Charakteristiky SO ORP

Správní obvod ORP Broumov leží v severní části Královéhradeckého kraje. Většinu hranice tvoří státní hranice s Polskem, na jihu sousedí s obcemi správního obvodu Trutnov a Náchod. Správní obvod Broumov je osmým největším správním obvodem a svojí rozlohou 25 938 ha zaujímá 5,5 % území kraje. Na více než jedné třetině území se rozkládají lesy a téměř tři pětiny zabírá zemědělská půda. Ve 14 obcích, které správní obvod tvoří, žilo k 31. 12. 2023 celkem 15 673 obyvatel, tj. 2,8 % obyvatelstva kraje. Jedná se o třetí nejnižší počet obyvatel v kraji po správních obvodech ORP Nová Paka a ORP Nové Město nad Metují. Hustota zalidnění (60,4 osob/km2) je výrazně pod krajským průměrem. Ve třech městech správního obvodu, Broumov, Meziměstí a Teplice nad Metují, žilo k 31. 12. 2023 celkem 71,6 % obyvatel území, z toho v Broumově 45,7 %.

Populace regionu je v průměru starší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu regionu 23,5 %, což byla po správních obvodech Nové Město nad Metují a Dvůr Králové nad Labem třetí nejvyšší hodnota mezi správními obvody. Průměrný věk činil 44,5 let a byl v rámci správních obvodů druhý nejvyšší. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání) v regionu se ke konci roku 2023 nacházel o 4,7 procentního bodu nad krajským průměrem a činil 7,89 %, což byla nejvyšší hodnota v celokrajském srovnání. Správní obvod je pro období 2021−2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu, patří mezi regiony s vymezeným hospodářsky a sociální ohroženým územím.

Správní obvod Broumov je geograficky a historicky svébytným krajem, jehož neobyčejné přírodní krásy byly po staletí hospodářsky kultivovány a obohacovány o umělecké památky pod správou benediktinského řádu. Vznikla tak mimořádná harmonická, ekologicky a esteticky vyvážená krajina, pro niž je příznačná pestrost a prolínání krás přírody a historie. Nejde však jen o prostou malebnost, s níž se tu střídají hory a údolí, skály a rokle, a se kterou vyniká mozaika lesů, luk, pastvin a polí. Nejde také jen o to, jak poloha sídel a vzhled církevních i lidových staveb umocňují zdejší krajinný ráz. To čím Broumovsko zvlášť vyniká je výjimečný genius loci – „duch místa.“ Region je známý především svými přírodními krásami. Leží tu Adršpašsko-teplické skály, největší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě o rozloze bezmála 19 km2, a méně známé, ale o to zajímavější Broumovské stěny. Kromě těchto dvou národních přírodních rezervací s nejzachovalejšími zbytky původních ekosystémů tu leží další čtyři maloplošná chráněná území (například stolová hora Ostaš) a stovky menších částí dochované přírody, obklopené kulturní krajinou. Pískovcové podloží a intenzivní tektonický vývoj vtiskly krajině typický členitý reliéf. Hluboko pod povrchem Polické křídové pánve proudí nejčistší  voda, jejíž zásoby tvoří zdejší významné přírodní bohatství. 
 

Správní obvod Dobruška se nachází ve východní části Královéhradeckého kraje. Hranice na východě tvoří státní hranici s Polskem, na jihu sousedí s obcemi správního obvodu Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí, na západě s obcemi správního obvodu Hradec Králové a na severu s obcemi správního obvodu Jaroměř, Nové Město nad Metují a Náchod. Území správního obvodu Dobruška se rozkládá na 27 914 hektarech a zaujímá 5,9 % kraje. Třetinu území pokrývají lesy, více než tři pětiny tvoří zemědělská půda. Ve 26 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 20 234 obyvatel (3,6 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je 72,5 osob/km2 a po správním obvodě Broumov patří k nejnižším v kraji. Na celkovém počtu obyvatel se podílí více než třemi procenty, na území kraje téměř šesti procenty. Ve dvou městech Dobruška a Opočno žila téměř polovina obyvatel správního obvodu, z toho v sídle správního obvodu 32,5 %. Celkový přírůstek v letech 2022 a 2023 byl kladný díky přírůstku obyvatelstva stěhováním do správního obvodu.

 
Správní obvod ORP Dobruška patří k regionům s nejnižší nezaměstnaností v Královéhradeckém kraji. Ke konci roku činil podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let 1,99 %, což byla třetí nejnižší hodnota mezi správními obvody v kraji. Věková skladba populace v regionu je poměrně příznivá. Ke konci roku 2023 měl region pátou nejmladší populaci mezi všemi správními obvody Královéhradeckého kraje. Průměrný věk obyvatel činil 43,5 let a byl pod krajským průměrem. Podíl obyvatel 0−14 let na celkovém obyvatelstvu byl nejvyšší v kraji (16,1).

 
Území je od západu pokryto Podorlickou pahorkatinou, směrem k severovýchodu se zvedá v Deštenskou hornatinu, a zaujímá severní část Orlických hor spolu s nejvyšším bodem Velkou Deštnou (1 116 m n. m.). Deštenská hornatina s částí podhůří je chráněnou krajinnou oblastí, malé zbytky původních porostů jsou většinou uchovány jen v rezervacích Bukačka a Sedloňovský vrch. Jsou to smířené horské porosty pralesovitého charakteru. Oblast s četnými potoky a říčkami, tvořícími malebná údolí, je odvodňována převážně řekou Orlicí a jejími přítoky. Dvě nejznámější a historicky nejcennější města této oblasti, Dobruška a Opočno, tvoří vstupní bránu do Orlických hor. Jako bílá perla v mělkých lasturách podhorské pahorkatiny vévodí krajině Dobrušska renesanční kostel sv. Ducha nad městem. Dominantou města samotného je renesanční radnice. Ze zpřístupněného věžního ochozu je nádherný výhled na Orlické hory i Krkonoše. V reprezentačních prostorách radnice nalezly své důstojné místo prvotiny světově proslulého malíře Františka Kupky, který v Dobrušce prožil své dětství a mládí. Zájemci o české dějiny si mohu prohlédnout stálou expozici v rodném domku Františka Vladislava Heka, proslaveného spisovatelem Aloisem Jiráskem v románu F. L. Věk. Dominantou čtyři kilometry vzdáleného Opočna je renesanční zámek s arkádami nad údolím Zlatého potoka. Zámek s přírodně krajinářským parkem a romantickými stavbami si dodnes udržel obrovskou historickou hodnotu. Expozice zámku zahrnuje bohatě vybavené historické interiéry s cennými solitérními kusy mobiliáře, jedinečné sbírky obrazů, evropských i asijských zbraní, knih i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky.
 

Správní obvod Dvůr Králové nad Labem se nachází v centrální části Královéhradeckého kraje a sousedí s dalšími správními obvody našeho kraje. Na severu malým území hraničí s Polskem a další část severní hranice tvoří hranice se správním obvodem Trutnov, na východě a jihovýchodě sousedí se právním obvodem Náchod a Jaroměř, na jihu se správním obvodem Hradec Králové a na východě a severovýchodě s obcemi správního obvodu Hořice a Nová Paka. Území správního obvodu se rozkládá na 25 783 ha a zaujímá 5,4 % rozlohy kraje. V 28 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 27 111 obyvatel (4,9 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 105,2 osob/km2 je pod krajským průměrem. Ve městě Dvůr Králové nad Labem, které je jedinou obcí se statusem města ve správním území, žijí téměř dvě třetiny obyvatel regionu (56,6 %). Na třetině území se rozkládají lesy a více než polovinu plochy tvoří zemědělská půda.

 
Populace v regionu je průměrně starší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu v regionu 23,7 %, což byla po správním obvodu Nové Město nad Metují druhá nejvyšší hodnota mezi správními obvody v kraji. Průměrný věk obyvatel správního obvodu Dvůr Králové nad Labem činil 44,5 let a byl v rámci správních obvodů třetí nejvyšší. Ve správním obvodu byla zaznamenána i nejvyšší hodnota indexu stáří, který vyjadřuje vzájemný poměr počtu osob seniorské a dětské složky obyvatelstva. Královédvorsko je dlouhodobě regionem s nejhorší situací na trhu práce v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let převyšuje o 1,08 % procentního bodu krajský průměr, ke konci roku 2023 činil 4,27 % a byl druhý nejvyšší mezi správními obvody Královéhradeckého kraje. Správní obvod je pro období 2021–2027 zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu; patří do kategorie „hospodářsky slabé regiony“.

Správní obvod se nachází na obou březích horního toku řeky Labe, lemované lesními masívy. Hydrogeologicky má území mimořádný vodohospodářský význam, jedná se o jeden z největších zdrojů kvalitní pitné vody v Královéhradeckém kraji. Při minerálních pramenech založil hrabě Špork koncem 17. a začátkem 18. století lázně Kuks, dochované stavby zdobené mistrovskými sochami Matyáše Bernarda Brauna spolu s kamenným Betlémem v nedalekém lese jsou dnes národními kulturními památkami. Nejvyšším bodem správního obvodu je vrchol Zvičina s výhledem na nejvyšší české hory Krkonoše, který shlíží do královédvorského údolí z výšky 671 metrů n. m. Dvůr Králové nad Labem, jedno z věnných měst královen, je znám díky jedné z největších evropských zoologických zahrad, historické tradici textilního průmyslu, který mu dal přízvisko „Český Manchester“a v neposlední řadě vtradici umění foukání a barvení skleněných perel, dnes se zde vyrábí skleněné ozdoby na vánoční stromečky. Zajímavou kapitolou historie města je i nález Rukopisu královédvorského. 
 

Správní obvod Hořice se nachází ve střední části Královéhradeckého kraje a sousedí s dalšími správními obvody našeho kraje; na severu a severozápadě s obcemi správního obvodu Nová Paka a Jičín, na jihovýchodě s obcemi správního obvodu Nový Bydžov, na jihu s obcemi správního obvodu Hradec Králové a na východě s obcemi správního obvodu Dvůr Králové nad Labem. Území správního obvodu se rozkládá na 19 289 hektarech a zaujímá pouze 4,1 % kraje. Jednu pětinu území pokrývají lesy, zemědělská půda tvoří téměř 70 procent rozlohy správního obvodu. Ve 28 obcích, které správní obvod Hořice tvoří, žilo k 31. 12. 2023 18 536 obyvatel, tj. 3,3 % obyvatelstva kraje. Jedná se o čtvrtý nejnižší počet obyvatel mezi správními obvody. Hustota zalidnění (96,3 obyvatel/km2) je pod krajským průměrem. Ve dvou městech správního obvodu, Hořicích a Miletíně, žije více než polovina obyvatel území, z toho v Hořicích 46,2 %.

Obyvatelstvo správního obvodu patří průměrným věkem i indexem stáří v kraji ke starším. V roce 2023 připadala na region druhá nejnižší relativní porodnost, a to 7,1 narozených na 1 000 obyvatel středního stavu. Celkový přírůstek obyvatelstva byl kladný díky vyššímu relativnímu přírůstku stěhováním. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) měl region mezi správním obvody v kraji ke konci roku 2023 nejnižší (1,74 %). V posledních letech byla ve správním obvodu Hořice zaznamenána jedna z nejnižších intenzit bytové výstavby (v průměru se zda za posledních pět let dokončil třetí nejnižší počet bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody v kraji).

Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi drsným podhůřím Krkonoš na severu a úrodným Polabím na jihu. Hořický chlum, tvořený mohutnými ložisky kvalitního pískovce vhodného pro práce stavební i nejjemnější sochařské, se stal zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva, mnoha generací kameníků. Hořické lomy dodávaly kámen i na stavbu Karlova mostu, Svatovítské katedrály, Staroměstské radnice a v 2. polovině 19. století hořický kámen putoval na stavbu Národního divadla, Národního muzea a Rudolfina. Město Hořice je vyzdobeno mnoha krásným plastikami, nazýváno je „městem kamenné krásy“ či „českými Athénami“. Hořice za ně vděčí nejen zdejšímu pískovci, ale především slavné sochařsko-kamenické škole, jejím profesorů, žákům a dalším příznivcům. Město proslulo i výrobou hořických trubiček podobně jako nedaleký Miletín, který se pyšní výrobou tradiční pochoutky z perníku a medu, zdobené mandlí tzv. Miletínské modlitbičky.
 

Správní obvod Hradec Králové leží v jižní části Královéhradeckého kraje. Na jihu sousedí s krajem Pardubickým, na západě s obcemi správního obvodu Nový Bydžov, na severu se správními obvody Hořice, Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř a na východě s obcemi správním obvody Dobruška a Kostelec nad Orlicí. Správní obvod je (s 67 744 hektary) největším správním obvodem v kraji, zaujímá 14,2 % jeho rozlohy. Rovněž počtem obcí (81 včetně sídelního města) se řadí na první míst mezi všemi obvody v kraji. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody. Na území správního území k 31. 12. 2023 žilo celkem 149 817 obyvatel, tj. 26,9 % obyvatelstva kraje. Hustota zalidnění (221,2 osob/km2, tj. 1,9krát více než průměr kraje) souvisí s koncentrací obyvatelstva v krajském městě. Ve čtyřech městech správního obvodu (Hradce Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem) žije 70,3 % jeho obyvatel, z toho v Hradci Králové 62,7 %. Na šestině území správního obvodu se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje téměř 70 procent. 

Věkové složení populace je zde průměrné, příznivý je podíl dětí mladších 15 let, které se na obyvatelstvu správního obvodu podílely 15,8 %, a to je 5 nejvyšší hodnota v kraji. Průměrný věk činil 43,6 let. Ke konci roku 2023 připadla na správní obvod Hradec Králové téměř třetina volných pracovních míst v evidenci úřadu práce v kraji. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) se v regionu nachází 0,25 procentního bodu pod krajským průměrem, přičemž ke konci roku 2023 dosahoval hodnoty 2,94 %. Ve správním obvodu byla v posledních letech zaznamenána vyšší intenzita bytové výstavby, v průměru za posledních pět let se zde dokončil třetí nejvyšší počet bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody. V roce 2023 došlo k úbytku obyvatelstva z území, jednak vlivem záporného přirozeného přírůstku, ale i vystěhováním, které bylo nejvyšší v kraji.

Především díky krajskému městu je správní obvod Hradec Králové významným střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života i sportu. K rozvoji vzdělávání přispívá Univerzita Hradec Králové a Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, významné postavení na kulturní scéně přispívá Klicperovo divadlo a Filharmonie Hradec Králové. K turisticky atraktivním místům patří historické centrum věnného města českých královen Hradce Králové, které je dnes městskou památkovou rezervací a městskou památkovou zónou, budova Městského muzea od architekta J. Kotěry zase národní kulturní památkou. Díky působení dalších vynikajících architektů (např. J. Gočár) v Hradci Králové bylo město ve 30. letech nazýváno „salonem republiky“. Nedaleký zámek Hrádek u Nechanic nazývaný též malá Hluboká, patří mezi nejnavštěvovanější zámky východních Čech, podobně jako barokní zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, od Santiniho. Ten je autorem i kaple Tří králů ve Smiřicích, která je naší národní kulturní památkou. Na východě správního obvodu se nachází město Třebechovic pod Orebem, které proslavila vzácná lidová řezbářská práce tzv. Třebechovický betlém.
 

Správní obvod Jaroměř leží uprostřed Královéhradeckého kraje obklopen dalšími správními obvody našeho kraje. Na severozápadě sousedí s obcemi správního obvodu Dvůr Králové nad Labem, na severovýchodě a východě s obcemi správních obvodů Náchod, Nové Město nad Metují a Dobruška a na jihovýchodě s obcemi správního obvodu Hradec Králové. Území správního obvodu se rozkládá na 13 859 hektarech a zaujímá 2,9 % rozlohy kraje. V 15 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 19 665 obyvatel (3,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 141,8 osob/km2 je čtvrtá nejvyšší v kraji. Jediným městem obvodu je Jaroměř, jeho obyvatelstvo tvořilo 63,8 % obyvatel celého správního obvodu. Správní obvod Jaroměř je regionem s nejvyšším podílem zemědělské půdy v kraji, ke konci roku 2023 činil tento podíl 76,6 %, tj. o 18,6 procentního bodu více než průměr za celý Královéhradecký kraj, pouze na desetině území se rozkládají lesy.

Region se v posledních letech řadí mezi správní obvody v kraji na přední místa v počtu přistěhovalých na tisíc obyvatel. Populace v regionu je v průměru nejmladší v kraji (průměrný věk 42,5 let) a spolu se správním obvodem Rychnov nad Kněžnou jsou jediné dva správní obvody, u nichž nepřekonal průměrný věk obyvatel hranici 43 let, v regionu byl také nejpříznivější poměr mezi dětskou a seniorskou složkou populace (127,1). Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání) se ke konci roku 2023 nacházel o 0,79 procentního bodu nad krajským průměrem a činil 3,98 %, což byla třetí nejvyšší hodnota v celokrajském srovnání.

Správní obvod leží v Pardubické kotlině, na jeho území v Jaroměři je soutok Labe, Úpa a Metuje. Historické město Jaroměř patřilo k věnným městům českých královen, centrum je dnes městskou památkovou zónou. Od 1948 je součástí Jaroměře bývalé pevností město Josefov, dnes je zde městská památková rezervace. Josefská pevnost je vrcholným dílem evropského urbanismu a fortifikačního umění. Prusko-rakouská válka r. 1866 zpochybnila vojenský význam Josefova. Během první světové války vznikl za hradbami velký zajatecký tábor pro ruské vojáky. Územím správního obvodu prochází tzv. Labská cyklostezka, která vede z Hradce Králové a prochází podél řeky Labe přes pevnost Josefov až na hospital Kuks. V nejbližším okolí možno navštívit lázně Velichovky, kde se léčí nemoci pohybového ústrojí.
 

Správní obvod Jičín leží na severozápadě Královéhradeckého kraje. Na severu a západě sousedí s Libereckým a Středočeským krajem, na jihu s obcemi správního obvodu Nový Bydžov, na východě se správními obvody Hořice a Nová Paka. Správní obvod Jičín je druhým největším správním obvodem v kraji a svojí rozlohou 59 675 hektarů zaujímá 12,5 % rozlohy kraje. Na více než pětině se rozkládají lesy a zemědělská půda zabírá téměř 70 %. Hustota zalidnění 81,8 osob/km2 je výrazně pod krajským průměrem. V 77 obcích, což je druhý nejvyšší počet v kraji, žilo k 31. 12. 2023 48 814 obyvatel a na celkovém počtu obyvatel se podílí 8,8 %. V sedmi městech správního obvodu, Jičín, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Sobotka, Vysoké Veselí, Železnice, žilo k 31. 12. 2023 téměř 60 procent obyvatel správního obvodu.

 
Populace v regionu je v průměru mladší než v celém kraji, podíl dětské složky (0−14 let) činí na celkovém obyvatelstvu regionu 15,8 % a je po správních obvodech Dobruška a Jaroměř třetí nejnižší v kraji. Také podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších patří k nižším (21,9 %). Počet dokončených bytů na tisíc obyvatel má region v průměru za posledních pět let podprůměrný, přesto je přírůstek obyvatel byl v roce 2023 kladný, a to zejména díky přírůstku stěhováním na tisíc obyvatel. Jičínsko se vyznačuje nízkou nezaměstnaností, podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) zde ke konci roku 2023 dosáhl 2,22 a byl o 0,98 procentního bodu pod krajským průměrem, což znamenalo čtvrtou nejnižší hodnotu.

Území se rozkládá v Jičínské pahorkatině, největší řeka Cidlina jím protéká od severozápadu k jihovýchodu. V severní části území se nachází Prachovské skály, brána do Českého ráje, který je naší nejstarší chráněnou krajinnou oblastí. Erozními pochody silně rozčleněné pískovcové útvary tvoří dnes romantická skalní města i řadu samostatných skalních útvarů bizardních tvarů. Jsou opravdových rájem pro horolezce. Území dotvářejí četné prameny s potoky v hlubokých kaňonovitých údolích a rybníky, z nichž mnohé jsou využívány k rekreaci. Centrum správního obvodu město Jičín má své pohádkové kouzlo, a to především díky spisovateli Václavu Čtvrtkovi a jeho loupežníku Rumcajsovi. Každoročně se v Jičíně koná festival „Jičín – město pohádky“ pro malé i velké návštěvníky. Nedaleko od Jičína se nachází lázeňské městečko Železnice se známou léčebnou pro děti postižené mozkovou obrnou. Na východě území nalezneme malebné městečko Lázně Bělohrad. Zdejší bohatá ložiska rašeliny dala základ vzniku slatinných lázní, kde se léčí všechna onemocnění pohybového ústrojí. Na opačném konci území správního obvodu je rodné město Fráni Šrámka Sobotka, z nedalekého čedičového vrchu na město shlíží barokní lovecký zámeček Humprecht. 
 

Správní obvod Kostelce nad Orlicí leží na jihu Královéhradeckého kraje. Na severozápadě sousedí s obcemi správního obvodu Hradec Králové, na severu se správním obvodem Dobruška, na východě se správním obvodem Rychnov nad Kněžnou a na jihu s Pardubickým krajem. Území regionu se rozkládá na 22 353 hektarech a zaujímá 4,7 % rozlohy kraje. Správní území zahrnuje celkem 22 obcí, což je průměr v rámci kraje, žilo k 31. 12. 2023 celkem 25 337 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 113,4 obyvatel/km2 téměř kopíruje krajský průměr. Ve třech městech správního obvodu (Kostelec nad Orlicí, Borohrádek a Týniště nad Orlicí) žije necelých 57,1 % obyvatel. Téměř na 45 procentech území se rozkládají lesy a přibližně stejnou plochu zaujímá zemědělská půda.

 
Region se vyznačuje rozvoje bytové výstavby. Za posledních pět se se zde dokončilo 3,5 bytu na tisíc obyvatel, což byl pátý nejvyšší počet mezi správními obvody v kraji. Právě díky tomuto rozvoji se region řadí na přední místa přistěhovalý mezi správní obvody v kraji. Správní obvod Kostelec nad Orlicí vykázal jako jediný v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty přirozeného přírůstku (0,2 ‰). Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) ke konci roku 2023 činil 1,97 %, což byla druhá nejnižší hodnota v rámci správních obvodů v kraji.

Správní obvod se nachází v podhůří Orlických hor v malebném údolí Divoké Orlice, která se v Týništi nad Orlicí stéká s Orlicí Tichou a přechází v polabskou rovinu. Území je charakteristické zejména rozsáhlými lesy, v údolní nivě řeky Orlice je velké množství přírodních atraktivit, které jsou v České republice výjimečné. Jedná se zejména o říční meandry s množství rozmanité fauny a flóry, proto zde vznikla Chráněná krajinná oblast Orlice. Tato oblast je i hojně využívaná pro vodní turistiku, cykloturistiku i rodinné pěší výlety. Z historických staveb možno upozornit na zámek v Častolovicích s anglickým parkem, empírovou stavbu Nového zámku a barokní stavbu Starého zámku v Kostelci nad Orlicí a renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí.
 

Správní obvod Náchod leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje. Východní hranici tvoří státní hranice s Polskem, na jihu sousedí s obcemi správního obvodu Dobruška, Nové Město nad Metují, na západě s obcemi správního obvodu Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem a na severu s obcemi správního obvodu Trutnov a Broumov. Území regionu se rozkládá na 35 572 hektarech a zaujímá 7,5 % rozlohy kraje. Ve 36 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 61 001 obyvatel (11,0 % obyvatelstva kraje), to je třetí nejvyšší počet v rámci kraje. Počet obcí je třetí nejvyšší po správních obvodech Hradec Králové a Jičín, hustota zalidnění je ve srovnání s krajským průměrem je téměř jedna půlnásobná (171,5 osob/km2) a zároveň druhá nejvyšší po Královéhradecku. V šesti městech Náchod, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Police nad Metují a Stárkov žilo ke konci roku 2023 více než 64,3 %. Lesy se rozkládají téměř na třetině území a zemědělská půda tvoří přes 56,0 % území správního obvodu. 

Ke konci roku 2023 bylo na úřadech práce ve správním obvodu evidováno 3,23 obyvatel ve věku 15−64 let, jednalo se o šestý nejvyšší podíl nezaměstnaných osob mezi správními regiony. Populace v regionu je v průměru starší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu regionu 23,3, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v kraji. Průměrný věk obyvatel regionu činil 44,1 roku a byl v rámci správních obvodů v kraji pátý. Bytová výstavba ve správním obvodu je podprůměrná, za posledních pět let se zde dokončilo méně bytů než je celokrajský průměr.

Náchodsko leží mezi Krkonošemi a Orlickými horami, podél středního toku řeky Úpy a podél toku řeky Metuje. Hluboko pod povrchem Polické křídové pánve proudí nejčistší voda, jejíž zásoby tvoří zdejší významné přírodní bohatství. V katastru města Náchod se nachází lázně Běloves s minerálním pramenem Ida. Jen málo míst v naší vlasti bylo tak častým dějištěm románů našich spisovatelů jako je tento kraj, úzce spjatý s národními klasiky Boženou Němcovou a Aloisem Jiráskem. Je to kraj s mnoha přírodními krásami i architektonickými památkami. Nejvyhledávanější je Národní přírodní památka Babiččino údolí v Ratibořicích, často navštěvované je středisko vodních sportů a letní rekreace – vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Veřejnosti přístupné jsou renesanční zámky v Náchodě a Ratibořicích. Z církevních památek stojí za zhlédnutí kostely v Červeném Kostelci a Polici nad Metují. Na kopcích nad Náchodem se nachází ojedinělý komplex vojenského opevnění z roku 1938. 
 

