Zjištěné trestné činy v Jihomoravském kraji v letech 1991 až 2007

Počátek devadesátých let byl pro obyvatelstvo České republiky obdobím významných ekonomických a sociálních změn. Kladné stránky rozvoje společnosti, jimiž byl růst ekonomiky doprovázený růstem životní úrovně, doprovázely i negativními jevy. Jedním z nich byl růst kriminality. Kriminalita je složitým společenským jevem, který tvoří rámcový obraz bezpečnosti daného území. K prvkům, které vývoj kriminality v minulých letech ovlivnily, v obecnosti patřil i pokřivený způsob chápání demokracie, otevření se okolnímu světu spojené s přílivem společensky nežádoucích osob a svoji roli sehrál i růst nezaměstnanosti. Dlouhodobým celospolečenským cílem je omezit kriminalitu nejen represivními metodami, ale i prevencí. Ze statistického pohledu lze kriminalitu charakterizovat počtem a strukturou zjištěných trestných činů, resp. podílem objasněnosti trestné činnosti. Data o zjištěných či objasněných trestných činech jsou převzata z podkladů Policejního prezidia ČR.

Nárůst počtu trestných činů se nevyhnul ani Jihomoravskému kraji. Jestliže v roce 1991 bylo v okresech Jihomoravského kraje zjištěno 21 075 spáchaných trestných činů, pak v roce 2007 to bylo již 33 347 trestných činů. Počet trestných činů se tedy zvýšil o 12 272, tj. o 58,2 %. V uplynulých 17 letech byl rok 1998 v Jihomoravském kraji rokem, v němž byl zjištěn nejvyšší počet trestných činů (37 602), naopak ve výchozím roce 1991 byl počet nejnižší (21 075). V letech 1991 až 2007 bylo v Jihomoravském kraji v průměru každý rok zjištěno 33 054 trestných činů. Tento průměr je vysoký především zásluhou let 1997 až 2000, kdy byly počty trestných činů nejvyšší. Údaje uvedené v tabulkách či grafech pochází ze zdrojů Policejního prezídia České republiky.

Tab. 1 Zjištěné trestné činy v Jihomoravském kraji v letech 1991 až 2007

Pro hodnocení trendu vývoje kriminality se nabízí srovnání dvou období – období let 1991 až 2000 a období roku 2000 až 2007. Rok 2000 je tedy mezníkem, v prvním období je rokem konečným a počátečním pro druhou etapu. V prvním období počet zjištěných trestných činů postupně vzrůstal, ročně bylo v průměru zjištěno 33 195 trestných činů, v roce 2000 byl počet zjištěných trestných činů o 73,6 % vyšší než v roce 1991. Celkové relativní zvýšení odpovídá průměrnému ročnímu tempu růstu 6,3 %. Naproti tomu v období let 2000 až 2007 byl zaznamenán trend snižování počtu trestných činů, průměrný roční pokles v této etapě činil 1,3 %. Z hlediska vývoje je to sice situace příznivější, ovšem průměrný roční počet zjištěných trestných činů byl v tomto období vyšší – 33 320 trestných činů.

Tab. 2 Charakteristiky vývoje počtu zjištěných trestných činů v Jihomoravském kraji

V okresech Jihomoravského kraje byl vývoj v prvním období vcelku podobný, ve všech okresech byl zaznamenán přírůstek počtu zjištěných trestných činů. Ovšem zatímco v okrese Brno-venkov se počet zjištěných trestných činů v roce 2000 proti roku 1991 téměř zdvojnásobil (přírůstek 98,7 %), v okrese Vyškov se zvýšil pouze o čtvrtinu (24,1 %). Vývoj kriminality v okresech v letech 2000 až 2007 se již odlišoval, především v okrese Znojmo. Zde, na rozdíl od ostatních okresů i krajského vývoje, byl zaznamenán znovu nárůst počtu zjištěných trestných činů, a to o 22,0 %. Nejvyšší pokles počtu trestných činů byl evidován v okrese Hodonín – v roce 2007 jich bylo proti roku 2000 zjištěno téměř o třetinu méně (o 30,2 %).

Graf 1 Počet trestných činů na 1 000 obyvatel v okresech
Jihomoravského kraje – roční průměr za období 1991 až 2007

Pro srovnání úrovně kriminality v okresech Jihomoravského kraje je vhodnější použít přepočet počtu zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel středního stavu. V letech 1991 až 2007 připadlo na 1 000 obyvatel Jihomoravského kraje v průměru ročně 29,1 zjištěných trestných činů. Nejvyšší kriminalitou se vyznačoval okres Brno-město, průměrná přepočtená hodnota 48,2 trestných činů na 1 000 obyvatel byla prakticky trojnásobná oproti okresům Blansko s hodnotou 15,3 a Vyškov s hodnotou 16,5 zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel. Krajský průměr byl okresem Brno-město ovlivněn natolik, že ho nepřekročil žádný jiný okres.

Tab. 3 Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel

Tab. 4 Charakteristiky vývoje počtu zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel

Přepočtené hodnoty počtu zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel v okresech Jihomoravského kraje v jednotlivých letech a srovnání přepočtených hodnot ve zvolených obdobích jsou obsahem tabulky 3 a 4. Trendy vývoje hodnot vztažených na počet obyvatel byly obdobné jako u absolutních hodnot. Rozdíl se objevil pouze v okrese Blansko v období let 2000 až 2007. Zatímco u absolutního vyjádření byl zaznamenán alespoň minimální pokles, při přepočtu na 1 000 obyvatel se počet zjištěných trestných činů zvýšil, a to o 2,1 %. Vcelku názorný je graf 2, kde pro vzájemné srovnání vývoje úrovně kriminality v okresech Jihomoravského kraje v jednotlivých letech sledovaného období je v obou částech zachováno pro přepočtené hodnoty stejné měřítko a jsou zde zřetelná období zvyšování, poklesu či kolísání úrovně kriminality.

Graf 2 Trestné činy na 1 000 obyvatel v letech 1991 až 2007 podle okresů Jihomoravského kraje

V nejjednodušším členění lze kriminalitu rozdělit na 3 druhy – kriminalitu hospodářskou, obecnou a ostatní. Dlouhodobě nejvyšší podíl z celku tvoří kriminalita obecná, do níž spadají vraždy, násilné, mravnostní a majetkové trestné činy. Postupně ovšem vzrůstal i podíl kriminality hospodářské. Pohled na strukturu zjištěných trestných činů v okresech Jihomoravského kraje nabízí tabulka 5.

Tab. 5 Zjištěné trestné činy podle druhu v Jihomoravském kraji v letech 1991 až 2007

V roce 2000 byl počet zjištěných trestných činů z oblasti hospodářské kriminality proti roku 1991 téměř pětinásobný, počet činů z oblasti obecné kriminality se ve stejném období zvýšil přibližně o 63 %. Ve srovnání hodnot roku 2007 a 2000 již nebyly tak výrazné rozdíly, počet činů spadajících do hospodářské kriminality vzrostl o 31,0 %, naproti tomu počet trestných činů z oblasti obecné kriminality poklesl o 21,9 %. V tabulce 6 jsou za okresy Jihomoravského kraje uvedeny hodnoty podílu trestných činů z oblasti hospodářské kriminality na celkovém počtu zjištěných trestných činů (v době zpracování bylo členění do okresů k dispozici pouze do roku 2006). Z tohoto dlouhodobého přehledu je patrný postupný růst, resp. trend zvyšování podílu hospodářské kriminality. V roce 1991 tyto činy tvořily pouze 3,5 % z celku, v roce 2000 již 9,3 % a v roce 2006 již 13,1 %. Nejvyšší podíl hospodářské kriminality na celku byl zaznamená v roce 2002, a to 13,7 %.

Tab. 6 Podíl hospodářské kriminality na počtu zjištěných trestných činů v Jihomoravském kraji v letech 1991 až 2006 v %

Z okresů Jihomoravského kraje byl nejvyšší podíl hospodářské kriminality v celém období zaznamenán na Znojemsku, průměr za roky 1991 až 2006 činil 13,3 % (v Jihomoravském kraji 8,5 %). V období let 2000 až 2006 byla nejvyšší průměrná hodnota zjištěna na Hodonínsku – 16,3 % (v Jihomoravském kraji 11,8 %), v okrese Hodonín v roce 2002 a 2005 do hospodářské kriminality spadala pětina zjištěných trestných činů.

Tab. 7 Podíl objasněných trestných činů v okresech Jihomoravského kraje v letech 1999 až 2007 v %

V tabulce 7 jsou pro doplnění uvedeny údaje charakterizující stupeň objasněnosti trestných činů. Mezi okresy existovaly výrazné rozdíly. Na první pohled je zřejmé, že nejnižší procento objasněných trestných činů bylo v letech 1999 až 2007 v okrese Brno-město, v průměru to bylo 35,2 %. Naproti tomu v okrese Hodonín bylo průměrné procento objasněnosti 59,9 a v okrese Znojmo 58,2 (v Jihomoravském kraji 42,4 %). Výrazně vyšší procento objasněnosti bylo v uplynulém období u hospodářské kriminality (v letech 1999 až 2007) v průměru 74,4 %, u obecné kriminality průměrné procento objasněnosti činilo pouze 32,6 %.

Graf 3 Počet trestných činů na 1 000 obyvatel podle krajů – roční průměr za období 1991 až 2007

Nejvyšší úroveň kriminality v uplynulých letech byla v Hlavním městě Praze. Na 1 000 obyvatel zde v letech 1991 až 2007 připadlo v průměru ročně 79,7 zjištěných trestných činů. V Ústeckém kraji, který byl druhý v pořadí, byla ve srovnání s Hl. m. Prahou úroveň kriminality přibližně poloviční. V Jihomoravském kraji činila průměrná roční hodnota za 17 let 29,1 trestných činů na tisíc obyvatel, tato výše byla pod úrovní republikového průměru (35,8) a mezi kraji byla až sedmá nejvyšší, resp. osmá nejnižší. Ze všech krajů České republiky byla nejpříznivější situace v této oblasti v kraji Vysočina, na tisíc obyvatel zde připadlo v průměru pouze 16,6 zjištěných trestných činů.

Tab. 8 Zjištěné trestné činy absolutně a v přepočtu na 1 000 obyvatel podle krajů^*)

Ze srovnání vývoje kriminality v jednotlivých krajích ovšem nevychází situace v Jihomoravském kraji příliš příznivě. V roce 2000 se proti roku 1991 v České republice počet zjištěných trestných činů zvýšil o 38,3 % (v přepočtu na 1 000 obyvatel o 38,8 %). Nárůst o 73,6 % u absolutních hodnot či o 73,8 % u přepočteného ukazatele zjištěný v Jihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními kraji druhý nejvyšší (po Pardubickém kraji, zde došlo k nárůstu o 85,5 resp. 85,7 %). Pouze ve dvou krajích, a to Karlovarském a Moravskoslezském, se v tomto období kriminalita snížila. Vyjádřeno průměrným ročním tempem přepočteného ukazatele – v Karlovarském kraji klesala úroveň kriminality na tisíc obyvatel tempem 0,9 % ročně a v Moravskoslezském kraji tempem 0,7 % ročně.

V roce 2007 v rámci ČR poklesl počet zjištěných trestných činů proti roku 2000 o 8,7 % v absolutním vyjádření a o 9,1 % v přepočtu na tisíc obyvatel. Pokles počtu zjištěných trestných činů o 8,6 resp. 8,5 % zaznamenaný v Jihomoravském kraji (vlivem 90 započtených případů se liší od údajů v tab. 2 a 4), byl sedmý resp. osmý nejvyšší. K nejpříznivějšímu vývoji došlo v posledním období v Hlavním městě Praze, Jihočeském a Zlínském kraji, kde úroveň kriminality v absolutním i relativním vyjádření poklesla nejvýrazněji.

Z hlediska struktury kriminality byl i v krajském pohledu zřetelný rostoucí podíl hospodářské kriminality. V rámci ČR za roky 1991 až 2007 trestné činy spadající charakterem do hospodářské kriminality tvořily v průměru 8,2 % (v letech 2000 až 2007 to bylo 10,4 %). V roce 1991 tyto činy tvořily pouze 2,9 % z celku, v roce 2000 již 9,6 % a v roce 2007 již 10,6 %. Nejvyšší podíl byl zaznamená v roce 2005, a to 12,7 %. Z jednotlivých krajů byl nejvyšší podíl hospodářské kriminality v celém období zaznamenán v Královéhradeckém kraji, průměr za roky 1991 až 2007 činil 13,3 %, v období roku 2000 až 2007 to byl podíl již 15,1 %. V Jihomoravském kraji byl podíl 8,8 % za celé období šestý nejvyšší.

Tab. 9 Charakteristiky vývoje počtu zjištěných trestných činů

Opět spíše pro doplnění jsou v tabulce 10 uvedeny údaje o objasněnosti trestných činů podle krajů. Nejnižší procento objasněnosti v celém sledovaném období bylo vykázáno v Hlavním městě Praze, průměr za roky 1999 až 2007 činil 24,5 %. Nejvyššího podílu objasněných trestných činů bylo dosaženo v Karlovarském kraji (průměrně 55,8 %) a v Královéhradeckém kraji (54,8 %). Průměrné procento objasněnosti 42,5 v Jihomoravském kraji bylo třetí nejnižší – po Praze a Středočeském kraji (rozdíl proti v první části uvedené hodnotě způsobilo započtení 90 případů v roce 2007).

Tab. 10 Podíl objasněných trestných činů v letech 1999 až 2007 v %

Tab. 11 Podíl hospodářské kriminality na počtu zjištěných trestných činů v letech 1991 až 2007 v %

Graf 4 Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel a registrovaná míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2007

Již v úvodu bylo řečeno, že možným faktorem ve vývoji kriminality může být i nezaměstnanost. V grafu 4 jsou dány do souvislosti právě míra nezaměstnanosti a dále počet trestných činů na tisíc obyvatel (pouze pro potřeby této práce, neboť je zde metodický nesoulad mezi stavovou veličinou nezaměstnanosti k 31. 12. a součtovou veličinou vztaženou na střední stav obyvatelstva). Obecně by tedy měl platit vztah v tom smyslu, že nízká míra nezaměstnanosti je doprovázena i nižší úrovní kriminality a naopak. Výjimku tvořilo Hlavní město Praha, kde nezaměstnanost byla v roce 2007 sice nejnižší, ovšem kriminalita byla naopak nejvyšší. Uvedený vztah platil v plné míře pro kraje znázorněné v levém dolním kvadrantu grafu – Plzeňský, Královéhradecký, Jihočeský, Pardubický a kraj Vysočina (nižší úroveň nezaměstnanosti provázená nižší úrovní kriminality) a v pravém horním kvadrantu – Liberecký, Karlovarský a Ústecký kraj (vyšší úroveň nezaměstnanosti i vyšší úroveň kriminality).

Úroveň kriminality v Jihomoravském kraji i v celé České republice procházela v uplynulých letech výraznými změnami, trend zvyšování vystřídal na přelomu tisíciletí postupný pokles, míra objasněnosti však spíše kolísala. Vývoj kriminality byl spojen se změnami ve vývoji společnosti, jejích sociálních a ekonomických podmínek, detailní analýza prvotních příčin vlastního vývoje je však především věcí odborných kruhů. Všeobecně lze ovšem říci, že v boji s kriminalitou stále více do popředí vystupuje potřeba prevence, zaměřená na předcházení páchání trestné činnosti.