Charakteristiky SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná leží v severozápadním koutu Jihočeského kraje. Největším vodním tokem obvodu je řeka Lomnice, největším rybníkem je Labuť (109 ha). Rozlohou 279 km² je obvod třetí nejmenší v kraji. Podle struktury pozemků se obvod řadí k oblastem s vyšším podílem zemědělské a zvláště orné půdy a nižším podílem lesů – z celkové výměry půdy obvodu tvoří více než 40 % orná půda, čtvrtinu lesní půda.

Počtem necelých 14 tisíc obyvatel žijících ve 26 obcích je SO druhý nejmenší v kraji. Hustota obyvatelstva (49 žijících obyvatel na 1 km²) je nižší než průměr kraje. Obyvatelstvo obvodu je let druhé nejstarší v kraji, s tím souvisí i druhý nejvyšší index stáří.

Ze zaměstnaných ve výrobní sféře představují pracující v zemědělství a v průmyslu jedny z nejvyšších podílů v kraji. Naopak podíl zaměstnaných v obchodu, stravování a ubytování je nejnižší v kraji. Podíl nezaměstnaných osob  patří k nejnižším v kraji. V souvislosti se starší věkovou strukturou je mezi osobami mino pracovní sílu podíl nepracujících důchodců v kraji druhý nejvyšší, naopak podíl žáků a studentů patří mezi nejnižší.

Již od středověku je Blatensko známé chovem ryb a samotné město Blatná proslulo na počátku 20. století pěstováním růží. Z kulturních památek je nejznámější vodní zámek v Blatné s anglickým parkem a daňčí oborou a zámek ve Lnářích.

Správní obvod obce s rozšířenou působností České Budějovice leží uprostřed Jihočeského kraje. Jeho povrch tvoří převážně plochá rybničnatá krajina Českobudějovické pánve. Osu území tvoří řeka Vltava, do které se v Českých Budějovicích vlévá řeka Malše. Vodní dílo Římov na této řece je zásobárnou pitné vody pro značnou část celého kraje. Rozlohou 924 km² je čtvrtým největším správním obvodem v kraji. Z celkové plochy obvodu představuje více než polovinu zemědělská a téměř třetinu lesní půda. Podíl vodních ploch je třetí nejvyšší.

Počtem obyvatel 168 tisíc je obvod nejlidnatějším v kraji, více než polovina žije ve městě České Budějovice. To se odráží v hustotě zalidnění, která je se 180 obyvateli na 1 km² nejvyšší v kraji. Odpovídá tomu i sídelní struktura, obvod zahrnuje 79 obcí, z toho 5 měst (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov, Zliv).

Podíl obyvatel v produktivním věku (15 – 65 let) patří v kraji mezi nejvyšší, průměrný věk je 42,3 roku. Celkový přírůstek počtu obyvatel od roku 1991 je převážně způsoben kladným výsledkem stěhování.

Míra ekonomické aktivity obyvatel ve věku 15-59 let (je nejvyšší v kraji. Více než třetina z nich je zaměstnána v různých oblastech služeb, podstatný vliv zde mají především školství a zdravotnictví. Vlivem soustředění výrobních kapacit a rozvoje terciální sféry je ve správním obvodu dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti.

Strukturu domovního a bytového fondu do značné míry ovlivňuje centrum obvodu a další města. Nejvyšších hodnot v kraji dosahuje obydlenost domů i bytů, stejně jako podíl bytů v bytových domech. Naopak průměrné stáří domovního fondu patří k nejnižším v kraji a vůbec nejmenší je celková plocha bytu.

Územím procházejí důležité mezinárodní silniční a železniční koridory, které se v Českých Budějovicích kříží. Turisticky atraktivní je zejména historické jádro města České Budějovice, mezi nejnavštěvovanější památky patří zámek Hluboká nad Vltavou a lovecký zámeček Ohrada. Pro venkovskou architekturu jsou typické stavby postavené ve stylu tzv. selského baroka. Nejvíce si původní ráz zachovaly Holašovice, zařazené do Seznamu chráněných památek UNESCO.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Český Krumlov leží v nejjižnější části České republiky při státní hranici s Rakouskem. Plochu správního obvodu pokrývá z jihozápadu a jihu Šumava, která se svažuje do Českobudějovické pánve. Obvodem protéká řeka Vltava, na jejímž horním toku byla vystavěna největší údolní nádrž v ČR Lipno (o rozloze téměř 50 km²) s vodní elektrárnou. Rozlohou 1 129 km² je největší v Jihočeském kraji a třetí největší v ČR. Jeho plochu tvoří z téměř poloviny lesy, z necelé čtvrtiny trvalé travní porosty a orná půda je pouze na necelých 10 % území.

Žije zde téměř 42 tisíc obyvatel v 32 obcích. Skutečnost, že jde o typicky pohraniční obvod s neosídlenými oblastmi při státní hranici a že na jedné pětině jeho rozlohy byl vytvořen vojenský újezd Boletice, ovlivňuje hustotu osídlení. Počtem 37 obyvatel na km² je druhým nejméně zalidněným v kraji  a pátým v ČR. Obyvatelstvo obvodu má nízký  průměrný věk.

Z pohledu odvětvové struktury zaměstnaných došlo k výraznému přesunu pracujících ze zemědělství do oblasti služeb. V této oblasti je v poměrně vysoký podíl nezaměstnaných osob, který patří k nejvyšším v kraji.

Pro ochranu přírodního prostředí zde byla vytvořena CHKO Blanský les (nejvyšší vrchol Kleť – 1 083 m n. m.), do obvodu zasahuje také CHKO Šumava. Turistickou přitažlivost území dotváří mnoho kulturních památek. Jedná se především o historické jádro Českého Krumlova spolu s hradem, zámkem a zámeckým divadlem, které je městskou památkovou rezervací zapsanou v seznamu památek UNESCO. Z dalších památek mají mimořádnou historickou cenu hrad Rožmberk a kláštery ve Vyšším Brodě a Zlaté Koruně.

Obvod je turisticky atraktivní po celý rok. Český Krumlov je městem galerií, muzeí, slavností, festivalů a letních divadelních představení hraných kolem otáčivého hlediště. Lipenská nádrž i tok řeky Vltavy nabízejí možnost rekreace a vodních sportů. Centrem zimních sportů je Skiareál Lipno, v blízkosti je též celoročně atraktivní Stezka Korunami stromů a Království lesa.

Správní obvod  obce s rozšířenou působností Dačice leží v nejvýchodnější části Jihočeského kraje při státní hranici s Rakouskem. Celé území je součástí Českomoravské vrchoviny. Moravská Dyje vytváří spolu s Nežárkou evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Rozlohou 472 km² náleží obvod k menším v kraji, plocha obvodu je zhruba ze 60 % tvořena zemědělskou půdou. Podíl orné půdy na zemědělské je spolu s Vltavotýnskem v kraji  vůbec nejvyšší, mezi nejnižší naopak patří podíl trvalých travních porostů.

Správní obvod zahrnuje 23 obcí, centry osídlení jsou 2 města Dačice a Slavonice, v nichž žije více než polovina obyvatel obvodu. Hustota osídlení je nízká a dosahuje pouze dvou třetin hodnoty kraje. Průměrný věk je vyšší než průměr kraje. Pro toto území je typický větší vztah k náboženství, při posledním sčítání lidu téměř třetina obyvatel prohlásila, že jsou věřící. Strukturu domácností charakterizuje druhý nejvyšší počet úplných rodin, a také nejmenší podíl domácností jednotlivců.

Podíl zaměstnaných ve výrobních odvětvích je v kraji druhý nejvyšší, podíl pracujících v zemědělství je v kraji nejvyšší. Výrazný podíl v nevýrobní sféře mají zaměstnaní v obchodě, opravách, pohostinství a ubytování, jichž je více než 40 %. Nabídka pracovních příležitostí je poměrně nízká, podíl nezaměstnaných osob je dlouhodobě vyšší. S tímto také souvisí nejvyšší podíl vyjíždějících za zaměstnáním z obvodu za hranice kraje.

Pro své drsnější přírodní podmínky a bohatství lesů se část správního obvodu nazývá Česká Kanada. Z technických zajímavostí lze připomenout, že v roce 1843  byl v Dačicích vyroben první kostkový cukr na světě. Zvláštností správního centra obvodu Dačice jsou dva zámky. Významnou historickou památkou jsou rovněž Slavonice. V blízkosti města se nachází zaniklá středověká osada Pfaffenschlag z 13. až 15. století.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec leží téměř v nejvýchodnější části Jihočeského kraje. Po celé jeho jižní části prochází státní hranice s Rakouskem. Do západní části obvodu zasahuje část Třeboňské pánve, zbývající část území je součástí Českomoravské vrchoviny. Rozlohou 933 km² představuje třetí největší obvod kraje, téměř polovinu plochy obvodu zaujímá zemědělská půda. Na vodní plochy připadá více než 5 % rozlohy obvodu.