Správní obvod Nová Paka se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s Libereckým krajem, na východě se správním obvodem Dvůr Králové nad Labem a na jihu s obcemi správního obvodu Hořice a Jičín. Správní obvod je s 9 722 ha nejmenším správním obvodem v kraji, zaujímá pouze 2,0% jeho rozlohy. V pěti obcích, které tvoří správní území, žilo k 31. 12. 2023 celkem 13 366 (2,4 % obyvatelstva kraje). Spolu se správním obvodem Nové Město nad Metují představuje dvojici správních s nejnižším počtem obcí v kraji. Hustota zalidnění (137,5 osob/km2) je výrazně nad krajským průměrem a zároveň pátá nejvyšší mezi všemi správními obvody v kraji. Ve městě v Nová Paka, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území, žijí dvě třetiny obyvatel regionu (66,6 %). Na 30 procentech území se rozkládají lesy, zemědělská půda zabírá necelých 60 % rozlohy. 

Populace v regionu je průměrně starší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu v regionu 22,7 %, což byla sedmá nejvyšší hodnota. Průměrný věk obyvatel regionu činil 44,2 roku a byl v rámci správních obvodů v kraji čtvrtý nejvyšší. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) ke konci roku 2023 činil 2,83 % a byl o 0,36 procentního bodu nižší než krajský průměr.

Území leží v Podkrkonošské pahorkatině v údolí řeky Rokytky. Novopacko je podivuhodně tajemným místem, kde si daly schůzku všechny síly přírodních a duchovních světů. Je to zvláštní zapomenutý ráj pro lidi, kteří, netouží být v místech slavných, ale v jiných a zahleděných do sebe. To se projevuje dodnes v povaze a jednání obyvatel, je zde snaha být prvním anebo alespoň zvláštním. Proto tolik slavných rodáků, proto tolik pozoruhodností. Město Nová Paka je neodmyslitelně spjato s rodem Suchardů, jejíž členové se věnují výtvarnému umění již po několik generací více než 200 let. Vliv Suchardovy dílny způsobil, že Nová Pak se stala rodištěm dalších vynikajících malířů a sochařů. Nachází se zde expozice spiritismu a Klenotnice drahých kamenů, jsou zde vystaveny poklady země, které se nacházejí v okruhu 10 km kolem Nové Paky. Vedle klasických drahých kamenů jsou tu i prokřemenělé zbytky stromů, přesliček, kapradin a plavuní, je to procházka geologickým vývojem naší země. Severně od Nové Paky se nachází zřícenina gotického hradu Kumbruk, který je spojen s řadou pověstí.
 

Správní obvod Nové Město nad Metují leží ve východní části Královéhradeckého kraje. Je vklíněn mezi obce správního obvodu Náchod ze severu a obce správního obvodu Dobruška z jihu. Na západě sousedí malým územím s obcemi správního obvodu Jaroměř. Správní území je druhým nejmenším správním územím po správním obvodu Nová Paka, svoji rozlohou 9 809 zaujímá pouze 2,1 % území kraje. Ve 13 obcí, které tvoří celé správní území, žilo k 31. 12. 2023 celkem 14 124 obyvatel (2,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je 144,0 obyvatel/km2  a je druhá v kraji. Téměř sedmdesát procent obyvatel žilo ke konci roku 2023 v Novém Městě nad Metují, v jediném městě správního obvodu. Na šestině území se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje dvě třetiny území.

Region se vyznačuje nejvyšším průměrným věkem obyvatel, ten ke konci roku 2023 dosáhl 44,7 roku. Podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na celkovém počtu obyvatel regionu činil 24,1 %, což byla též nejvyšší hodnota v kraji. Intenzita bytové výstavby ve správním obvodu je ve srovnání s krajem nadprůměrná. Počet dokončených bytů na tisíc obyvatel má region v průměru za posledních pět let čtvrtý nejvyšší mezi správními obvody, a to i přes záporný přirozený přírůstek a podprůměrný přírůstek stěhováním na tisíc obyvatel. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) v regionu se ke konci roku 2023 nacházel 0,57 procentního bodu pod krajským průměrem a činil 2,62 %, což byla devátá nejnižší hodnota mezi správními obvody v kraji. 

Území se nachází v krajině, která se zvedá z rovinaté části od přírodního zrcadla nádrže Rozkoš do podhůří Orlických hor, protéká jím řeka Metuje s přítoky Olešanky a Janovského potoka. V údolní nivě řeky Metuje se zachovala vodohospodářská díla, důmyslný systém kanálů, sloužící k zavlažování. Malebná krajina je vyzdobena památkami lidového i sakrálního umění včetně komplexu staveb typu renesanční perly zámku v Novém Městě nad Metují, který je dnes městskou památkovou rezervací. Na sever od Nového Města proti proudu řeky Metuje se nachází chráněná přírodní lokalita Peklo, rozsáhlé a úchvatné údolí, výletní místo, dříve vyhledávané i známými osobnostmi divadelního světa. 
 

