ostatními kraji byl v roce 2023 počet pracujících cizinců evidovaný na území Libereckého kraje 5. nejnižší. Nejvíce těchto osob vykázalo hlavní město Praha (300 168 osob), nejméně Olomoucký kraj (19 203 osob). Stejné umístění našeho kraje a také krajů na první a poslední příčce platilo také v případě cizinců evidovaných na úřadech práce. Nejvíce cizinců podnikajících na základě živnostenského oprávnění bylo zaznamenáno opět v hlavním městě Praze (50 263 osob), nejméně však v Kraji Vysočina (1 862 osob). Hodnota za Liberecký kraj pak byla 4. nejnižší.

V přepočtu na 1 000 obyvatel vykazuje stále nejvíce pracujících cizinců hlavní město Praha – v úhrnu 216,8 ‰, evidovaných na úřadech práce 180,5 ‰ a s živnostenským oprávněním 36,3 ‰. Také poslední příčku mezikrajského srovnání uzavírají stejné kraje, tj. v případě celkového počtu cizinců a cizinců evidovaných na úřadech práce Olomoucký kraj (30,3 ‰, resp. 26,1 ‰) a v případě cizinců s živnostenským oprávněním Kraj Vysočina (3,6 ‰). Umístění našeho regionu se však změnilo – v přepočtu na 1 000 obyvatel kraje je evidováno 62,0 zaměstnaných cizinců (6. nejvyšší hodnota), 55,6 cizinců evidovaných na úřadech práce a 6,4 cizinců s živnostenským listem (shodně 7. nejvyšší hodnota).

Počet zaměstnaných cizinců se zvýšil ve všech ve všech krajích České republiky. Výjimkou byl Královéhradecký kraj, ve kterém se počet těchto osob meziročně snížil o 1,1 % a  Ústecký kraj, ve kterém se počet nepatrně snížil o 13 osob. Přírůstek v zaměstnanosti uvedených osob se napříč kraji pohyboval v rozmezí od +0,6 % v kraji Jihočeském do +6,7 % v Kraji Vysočina.

Z pohledu okresů kraje bylo nejvíce zaměstnaných cizinců vykázáno v okrese Liberec (18 182 osob, tj. 65,1 % celkového počtu). Následoval okres Česká Lípa (3 417 osob, tj. 12,2 %), okres Semily (3 211 osob, tj. 11,5 %) a nejméně těchto cizinců evidoval okres Jablonec nad Nisou (3 137 osob, tj. 11,2 %). Nejvíce cizinců evidovaných na úřadech práce i cizinců-živnostníků evidoval okres Liberec (17 039 osob, resp. 1 143 osob), naopak tomu bylo v případě cizinců v evidenci úřadů práce v okrese Jablonec nad Nisou (2 467 osob) a v případě cizinců-živnostníků v okrese Semily (417 osob). Počet zaměstnaných cizinců vzrostl ve 3 okresech kraje, nejvýrazněji v okrese Liberec (+5,8 %). V okrese Semily byl oproti roku 2022 jejich počet o 17,6 % nižší s tím, že počet cizinců v evidenci úřadů práce v tomto okrese meziročně poklesl o 20,1 % a počet cizinců-živnostníků byl naopak o 4,3 % vyšší (tj. nejvyšší nárůst v rámci okresů kraje). Počet živnostníků s cizím státním občanstvím pak v porovnání s rokem 2022 poklesl pouze v okrese Jablonec nad Nisou, a to o 0,3 %.

Graf: Zaměstnanost cizinců v Libereckém kraji podle postavení v zaměstnání

Mezi zaměstnanými cizinci v Libereckém kraji z 53,9 % převažovali muži (meziročně o 0,6 p. b. méně). Na konci roku 2023 bylo na úřadech práce evidováno 12 106 žen s cizí státní příslušností (48,3 % z celkového počtu), ve srovnání s rokem předchozím se jejich počet zvýšil o 3,5 % (+414 osob). Naopak počet cizinců-mužů evidovaných na úřadech práce meziročně vzrostl pouze o 0,2 % (+20 osob). V případě držitelů živnostenského oprávnění měly ženy zastoupení výrazně nižší – 774 žen představovalo 26,8 % z počtu cizinců s živnostenským oprávněním v kraji. Meziročně se však počet cizinek majících živnostenský list snížil o 24 osob, tedy o 3,0 %. Na straně mužů došlo k navýšení ve výši 3,9 %, tedy +79 osob.

Cizinci v evidenci úřadů práce v Libereckém kraji k 31. 12. 2023 byli podle typu evidence z většiny zastoupeni občany EU/EHP a Švýcarska v postavení zaměstnanců (10 498 osob, 41,9 % celkového počtu cizinců v evidenci úřadů práce). Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané České republiky, mají tedy volný přístup na trh práce. Meziročně se počet těchto osob snížil o 4,9 % (-540 osob). Cizí státní příslušníci, kteří nepotřebují pracovní oprávnění, tvořili 42,5 % (10 657 osob) evidovaných a jejich počet se oproti roku 2022 zvýšil o 14,1 % (+1 313 osob). Třetí nejpočetnější skupinou cizinců evidovaných na úřadech práce byly osoby se zaměstnaneckými kartami (3 680 osob, tj. 14,7% podíl), tyto karty svým držitelům povolují současně zaměstnání i pobyt. Jejich počet se však meziročně snížil o 9,0 % (-366 osob). Platné povolení k zaměstnání mělo v roce 2023 pouze 220 cizinců (0,9 %), meziročně tedy jejich počet vzrostl o 35 osob (+ 18,9 %). Počet cizinců s modrou kartou, která jeho držitele opravňuje k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání, se v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 snížil ze 14 na 6 osob.

Z pohledu státního občanství pocházela většina cizinců evidovaných na úřadech práce v roce 2023 v Libereckém kraji ze zemí mimo Evropskou unii (14 585 osob, tj. 58,2 % všech cizinců v evidenci úřadů práce). Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny (11 587 osob, tj. 79,4 % cizinců mimo unijní země). S výrazným odstupem následovali občané Mongolska (953 osob, tj. 6,5 %). Více než 2% zastoupení měli v této skupině již jen občané Vietnamu (363 osob) a Moldavska (308 osob), občané Ruska tvořili 1,8 % (265 osob). V rámci 10 476 cizinců evidovaných na úřadech práce a pocházejících ze zemí Evropské unie pak měli nejvyšší zastoupení občané Slovenska (3 677 osob, tj. 35,1 % cizinců z unijních zemí evidovaných na úřadech práce) a Polska (2 945 osob, tj. 28,1 %). Zastoupení vyšší než 10 % pak v této skupině cizinců měly již jen osoby s rumunským (1 519 osob) a bulharským (1 171 osob) státním občanstvím. Úřady práce neevidovali žádného občana Lucemburska.

I v případě cizinců s živnostenským oprávněním pocházela většina z nich ze zemí mimo Evropskou unii (1 940 osob), opět se v největší míře jednalo o občany s ukrajinským státním občanstvím (928 osob, tj. 32,2 % všech cizinců-podnikatelů a 47,8 % cizinců-podnikatelů ze zemí mimo EU). Dalších 23,1 % všech cizinců-podnikatelů, resp. 34,4 % cizinců-podnikatelů ze zemí mimo EU (667 osob), představovali občané Vietnamu. Podnikatelé ze zemí Evropské unie měli nejčastěji slovenské státní občanství (495 osob, tj. 52,3 % z 946 osob s živnostenským oprávněním z unijních zemí). Téměř 14 % živnostníků z těchto zemí tvořili občané Polska.

Další informace naleznete na stránkách ČSÚ – Cizinci: Zaměstnanost – datové údaje

Kontakt:

Hana Koťátková

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 485 238 811
E: infoservislbc@czso.cz