Správní obvod zahrnuje 58 obcí, centry osídlení je 7 měst, v nichž žijí téměř dvě třetiny obyvatel obvodu. Hustota osídlení je v kraji mírně podprůměrná.

Podíl pracujících v průmyslu je v kraji třetí nejnižší, nadprůměrná část obyvatel pracuje ve stavebnictví. Podíl nezaměstnaných osob patří dlouhodobě mezi nižší v kraji. Mezi nejnižší v kraji patří rovněž podíl žen mezi nezaměstnanými  a podíl uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností.

Jihozápad obvodu (okolí Stráže nad Nežárkou) je součástí CHKO Třeboňsko. Z technických památek připomeňme úzkokolejné železnice J. Hradec-Obrataň a J. Hradec-Nová Bystřice. Celá oblast je bohatá na historické památky. Nejvýznamnější památkou Jindřichova Hradce je goticko-renesanční zámek, vzniklý přestavbou původního gotického hradu.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kaplice leží v nejjižnější části Jihočeského kraje při státní hranici s Rakouskem. Na jeho území zasahují jihovýchodním výběžkem Novohradské hory. Protéká jím řeka Malše, na níž je vybudována přehradní nádrž Římov, na západě obvod částečně ohraničuje řeka Vltava. Svou rozlohou náleží obvod k menším v kraji, plochu pokrývají z poloviny lesy, téměř dvě třetiny zemědělské půdy pokrývají trvalé travní porosty.

V 15 obcích žije 20 tisíc obyvatel, centry osídlení jsou města Kaplice a Velešín, v nichž bydlí necelých 60 % obyvatel obvodu. Vylidněnost příhraničních oblastí se projevuje v nízké hustotě osídlení (41 obyvatel/km²). Podle průměrného věku obyvatel je v kraji nejmladším obvodem. Mladší věková struktura obyvatelstva a větší porodnost pak souvisí s vyšším podílem rodin se závislými dětmi.

Struktura osob mimo pracovní sílu odpovídá mladší populaci, když podíl nepracujících důchodců patří k nejmenším v kraji, podíl žáků a studentů je naopak jeden z nejvyšších. Podíl nezaměstnaných je na Kaplicku druhý nejvyšší v kraji.

Na Kaplicku byly vedle řady přírodních památek a rezervací zřízeny 3 přírodní parky - Novohradské hory (s nejstarší národní přírodní rezervací v Čechách Žofínský prales), Soběnovská vrchovina a Poluška. Z technických památek připomeňme koněspřežnou dráhu, jejíž pozůstatky jsou na řadě míst obvodu. Z historických památek je cenný zejména pozdně gotický kostel v Dolním Dvořišti. Kaplicko je především díky zachovalé přírodě a členité krajině atraktivní oblastí, turisty však zatím spíše neobjevenou.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Milevsko leží na severním okraji Jihočeského kraje. Pro území jsou typické zalesněné vrcholy kopců a bohaté smíšené lesní porosty na svazích hlubokých údolí, směřujících západně k Vltavě. Údolní nádrž Orlík tvoří přirozenou hranici s obvodem Písek. Z plochy 385 km² obvodu představuje téměř 60 % zemědělská půda a 30 % lesy.

Na území žije ve 26 obcích více než 18 tisíc obyvatel, z nichž téměř polovina bydlí v jediném městě správního obvodu. Průměrná hustota zalidnění je v porovnání s průměrem kraje o třetinu nižší. Nejvyšší index stáří a nejvyšší průměrný věk obyvatel jsou odrazem nejvyššího podílu obyvatel starších 65 let v rámci kraje. Téměř třetina obyvatel se při sčítání lidu přihlásila mezi věřící, s touto skutečností zřejmě  souvisí i nejmenší podíl neúplných rodin se závislými dětmi.

Mezi nejvyšší patří podnikatelská aktivita v obvodu. Nejvíce zaměstnaných pracuje v  průmyslu a ve službách. Necelá třetina z nich pracuje v obchodu, opravách, stravování a ubytování. Téměř 60 % zaměstnaných vyjíždí mimo obec obvyklého pobytu (jeden z nejvyšších podílů s kraji). Mezi osobami mimo pracovní sílu je podíl nepracujících důchodců nejvyšší v kraji, což souvisí s věkovou strukturou obyvatelstva.

Z technických památek je pozoruhodný Žďákovský most přes vodní nádrž Orlík s největším rozpětím mezi pilíři v České republice (330 metrů). Turisticky nejhodnotnější částí regionu je kaňonovité vltavské údolí, které je nejvíce využíváno pro cestovní ruch. Velké množství kulturních a historických památek činí z Milevska území vhodné pro pěší výlety a cykloturistiku.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek leží na severním okraji Jihočeského kraje. Na východě tvoří přirozenou hranici řeka Vltava s údolní nádrží Orlík, ze západu se do ní vlévá Otava dělící obvod na jižní a severní část. Jeho povrch je mírně zvlněnou vrchovinou. Na ploše 742 km² je téměř z 55 % zemědělská půda, z té více než tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji).

Více než 54 tisíc obyvatel žije ve 49 obcích. Kromě sídla SO mají statut města Mirotice, Mirovice a Protivín a podíl ve městského obyvatelstva je třetí nejvyšší v kraji. Hustota zalidnění je vyšší než průměr kraje. V SO je nejmenší podíl úplných rodinných domácností

Podíl zaměstnaných v průmyslu je v kraji šestý nejnižší, což se spolu s nízkým počtem zaměstnaných v zemědělství promítá v nadpolovičním podílu pracujících ve všech druzích služeb. Podíl nepracujících důchodců na obyvatelstvu mimo pracovní sílu odpovídá zhruba průměru kraje, stejně jako podíl žáků a studentů .

Ve správním obvodu se křižují komunikace spojující Prahu se Strakonicemi a přechodem do SRN s komunikací spojující České Budějovice s Plzní. V jižní části protíná správní obvod železniční trať České Budějovice se železničním uzlem v Protivíně.

Známou historickou památkou ve městě Písek je především kamenný most, který je nejstarším dochovaným mostem v Čechách, vystavěný patrně ještě před koncem 13. století. K technickým památkám patří rovněž zrekonstruovaná Městská elektrárna.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Prachatice se nachází v jihozápadní části kraje. Jeho zvláštností je, že sousedí na jihu a jihozápadě se dvěma státy, a to s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Jihozápadní částí území prochází dva hřebeny Šumavy, mezi nimi teče řeka Vltava, která se vlévá do Lipenského jezera. Území se postupně svažuje údolím Blanice s Husineckou přehradou k severovýchodu. Větší část správního obvodu tvoří podhorská vrchovina. Rozlohou je správní obvod pátý největší v rámci kraje. Zemědělská půda představuje pouze 40 % plochy obvodu, na téměř polovině území je lesní půda s jehličnatými a smíšenými lesy, které tvoří největší bohatství této oblasti. Podíl sadů je v kraji druhý nejvyšší.

Správní obvod zahrnuje 44 obcí ve kterých žije necelých 34 tis. obyvatel. V pěti městech bydlí více než polovina z nich. Průměrná hustota zalidnění je o třetinu nižší než průměr kraje.

Podíl pracujících v průmyslu a stavebnictví je v kraji mírně nadprůměrný, naopak  podíl pracujících ve službách je podprůměrný. Nezaměstnanost se pohybuje mírně pod průměrem. Ze správního obvodu vyjíždí za prací více než tisíc osob do zahraničí.

Z hlediska životního prostředí patří tato oblast mezi nejméně znečištěné oblasti v celé České republice. Jihozápadní část náleží do Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava s nejvyšším vrcholem kraje horou Plechý (1 378 metrů), Plešným jezerem ledovcového původu a zvláště chráněnou přírodní rezervací u soutoku Teplé a Studené Vltavy. Městskou památkovou rezervací je historické centrum města Prachatic. Vyhledávaným turistickým místem je také renesanční zámek Kratochvíle.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Soběslav leží uvnitř Jihočeského kraje. Od jihu k severu prochází územím řeka Lužnice, do které se ve Veselí nad Lužnicí vlévá řeka Nežárka. Jihovýchodní část obvodu je protkána řadou vodních toků napájejících celou rybníkářskou soustavu, navazující na Třeboňsko. Na rozloze obvodu se zemědělská půda podílí necelých 60 %, podíl lesní půdy je výrazně podprůměrný. Vzhledem k počtu rybníků a jejich velikosti se vodní plochy rozkládají na více než 7 % území správního obvodu, což je druhý nejvyšší podíl v kraji.

Na území SO leží 31 obcí, z toho 2 města. Hustota obyvatelstva na 1 km² je šestá nejvyšší v kraji. Průměrným věkem se obvod řadí mezi SO ORP s nejstarším obyvatelstvem.

Podíl pracujících ve výrobních odvětvích v uplynulých 10 letech poklesl ve prospěch služeb. Míra nezaměstnanosti je ve správním obvodu nadprůměrná. Starší obyvatelstvo obvodu ovlivňuje podíl důchodců na obyvatelstvu mimo pracovní sílu a nižší podíl žáků a studentů.

Zajímavostí tohoto regionu jsou Soběslavsko-veselská blata, kde najdeme několik obcí s velmi dobře dochovanou lidovou architekturou. Řeky Lužnice a Nežárka jsou využívány k vodním sportům a k rekreaci.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Strakonice leží na severozápadě kraje při hranicích s Plzeňským krajem. Jeho středem podél řeky Otavy prochází výběžek Českobudějovické pánve. Podél Volyňky se z jihu svažuje předhůří Šumavy. Na celkové rozloze 574 km² obvodu se ze dvou třetin podílí zemědělská půda (nejvíc v kraji) a pouze z jedné pětiny lesní pozemky (nejméně v kraji).

V 69 obcích žije zhruba 45 tisíc obyvatel, více než třetina jich bydlí v obcích s méně než 1 000 obyvateli. Naopak téměř 60 % obyvatel bydlí v jednom ze 2 měst (Strakonice, Volyně). Průměrným věkem se Strakonicko řadí mezi obvody se starším obyvatelstvem. Hustota zalidnění je třetí nejvyšší v kraji. Strakonicko patří mezi obvody s převahou malých a středních obcí.

V průmyslu jsou zaměstnány více než tři čtvrtiny zaměstnanců výrobních odvětví, v zemědělství jich pracuje zhruba 15 %. Podíl vyjíždějících za prací patří k nejnižším v kraji.

Centrem průmyslově zemědělského obvodu jsou Strakonice se strojírenskou a textilní výrobou. Světově proslulou výrobu fezů (pokrývek hlavy) a motocyklů značky ČZ dnes připomínají jen expozice v Muzeu středního Pootaví na Strakonickém hradě. Ve Strakonicích se každé dva roky koná Mezinárodní dudácký festival.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor leží v severovýchodním koutu Jihočeského kraje, kde sousedí se Středočeským kraji a krajem Vysočina. Na jihu vtéká na území obvodu směrem k Táboru řeka Lužnice, do jejíhož údolí se značně členité území svažuje. Řeka se pak hlubokým údolím vrací obloukem k Vltavě. Rozlohou 1 002 km² tvoří desetinu plochy kraje a je druhým největším jihočeským obvodem. Na celkové výměře se z 60 % podílí zemědělská půda, z ní jsou tři čtvrtiny orné půdy.

V 79 obcích obvodu žije celkem více než 81 tisíc obyvatel. Hustota obyvatel na km² je druhá nejvyšší v kraji a o čtvrtinu vyšší než průměr kraje. V obvodu je 7 měst, ve kterých žije více než 70 % obyvatel správního obvodu. Přirozeným centrem správního obvodu je městská aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá se zhruba 45 tisíci obyvateli. Průměrným věkem a indexem stáří se řadí mezi obvody se starším obyvatelstvem.

Více než polovina obyvatelstva pracuje ve službách (druhý nejvyšší podíl v kraji). Podíl nezaměstnaných v obvodu odpovídá průměru kraje, přesto téměř 3 tisíce osob vyjíždí z obvodu mimo území Jihočeského kraje.

Město Tábor je známé jako středisko husitského hnutí. Středověké centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Technickou zajímavostí je vodní nádrž Jordán s moderním závěsným mostem. Jordán je nejstarší údolní přehradou v České republice (vznikl v roce 1492), elektrifikovaná železnice Tábor – Bechyně s unikátním mostem přes Lužnici a řetězový most ve Stádlci (přestěhovaný z Podolí na Vltavě). Nedaleko Tábora se nachází známá Chýnovská jeskyně, zřícenina Kozí Hrádek a zříceninu hradu Choustník.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny leží v jihovýchodní části kraje při hranici s Rakouskem. Na území správního obvodu zasahuje z východu Třeboňská pánev, převážnou část území však tvoří Novohradské hory. Obvodem protéká řeka Stropnice. Svou rozlohou pátý nejmenší obvod v kraji pokrývá ze dvou pětin lesní a z necelé poloviny zemědělská půda.

Na území obvodu žije zhruba 20 tis. obyvatel a jeho podíl na počtu obyvatel v kraji činí pouze 3 %. Do obvodu spadá 16 obcí, z toho 3 města – Trhové Sviny, Borovany, Nové Hrady, ve kterých žijí téměř dvě třetiny obyvatel obvodu. Obvod má příznivou věkovou strukturu obyvatel, průměrným věkem se řadí k nejmladším v kraji.

Z pracujících je necelých 60 % zaměstnáno ve výrobní sféře a více než 40 % v nevýrobní sféře. Více než třetina zaměstnaných obvodu pracuje v průmyslu. Podíl nezaměstnaných osob patří k nejnižším v kraji.

Památkovou hodnotu v Trhových Svinech mají domy na náměstí, gotický farní kostel i barokní poutní kostel jižně od města. V blízkosti města se též nachází technická památka – funkční Buškův vodní hamr. Dalším významným sídlem jsou Nové Hrady s barokně upraveným gotickým hradem a empírovým zámkem s parkem, jihozápadně od města se rozkládá národní přírodní památka Tereziino údolí.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Třeboň se nachází v jihovýchodní části kraje, kde hraničí s Rakouskem. Území správního obvodu tvoří plochá krajina Třeboňské pánve. Řeka Lužnice s důmyslnou sítí umělých stok (Zlatá stoka, Nová řeka) napájí soustavu rybníků, z nichž Rožmberk je největším v České republice. Podstatná část území byla vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Na rozloze obvodu se zemědělská půda podílí pouze z třetiny, na více než 45  % je lesní půda a zhruba 13 % území zaujímají vodní plochy, což je nejvíce v kraji.

Ve 25 obcích žije přibližně 25 tisíc obyvatel, z toho více než polovina ve městech (Třeboň, České Velenice, Lomnice nad Lužnicí). Zalidněním se řadí mezi obvody s podprůměrnou hustotou. Méně příznivá je zde věková struktura obyvatelstva s jedním z nejvyšších podílů obyvatel starších 65 let.

Z ekonomicky aktivních je ve výrobních odvětvích zaměstnáno necelých 40 %, ve struktuře zaměstnaných výrobní sféry se na vyšším podílu primárního sektoru výrazně podílí chov ryb. Nezaměstnanost v obvodu patří k nejnižším v kraji. Více než desetina zaměstnaných vyjíždí ze správního obvodu za prací za hranice kraje.

Třeboňsko je nejvýznamnější rybniční oblastí v rámci celé České republiky. Mimořádně vhodné přírodní podmínky tvoří z oblasti významné místo z hlediska rekreace. Řeka Lužnice patří mezi toky vyhledávané vodáky. Město Třeboň na břehu rybníku Svět má lázeňský statut a jeho historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou leží uvnitř Jihočeského kraje. Severozápadně protéká obvodem prohlubujícím se údolím řeka Vltava, do níž se ze severu vlévá Lužnice a spolu ústí do Orlické přehradní nádrže. Přehradní nádrže Hněvkovice a Kořensko, vybudované na Vltavě nad Týnem nad Vltavou, zásobují vodou jadernou elektrárnu Temelín. Rozlohou je obvod druhý nejmenší v Jihočeském kraji. Plochu obvodu zaujímá ze zhruba 60 % zemědělská půda, z té téměř čtyři pětiny tvoří orná půda, což je spolu s Dačickem nejvyšší podíl v kraji.