Správní obvod Nový Bydžov leží v západní části Královéhradeckého kraje. Na západě sousedí se Středočeským krajem, na severu s obcemi správního obvodu Jičín a Hořice a na východě a jihu se správním obvodem Hradec Králové. Území správního obvodu leží na 21 424 hektarech a představuje 4,5 % rozlohy kraje. Ve 23 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 18 084 obyvatel (3,2 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění v regionu (84,4 osob/km2) je výrazně pod krajským průměrem. Správní obvod je nejméně urbanizován, nejvyšší procento obyvatel žije na venkově (60,1 %), V sídle správního obvodu, městě Nový Bydžov, které je zde jedinou obcí se statutem města žije necelých 40 % obyvatel regionu. Necelou šestinu území pokrývají lesy, téměř tři čtvrtiny tvoří zemědělská půda.

 
V posledních letech je v regionu zaznamenána intenzita bytové výstavby (v průměru za posledních pět let se zde dokončil druhý nejvyšší počet bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody v kraji), právě díky tomu se region v posledních letech řadí mezi správními obvody v kraji na přední místa v počtu přistěhovalých na tisíc obyvatel. Populace v regionu je v průměru starší než v celém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl pětašedesátiletých a starších na celkovém obyvatelstvu regionu 21,4 %, což byla třetí nejvyšší hodnota mezi správními obvody v kraji. Průměrný věk obyvatel regionu činil 43,2 roku a byl v rámci správních obvodů v kraji třetí nejvyšší. Podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) byl ke konci roku 2023 pátý nejvyšší (3,77 %) mezi správními obvody v kraji.

Území leží ve Východolabské tabuli, od severu k jihu jím protéká řeka Cidlina. Střediskem správního obvodu i celého Pocidliní je bývalé královské věnné město Nový Bydžov. Nejcennější památkou města je samotný středověký, vzácně pravidelný, půdorys města. Nachází se zde třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách a do povědomí celé země se dostal Nový Bydžov i tradicí studentských merend, zvláštních slavností na rozloučenou s městem na konci prázdnin, kterých se zúčastňovali v minulosti i významní básnící a spisovatelé té doby. 
 

Správní obvod Rychnov nad Kněžnou leží v jihovýchodní části Královéhradeckého kraje. Východní hranici tvoří hranice s Polskem, na severu sousedí s obcemi správního obvodu Dobruška, na západě s obcemi správního obvodu Kostelec nad Orlicí a na jihu s Pardubickým krajem. Území správního obvodu (47 943 hektarů) je čtvrté největší mezi správními obvody v kraji a představuje 10,1 % jeho rozlohy. Ve 32 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 35 313 obyvatel (3,6 % obyvatelstva kraj). Hustota zalidnění 73,7 osob/km2 je třetí nejnižší. Ve čtyřech městech správního obvodu, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Solnice a Vamberk žilo ke konci roku 2023 58,4 %, z toho na Rychnov nad Kněžnou připadá 32,4 % jeho obyvatel, přes 60 procent obyvatel správního obvodu. Na dvou pětinách území se rozkládají lesy, zemědělská půda tvoří 50 procent území.

 
Věková skladba populace správního území je poměrně příznivá. Ke konci roku 2023 měl region druhou nejmladší populaci mezi všemi správními obvody Královéhradeckého kraje. Průměrný věk činil 42,7 let. Podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších činí na celkovém obyvatelstvu v regionu 20,6 % a je druhý nejnižší v kraji (po správním obvodu ORP Jaroměř). Region se vyznačuje rozvojem bytové výstavby. Za posledních pět let se zde v průměru dokončily více než 4 byty na tisíc obyvatel, což byl nejvyšší počet mezi správními obvody v kraji. Právě díky tomuto rozvoje se region v posledních letech řadí na přední místo v počtu přistěhovalých na tisíc obyvatel. Také podíl nezaměstnaných osob (tj. dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let) měl region mezi správními obvody v kraji pátou nejnižší (2,26 %).

Podorlická pahorkatina se od západu směrem k severovýchodu zvedá do pohoří Orlické hory. Tato část Orlicích hor tzv. Deštenská hornatina tvoří poměrně plochý hřbet, s vrcholy kolem 1000 m n. m., k severovýchodu spadá příkrým svahem do údolí řeky Divoké Orlice, k jihovýchodu směrem do vnitrozemí klesá pozvolna. Téměř celá Deštenské hornatiny s částí podhůří především podle toků řeky Bělé, Zdobnice a Říčky je chráněnou krajinnou oblastí. Celá oblast s četnými potoky a říčkami, tvořícími malebná údolí, je odvodňována řekou Orlicí a jejími přítoky. Zhoršené klimatické podmínky a emise tepelných elektráren silně poničily přírodu, zejména na hřebenech hor.

Pro dobrou přístupnost a klid jsou Orlické hory celoročně vyhledávanou oblastí. Atraktivitu oblasti protkané značenými turistickými stezkami podtrhuje samostatný architektonický prvek, kterým je soustava vojenského opevnění ze třicátých let. Dominantou Rychnova nad Kněžnou je barokní kolowratský zámek s kostelem Nejsvětější trojice. V objektu zámku je Orlická galerie s díly umělců působících ve zdejším kraji: A. Slavíčka, V. Sedláčka a dalších. Ve zvonici děkanského kostela se nachází třetí největší zvon v Čechách, Kryštof. Město je rodištěm spisovatele Karla Poláčka. S nedalekým městem Vamberk je spjata světoznámá tradice výroby paličkované krajky.
 

Správní obvod Trutnov se nachází v severní části Královéhradeckého kraje. Hranici na severu tvoří státní hranice s Polskem, na východě a jihovýchodě sousedí s obcemi správního obvodu Broumov a Náchod, na jihu se správním obvodem Dvůr Králové nad Labem. Správní území zahrnuje celkem 32 obcí, což je čtvrtý nejvyšší počet v rámci kraje. Správní obvod Trutnov je třetím největším správním obvodem, svojí rozlohou 59 544 ha zaujímá 12,5 % kraje. V 31 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 celkem 62 618 obyvatel (11,2 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je pátý nejvyšší v kraji, hustota zalidnění 105,2 obyvatel/km2 nedosahuje krajského průměru. Pro správní obvod je charakteristický vysoký podíl městského obyvatelstva, v osmi městech správního obvodu (Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Rtyně v Podkrkonoší, Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Žacléř) žilo ke konci roku 2023 téměř 73 procent obyvatel správního obvodu, z toho 47,2 % v Trutnově. Na necelé polovině území se rozkládají lesy, dvě pětiny tvoří zemědělská půda.

 
Správní obvod Trutnov patří k regionům s nejvyšší nezaměstnaností v Královéhradeckém kraji. Ke konci roku 2023 činil podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let 3,90 %, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota mezi správními obvody v kraji. V průměru za posledních pět let evidujeme v regionu celkový úbytek obyvatelstva. Populace v regionu je v průměru starší než v celém kraji, průměrný věk dosáhl 44,0 roku a je šestý nejvyšší, což je ovlivněno nízkým podílem dětské složky obyvatel (0−14 let) na celkovém obyvatelstvu v regionu (14,8 %).

Území zaujímá větší část východních Krkonoš, majestátní pevnost nejvyšších českých hor, kolébku řeky Úpy a nejvyšší horu Sněžku, směrem k jihu klesá do Podkrkonoší. Region se může chlubit jedinečnou přírodou i bohatou historií na pomezí českého a německého živlu. Více než jinde v Evropě je tady příroda nemocná, a zejména smrkové lesy podléhají ničivému vlivu emisí – rubu civilizace, ale v neporušených partiích mezi kosodřevinou roste mnoho druhů vzácných rostlin, které nikde jinde na světě nenajdete. K ochraně významných přírodních i estetických hodnot je většina území Krkonoš vyhlášena národním parkem. 
 

Správní obvod Vrchlabí se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Hranici na severu tvoří státní hranice s Polskem, na západě sousedí s Libereckým krajem, na jihu a východě s obcemi správního obvodu Trutnov. Správní území se rozkládá na 29 347 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. V 16 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2023 27 236 obyvatel (4,9 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je pátý nejnižší, hustota zalidnění 92,8 osob/km2 nedosahuje krajského průměru. Zahrnuje. Ve třech městech správního obvodu (Hostinném, Špindlerově Mlýně a Vrchlabí) žilo ke konci roku 2023 celkem 64,2 % obyvatel. Více než polovinu území pokrývají lesy, třetinu tvoří zemědělská půda.

V posledních letech byla v regionu ve srovnání s krajem zaznamenána nadprůměrná intenzita bytové výstavby. Počet dokončených bytů na tisíc obyvatel má region v průměru za posledních pět let šestý nejvyšší mezi správními obvody v kraji. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15−64 let zde ke konci roku 2023 dosáhl 2,56 % a byl o 0,63 procentního bodu nižší než krajský průměr, což znamenalo šestou nejnižší hodnotu v kraji. Průměrný věk obyvatel regionu činil 43,7 roků a kopíroval krajskou hodnotu. Celkový relativní úbytek obyvatelstva v posledních pěti letech stagnoval a byl ovlivněn přirozeným úbytkem (počet zemřelých převyšoval živě narozené), přírůstek obyvatelstva stěhováním byl kladný.

Území se táhne z jihu od Hostinného v Podkrkonoší k vrcholkům našich nejvyšších hor Krkonoš. Zaujímá část východních Krkonoš včetně hraničního hřebene s nejvyššími vrcholy. V Krkonoších pramení naše největší řeka Labe, protéká územím od severu k jihu a je sycena četnými přítoky horských bystřin a potoků. Téměř celé území Krkonoš je pro své mimořádné přírodní bohatství prohlášeno národním parkem. Branou do říše bájného Krakonoše je Vrchlabí, položené uprostřed horského masívu. Vrchlabí vedle Jilemnice je označováno jako rodiště zimních sportů ve střední Evropě. Krkonoše jsou hory s dlouhou historií osídlení, na pomezí českého a německého živlu. Bydlí zde lid s koloritem vlastních zvyků a nářečí, mnohde ještě v půvabných dřevených chalupách, jeho pozvání: „Přijďte pobejt“, zní vždy upřímně. Díky svým krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v naší republice.