Děti se zdravotním postižením a osoby se zdravotním postižením v institucích v Libereckém kraji v roce 2023/2024

Celkový počet dětí se zdravotním postižením

Odhadovaný celkový počet dětí se zdravotním postižením ve věku 0–14 let v Libereckém kraji ke konci roku 2023 činil 6,2 tis. dětí (tj. 4,4 % z republikového počtu 139,8 tis. zdravotně postižených dětí), z toho z více než 87 % se jednalo o chlapce. Podíl dětí se zdravotním postižením tak v celé krajské dětské populaci dosáhl 8,7 %, chlapci se přitom s určitým zdravotním hendikepem potýkali častěji (11,1 % všech chlapců ve věku 0–14 let) než dívky (6,0 %).

V rámci krajů bylo absolutně nejvíce zdravotně postižených dětí evidováno ve Středočeském kraji (18,5 tis., tj. 13,2 % republikového úhrnu). V poměru k 0–14leté populaci však byl nejvyšší podíl zdravotně postižených dětí zjištěn v Karlovarském kraji (11,0 % z osob ve věku 0–14 let), který následoval kraj Ústecký (10,1 %) a Královéhradecký (9,5 %). Naopak krajem, kde je podíl dětí se zdravotním postižením nejmenší, je Kraj Vysočina (6,7 %) následovaná hlavním městem Prahou a Jihočeským krajem (shodně 6,8 %). Podíl našeho regionu byl v tomto srovnání 7. nejvyšší. Z hlediska pohlaví je ve všech krajích zřejmý častější výskyt zdravotního postižení u chlapců než u dívek.

Rozdíly mezi kraji pak mohou být dány mnoha faktory, jako je např. dostupnost zdravotní péče, socioekonomické odlišnosti nebo i různou praxí regionálních školských poradenských zařízení.

Děti se zdravotním postižením ve školách

Podle stavu k 30. 9. 2023 bylo ve školním roce 2023/2024 v libereckých mateřských školách evidováno celkem 15 158 dětí, z toho u 537 dětí (3,5 %) bylo školou vykazováno nějaké zdravotní postižení. Z uvedeného počtu tvořily většinu děti se závažným postižením (52,9 %), 46,2 % pak děti se středně závažným a 0,9 % děti s mírným postižením.

V jednotlivých krajích je v mateřských školách zastoupení dětí se zdravotním postižením různé. Jak již bylo zmíněno, tuto skutečnost ovlivňuje více faktorů, mezi něž se řadí rozdíly v dostupnosti zdravotní péče, socioekonomické odlišnosti, i různá praxe školských poradenských zařízení, která spolupracují se školami na nastavení vhodných individuálních podpůrných opatření ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že vzdělávání v mateřské škole není, až na poslední předškolní rok, povinné, může roli hrát i různá dostupnost a naplněnost kapacity mateřských škol v jednotlivých krajích. Někteří rodiče se tak mohou rozhodnout odložit nástup svého dítěte se zdravotními problémy do mateřské školy do pozdějšího věku. Nejvyšší podíl dětí s nějakým zdravotním hendikepem v rámci mateřských škol tak bylo vykázáno v Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji (shodně 5,2 % s celkového počtu dětí v místních mateřských školách), naopak nejnižší hodnota byla zjištěna v Pardubickém regionu (2,3 %). Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na 6. nejnižší příčce. Z hlediska struktury závažnosti postižení bylo nejvíce děti se závažným postižením zaznamenáno opět v Královéhradeckém kraji (64,1% podíl na celkovém počtu zdravotně hendikepovaných dětí v místních mateřských školách), středně závažné postižení bylo nejvíce zastoupeno mezi dětmi v Moravskoslezském kraji (68,2 %) a nejvyšší podíl dětí s mírným postižením evidoval Kraj Vysočina (11,3 %).

Základní školy v Libereckém kraji ve školním roce 2023/2024 navštěvovalo celkem 42 005 žáků do 14 let (bez 15letých a starších žáků základních škol), z toho 209 žáků bylo v přípravných třídách běžných škol nebo na přípravném stupni speciálních škol. Dalších 1 159 žáků do 14 let studovalo v nižších ročnících víceletých gymnázií. V úhrnu tedy navštěvovalo tyto školy v kraji 43 164 žáků do 14 let věku, z toho u 5 016 (11,6 %) žáků evidovaly školy nějaké zdravotní postižení. Žáci se závažným postižením pak tvořili 17,7 % žáků do 14 let se zdravotním postižením, žáci se středně závažným postižením 36,7 % a žáci s mírným postižením 45,6 %.

Napříč kraji Česka se pak podíl žáků do 14 let studujících na základních a středních školách a majících nějaké zdravotní postižení na celkovém počtu žáků těchto škol v daném věku pohyboval v rozmezí od 9,0 % v Kraji Vysočina do 15,1 % v Karlovarském kraji. Pod hodnotou podílu Česka, která činila 10,7 %, se pohyboval ještě údaj také v hlavním městě Praze (9,1 %) a dále kraji Jihočeském (9,3 %), Pardubickém (9,7 %), Plzeňském (9,8 %) a Středočeském (10,0 %). Hodnota našeho regionu byla naopak 5. nejvyšší.

Opět je však třeba připomenout, že zastoupení dětí se zdravotním postižením mezi žáky základních a středních škol se v jednotlivých krajích lišilo s ohledem na již výše zmíněné možné odlišnosti v rámci regionů.

Děti pobírající příspěvek na péči

Příspěvek na péči je určen dětem od jednoho roku věku, které potřebují kvůli svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu péči, a pomoc při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Stupeň závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které toto dítě není schopno bez cizí pomoci zvládat. Při posuzování stupně[1] závislosti dítěte se úměrně věku hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity.

V Libereckém kraji bylo k 31. 12. 2023 celkem 1 347 dětí do 14 let (včetně), jejichž rodiče na ně kvůli jejich zdravotnímu stavu pobírali příspěvek na péči. Uvedená hodnota představuje 2,0 % všech dětí ve věku 1–14 let žijících v regionu, podíl byl vyšší u chlapců (2,5 %) než u dívek (1,4 %).

Příspěvek na péči pro nejvyšší IV. stupeň závislosti v roce 2023 mělo v kraji přiznáno 15,1 % dětí s příspěvkem na péči, pro III. stupeň závislosti 23,0 %, pro I. stupeň závislosti 30,4 % dětí. Nejvíce dětí, které měly přiznány příspěvek na péči, pobíralo pomoc pro II. stupeň závislosti (31,5 %).

V rámci krajů byl nejnižší podíl dětí s příspěvkem na péči ve věku 1 až 14 let na celkovém počtu dětí v uvedeném věku vykázán v hlavním městě Praze (1,2 %). Naopak v Ústeckém a Královéhradeckém regionu byl tento podíl téměř dvojnásobný, tj. 2,2 %, resp. 2,1 %. Podíl v našem kraji byl pak 3. nejvyšší. Ve všech krajích převažovali v roce 2023 mezi dětmi pobírajícími příspěvek na péči téměř dvojnásobně chlapci než dívky.

Děti s průkazem osoby se zdravotním postižením

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP) mají lidé od 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením, které podstatně omezuje[2] jejich schopnost pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra. Průkazy jsou vydávány ve třech typech podle závažnosti funkčního postižení: TP = středně těžké postižení, ZTP = těžké postižení, ZTP/P=zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce.

K poslednímu dni roku 2023 bylo v Libereckém kraji evidováno 695 dětí od 1 roku do 14 let (včetně) s průkazem osoby se zdravotním postižením, což představuje 1,0 % všech dětí ve věku 1–14 let v kraji. Mezi držiteli převažovali z 67,2 % chlapci (467 osob), což znamená 1,3 % chlapců ve věku 1–14 let v kraji. Na straně dívek mělo průkaz OZP 228 osob, tj. 0,7 % krajského počtu dívek v daném věku. Největší část je držitelem průkazu ZTP/P (60,3 % dětí s průkazem OZP), tedy průkazu pro osoby se zvlášť těžkým funkčním nebo úplným postižením s potřebou průvodce, 36,3 % má průkaz ZTP, tedy průkaz pro osoby s těžkým funkčním postižením, a 3,5 % průkaz TP pro osoby se středně těžkým funkčním postižením.

Největší podíl dětí s průkazem OZP z celkového počtu dětí byl v roce 2023 vykázán v Libereckém a Ústeckém kraji (shodně 1,0 %), naopak tomu bylo v hlavním městě Praze (0,5 %). Ve všech krajích bylo evidováno více chlapců s průkazem OZP než dívek, přičemž největší, dvojnásobnou či větší převahu měli chlapci v Jihomoravském, Moravskoslezském, Karlovarském a Libereckém kraji.

Klienti pobytových zařízení sociálních služeb s příspěvkem na péči

K 31. 12. 2023 žilo v pobytových zařízeních sociálních služeb v našem regionu celkem 2 556 osob s přiznaným příspěvkem na péči[3], které v tomto hodnocení považujeme za osoby se zdravotním postižením. V přepočtu na 1 000 obyvatel je to 5,7 ‰. Největší část uvedených klientů pobírala příspěvek na péči v důsledku III. (38,0 %) a IV. stupně závislosti (36,5 %). Dalších 18,7 % klientů byla zařazena do II. stupně a zbývajících 6,7 % do I. stupně závislosti.

Zastoupení osob se zdravotním postižením žijících v zařízeních sociálních služeb se v jednotlivých krajích výrazně nelišilo od celorepublikového průměru, který v roce 2023 činil 6,4 osob se zdravotním postižením v zařízeních sociálních služeb na 1 000 obyvatel. Výjimkou bylo pouze hlavní město Praha, ve kterém na 1 000 obyvatel připadlo 3,3 osoby s postižením žijící v pobytových zařízeních sociálních služeb. Po hlavním městě Praze byla nejnižší hodnota zjištěna v Libereckém a Jihomoravském kraji (shodně 5,7 ‰), naopak nejvyšší hodnoty tento ukazatel dosáhl v Ústeckém kraji (8,1 ‰).

Děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy podle zdravotního postižení

Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy, kterými se rozumějí dětské domovy (včetně dětských domovů se školou), výchovné ústavy a diagnostické ústavy, bylo k 31. 10. 2023 v Libereckém kraji umístěno 61 dětí a mládeže se zdravotním postižením[4], tj. 22,8 % všech dětí a mládeže umístěných v těchto zařízeních. Podíl dětí se zdravotním postižením ze všech dětí umístěných ve školských zařízeních ústavní a ochranné výchovy se napříč kraji Česka nejčastěji pohyboval v rozmezí od 21,0 % v Ústeckém kraji do 34,6 % v Královéhradeckém kraji. Výrazně odlišný byl pak tento podíl pouze v hlavním městě Praze (4,5 %) a také v Pardubickém kraji (12,1 %).

Pozn.: Primárním zdrojem prezentovaných dat byla Školní matrika a Výkaz o mateřské škole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MPSV). Přináší nejen aktuální, ale i detailní data o dětech se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně druhu a závažnosti jejich zdravotních potíží.

Prezentovaný statistický odhad celkového počtu dětí se zdravotním postižením v roce 2023 vychází ze statistických dat MŠMT o počtu dětí, které měly na základě svého zdravotního postižení speciální vzdělávací potřeby. Důvodem pro výběr tohoto zdroje je jeho reprezentativnost za populaci dětí i široká škála zahrnutých postižení z hlediska druhů i závažnosti. Údaje ze Školní matriky a Výkazů o mateřské škole spravované MŠMT poskytují informace o dětech navštěvujících mateřské školy a žácích ve věku do 14 let včetně, kteří navštěvují přípravný stupeň základních škol, základní školy, víceletá gymnázia a konzervatoře.

Aby údaje ze školských statistik byly využitelné pro popis celé populace dětí do 14 let (včetně těch, které mateřské, základní a střední školy nenavštěvují), bylo třeba provést dopočty a korekce.

Pro další práci s prezentovanými daty je stále třeba mít na paměti, že zdravotní postižení/omezení a jeho závažnost je v jednotlivých zdrojích dat definována odlišně, proto není možné je mezi sebou přímo porovnávat. Informace, které nám poskytují, se od sebe liší, byť se zaměřují na stejnou skupinu osob.

Více informací o metodice a více dat naleznete v publikaci Děti se zdravotním postižením a osoby se zdravotním postižením v institucích - 2023/2024

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz