V roce 2024 byla nejvyhledávanější zemí pro zahraniční dovolenou Itálie
Koncem března 2025 zveřejnil ČSÚ informace o vícedenních cestách obyvatel Česka během roku 2024 mimo jejich obvyklé bydliště. Údaje vznikly vyhodnocením výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR).
Při VŠCR jsou 15letí a starší členové náhodně vybraných domácností dotazováni na své soukromé a služební cesty mimo obvyklé prostředí (bydliště, internát apod.). Cesty jsou rozlišeny podle místa pobytu na tuzemské a zahraniční, soukromé cesty podle počtu přenocování na delší (čtyři a více přenocování) a kratší (jedno až tři přenocování). Výsledky šetření jsou přepočteny na populaci ve věku 15 let a více.
Obyvatelé Česka ve věku 15 let a více uskutečnili v roce 2024 ve svém volném čase podle výsledků šetření více než 12 mil. delších cest, které trvaly alespoň pět dní (čtyři přenocování), a téměř 16 mil. kratších cest v délce dvou až čtyř dní (jedno až tři přenocování). Většinou se jednalo o tuzemské cesty, a to zejména v případě kratších cest zahrnujících i víkendové pobyty na chatách a chalupách. Zahraniční cesty tvořily mezi kratšími cestami méně než desetinu (9,3 %). U delších cest byl poměr mezi tuzemskými a zahraničními cestami téměř vyrovnaný. Po nuceném odpírání cest do zahraničí během dvou pandemických let vyráželi od roku 2022 rezidenti do ciziny každoročně na více než 5 mil. delších cest. V roce 2024 uskutečnili rezidenti 5,7 mil. zahraničních delších cest, což bylo dosud nejvíc v historii, a jejich podíl na všech delších cestách dosáhl nebývalých 47,0 %.
Graf 1 Cesty rezidentů ve volném čase mimo obvyklé bydliště
Zdroj: VŠCR
Oproti předchozímu roku se počet zahraničních delších cest se zvýšil o 1,0 %, ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 byl vyšší o 12,1 %. Počet tuzemských delších cest v meziročním srovnání poklesl a nižší byl i proti roku 2019. Naproti tomu počet tuzemských kratších cest meziročně vzrostl, a zahraničních kratších cest ubylo. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet kratších tuzemských i zahraničních cest nižší.
V roce 2024 vycestovali rezidenti za hranice Česka na 7,2 mil cest, z toho bylo 5,7 mil. delších a 1,5 mil. kratších cest. Podle cílové destinace většina zahraničních cest směřovala do zemí Evropské unie (73,3 % delších a 96,6 % kratších cest).
Tab. 1 Delší a kratší cesty rezidentů do zahraničí v roce 2024
Preference rezidentů ohledně pobytu při zahraniční dovolené (pětidenní a delší cesty) se poněkud změnily. Oproti předchozímu roku klesl zájem o Chorvatsko, Slovensko a Španělsko, naopak se zvýšil zájem především o Itálii (o čtvrtinu) a dále o Egypt, Řecko a Rakousko. Na stejné úrovni jako loni se udržel počet cest do Turecka a Maďarska.
Vlivem změny preferencí rezidentů se změnilo pořadí zemí na medailových místech, které dlouhodobě obsazovalo Chorvatsko, Slovensko a Itálie. V roce 2024 se vůbec poprvé na první místo vyšvihla Itálie, která odsunula do té doby vedoucí Chorvatsko a obvykle druhé Slovensko. Do Itálie směřovalo téměř 800 tis. delších cest, zatímco do Chorvatska zhruba o 120 tis. cest méně (674 tis.) a na Slovensko o 250 tis. cest méně (548 tis.).
Další místa žebříčku nejoblíbenějších zemí pro zahraniční dovolenou zůstala podobná jako v roce 2023 – čtvrté místo Řecko, páté Rakousko a šestý Egypt – do těchto zemí směřovalo od 470 tis. po 440 tis. delších cest. Na sedmém a osmém místě se umístilo Turecko a za ním Španělsko, které si proti předchozímu roku vyměnily pořadí.
Zveřejnění údajů za konkrétní zemi, kam jsme cestovali, jsou podmíněné způsobem výpočtu. Vzhledem k tomu, že údaje vznikají zpracováním výběrového šetření, jsou uveřejněny pouze v případě, že dopočet dává spolehlivé výsledky. Z důvodu menšího počtu výjezdů do zahraničí na kratší cesty je okruh zemí s publikovatelnými výsledky menší než u delších cest.
Kratší (dvoudenní až čtyřdenní) zahraniční cesty mířily ve volném čase tradičně nejčastěji na Slovensko, i když jejich počet se oproti roku 2023 snížil o čtvrtinu. V roce 2024 tam vedlo 454 tis. cest, tj. 30 % všech zahraničních kratších cest. Druhou nejčastěji navštěvovanou zemí při kratších zahraničních cestách bylo Rakousko a třetí Polsko (265 tis., resp. 217 tis. cest).
Graf 2 Delší a kratší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace
Zdroj: VŠCR
Většina zahraničních cest byla v roce 2024 podniknuta za účelem rekreace a dovolené (89 % delších a 81 % kratších cest) s ubytováním v hotelu (67 % delších a 64 % kratších cest). Podle účelu a typu ubytování byla druhá nejobvyklejší návštěva a ubytování u příbuzných a známých (zhruba desetina zahraničních delších a 16 % zahraničních kratších cest). Hlavním dopravním prostředkem při delších cestách bylo poprvé letadlo (45 %; 2,6 mil. cest), které využili rezidenti k cestám na dovolenou o něco častěji než osobní motorové vozidlo (44 %; 2,5 mil. cest). Při kratších cestách zůstalo hlavním dopravním prostředkem osobní motorové vozidlo (72 %). Většina zahraničních cest byla organizována individuálně (52 % delších a 86 % kratších cest).
Průměrná zahraniční delší cesta uskutečněná v roce 2024 měla 7,7 nocí a průměrné denní výdaje v přepočtu na 1 den při ní činily 2 129 Kč. Oproti roku 2023 byla o 0,1 dne delší a průměrné denní výdaje o 9 % vyšší. Průměrná zahraniční kratší cesta měla 2,3 přenocování a denní výdaje při ní činily 1 868 Kč. V meziročním srovnání se délka kratší cesty poněkud snížila (o 0,1 dne), průměrné denní výdaje meziročně vzrostly o 6 %.
Volnočasové tuzemské delší i kratší cesty vedly obvykle podobně jako v předchozích letech nejvíce do Středočeského kraje (18 % delších a 19 % kratších cest). Druhým nejčastěji voleným krajem pro tuzemské cesty bez ohledu na jejich délku byl Jihočeský kraj (15 % delších a 11 % kratších tuzemských cest). Pomyslné třetí místo v žebříčku tuzemských delších cest náleželo Královéhradeckému kraji (11 %) a v žebříčku tuzemských krátkodobých cest Jihomoravskému kraji (9 % z celkového počtu kratších cest).
Tab. 2 Delší a kratší cesty rezidentů v tuzemsku podle cílové destinace v roce 2024
Volnočasové pěti a vícedenní cesty do většiny krajů v porovnání s předchozím rokem poklesly. Meziročně se zvýšil pouze počet delších cest do pěti krajů – Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Moravskoslezského a Kraje Vysočina.
Graf 3 Delší cesty rezidentů v tuzemsku podle cílové destinace
Zdroj: VŠCR
Počet tuzemských kratších cest (dvoudenních až čtyřdenních) podle kraje cílové destinace oproti předchozímu roku vzrostl ve všech krajích s výjimkou čtyř. Nárůst vyšší než 60 % zaznamenaly hned tři kraje – Plzeňský, Karlovarský a Moravskoslezský.
Graf 4 Kratší cesty rezidentů v tuzemsku podle cílové destinace
Zdroj: VŠCR
Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 byl počet tuzemských delších i kratších cest do většiny krajů nižší. Jedinou výjimkou byl Karlovarský kraj, do kterého vedlo v roce 2024 o 70 % více delších cest a o polovinu více kratších cest než před covidem.
Většina tuzemských cest byla v roce 2024 podniknuta za účelem rekreace, dovolené a užití volného času (74 % tuzemských delších cest a 53 % tuzemských kratších cest). Druhým nejčastěji uváděným účelem byla návštěva příbuzných či známých (21 % delších tuzemských cest a 45 % kratších cest). Zároveň s tím bylo ubytování u příbuzných a známých nejrozšířenějším typem ubytování (26 %, resp. 50 %). Poměrně rozšířené bylo také ubytování ve vlastním rekreačním zařízení (31 %, resp. 26 %). Ve srovnání s dobou před covidem se mírně zvýšil podíl cest za účelem rekreace a dovolené s ubytováním v hotelu či podobném zařízení, naproti tomu se poněkud snížil podíl návštěv a ubytování u příbuzných a známých. Hlavním dopravním prostředkem při tuzemských cestách bez ohledu na jejich délku bylo osobní motorové vozidlo s podílem 88 %. Jeho využití oproti době před pandemií se zvýšilo na úkor autobusu a vlaku.
Průměrná tuzemská delší cesta uskutečněná v roce 2024 měla 7,4 přenocování a průměrná tuzemská kratší cesta 2,0 přenocování. Rezidenti byli v roce 2024 při svých tuzemských volnočasových cestách oproti předchozímu roku poněkud skromnější. Průměrné výdaje na jeden den tuzemské cesty dosáhly při delší cestě ve volném čase podle šetření 571 Kč a při kratší cestě 577 Kč; meziročně poklesly o 11 Kč, resp. 24 Kč.
Další informace:
Kontakt:
Ing. Irena Kovárnová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E-mail: irena.kovarnova@csu.gov.cz
T: 386 718 690; M: 703 854 593