Charakteristiky SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná leží na severozápadě Jihočeského kraje. Největším vodním tokem obvodu je řeka Lomnice, největším rybníkem lnářsko-blatenské rybniční soustavy je Labuť. Rozlohou 279 km² byl obvod třetí nejmenší v kraji. Podle struktury pozemků mělo Blatensko vyšší podíl orné půdy a nižší podíl lesů – z celkové výměry obvodu tvořila 43,2 % orná půda a čtvrtinu lesní pozemky.

Počtem 13,8 tis. obyvatel žijících ve 26 obcích bylo Blatensko druhým nejmenším obvodem v kraji. Hustota zalidnění (49,7 osob/km²) byla nižší než průměr kraje. V posledních 10 letech se počet obyvatel nepatrně zvýšil. Rozhodující podíl na tomto vývoji měla migrace. Obvod patřil k nejstarším v kraji, průměrný věk obyvatel činil 45,1 let a stejně jako index stáří (176,6) dosáhl druhé nejvyšší hodnoty mezi jihočeskými obvody.

Pracovní síla se podle SLDB na celkovém počtu obyvatel podílela z 50,3 % a patřila k nižším v kraji. Z osob mimo pracovní sílu tvořili téměř z 55 % nepracující důchodci. Koncem roku 2024 činil podíl nezaměstnaných osob na Blatensku 3,29 % a byl nižší než průměr kraje. V obvodu bylo v posledních 10 letech dokončeno 304 bytů, převahu měly rodinné domy. Téměř polovina všech bytů byla postavena přímo ve městě Blatná.

Blatensko je známé chovem ryb a město Blatná počátkem 20. století proslulo pěstováním růží. Z kulturních památek je nejznámější vodní zámek Blatná s anglickým parkem a daňčí oborou a zámek ve Lnářích.

V srdci Jihočeského kraje leží správní obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice. Jeho územím protéká řeka Vltava, do níž se v sídle obvodu vlévá Malše. Vodní nádrž Římov na Malši je zásobárnou pitné vody pro značnou část jižních Čech. Rozlohou 924 km² byl obvod čtvrtým největším v kraji, 53,1 % území zaujímala zemědělská půda a 29,2 % lesy. Podíl vodních ploch na Českobudějovicku byl třetí nejvyšší.

Počtem obyvatel 168,4 tis. byl obvod nejlidnatějším v kraji. To se odrazilo v hustotě zalidnění (182,3 os./km²), která byla nejvyšší v kraji. Podíl obyvatel v seniorském věku patřil mezi nejnižší a průměrný věk dosáhl 42,7 let. Tomu odpovídal index stáří (124,0), který byl mezi obvody druhý nejmenší. Od roku 2015 vzrostl počet obyvatel o 6,6 %, což bylo způsobeno zejména stěhováním. Saldo migrace bylo v roce 2024 v rámci kraje nejvyšší. Největší byl i přirozený úbytek obyvatel na Českobudějovicku. Obvod zahrnoval 79 obcí, z toho bylo 5 měst.

Podíl pracovní síly podle SLDB 2021 byl mezi jihočeskými obvody nejvyšší (54,1 %). Nepracující důchodci se na počtu osob mimo pracovní sílu podíleli ze 45,0 %, což bylo nejméně v kraji. Také podíl nezaměstna­ných osob byl nejnižší (2,94 %). Bytová výstavba na Českobudějovicku byla intenzívní, od roku 2015 zde bylo postaveno 6 632 bytů. Téměř polovina z nich (3 234) byla dokončena na území krajského města.

Turisticky atraktivním cílem je nejen centrum města Českých Budějovic, ale také zámek Hluboká nad Vltavou. Významné je také tzv. selské baroko, přičemž obec Holašovice byla zapsána na Seznam památek UNESCO.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Český Krumlov leží při státní hranici s Rakouskem. Obvodem protéká řeka Vltava, na níž byla vystavěna údolní nádrž Lipno (48,7 km²). Rozlohou 1 129 km² byl správní obvod největší v kraji a třetí největší v Česku. Na celé polovině území se rozkládaly lesní pozemky a téměř čtvrtinu zaujímaly trvalé travní porosty. Orná půda tvořila pouze 8,6 % rozlohy obvodu.

Na Českokrumlovsku žilo 41,6 tis. obyvatel v celkem 32 obcích. Statut města mělo 5 z nich. Vzhledem k řídce osídlenému pohraničí byla hustota zalidnění (36,8 os./km²) druhá nejnižší v kraji. Průměrný věk činil 43,1 let. Počet obyvatel v posledních 10 letech stagnoval. V roce 2024 byl celkový úbytek v rámci jižních Čech nejvyšší, když ho ovlivnilo zejména záporné saldo migrace, které bylo také nejvyšší v kraji.

Podíl pracovní síly dosáhl 51,6 % a byl vyšší než ve většině obvodů kraje. Vzhledem k mladší věkové struktuře obvodu byl podíl nepracujících důchodců třetí nejnižší v kraji (46,4 %). Situace na trhu práce nebyla příznivá, podíl nezaměstnaných osob (5,27 %) byl v rámci celého kraje nejvyšší. Bytová výstavba byla intenzívní zejména v oblasti Lipenska, v SO ORP Český Krumlov bylo od roku 2015 dokončeno 1 499 bytů.

Celý obvod je hojně turisticky využíván zejména v okolí Lipna, k návštěvě láká také historické jádro Českého Krumlova, které je spolu s hradem, zámkem a zámeckým divadlem zapsáno na seznamu památek UNESCO.

V jihovýchodním cípu Jihočeského kraje se nachází správní obvod obce s rozšířenou působností Dačice. Obvodem protéká Moravská Dyje, celé jeho území je součástí Českomoravské vrchoviny. Rozlohou 472 km² patřil obvod k těm menším. Orná půda se na celkové rozloze podílela ze 46,0 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v kraji.

Na Dačicku žilo 18,4 tis. obyvatel. Jejich počet se za posledních deset let snížil o 4,5 %, což bylo nejvíce mezi jihočeskými obvody. Ačkoli obyvatel přirozenou měnou ubývalo méně, k celkovému úbytku, který byl v rámci kraje čtvrtý nejvyšší, výrazněji přispívala migrace. Hustota zalidnění činila 38,9 os./km² a byla třetí nejnižší mezi jihočeskými obvody. Celkově bylo obyvatelstvo spíše starší, průměrný věk dosáhl 44,8 let a byl třetí nejvyšší v kraji, stejně jako hodnota indexu stáří (165,2). Obvod zahrnoval 23 obcí, z toho 2 města.

Vzhledem k věkové skladbě byl podle SLDB 2021 podíl pracovní síly na počtu obyvatel nejnižší v kraji (49,3 %). Nepracující důchodci se na počtu osob mimo pracovní sílu v obvodu podíleli z 52,7 %, což byla třetí nejvyšší hodnota v kraji. Podíl nezaměstnaných osob na Dačicku činil 4,40 %, přesáhl průměr kraje a mezi obvody byl třetí nejvyšší. Na Dačicku bylo v posledních 10 letech dokončeno 375 bytů. Město Dačice se na celkovém počtu zkolaudovaných bytů podílelo z 58,7 %, bylo zde postaveno 220 bytů.

Město Dačice je známé svými dvěma zámky a také tím, že v roce 1843 zde byl vyroben první kostkový cukr na světě. Kostka cukru zde má svůj pomník. Významnou historickou památkou je také město Slavonice.

Na východě kraje se nachází správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec. Do jeho západní části zasahuje Třeboňská pánev, zbylé území je součástí Českomoravské vrchoviny. Rozlohou 934 km² byl obvod třetí největší v kraji. Necelou polovinu jeho území zaujímala zemědělská půda, lesy se na ploše obvodu podílely z 38,4 % a na vodní plochy připadalo téměř 6 % rozlohy obvodu.

