Demografický vývoj ve městech Jihomoravského kraje v roce 2024

V 50 městech Jihomoravského kraje žilo na konci roku 2024 přes 759 tisíc obyvatel, městské obyvatelstvo tak tvořilo 61,8 % obyvatel kraje. Počet obyvatel měst se za rok zvýšil o 2 092 osob, a to především zásluhou migračního přírůstku - městská populace by se bez migrace snížila.

V 50 městech Jihomoravského kraje žilo na začátku roku 2024 celkem 757 127 obyvatel. K 31. 12. 2024 zde podle předběžných výsledků žilo již 759 219 obyvatel, v průběhu roku se tak počet obyvatel ve městech zvýšil o 2 092 osob. Podíl městského obyvatelstva na konci roku 2024 činil v kraji 61,8 %, proti roku 2023 se víceméně nezměnil. Zvýšení počtu obyvatel měst je pouze zásluha stěhování - do jihomoravských měst se přistěhovalo o 3 707 obyvatel více, než se z měst vystěhovalo. Nicméně meziročně byl migrační přírůstek poloviční. Za tímto poklesem stály zejména osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení. Počet obyvatel měst by přirozenou cestou klesl - ve městech se narodilo o 1 615 osob méně, než jich zemřelo.

Z hlediska velikostní struktury obcí zaznamenala meziroční přírůstek počtu obyvatel města spadající do velikostní skupiny 10 až 20 tisíc obyvatel (o 1,4 %), nad 50 tisíc obyvatel (o 0,5 %) a do 3 tisíc obyvatel (o 0,1 %), ostatní velikostní skupiny zaznamenaly mírný pokles počtu obyvatel. V členění podle okresů klesl celkový počet městského obyvatelstva v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo, ostatní okresy zaznamenaly růst. Z okresních měst klesl počet obyvatel v Břeclavi (o 1,3 %), Blansku (o 0,9 %) a Hodoníně (o 0,6 %).

Tab. 1 Pohyb obyvatelstva ve městech Jihomoravského kraje v roce 2024
(předběžné údaje)

Podrobnou bilanci počtu obyvatel měst Jihomoravského kraje obsahuje tabulka v příloze. Počet obyvatel se snížil v polovině jihomoravských měst, tedy ve 25 městech. V absolutním vyjádření nejvýrazněji meziročně klesl v Břeclavi (o 325 osob), Blansku (o 183 osob) a v Kyjově (o 154 osob). V relativním vyjádření, tedy v přepočtu na 1 000 obyvatel, k nejvýraznějšímu úbytku došlo ve městech Olešnice (o 15,39 ‰), Miroslav (o 14,94 ‰) a Kyjov (o 14,40 ‰). Celkem v jednadvaceti jihomoravských městech byl zaznamenán pokles počtu obyvatel stěhováním i přirozenou cestou.

Ke zvýšení počtu obyvatel došlo v 21 jihomoravských městech. Nejvyšší absolutní přírůstky počtu obyvatel byly zjištěny v Brně (2 173 obyvatel), Kuřimi (460 obyvatel) a Boskovicích (318 obyvatel). V přepočtu na 1 000 obyvatel byl ale nejvyšší přírůstek obyvatel v Kuřimi (38,95 osob na 1 000 obyvatel), Boskovicích (25,69 osob na 1 000 obyvatel), a v Modřicích (nárůst o 17,66 ‰). Pouze v pěti městech v kraji byl zaznamenán současně přírůstek počtu obyvatel stěhováním i přirozenou cestou - v Modřicích, Pohořelicích, Kunštátu, Velkých Pavlovicích a v Adamově. Relativní přírůstky či úbytky obyvatel ve městech Jihomoravského kraje v roce 2024 jsou obsahem uvedeného grafu.

Graf 1 Přírůstek (úbytek) obyvatelstva ve městech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2024 (relativní údaje na 1 000 obyvatel)

Co do počtu obyvatel jsou nejmenším městem v Jihomoravském kraji stejně jako v předchozích letech Jevišovice v okrese Znojmo (na konci roku 2024 zde žilo po meziročním přírůstku 9 osob celkem 1 159 obyvatel), následované Olešnicí v okrese Blansko (1 620 obyvatel) a Klobouky u Brna v okrese Břeclav (2 476 obyvatel). Největším městem je s převahou Brno s téměř 403 tisíci obyvatel, druhé Znojmo má přes 34 tisíc obyvatel a trojici největších jihomoravských měst uzavírá Břeclav s necelými 25 tisíci obyvatel.

Graf 2 Počet obyvatel ve městech a podíl městského obyvatelstva v Jihomoravském kraji k 31. 12.^*)

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2023 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

Kontakt:

Mgr. Tomáš Svozil
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 172
E: tomas.svozil@csu.gov.cz