Ve 14 obcích žije necelých 15 tisíc obyvatel, což je třetí nejnižší počet mezi SO ORP v kraji. Průměrný věk patří k nejnižším v kraji Hustota obyvatel na km² je o čtvrtinu nižší než průměr kraje. V obvodu je pouze jedno město, ve kterém žije téměř 60 % obyvatel správního obvodu.

Podíl pracujících ve výrobní sféře je třetí nejvyšší v kraji, z nich v průmyslu pracuje více než 80 %. Rozhodující měrou se na tom podílí provoz JE Temelín. Podíl nezaměstnaných osob patří mezi nejnižší v kraji. Poměrně mladá populace obvodu ovlivňuje druhý nejnižší podíl nepracujících důchodců na obyvatelstvu mimo pracovní sílu.

Vltavotýnsko se vyznačuje malebnou krajinou, jejíž novodobou dominantu tvoří chladící věže jaderné elektrárny Temelín. Týn nad Vltavou plní funkci zázemí jaderné elektrárny, proto se v 80. letech 20. století rozrostl z malého městečka na město s více než 8 tis. obyvateli. Kromě barokního zámku na náměstí je zde možno navštívit i divadlo s otáčivým hledištěm a vlastním amatérským souborem.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vimperk se nachází v jihozápadní části Jihočeského kraje. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, na jihu s Německem. Převážnou část správního obvodu tvoří masív Šumavy, která vytváří rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Pramení zde řeka Teplá Vltava, která teče mezi horskými pásmy jihovýchodním směrem. Směrem k severu se území svažuje podél řeky Volyňky. Na obvodu se téměř ze dvou třetin podílí lesní půda (nejvíce v kraji) s převážně jehličnatými lesy, naopak podíly zemědělské a na ní orné půdy jsou v kraji nejnižší.

Správní obvod zahrnuje 21 obcí, ve kterých žije necelých 18 tis. obyvatel. Z tohoto počtu dvě pětiny žijí v sídle správního obvodu - ve Vimperku, který je jediným městem. Naproti tomu 16 obcí nedosahuje ani 1 000 obyvatel. Vzhledem k příhraničnímu a horskému území je hustota obyvatelstva nejnižší v kraji. Obyvatelstvo obvodu patří v kraji mezi starší.

Zaměstnanost je vzhledem k rozsáhlosti lesů úzce svázána s pěstováním, těžbou a zpracováním dřeva. Podíl nezaměstnaných osob odpovídá průměru kraje. Podíl vyjíždějících za prací z Vimperska za hranice kraje byl druhý nejvyšší.

Větší část území je součástí Národního parku, popřípadě Chráněné krajinné oblasti Šumava, k nejstarším rezervacím patří Boubínský prales (vymezen v roce 1858).  Zajímavostí je rovněž nejvýše položená železniční stanice v Čechách (Kubova Huť – 960 m nad mořem). Významné je středisko zimních sportů Zadov-Churáňov. (lyžařský areál), území je však hojně využíváno i pro letní rekreaci.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vodňany leží uvnitř kraje v západní části Českobudějovické pánve a protéká jím řeka Blanice, pravý přítok Otavy. Povrch správního obvodu je mírně zvlněný s četnými rybníky a ovocnými sady. Rozlohou je v kraji nejmenší. Ve struktuře pozemků převládá zemědělská půda, její podíl (63 %) je v kraji druhý nejvyšší, naopak podíl lesů (necelá čtvrtina) je v kraji druhý nejmenší. Téměř 3 % půdy zaujímají sady (v kraji nejvyšší a v České republice šestý nejvyšší podíl).

Rovněž počtem obyvatel je obvod nejmenší v kraji, má 17 obcí, z toho 2 se statutem města (Vodňany a Bavorov). Hustota osídlení je mírně nad průměrem kraje. Průměrný věk obyvatelstva je druhý nejnižší v Jihočeském kraji

V odvětvové struktuře zaměstnaných patří  podíl pracujících v zemědělství k nejvyšším v kraji, především díky sadařství a rybářství. V kraji patří Vodňansko k obvodům s průměrnou nezaměstnaností. Ve struktuře osob mimo pracovní sílu převažují nepracující důchodci, podíl žáků a studentů je pátý nejvyšší v kraji.

Vodňany jsou známé jako město se střední rybářskou školou a Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým. Hojně navštěvovaná je zřícenina hradu Helfenburk (na hranicích obvodu) a poutní místo Lomec s barokním kostelíkem.