Na Jinřichohradecku žilo 46,4 tis. osob v celkem 58 obcích, z nichž 7 mělo statut města. Hustota obyvatelstva (49,7 os./km²) byla nižší než průměr kraje. Obvod zaznamenal třetí nejvyšší úbytek obyvatel (−2,0 %) za posledních 10 let. Jeho obyvatelé patřili ke starším v kraji, průměrný věk činil 44,5 let a byl pátý nejvyšší, stejně jako hodnota indexu stáří (165,2). Podíl seniorů na Jindřichohradecku byl čtvrtý nejvyšší v rámci kraje (23,7 %).

Pracovní síla se na obyvatelstvu obvodu podle SLDB 2021 podílela přesně z poloviny. Podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu dosáhl 51,5 % a byl vyšší než průměr kraje. Situace na trhu práce byla příznivá, podíl nezaměstnaných osob v obvodu byl s hodnotou 2,95 % druhý nejnižší v kraji. V obvodu bylo od roku 2015 dokončeno 994 bytů, výrazně převažovaly byty v rodinných domech (84,2 %).

Nejvýznamnější památkou Jindřichova Hradce je státní hrad a zámek, za zmínku stojí muzeum s Krýzovými jesličkami (největší mechanický betlém na světě) a také nedaleký zámek Červená Lhota.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kaplice leží v jižní části kraje při státní hranici s Rakouskem. Na jeho území zasahují Novohradské hory a protéká jím řeka Malše. Rozlohou 485 km² náležel obvod k menším, plocha byla téměř z poloviny tvořena lesy, zemědělská půda byla ze dvou třetin pokryta trvalými travními porosty, jejich podíl na celkové výměře byl nejvyšší v kraji. Podíl vodních ploch byl nejmenší ze všech jihočeských obvodů (1,6 %).

V 15 obcích žilo 20,1 tis. obyvatel, statut města měly pouze Kaplice a Velešín. Vysídlení pohraničí se projevilo v nízké hustotě zalidnění (41,5 os./km²). Průměrný věk obyvatel dosáhl 42,3 let a byl druhý nejnižší v kraji, index stáří (124,2) byl třetí nejnižší. Díky mladší věkové struktuře obyvatel byl v obvodu v roce 2024 druhý nejnižší přirozený úbytek obyvatel, celkově obyvatel v obvodu za posledních 10 let mírně přibylo (+3,5 %).

Podíl pracovní síly v obvodu podle SLDB 2021 dosáhl třetí nejvyšší hodnoty v kraji ((52,5 %). Struktura osob mimo pracovní sílu odpovídala mladší populaci, když podíl nepracujících důchodců byl čtvrtý nejmenší v kraji (46,8 %). Podíl nezaměstnaných osob však byl s hodnotou 5,17 % druhý nevyšší v kraji. Bytová výstavba na Kaplicku zahrnovala od roku 2015 celkem 445 dokončených bytů. V SO ORP Kaplice výrazně převažovala výstavba bytů v rodinných domech (86,5 %). Přímo v sídle obvodu bylo dokončeno 38,0 % bytů.

Kaplicko je turisty dosud neobjevený kout, přestože nabízí mnoho zajímavých míst, např. zříceniny hradů Pořešín, Sokolčí nebo Velešín, opravenou tvrz Tichá nebo rozhlednu na Hradišťském vrchu.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Milevsko leží na severním okraji Jihočeského kraje. Pro obvod jsou typické smíšené lesní porosty na svazích údolí, směřujících západně k vodní nádrži Orlík na řece Vltavě, která tvoří přirozenou hranici s obvodem Písek. Obvod zaujímal 385 km², z toho necelých 31 % pokrývaly lesy a na téměř 59 % území se nacházela zemědělská půda. Z ní více než 70 % představovala orná půda.

Na území obvodu žilo 18,1 tis. osob, což bylo o 2,2 % méně než před 10 lety, tento pokles byl v kraji druhý nejvyšší. SO ORP Milevsko patří k obvodům s nižší hustotou zalidnění (46,9 os./km²). Průměrný věk obyvatel (46,2 let) i hodnota indexu stáří (189,9) byly mezi jihočeskými obvody vůbec nejvyšší. To se odrazilo v podílu obyvatel ve věku 65 let a více (26,1 %), který byl také nejvyšší v kraji. Obvod zahrnoval 26 obcí, z toho 1 město.

Podíl pracovní síly na obyvatelstvu podle SLDB 2021 dosáhl 49,8 % a byl v kraji druhý nejnižší. Věkovému složení obyvatel odpovídal i podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (56,3 %) byl v kraji nejvyšší. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,63 % a nepatrně přesáhl krajský průměr. V SO ORP Milevsko bylo od roku 2015 dokončeno 463 bytů, z nich se necelých 39 % nacházelo v sídle obvodu.

Z technických památek je zajímavý Žďákovský most přes vodní nádrž Orlík s největším rozpětím mezi pilíři v Česku (330 metrů). Turisticky nejhodnotnější částí obvodu je vltavské údolí hojně využívané k rekreaci.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek leží na severním okraji Jihočeského kraje. Na východě tvoří přirozenou hranici řeka Vltava s údolní nádrží Orlík, ze západu se do ní vlévá Otava. Povrch obvodu je mírně zvlněnou vrchovinou. Písecko se rozkládalo na ploše 742 km² a bylo z 53,1 % tvořeno zemědělskou půdou, z níž více než tři čtvrtiny zaujímala orná půda, což byl třetí nejvyšší podíl v kraji.

Téměř 55 tis. obyvatel Písecka žilo ve 49 obcích, z nichž 4 měly statut města. Od roku 2015 počet obyvatel v obvodu vzrostl o 4,9 % a podílela se na něm zejména migrace. Přírůstek stěhováním v roce 2024 byl druhý nejvyšší v kraji. Hustota obyvatel dosáhla 73,9 os./km² a byla mezi obvody čtvrtá nejvyšší. Průměrný věk obyvatel činil 43,7 let a stejně jako index stáří (146,0) a podíl seniorů (22,3 %) byl nepatrně vyšší než krajský údaj.

Podíl pracovní síly podle SLDB 2021 činil 51,4 % a byl nižší než průměr kraje. Naopak podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (49,8 %) krajský průměr převyšoval. Ačkoli podíl nezaměstnaných osob na Písecku (3,53 %) byl nižší než údaj za celé jižní Čechy, skončil obvod až na 10. místě. Bytová výstavba patřila k nejnižším v kraji, když zde bylo dokončeno pouze 560 bytů (v přepočtu 1,1 bytu na tisíc obyvatel).

Významnou historickou památkou v Písku je kamenný most, který pochází ze 13. století a je tedy nejstarším dochovaným mostem v Česku. Na břehu vodní nádrže Orlík se nachází zámek Orlík a hrad Zvíkov.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Prachatice se nachází na jihozápadě kraje. Státní hranici s Rakouskem a Německem tvoří hřeben Šumavy, pod nímž protéká řeka Vltava. Ta se u Nové Pece vlévá do vodní nádrže Lipno. Rozlohou 841 km² byl obvod pátý největší v kraji. Zemědělská půda zaujímala jen 40,2 % plochy obvodu, naopak lesy pokrývaly téměř polovinu. Podíl trvalých travních porostů byl druhý nejvyšší v kraji.

Na Prachaticku žilo téměř 33,8 tis. obyvatel, od roku 2015 jich mírně přibylo. V roce 2024 však došlo k úbytku přirozenému i migračnímu a celkový úbytek obyvatel byl třetí nejvyšší v rámci kraje. Z důvodu řídce osídleného pohraničí byla hustota zalidnění čtvrtá nejnižší (40,1 os./km²). Populace byla spíše mladší, průměrný věk (43,3 let) byl nižší než v kraji, stejně jako podíl seniorů. V obvodu bylo 44 obcí, z toho 5 měst.

Podíl pracovní síly podle SLDB činil 51,4 % a byl mírně pod hodnotou kraje. S mladší věkovou strukturou korespondoval i podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (48,4 %), který byl nižší než krajský údaj. Situace na trhu práce byla spíše příznivá, podíl nezaměstnaných osob dosáhl 3,08 % a byl v kraji pátý nejnižší. V obvodu bylo dokončeno 1,97 bytů na 1 tis. osob, výrazně převažovaly byty v rodinných domech.

Historické centrum Prachatic je městskou památkovou rezervací, za zmínku stojí také nedaleký renesanční zámek Kratochvíle. Na území obvodu v Národním parku Šumava leží hora Plechý a ledovcové Plešné jezero.

Správním obvodem obce s rozšířenou působností Soběslav protéká řeka Lužnice, do níž se ve Veselí nad Lužnicí vlévá řeka Nežárka. Na rozloze 324 km² se zemědělská půda podílí z 58,3 %. Lesy se rozkládají na čtvrtině území, což je čtvrtá nejnižší hodnota v kraji. Naopak vodní plochy zaujímají 7,4 % území správního obvodu, což je druhý nejvyšší podíl v kraji.

Na Soběslavsku žilo 22,7 tis. obyvatel, za posledních deset let jich mírně přibylo (+3,2 %). V roce 2024 byl v obvodu celkový přírůstek díky migraci pátý nejvyšší v kraji. Hustota zalidnění byla šestá nejvyšší mezi jihočeskými obvody (69,9 os./km²). Obyvatelstvo patřilo mezi nejstarší v rámci kraje, průměrný věk činil 44,3 let a stejně jako hodnota indexu stáří (154,7) byl v kraji šestý nejvyšší. Na Soběslavsku bylo 31 obcí, z nichž pouze dvě měly statut města.

Pracovní síla se na obyvatelstvu obvodu podílela přesně z poloviny a byla třetí nejnižší v kraji. V souladu s věkovou strukturou zde byl i vyšší podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (51,9 %). Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 3,67 %, což bylo nepatrně více než krajský údaj. V obvodu bylo dokončeno 416 bytů, tedy 1,88 bytů na tisíc obyvatel. Podíl bytů v rodinných domech (90,9 %) byl v rámci kraje druhý nejvyšší.

Zajímavostí obvodu jsou Soběslavsko-veselská blata, kde se zachovala lidová architektura, tzv. selské baroko. K rekreaci a vodním sportům je využívaná zejména řeka Lužnice.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Strakonice leží při hranicích s Plzeňským krajem. Středem obvodu protéká řeka Otava a do jižní části obvodu zasahuje předhůří Šumavy. Na celkové rozloze 574 km² obvodu se ze dvou třetin podílela zemědělská půda, což byla nejvyšší hodnota v kraji. Naopak podíl lesních pozemků činil pouze 21,7 %, tedy nejméně ze všech jihočeských obvodů.

Na Strakonicku žilo 45,2 tis. obyvatel, zhruba stejně jich bylo i před 10 lety. Hustota zalidnění byla s hodnotou 78,7 os./km² v rámci kraje třetí nejvyšší. V roce 2024 obyvatel ubylo zejména kvůli převaze zemřelých nad narozenými. Průměrný věk (44,1 let) byl vyšší než údaj za kraj, stejně jako index stáří, který na Strakonicku dosáhl hodnoty 148,4. Také podíl seniorů v obvodu (22,6 %) byl vyšší než krajský údaj.

Podíl pracovní síly na obyvatelstvu obvodu podle SLDB činil 50,2 %, byl pod průměrem kraje a celkově byl pátý nejnižší. Nezaměstnanost v obvodu přesáhla průměr kraje a podíl nezaměstnaných osob (3,72 %) byl šestý nejvyšší. Na Strakonicku bylo v posledních 10 letech dokončeno 884 bytů, což byla pátá nejvyšší hodnota mezi jihočeskými obvody, podíl bytů v rodinných domech dosáhl téměř tří čtvrtin.

Muzeum středního Pootaví na rekonstruovaném Strakonickém hradě zahrnuje expozice o výrobě fezů a motocyklů značky ČZ. Ve Strakonicích se každé dva roky koná Mezinárodní dudácký festival.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor sousedí se Středočeským krajem a krajem Vysočina. Územím obvodu protéká řeka Lužnice, do jejíhož údolí se značně členitá krajina svažuje. Rozlohou 1 002 km² byl druhým největším jihočeským obvodem. Na celkové výměře se z necelých 59 % podílela zemědělská půda, z toho se na necelých třech čtvrtinách rozkládala orná půda.

Na Táborsku v roce 2024 žilo 81,6 tis. obyvatel v 79 obcích, z nich 7 mělo statut města. Hustota zalidnění činila 81,4 os./km² a byla druhá nejvyšší v kraji. Ačkoli přirozená měna v roce 2024 byla záporná, migrace tento úbytek vyrovnala a celkový přírůstek (+78) byl třetí nejvyšší v kraji. Průměrný věk obyvatel činil 44,1 let a překonal krajský údaj. Také hodnota indexu stáří v obvodu (151,1) byla vyšší než krajský údaj.

Podíl pracovní síly na obyvatelstvu podle SLDB dosáhl 51,9 % a v kraji byl pátý nejvyšší. Z osob mimo pracovní sílu činil podíl nepracujících důchodců necelou polovinu a byl vyšší než krajská hodnota. Také podíl nezaměstnaných osob (3,77 %) přesáhl na Táborsku krajský údaj a byl mezi obvody čtvrtý nejvyšší. V obvodu bylo od roku 2015 dokončeno 1 494 bytů, což ho řadilo na třetí místo v kraji, ale v přepočtu na 1 tis. obyvatel (1,85 bytu) se jednalo o třetí nejnižší hodnotu. Zkolaudovaných bytů v rodinných domech bylo 76,4 %.

Středověké centrum Tábora bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací, v obvodu se dále nacházejí např. Chýnovské jeskyně, Kozí Hrádek, zřícenina hradu Choustník, nebo řetězový most ve Stádlci.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny leží při hranici s Rakouskem. Na území obvodu zasahuje z východu Třeboňská pánev, převážnou část však tvoří Novohradské hory. Obvodem protéká řeka Stropnice. Rozlohou 452 km² patřil obvod k menším v kraji, z necelých 42 % byl pokryt lesními pozemky a více než 46 % pokrývala zemědělská půda. Na pětině území obvodu se rozkládaly trvalé travní porosty.

V celkem 16 obcích, z nichž 3 měly statut města, žilo necelých 20 tis. obyvatel. Za posledních 10 let jich přibylo o 4,6 %, což byl čtvrtý nejvyšší nárůst v kraji. Hustota zalidnění byla vzhledem k řídkému osídlení pohraničí nízká (43,5 os./km²). Obyvatelstvo patřilo v rámci kraje k nejmladším, čemuž odpovídal třetí nejnižší průměrný věk (42,6 let) a nejmenší hodnota indexu stáří v kraji (122,6).

I přes mladší věkovou strukturu obvodu byl podíl pracovní síly průměrný (51,1 %) a podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu byl pátý nejnižší (47,1 %). Příznivá byla situace na trhu práce, když podíl nezaměstnaných osob činil 3,29 % a byl sedmý nejnižší v kraji. Na Trhovosvinensku bylo od roku 2015 postaveno 731 bytů, při přepočtu to bylo 3,81 bytu na 1 tis. obyvatel, což byla třetí nejvyšší hodnota v kraji.

Nedaleko Trhových Svinů se nachází funkční Buškův hamr. Významným turistickým cílem jsou Nové Hrady s hradem a zámkem a nedaleký anglický lesopark Tereziino údolí. Hojně navštěvovaná je také tvrz Žumberk.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Třeboň se nachází na jihovýchodě kraje. Řeka Lužnice napájí soustavu rybníků, z nichž Rožmberk je největší v Česku. Velká část území spadá do Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a je zařazena do sítě biosférických rezervací UNESCO. Zemědělská půda se na rozloze 538 km² podílela z necelé třetiny a 13,3 % území zaujímaly vodní plochy, což bylo nejvíce v kraji.

V obvodu žilo 24,8 tis. obyvatel, což bylo zhruba stejně jako v roce 2015. V roce 2024 však obyvatel ubylo zejména kvůli vyššímu přirozenému úbytku, záporné bylo i saldo migrace. Obvod zahrnoval 25 obcí, z toho 4 měly statut města. Počtem 46,1 osob na 1 km² se řadil mezi obvody s podprůměrnou hustotou zalidnění. Věková struktura byla spíše starší, průměrný věk (44,6 let) i index stáří (162,6) byly čtvrté nejvyšší v kraji.

Podíl pracovní síly podle SLDB (50,6 %) byl podprůměrný, naopak podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (52,3 %) krajský údaj překonal a byl čtvrtý nejvyšší. Situace na trhu práce byla příznivá, podíl nezaměstnaných osob činil 3,13 % a v kraji byl šestý nejnižší. V obvodu bylo za 10 let dokončeno 498 bytů, z nichž téměř 77 % bylo v rodinných domech. V přepočtu byly od roku 2015 postaveny 2 byty na 1 tis. osob.

Třeboňsko je významná rybniční a také rekreační oblast, řeka Lužnice je vyhledávaná vodáky. Město Třeboň na břehu rybníka Svět má lázeňský statut a jeho historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou leží uvnitř kraje. Obvodem protéká řeka Vltava, do níž se pod sídlem obvodu vlévá Lužnice. Vodní nádrže Hněvkovice a Kořensko na Vltavě, zásobují vodou jadernou elektrárnu Temelín. Rozlohou 262 km² byl obvod druhý nejmenší v kraji. Na 60,8 % jeho území se nacházela zemědělská půda, přičemž 80 % z ní tvořila orná půda (nevětší podíl mezi jihočeskými obvody).

Ve 14 obcích (nejméně mezi jihočeskými obvody) žilo 14,1 tis. obyvatel, což bylo zhruba stejně jako v roce 2015. Statut města mělo pouze sídlo obvodu. Vltavotýnsko patřilo k mladším regionům, když průměrný věk (43,0 let) i hodnota indexu stáří (129,9) byly v kraji páté nejnižší. Tomu odpovídal i třetí nejnižší podíl seniorů (20,2 %) v rámci kraje. Hustota zalidnění činila 53,7 os./km² a byla nižší než krajský údaj.

Podíl pracovní síly na obyvatelstvu (53,6 %) byl v kraji druhý nejvyšší, podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (45,5 %) dosáhl druhé nejnižší hodnoty. Příznivá byla i situace na trhu práce, když podíl nezaměstnaných osob (2,98 %) byl třetí nejnižší mezi obvody kraje. Na Vltavotýnsku bylo od roku 2015 dokončeno jen 126 bytů, tedy 0,89 bytu na 1 tis. obyvatel, což bylo nejméně v kraji. Zkolaudovány byly téměř výhradně byty v rodinných domech, když se na dokončených bytech podílely z 99,2 %, tedy nejvíce v kraji.

Ve městě Týn nad Vltavou je možno navštívit barokní zámek nebo divadlo s otáčivým hledištěm. Krásný pěší výlet nabízí údolí Židovy strouhy a za pozornost stojí také zámek Mitrovitz v Kolodějích nad Lužnicí.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vimperk na západě sousedí s Plzeňským krajem a na jihu s Německem. Převážnou část obvodu tvoří pohoří Šumava, které vytváří rozvodí mezi Severním a Černým mořem. V obvodu pramení Teplá Vltava a protéká jím řeka Volyňka. Na rozloze 535 km² se z 60 % podílela lesní půda (nejvíce v kraji), naopak podíly zemědělské (29,6 %) a na ní orné půdy (25,5 %) byly v kraji nejnižší.

Na Vimpersku žilo 17,3 tis. osob, tedy zhruba stejně jako před deseti lety. Obvod zahrnoval 21 obcí, z nichž pouze Vimperk měl statut města. Hustota zalidnění byla s hodnotou 32,3 os./km² nejnižší ze všech obvodů v Česku, hlavními důvody byly horský terén a řídce osídlené pohraničí. Vimpersko patřilo ke starším obvodům, průměrný věk (44,2 let), index stáří (152,0) i podíl seniorů (22,7 %) byly vyšší než krajské údaje.

Nižší podíl pracovní síly na obyvatelstvu (50,6 %) a vyšší podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu (50,1 %) odpovídal starší věkové struktuře. Situace na trhu práce byla relativně příznivá, podíl nezaměstnaných osob (3,35 %) byl nižší než údaj za kraj. Od roku 2015 bylo dokončeno 715 bytů, intenzita bytové výstavby (4,10 bytů na tisíc obyvatel) byla nejvyšší kraji. Byty však byly určeny spíše k rekreaci.

Na území obvodu kromě Národního parku a CHKO Šumava leží i rezervace Boubínský prales, Zajímavostí je nejvýše položená železniční stanice Kubova Huť (960 m n. m.), navštěvovaný je také skiareál Zadov-Churáňov.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vodňany leží uvnitř kraje. Mírně zvlněnou krajinou s četnými rybníky a ovocnými sady protéká řeka Blanice. Rozlohou 179 km² byl obvod v kraji nejmenší, přičemž podíl zemědělské půdy činil 63,0 % a byl v kraji druhý nejvyšší. Naopak podíl lesů (23,3 %) byl v kraji druhý nejmenší. Zhruba 4 % zemědělské půdy zaujímaly sady, což bylo nejvíce mezi jihočeskými obvody.

Na Vodňansku v roce 2024 žilo 12,6 tis. obyvatel, což bylo o 8,0 % více než před 10 lety. Tento nárůst byl v rámci kraje nejvyšší. Hustota zalidnění (70,1 os./km²) byla mírně nad krajskou hodnotou. Obyvatelstvo obvodu patřilo v kraji k mladším s nejnižší hodnotou průměrného věku (42,3 let) a čtvrtým nejnižším indexem stáří (126,1). Také podíl seniorské populace (19,2 %) byl mezi jihočeskými obvody nejnižší.

Podíl pracovní síly (52,2 %) v obvodu byl čtvrtý nejvyšší, podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu byl šestý nejnižší, což odpovídalo mladší populaci. Příznivá byla také situace na trhu práce, když podíl nezaměstnaných osob (3,08 %) byl v rámci kraje čtvrtý nejmenší. Na Vodňansku bylo od roku 2015 dokončeno 227 bytů (2. nejnižší počet v kraji), podíl bytů v rodinných domech (87,7 %) byl čtvrtý nejvyšší.

Vodňany jsou známé rybářskou a rybníkářskou tradicí. Hojně navštěvovaná je zřícenina hradu Helfenburk, dále rozhledna Haniperk na Svobodné hoře a také poutní místo Lomec s klášterem a barokním kostelíkem.