Věk rodičů dětí narozených v Jihomoravském kraji v roce 2023

Průměrný věk matek živě narozených dětí v Jihomoravském kraji byl 31,5 roku, otcové narozených dětí měli v průměru 34,5 roku. Od roku 2000 se průměrný věk rodičů v kraji zvýšil o 4,6 roku jak u matek, tak i u otců, nicméně v posledních letech byly tyto změny jen nepatrné.

V roce 2000 měla matka narozeného dítěte v průměru téměř 27 let. V roce 2005 byl tento věk o 2 roky vyšší, tj. 29 let, v roce 2010 přesáhl hranici 30 let a v roce 2017 překročil hranici 31 let. V roce 2023 měla matka narozeného dítěte v průměru již 31,5 roku, tj. o 4,6 roku více než v roce 2000.

Velmi podobně se v kraji vyvíjel i průměrný věk matky při narození prvního dítěte. V roce 2000 měla matka v Jihomoravském kraji při porodu prvního dítěte v průměru 25 let, v roce 2005 to bylo o 2 roky více, v roce 2008 již dosáhla v průměru 28 let. Od roku 2014 věk prvorodičky přesahuje hranici 29 let a v roce 2023 dosáhl 30,0 let, tj. o 5,0 roku více než v roce 2000.

Graf 1 Průměrný věk rodičů živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

V roce 2023 se matkám s bydlištěm v Jihomoravském kraji živě narodilo 10 669 dětí, z toho 4 501 dětí se narodilo mimo manželství, tedy matkám svobodným, rozvedeným či vdovám. Podíl 42,2 % narozených mimo manželství meziročně poklesl, došlo také ke snížení počtu narozených dětí bez uvedeného otce. Proti předchozímu roku se jejich počet snížil o 67 na 740, což byla nejnižší hodnota za poslední roky. Například v roce 2010 nebyl uveden otec u 1 237 dětí narozených mimo manželství.

Tab. 1 Živě narozené děti a průměrný věk matky při narození dítěte v Jihomoravském kraji

Lišil se i průměrný věk matek podle rodinného stavu – vdané matky v roce 2023 měly při porodu v průměru 31,6 let a byly o 0,9 roku starší než matky svobodné, rozvedené či vdovy. Nejnižší průměrný věk v minulých letech měly zpravidla matky živě narozených dětí, které se narodily mimo manželství a u nichž nebyl uveden otec. V roce 2023 měly tyto matky v průměru 29,0 roku a proti vdaným matkám byly o 2,6 roku mladší.

Z porovnání zastoupení věkových skupin matek je zřejmé, že v roce 2000 bylo nejvíce matek v kraji ve věku 25 až 29 let a druhou nejpočetnější věkovou skupinou byly matky ve věku 20 až 24 let. V roce 2003 se na druhé místo v četnosti dostala věková skupina 30 až 34 let. Věková skupina 25 až 29 let si prvenství v zastoupení udržela až do roku 2007 a od roku 2008 až dosud jsou nejpočetnější skupinou právě matky ve věku 30 až 34 let.

Tab. 2 Matky živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

Zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte doprovázelo i zvyšování průměrného věku otců. Při pohledu na tabulky i graf lze konstatovat, že vývoj průměrného věku v jednotlivých „kategoriích rodičů“ (matka, matka dítěte narozeného v manželství, matka dítěte mimo manželství, otec), byl velmi podobný. Ve sledovaných letech se prakticky zachovávaly i vzájemné odstupy mezi jednotlivými kategoriemi. V roce 2000 měl otec při narození dítěte v průměru 29,9 let a byl o 3,0 roky starší než matka dítěte. V roce 2023 se průměrný věk otce proti roku 2000 zvýšil o 4,6 roku na 34,5 roku. Oproti matce dítěte byl otec v roce 2023 také starší o 3,0 roky. Z tabulky je také zřejmé, že věk otců celkem i v jednotlivých členěních se v posledních 5 letech téměř nezměnil.

Tab. 3 Otcové živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

Tak, jak bylo možno uvést věkovou strukturu matek, stejně tak je možno charakterizovat i věkovou skladbu otců dětí (bez dalšího rozlišení). Vzhledem k tomu, že rozmezí věku otců bylo širší, bylo tomuto stavu uzpůsobeno i rozpětí věkových skupin v tabulce 3. Nejpočetnější skupinou otců byla v roce 2000 věková kategorie 25 až 29 let. Převaha počtu otců v tomto věku přetrvávala do roku 2003. Od roku 2004 až dosud je nejčetnější kategorie otců ve věku 30 až 34 let. Podíl otců s věkem 45 let a více se meziročně nepatrně zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,5 % (v roce 2000 se podíleli na celkovém počtu 1,6 %).

Grafy 2 a 3 znázorňují věkové rozložení rodičů živě narozených dětí v Jihomoravském kraji v roce 2023. Nejvíce matek živě narozených dětí bylo ve věku 30 let, a to 909. Nejvíce otců, a to 824, bylo ve věku 32 let. Z krajních hodnot věkového spektra je možno uvést 2 matky ve věku 15 let (v těchto případech nebyl uveden otec dítěte). Na druhém okraji je to 1 matka ve věku 59 let. Osm nejmladších otců mělo 18 let, nejstarším byl 1 otec ve věku 81 let. Z hlediska kombinace věku ženy a muže přivedli na svět nejvíce dětí 30leté ženy s 31letými muži a 32leté ženy s 32letými muži, a to 130 živě narozených.

Graf 2 Živě narození podle věku matky v Jihomoravském kraji v roce 2023

Graf 3 Živě narození podle věku otce v Jihomoravském kraji v roce 2023

Nejvíce dětí se v průběhu roku 2023 narodilo v červenci (1 049 živě narozených), druhý nejvyšší počet živě narozených připadl na srpen (955 dětí). Nejméně příznivým měsícem pak byl z tohoto pohledu únor, kdy se v kraji narodilo 783 dětí. Ve většině měsíců sledovaného roku převažovali mezi živě narozenými chlapci, nejvýrazněji v říjnu (o 63 chlapců více než děvčat), nejmenší rozdíl byl v listopadu (o 10 chlapců více než děvčat). Dívky měly převahu v měsíci lednu (o 31), dubnu (o 12), červnu (o 13) a prosinci (o 29).

Graf 4 Živě narození podle pohlaví a měsíce v Jihomoravském kraji v roce 2023

Porodní hmotnost novorozenců narozených v Jihomoravském kraji v roce 2023 se nejčastěji pohybovala v rozmezí od 3,0 do 3,4 kg (3 782 dětí) a od 3,5 do 3,9 kg (3 550 dětí). S váhou 4,5 kg a vyšší přišlo v našem kraji na svět 145 dětí, jeden novorozenec vážil dokonce 5,7 kg.

Z informací o porodní délce živě narozených vyplývá, že nejvíce novorozenců měřilo 50 cm (2 696 živě narozených), dále 51 cm (1 728 živě narozených) a 49 cm (1 363 živě narozených). Do 40 cm mělo 67 dětí, naopak nad 54 cm naměřili v porodnicích u 79 dětí, jeden novorozenec měřil dokonce 60 cm.

Z podkladového souboru narozených dětí za rok 2023 lze uvést také informaci o dosaženém vzdělání rodičů. Uvedení stupně vzdělání není povinné, neuvedlo jej 7,6 % matek a 17,1 % otců. Z rodičů živě narozených dětí, kteří tento údaj uvedli, mělo základní vzdělání včetně nedokončeného 7,0 % matek a 3,8 % otců, střední vzdělání včetně vyučení uvedlo 11,6 % matek a 21,0 % otců. Na střední vzdělání s maturitou dosáhlo 29,7 % matek a 35,0 % otců, vyšší odborné vzdělání mělo 3,9 % matek a 1,4 % otců. Vysoko-školské vzdělání uvedlo 47,8 % matek a 38,8 % otců.

Kontakt:
Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz