Charakteristika okresu Znojmo
Okres Znojmo patří rozlohou 1590 km2 mezi největší okresy České republiky. Základní podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice, současná podoba byla upravena k 1. 1. 2007 zesouladěním hranic okresu se správním územím obcí s rozšířenou působností. Severním sousedem okresu Znojmo je okres Brno-venkov a východním okres Břeclav, na severozápadě okres Třebíč z kraje Vysočina, krátkou hranici má na západě i s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje. V délce 105 km sousedí svou jižní hranicí s Rakouskem. Území okresu patří ke dvěma geomorfologickým celkům. Na západní polovině okresu je to Český masiv a ve východní polovině Karpatská soustava. Rozhraní mezi těmito dvěma soustavami probíhá z Rakouska přibližně přes obec Šatov, Znojmo k Moravskému Krumlovu. Rozdílná geologická stavba každého celku se odráží i v morfologii krajiny. Část západní je charakterizována výběžky a pahorky předhůří Českomoravské vrchoviny a je tvořena převážně krystalickými horninami vzniklými v prvohorách. Naopak ve východní části okresu jsou zastoupeny sedimentální horniny třetihorního moře, které vytvářejí nížinu Jaroslavické tabule. Toto geologické podloží dalo vzniknout dvěma základním druhům půd, v západní části okresu jsou to hnědozemě, ve východní černozemě a nivní půdy.
Nejvýše položeným místem okresu je Suchá hora u Zblovic, jejíž vrchol je 521 metrů nad mořem. Nejnižší místo okresu je 175 metrů nad mořem a nachází se na soutoku Dyje a Jevišovky. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak nejvýznamnější řekou okresu. Na jejím horním toku byla ve třicátých letech minulého století vybudována Vranovská údolní nádrž. Tato slouží nejen jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč, ale kromě výroby elektrické energie také vyrovnává i průtok na střední části toku. Postupem doby se tato přehrada stala také hlavním letním rekreačním centrem. V roce 1966 byla na okraji Znojma na řece Dyji vybudována vodní nádrž, která je významnou zásobárnou vody pro město. Vůbec nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě se od roku 1896 nachází na řece Jevišovce. Výrovická nádrž, která byla vybudována jako závlahová, postupem času začala sloužit také k rekreaci. Administrativně se okres Znojmo po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obcí. Celkem 130 obcí má pouze jednu část obce, 14 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Znojmo má 9 částí obce. Celkem 5 obcí má statut města – jsou to Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo a nejmladším městem jsou Jevišovice (únor 2007). Statut městyse má 13 obcí – Běhařovice, Blížkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Šatov, Štítary, Vémyslice, Višňové, a Vranov nad Dyjí. Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Znojmo působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) – Moravský Krumlov a Znojmo (obce 3. stupně). Podle správního území těchto dvou obcí byly narovnány od 1. 1. 2007 hranice okresu, území okresu se zmenšilo o 4 obce – Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice spadající pod ORP Pohořelice nyní patří do okresu Brno-venkov. Správní obvod Znojmo má rozlohu 1 243 km2, patří sem 111 obcí, správní obvod Moravský Krumlov má rozlohu 348 km2 a 33 obcí. K nižšímu správnímu členění – v rámci ORP Znojmo jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) – Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí (obce 2. stupně) a Znojmo, v rámci ORP Moravský Krumlov jsou 2 POU – Miroslav (obec 2. stupně) a Moravský Krumlov. V okrese Znojmo žije více než 113 tisíc obyvatel, což je srovnatelný počet s okresem Břeclav, nižší počty obyvatel v Jihomoravském kraji mají okresy Vyškov a Blansko. Z hospodářského hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko-průmyslovým. Právě zemědělská půda tvoří přes 67 % výměry okresu. Dopravní infrastruktura byla dobudována ve dvacátém století. Tvoří jí železniční síť, která umožňuje spojení směrem na Jihlavu, Brno, Břeclav a Vídeň. Páteř silniční sítě tvoří silnice 1. třídy Znojmo–Jihlava a Znojmo–Brno v délce 71 kilometrů, silnice nižších tříd mají délku 908 km. Území znojemského okresu, jak dokazují četné archeologické nálezy, bylo osídlováno již od pravěku – starší doby kamenné. Toto osídlování plynule během času pokračovalo přes slovanská hradiště, budování tvrzí a hradů, přes vznik prvních obcí a měst a zanechalo mnoho movitých a nemovitých historických památek. Tyto spolu s příjemným klimatem a nedevastovaným přírodním prostředím jsou dobrým předpokladem k rozvoji rekreace v regionu. Zvláště povodí horního toku řeky Dyje spolu s přilehlou krajinou bylo pro své cenné krajinotvorné vlastnosti vyhlášeno nejdříve chráněnou oblastí a poté Národním parkem Podyjí. Další rekreační a turistické možnosti se nabízí na horním a středním toku Jevišovky a Rokytné. Všechny tyto oblasti jsou protkány sítí značených cest pro turisty a cyklisty s napojením na sousední okresy a Rakousko. Rozvíjí se také další formy turistiky, např. vinařská, která těží z tradic i současnosti regionu. V celém regionu je pořádáno během roku mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí. Některé z nich získaly během let i nadregionální charakter. Jedná se zejména o Znojemský Hrozen – festival filmové a rozhlasové tvorby zaměřený na gastronomii a Znojemské historické vinobraní. |