Přejít k menu Přejít k obsahu

Cestování Čechů v roce 2024

Koncem března 2025 zveřejnil ČSÚ informace o vícedenních cestách občanů České republiky během roku 2024 mimo jejich obvyklé bydliště. Údaje vznikly vyhodnocením výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR).

Celkový počet volnočasových cest českých občanů starších 15 let mimo jejich obvyklé bydliště uskutečněných v roce 2024 oproti roku 2023 vzrostl o 3,8 %, tuto skutečnost v pozitivním slova smyslu ovlivnilo především posílení tuzemského cestování. V roce 2024 tak 15letí a starší obyvatelé České republiky uskutečnili celkem 12,2 mil. delších (meziročně -2,7 %) a 16,0 mil. kratších soukromých cest (+9,4 %). Jednalo se o 6,4 mil. delších a 14,5 mil. kratších tuzemských cest, do zahraniční bylo uskutečněno 5,7 mil. delších a 1,5 mil. kratších cest. Meziroční nárůst byl vykázán u delších zahraničních cest (+1,0 %) a kratších tuzemských cest (+12,8 %). Naopak počet delších tuzemských cest se proti roku 2023 snížil o 5,8 % a počet kratších zahraničních cest o 15,6 %.

Preference českých občanů ohledně místa pobytu se příliš nezměnily a ty hlavní zůstaly stejné. V tuzemsku obhájily své prvenství střední Čechy, zejména díky kratším cestám. Na zahraniční dovolenou nejčastěji Češi vyjížděli do Itálie, pro krátkodobé cesty pak volili Slovensko.

V roce 2024 se meziročně mírně zvýšil podíl delších tuzemských cest, které byly podniknuty za účelem rekreace či dovolené (ze 70,7 % na 74,0 %). V případě delších i kratších tuzemských cest se snížilo zastoupení těch, u kterých hlavním dopravním prostředkem bylo osobní motorové vozidlo (z 88,1 % na 87,7 % u delších a z 88,5 % na 88,3 % u kratších), dále u delších cest se zvýšilo využití vlaku (ze 4,9 % na 5,9 %), u kratších cest naopak autobusu (ze 4,3 % na 5,1 %). U obou typů cest se zvýšil podíl těch, které osoby strávily ve vlastním rekreačním zařízení (z 27,1 % na 30,6 % u delších a z 21,6 % na 25,6 % u kratších). Naopak meziročně poklesl podíl cest, na kterých cestovatelé využívali ubytování v hotelovém zařízení (-2,1 p. b. na 23,3 % u delších, -1,2 p. b. na 16,8 % u kratších cest). Nepatrně menší měrou se na celkovém počtu delších cest oproti roku 2023 podílely také individuálně organizované pobyty (-0,2 procentní body na 91,5 %), naproti tomu u kratších cest se podíl individuální rekreace mírně zvýšil (+0,6 procentních bodů na 98,5 %).

Průměrná tuzemská cesta uskutečněná v roce 2024 se oproti předchozímu roku v zásadě nezměnila a zůstala na stejné úrovni, tj. 7,4 noci u delších a 2,0 nocí u kratších cest.

Graf: Cesty občanů ČR ve volném čase mimo obvyklé bydliště

Většina zahraničních delších i kratších cest směřovala do zemí Evropské unie (73,3 % delších a 96,6 % kratších cest). Češi při výběru dovolené, na které stráví 5 a více dní, v loňském roce preferovali Itálii (13,9 % delších cest). Na dalších „medailových“ pozicích se umístilo Chorvatsko (11,8 %) a Slovensko (9,6 %). Do Egypta v roce 2024 směřovalo 7,7 % delších cest. Více oblíbené než Egypt však i v roce 2024 bylo Řecko (8,2 % cest) a Rakousko (7,9 %). Počty cest do uvedených zemí s výjimkou Chorvatska a Slovenska meziročně vzrostly, nejvýraznější nárůst byl pak patrný u delších cest do Itálie (+25,1 %) a Egypta (+21,6 %).

Kratší zahraniční cesty českých občanů mířily ve volném čase jako obvykle nejčastěji na Slovensko. V roce 2024 do této země vedlo 30,7 % zahraničních kratších cest (454 tis. cest), meziročně se však počet cest do této destinace snížil o téměř čtvrtinu. Téměř 45% nárůst však v roce 2024 zaznamenal počet kratších cest do Rakouska, do této země tak ve sledovaném roce směřovalo 17,9 % kratších cest. Naopak kratších cest do Polska bylo proti roku 2023 o 32,0 % méně a cesty do této destinace představovaly 14,7 % kratších cest.

Zahraniční cesty byly v roce 2024 podniknuty zejména za účelem rekreace a dovolené (89,1 % delších a 80,7 % kratších cest) s ubytováním v hotelu (67,4 % delších a 64,5 % kratších cest). Hlavním dopravním prostředkem u delších cest bylo letadlo (45,0 % cest) a poté osobní motorové vozidlo (43,6 %), u kratších cest pak jednoznačně osobní motorové vozidlo (72,5 % kratších cest). Většina zahraničních cest byla organizována individuálně, tj. 51,7 % delších a 85,6 % kratších cest, v případě delších cest i prostřednictvím cestovní kanceláře nebo agentury (41,5 %).

Průměrná zahraniční delší cesta uskutečněná v roce 2024 trvala 7,7 nocí (meziročně +0,1 dne). Průměrná zahraniční kratší cesta trvala 2,3 noci, tj. o 0,05 noci méně než v roce 2023.

Graf: Delší soukromé cesty rezidentů do zahraničí

Nejčastějším cílem tuzemských delších i kratších cest 15letých a starších občanů České republiky byl podobně jako v předchozích letech Středočeský kraj (18,1 % delších a 18,7 % kratších cest), počet delších cest směrujících do tohoto regionu se meziročně navýšil o 6,7 %, kratší cesty zaznamenaly 19,9% přírůstek. Druhým nejnavštěvovanějším regionem byl v případě delších cest Jihočeský kraj (14,9 % delších cest), třetím kraj Královéhradecký (11,3 %), náš region se s 9,6% podílem umístil na 4. pozici. V případě kratších cest se na druhé pozici s podílem 11,0 % umístil kraj Jihočeský a na třetí kraj Jihomoravský (8,8 %), Liberecký region byl v tomto případě až 8. nejnavštěvovanější.

V roce 2024 byl meziroční pokles počtu tuzemských delších cest zaznamenán v 9 krajích, relativně nejvýraznější v hlavním městě Praze (-34,5 %). Pokles zjištěný v našem regionu ve výši -19,6 % byl 5. nejvyšší. Ve zbývajících 5 regionech došlo ve srovnání s rokem 2023 k navýšení počtu delších tuzemských cest, jednalo se o kraj Moravskoslezský (+34,6 %), Královéhradecký (+22,8 %), Vysočina (+13,8 %), Karlovarský (+7,1 %) a Středočeský (+6,7 %). Počet tuzemských kratších cest podle cílové destinace byl naopak ve většině krajů (tj. v 10 regionech) meziročně vyšší. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Karlovarském kraji (+68,0 %), přírůstek v případě našeho regionu byl 4. nejnižší (18,0 %). Pokles počtu kratších tuzemských cest evidoval kraj Zlínský (-32,9 %), Olomoucký (-24,8 %), Jihomoravský (-15,0 %) a hlavní město Praha (-13,0 %).

Z hlediska cílové destinace strávili cestovatelé nejvíce nocí v případě delších cest ve Středočeském kraji (9,1 noci), v případě kratších cest v Jihočeském kraji (2,2 noci). Nejkratší dobu pobývali při delších cestách v hlavním městě Praze (5,9 nocí), při kratších pak v Moravskoslezském kraji (1,8 noci).

Pozn.: Při výběrovém šetření cestovního ruchu jsou 15letí a starší členové náhodně vybraných domácností dotazováni na své soukromé a služební cesty mimo obvyklé prostředí (bydliště, internát apod.). Cesty jsou rozlišeny podle místa pobytu na tuzemské a zahraniční, soukromé cesty podle délky trvání na delší (se čtyřmi a více noclehy) a kratší (s jedním až třemi noclehy). Výsledky šetření jsou přepočteny na populaci České republiky ve věku 15 a více let.

Další informace: Cestovní ruch – časové řady – Domácí a výjezdový cestovní ruch v ČR

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz