Zaměstnanost cizinců v Jihomoravském kraji v roce 2022

Na konci roku 2022 bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno 100,4 tis. cizinců, necelou desetinu z nich tvořili cizinci s živnostenským oprávněním. Meziročně se počet zaměstnaných cizinců v kraji zvýšil o 14,2 tis.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2022 zaměstnáno 100,4 tis. cizinců, z toho 91,4 tis. osob bylo evidováno na úřadech práce (91,0 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců) a 9,0 tis. osob podnikalo s živnostenským oprávněním (9,0 % z celku). Počet zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce vzrostl ke konci roku 2022 ve srovnání s rokem 2021 o 14,2 tis. (o 18,4 %), živnostníků bylo o 0,7 tis. více (o 8,7 %). V porovnání s rokem 2015 byl počet zaměstnaných cizinců v kraji 2,4násobný.

Graf 1  Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)

V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj řadí počtem zaměstnaných cizinců na přední příčky. Ke konci roku 2022 byl jejich počet mezi ostatními kraji třetí nejvyšší jak u cizinců, které evidovaly úřady práce, tak i u cizinců s živnostenským oprávněním. V čele žebříčků stojí hl. m. Praha, kde bylo zaměstnáno 283,2 tis. cizinců (236,7 tis. osob v evidenci úřadů práce a 46,5 tis. držitelů živnostenského oprávnění), druhé místo zaujímal Středočeský kraj, ve kterém pracovalo 148,6 tis. osob (135,1 tis. osob v evidenci úřadů práce a 13,5 tis. držitelů živnostenského oprávnění). Mezi okresy Jihomoravského kraje je nejvyšší počet zaměstnaných cizinců v Brně‑městě, na konci prosince 2022 zde bylo 59,4 tis. cizích státních příslušníků v evidenci úřadů práce a 5,6 tis. živnostníků. Brno-město se tak na zaměstnanosti cizinců v kraji podílelo 64,8 %. Stejně jako v předchozím roce bylo nejméně zaměstnaných cizinců dle úřadů práce v okrese Znojmo (2,1 tis. osob) a nejméně cizinců s živnostenským oprávněním bylo evidováno v okrese Blansko (0,4 tis. osob).

Z hlediska pohlaví převažují mezi zaměstnanými cizinci muži. Na konci roku 2022 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 53,0 tis. mužů (58,0 %) a 38,4 tis. žen cizí státní příslušnosti (42,0 %), z okresů byl nejvyšší podíl žen zaznamenán v okrese Znojmo (48,5 %) a nejnižší v okrese Břeclav a Brno‑město (41,1 %). U držitelů živnostenských oprávnění měly ženy také nižší zastoupení, v kraji bylo evidováno 2,6 tis. žen s živnostenským oprávněním, tvořily 28,9 % z celkového počtu cizinců s živnostenským oprávněním. V okresech se podíl žen z celkového počtu cizinců držících živnostenské oprávnění pohyboval od 27,4 % v okrese Blansko po 35,9 % v okrese Znojmo.

Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)
Pramen: MPO, MPSV

Cizinci v evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2022 byli nejčastěji občany EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců (50,9 tis. osob, tj. 55,7 % celku). Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané České republiky, mají tedy volný přístup na trh práce. Cizí státní příslušníci, kteří nepotřebují pracovní oprávnění, zaujímali necelou třetinu z cizinců evidovaných na úřadech práce (28,0 tis. osob). Zaměstnanecké karty povolující současně zaměstnání i pobyt vlastnilo 11,9 tis. cizinců (13,0 %). Povolení k zaměstnání mělo 509 osob (tj. 0,6 %) a pouze 78 osob disponovalo modrou kartu k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání.

Dle typu evidence převažovali občané EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců ve všech okresech Jihomoravského kraje. Jejich podíl na celkovém počtu cizinců evidovaných na úřadech práce byl nejvyšší v okrese Břeclav, kde tvořil téměř tři čtvrtiny (65,6 %). Nejnižší zastoupení měla tato skupina občanů v okrese Brno-venkov (42,8 %), naproti tomu tento okres evidoval nejvyšší podíl cizinců se zaměstnaneckými kartami (20,4 % z celku).  Cizinců s povolením k zaměstnání bylo nejvíce v okrese Vyškov (4,9 %). Podíl cizinců, kteří nepotřebovali pracovní oprávnění, se ke konci roku 2022 pohyboval mezi 21,0 % v okrese Hodonín a 39,5 % v okrese Znojmo.

V meziročním srovnání podílu cizinců v Jihomoravském kraji v evidenci úřadů práce dle typu evidence byl zaznamenán relativní nárůst u počtu cizinců, kteří nepotřebují pracovní oprávnění (o 11,0 procentního bodu). U podílu občanů EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců, cizinců s povolením k zaměstnání i zaměstnaneckými kartami byl zaznamenán meziroční pokles. Podíl držitelů modrých karet zůstal beze změny.

Tab. 2 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu evidence v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)
Pramen: MPSV

Kontakt:
Bc. Kateřina Klesnilová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: katerina.klesnilova@csu.gov.cz  
tel.: 542 528 200