Příjmy a životní podmínky domácností 2024 – Liberecký kraj

V roce 2024 v Libereckém kraji hospodařilo 184 695 domácností, což představuje 4,0 % celorepublikového úhrnu 4 572 922 domácností. Na jednu domácnost v průměru připadlo 2,36 osob, v tom 1,10 pracujících, 0,59 nepracujících důchodců, 0,54 vyživovaných dětí, 0,07 nezaměstnaných a 0,06 ostatních členů domácnosti.

Hrubé peněžní příjmy domácností na osobu v roce 2023 vzrostly na 304 112 Kč, tj. meziročně se zvýšily o 28 961 Kč (+10,5 %). V porovnání s celorepublikovým průměrem jsou o 15 710 Kč nižší. Struktura hrubého ročního příjmu se v regionu dlouhodobě příliš nemění, v roce 2023 je však patrný pokles podílu příjmů ze závislé činnosti ve prospěch podílu příjmů z podnikání.  Příjmy ze závislé činnosti tvořily 54,8 % (meziročně -5,2 p. b.) a příjmy z podnikání 18,5 % (+5,1 p. b.). Podíl sociálních příjmů dosáhl 23,8 %, tedy stejně jako v roce 2022, zbývajících 2,9 % připadlo na ostatní příjmy (+0,1 p. b.). Ve srovnání se strukturou hrubého ročního příjmu v České republice se struktura příjmu v našem kraji lišila především u příjmů ze závislé činnosti, když jejich podíl byl v Libereckém kraji o 5,4 p. b. nižší než republikový průměr. Naopak vyšší podíl vykázaly v regionu příjmy z podnikání (+4,6 p. b.) a mírně také sociální příjmy (+1,1 p. b).

Průměrné čisté peněžní příjmy domácností (bez naturálních požitků) v kraji se v roce 2023 meziročně zvýšily o 24 063 Kč (+9,9 %) na částku 266 892 Kč na osobu. V porovnání s Českou republikou (278 673 Kč) byly nižší o 11 782 Kč. Celkové čisté příjmy (včetně naturálních) pak zaznamenaly meziroční nárůst o 25 148 Kč (+10,0 %) na 277 080 Kč na osobu a představovaly 96,3 % celorepublikového úhrnu (287 842 Kč).

V rámci mezikrajského srovnání byly hrubé a čisté peněžní příjmy i celkové čisté příjmy domácností (včetně naturálních) v Libereckém kraji 7. nejnižší. Nejvyšší částky u těchto ukazatelů byly vykázány v hlavním městě Praze (412 440 Kč hrubé peněžní příjmy, 349 970 Kč čisté peněžní příjmy a 362 070 Kč celkové čisté příjmy). Na opačném konci spektra se umístil Olomoucký kraj, který měl naopak příjmy nejnižší (284 502 Kč hrubé, 252 080 Kč čisté a 260 135 Kč celkové čisté).

Podle příjmových skupin z čistého měsíčního příjmu na osobu pobíralo nejvíce domácností v Libereckém kraji částku v rozmezí od 20 001 do 30 000 Kč (39,1 % domácností), s odstupem následovaly domácnosti s částkou 15 001 až 20 000 Kč (29,6 %). Velice nízké příjmy v intervalu 6 001 až 8 000 Kč  pobíralo pouze 0,8 % domácností. Naproti tomu do kategorie nad 50 tis. Kč na osobu se zařadilo 2,9 % domácností v kraji. Obecně domácnosti s příjmy 20 001 až 30 000 Kč na osobu byly nejvyšší měrou zastoupeny také v ostatních krajích – nejvyšší podíl těchto domácností vykázal Plzeňský kraj (45,9 %), nejnižší pak hlavní město Praha (33,2 %). Nejvyšší zastoupení domácností s příjmy do 6 000 Kč evidoval Moravskoslezský kraj (2,0 %), domácnosti s příjmy nad 50 001 Kč byly nejvíce zastoupeny v hlavním městě Praze (12,7 %).

Nejvyšší podíl domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu byl v roce 2023 zjištěn v Karlovarském kraji (14,5 %) a dále také v Olomouckém regionu (14,0 %). Opačně tomu bylo v Plzeňském kraji a v hlavním městě Praze (shodně 8,0 %). Podíl zjištěný v Libereckém kraji činil 9,2 %, což bylo meziročně o1,6 p. b. více a byl v tomto hodnocení 5. nejnižší.

Meziroční nárůst podílu domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu zaznamenalo 12 krajů – nejvyšší přírůstek byl vykázán v Karlovarském kraji (+6,1 p. b.). Naopak snížení evidovaly pouze 2 kraje, a to Pardubický (-1,9 p. b.) a Jihomoravský (-0,4 p. b.). V průměru za Česko se tento podíl navýšil z 8,4 % v roce 2022 na 10,4 % v roce 2023.

Subjektivní pohled na celkovou životní úroveň domácností prozrazuje, jak domácnosti vycházejí se svým čistým měsíčním příjmem. Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s velkými obtížemi, byl zaznamenán v Libereckém regionu (7,8 %). Následoval Pardubický (7,5 %) a Olomoucký kraj (5,1 %). Nejnižší podíl domácností, které měly při hospodaření s příjmy velké problémy, evidoval Zlínský kraj (0,9 %). V Libereckém kraji mělo nějaké obtíže při vycházení s příjmy 56,2 % domácností, tj. meziročně o 3,0 p. b. méně, přesto je to však nejvyšší hodnota mezi kraji. Zbývajících 43,8 % domácností v našem kraji s příjmy vycházelo snadno, přesněji docela snadno 33,3 %, snadno 8,0 % a velmi snadno s příjmy hospodařilo 2,5 % domácností. Nejvyšší podíl domácností, které s příjmy vycházely velmi snadno, vykázal Královéhradecký kraj (6,6 %), následovalo hlavní město Praha a Moravskoslezský kraj (shodně 6,0 %). Naopak tomu bylo v Plzeňském kraji (0,9 %).

Průměrné měsíční náklady na bydlení domácností v Libereckém kraji v roce 2024 dosáhly částky 9 156 Kč (tj. o 4,8 %, resp. o 421 Kč více než v roce 2023) a představovaly 17,4 % jejích čistých peněžních příjmů (ve srovnání s rokem 2023 o 0,8 p. b. méně). Největší položkou nákladů na bydlení byla i v roce 2024 elektřina (2 966 Kč, tj. 32,4 % z pravidelných měsíčních výdajů za bydlení), druhou významnou položkou bylo opět nájemné nebo úhrada za užívání bytu (2 034 Kč, 22,2 %). Na plyn z dálkového zdroje vynaložily domácnosti 1 213 Kč (tj. 13,2 % výdajů za bydlení), na vodné a stočné 925 Kč (10,1 %), na teplo a teplou vodu 825 Kč (9,0 %). Měsíční náklady byly meziročně vyšší  u většiny položek – relativně nejvíce vzrostla průměrná částka za tuhá a tekutá paliva (+17,5 %), absolutně nejvíce se však zvýšily průměrné měsíční náklady na elektřinu (+123 Kč). Jedinou položkou nákladů, u které byl ve srovnání s rokem 2023 zaznamenán mírný pokles, byl plyn z dálkového zdroje (-3,6 %, tj. -45 Kč).

V krajském srovnání měly nejvyšší měsíční náklady na bydlení domácnosti v hlavním městě Praze (11 413 Kč), nejnižší pak v Kraji Vysočina (7 097 Kč). Náklady na bydlení zjištěné v Libereckém kraji byly v mezikrajském žebříčku 3. nejvyšší a o 287 Kč převyšovaly průměr za Českou republiku, který činil 8 869 Kč. Náklady na bydlení tvořily největší část čistých peněžních příjmů v případě domácností v hlavním městě Praze (18,9 %), na opačné straně žebříčku se umístil Kraj Vysočina s poměrem 13,5 %. V případě tohoto ukazatele byl podíl za Liberecký kraj mezi kraji 5. nejvyšší.

Náklady na bydlení v roce 2024 oproti roku 2023 vzrostly ve všech krajích, jejich nárůst se pohyboval v rozmezí od +0,9 % v Kraji Vysočina do +11,0 % ve Středočeském kraji. Navýšení zjištěné v Libereckém kraji bylo 3. nejnižší. Větší část čistých peněžních příjmů domácností tvořily náklady na bydlení v roce 2024 v 5 krajích, tj. Středočeském (+0,9 p. b.), Moravskoslezském (+0,3 p. b.), hlavním městě Praze (+0,2 p. b.) a Královéhradeckém a Pardubickém (shodně +0,1 p. b.). V Ústeckém kraji se tento podíl meziročně nezměnil a ve zbývajících krajích poklesl. Nejvýraznější snížení uvedeného podílu zaznamenal Plzeňský region (-1,2 p. b.). Snížení podílu v Libereckém kraji bylo 3. nejvyšší.

Měsíční náklady na bydlení byly v našem kraji velkou zátěží pro 36,1 % domácností (o 1,0 p. b. méně než v roce 2023), což byl úplně nejvyšší podíl mezi kraji. Naopak na  Vysočině označilo náklady na bydlení jako velkou zátěž pro rodinný rozpočet „pouze“ 10,5 % domácností.

Více informací naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností – 2024

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz