Sociální služby v Jihomoravském kraji v roce 2010

V souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, došlo od roku 2007 ke změně členění druhů poskytovaných sociálních služeb a nově byl vytvořen registr poskytovatelů sociálních služeb. Data jsou získávána na základě výstupů z ročního resortního statistického zjišťování MPSV. Do roku 2007 bylo zjišťování prováděno za jednotlivá zařízení sociálních služeb s tím, že zařízení předávalo podrobné údaje pouze za převládající typ poskytované služby a za ostatní sociální služby pouze doplňkové informace. Od roku 2008 je aplikován odlišný metodický přístup, který spočívá ve sledování údajů za každou registrovanou sociální službu. Tento přístup umožnil získat detailnější a přesnější údaje o poskytovaných registrovaných sociálních službách.

Tab. 1 Počty poskytovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji
Pramen: MPSV


V Jihomoravském kraji bylo v roce 2010 nabízeno poskytování 312 sociálních služeb, nejčetnější službou byly sociální poradny, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Počet služeb celkem byl proti roku 2008 o 16 služeb vyšší. Z celkového počtu služeb sloužilo v roce 2010 pro celoroční pobyt 140, což bylo o 9 více než v roce 2008.

Sociální služby v Jihomoravském kraji v roce 2010 umožňovaly 8 614 pobytů, kapacita se za 2 roky zvýšila o 1 063 pobytů. Počet celoročních pobytů se zvýšil o 205 na 7 700 míst. Z celkového počtu pobytů tvořily 3 048 pobytů domovy pro seniory, 1 931 pobytů bylo v domovech se zvláštním režimem a 1 483 míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Všechna tato vyjmenovaná zařízení poskytovala v tomto počtu celoroční pobyty.

Tab. 2 Kapacita poskytovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji
Pramen: MPSV


Zařízení poskytující v roce 2010 sociální služby nabízely ponejvíce ubytování ve dvoulůžkových pokojích (1 590), následovaly pokoje jednolůžkové (1 546) a pokoje tří a více lůžkové (845). V domovech pro seniory ovšem převažovaly jednolůžkové pokoje (1 079 pokojů, tj. 54,3 % celkového počtu pokojů v domovech pro seniory), 785 pokojů bylo dvoulůžkových a 122 tří a vícelůžkových pokojů. Jak v domovech pro osoby se zdravotním postižením, tak v domovech se zvláštním režimem tvořily jednolůžkové pokoje nejmenší část celkového počtu pokojů (26,3 %, resp. 23,5 %).

Celoroční a týdenní pobyty v zařízeních sociálních služeb v roce 2010 využívalo v Jihomoravském kraji 7 377 klientů, dalších 817 klientů využívalo denní pobyty. Celkový počet 8 194 klientů tak byl proti roku 2008 o 517 vyšší (o 6,7 %). Nejvyšší počet klientů s celoročním, resp. týdenním pobytem bylo v domovech pro seniory – 2 970 uživatelů v roce 2010 tvořilo 40,3 % z krajského počtu uživatelů celoročních či týdenních pobytů. V domovech pro seniory bylo v roce 2010 561 uživatelů trvale upoutáno na lůžko a 1 357 uživatelů bylo mobilních pouze za pomoci druhé osoby.

 

Tab. 3 Uživatelé sociálních služeb v Jihomoravském kraji
Pramen: MPSV


Kapacita domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem se v Jihomoravském kraji od roku 2008 zvýšila o 146 míst (o 3,0 %). Sociální služby, a to nejen v Jihomoravském kraji, však nedisponují takovým počtem míst, které by pokryly vznesené požadavky. V Jihomoravském kraji byl v roce 2010 ve srovnání s ostatními kraji dokonce 2. nejvyšší počet neuspokojených žádostí o umístění v domovech pro seniory (po Moravskoslezském kraji). V tabulce 4 jsou uvedeny sociální služby v pořadí podle počtu neuspokojených žadatelů v Jihomoravském kraji. Právě domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem jsou nejčetnějšími v počtu neuspokojených žádostí prakticky ve všech krajích ČR.

 

Graf Domovy pro seniory v roce 2010

Pro dokreslení situace v Jihomoravském kraji je možno uvést několik údajů z demografické statistiky. Ke konci roku 2010 žilo v kraji 1,15 milionu obyvatel, z toho bylo 186,7 tisíc osob ve věku 65 a více let. Je možno ale také uvést, že z celkového počtu obyvatel bylo více než 81 tisíc osob ve věku 75 a více let. Podobně je také možno uvést, že z celkového počtu obyvatel bylo téměř 19 tisíc osob ve věku 85 a více let. Obyvatelstvo kraje se dožívá stále vyššího věku, pravděpodobnost dožití se za posledních 20 let zvýšila u mužů o 5,7 roku na 74,7 let a u žen o 4,4 roku na 81,1 let.

Prohlubující se populační stárnutí obyvatelstva bude i do budoucna vytvářet další požadavky na kapacity zařízení, která poskytnou pomoc osobám, které nejsou schopny se sami o sebe dostatečně postarat.

Tab. 4 Neuspokojení žadatelé o sociální služby v roce 2010
Pramen: MPSV


Další údaje najdete v publikaci Síť vybraných zařízení sociální péče 2010.