Charakteristiky SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností Broumov leží v nejsevernější části Královéhradeckého kraje. Většinu jeho hranice tvoří státní hranice s Polskem, na jihu sousedí se správními obvody Trutnov a Náchod. S rozlohou 25 937 ha (tj. 5,4 % území kraje) je osmým největším správním obvodem v kraji a tvoří jej 14 obcí. Lesy pokrývají 35,0 % území a 57,1 % zaujímá zemědělská půda.

K 31. 12. 2024 zde žilo 15 500 obyvatel, což představuje 2,8 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 59,8 obyv./km², tedy výrazně pod krajským průměrem (116,8 obyv./km²). Téměř 71,3 % obyvatel žije ve třech městech – Broumov, Meziměstí a Teplice nad Metují, přičemž samotný Broumov soustřeďuje 45,9 % obyvatel obvodu. Obyvatelstvo je starší než krajský průměr. Podíl osob ve věku 65 let a více dosahoval 23,9 %, průměrný věk činil 45,0 let. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl ke konci roku 2024 hodnoty 8,08 %, což je nejvyšší hodnota v kraji a o 4,52 p. b. více než krajský průměr (3,56 %).

Krajina Broumovska je mimořádně hodnotná z přírodního i kulturního hlediska. Historicky byla formována působením benediktinského řádu, který zde po staletí rozvíjel harmonické soužití člověka a přírody. K nejvýznamnějším přírodním lokalitám patří Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a stolová hora Ostaš, tvořící jádro CHKO Broumovsko.

SO ORP Dobruška se nachází ve východní části Královéhradeckého kraje. Na východě jeho hranici tvoří státní hranice s Polskem, na jihu sousedí se správními obvody Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí, na západě s Hradcem Králové a na severu s Jaroměří, Novým Městem nad Metují a Náchodem. Rozlohou 27 914 ha (tj. 5,9 % území kraje) je sedmým největším správním obvodem s 26 obcemi. Přibližně třetinu jeho území pokrývají lesy a více než tři pětiny tvoří zemědělská půda.

K 31. 12. 2024 zde žilo 20 208 obyvatel, což představuje 3,6 % populace kraje. Hustota zalidnění dosahovala 72,4 obyv./km², tedy patřila k nejnižším v kraji. Ve dvou městech, Dobrušce a Opočně, žila téměř polovina obyvatel správního obvodu, přičemž samotná Dobruška soustřeďovala asi třetinu všech obyvatel regionu. Správní obvod Dobruška patří k regionům s nejnižší nezaměstnaností v kraji. Ke konci roku 2024 činil podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání přibližně 2,38 %. Obyvatelstvo regionu je mladší než krajský průměr, průměrný věk činil 43,7 roku.

Území správního obvodu Dobruška je pestré, z Podorlické pahorkatiny na západě přechází v Orlické hory s nejvyšší horou Velkou Deštnou (1 116 m n. m.). Část území spadá do CHKO Orlické hory. K nejvýznamnějším přírodním lokalitám patří rezervace Bukačka a Sedloňovský vrch. Města Dobruška a Opočno jsou významnými kulturně-historickými centry.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem se nachází v centrální části Královéhradeckého kraje. Na severu v malé části hraničí s Polskem a dále se správním obvodem Trutnov, na východě a jihovýchodě sousedí se správními obvody Náchod a Jaroměř, na jihu s Hradcem Králové a na západě s Hořicemi a Novou Pakou. Rozkládá se na území o rozloze 25 783 ha (tj. 5,4 % území kraje) a zahrnuje 28 obcí. Přibližně třetinu tvoří lesy a více než polovinu zemědělská půda.

K 31. 12. 2024 zde žilo přibližně 27 119 obyvatel, což představuje 4,9 % populace kraje. Hustota zalidnění dosahovala 105,2 obyv./km², tedy mírně pod krajským průměrem (116,8 obyv./km²). V samotném městě Dvůr Králové nad Labem, které je jediným městem správního obvodu, žije přibližně 56,5 % všech obyvatel regionu. Obyvatelstvo je starší než průměr kraje, podíl osob ve věku 65 a více let činil 24,0 %, průměrný věk dosahoval 44,8 roku, což byla třetí nejvyšší hodnota mezi správními obvody. Podíl nezaměstnaných osob činil ke konci roku 2024 přibližně 4,70 %, tedy druhou nejvyšší hodnotu v kraji, a o 1,14 p. b. více než krajský průměr.

Území se rozkládá na obou březích horního toku řeky Labe, lemované lesními masívy. Region je proslulý také svými kulturními a historickými památkami. K nejvýznamnějším patří barokní areál Kuks se sochami Matyáše Bernarda Brauna či Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem, jedna z největších v Evropě. Město je známé i tradicí textilního průmyslu a výrobou skleněných vánočních ozdob.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hořice se nachází ve střední části Královéhradeckého kraje. Na severu a severozápadě sousedí se správními obvody Nová Paka a Jičín, na jihovýchodě s Novým Bydžovem, na jihu s Hradcem Králové a na východě s Dvorem Králové nad Labem. Území správního obvodu zaujímá 19 288 ha, což představuje 4,1 % rozlohy kraje a tvoří jej 29 obcí. Přibližně 20 % území pokrývají lesy a téměř 70 % tvoří zemědělská půda.

K 31. 12. 2024 zde žilo 18 512 obyvatel, tedy zhruba 3,3 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 96,0 obyv./km², což je pod krajským průměrem (116,8 obyv./km²). Ve dvou městech, Hořicích a Miletíně, žije více než polovina obyvatel obvodu, přičemž samotné Hořice soustřeďují přibližně 45,8 % populace regionu. Obyvatelstvo správního obvodu Hořice patří k věkově starším v rámci kraje. Podíl osob ve věku 65 let a více činil 23,2 %, průměrný věk dosahoval 44,1 roku. Region se dlouhodobě řadí k oblastem s nízkou nezaměstnaností, ke konci roku 2024 činil 2,21 %, což byla třetí nejnižší hodnota v Královéhradeckém kraji.

Území Hořicka leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu, který tvoří přirozený přechod mezi podhůřím Krkonoš a Polabím. Bohatá ložiska hořického pískovce, využívaného po staletí ve stavebnictví i sochařství, dodala regionu jeho typický ráz i pověst „města kamenné krásy“. Hořice jsou proslulé tradicí kamenosochařství i výrobou hořických trubiček, zatímco nedaleký Miletín je znám výrobou Miletínských modlitbiček.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové leží v jižní části Královéhradeckého kraje. Na jihu sousedí s Pardubickým krajem, na západě s obcemi správního obvodu Nový Bydžov, na severu s obvody Hořice, Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř, na východě pak s obvody Dobruška a Kostelec nad Orlicí. S rozlohou 67 744 ha (tj. 14,2 % území kraje) je největším správním obvodem Královéhradeckého kraje. Počtem obcí (81) i obyvatel výrazně převyšuje nad ostatními správními obvody.

K 31. 12. 2024 zde žilo 150 287 obyvatel, což představuje 27,0 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 221,8 obyv./km², tedy téměř dvojnásobek krajského průměru (116,8 obyv./km²). Téměř tři čtvrtiny obyvatel (74,1 %) žije ve městech Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem, přičemž samotný Hradec Králové soustřeďuje více než 62,8 % obyvatel regionu. Věková struktura obyvatel je příznivější než krajský průměr. Průměrný věk obyvatel byl 43,8 roku. Podíl nezaměstnaných osob činil ke konci roku 2024 3,03 %, tedy pod krajským průměrem (3,56 %). Ve správním obvodu je evidováno téměř třicet procent všech volných pracovních míst v kraji, což potvrzuje jeho ekonomickou sílu.

Správní obvod Hradec Králové tvoří přirozené vzdělanostní, kulturní a hospodářské centrum regionu. Univerzita Hradec Králové spolu s lékařskou a farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy vytvářejí silné akademické zázemí. Kulturní život je rozvíjen prostřednictvím institucí celokrajského významu, zejména Klicperova divadla, Divadla Drak, Filharmonie Hradec Králové a Muzea východních Čech.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Jaroměř leží ve střední části Královéhradeckého kraje. Na severozápadě sousedí se správním obvodem Dvůr Králové nad Labem, na severovýchodě a východě s obvody Náchod, Nové Město nad Metují a Dobruška, na jihovýchodě pak s obvodem Hradec Králové. Rozlohou 13 859 ha zaujímá 2,9 % území kraje. Správní obvod Jaroměř má nejvyšší podíl zemědělské půdy v kraji (76,5 %), zatímco lesy zde zaujímají pouze kolem 10 % rozlohy, což je nejnižší podíl mezi všemi správními obvody kraje.

K 31. 12. 2024 v 15 obcích správního obvodu žilo přibližně 19 617 obyvatel, tedy 3,5 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 141,5 obyv./km², což je čtvrtá nejvyšší hodnota mezi správními obvody. Jediné město Jaroměř soustřeďuje přibližně 63,6 % obyvatel správního obvodu. Populace regionu patří k nejmladším v kraji, průměrný věk obyvatel činil 42,9 roku. Podíl dětí ve věku 0–14 let dosahoval nejvyšších hodnot v kraji, index stáří 133,6 potvrzuje příznivou věkovou strukturu. Ke konci roku 2024 činil podíl nezaměstnaných osob 4,41 %, tedy mírně nad krajským průměrem (3,56 %) a čtvrtou nejvyšší hodnotu v kraji.

Správní obvod Jaroměř leží v Pardubické kotlině, v místě soutoku Labe, Úpy a Metuje. Samotná Jaroměř patřila k věnným městům českých královen a její historické centrum je městskou památkovou zónou. Významnou součástí města je bývalá pevnost Josefov, vybudovaná v 18. století. Region je rovněž součástí Labské cyklostezky, která vede z Hradce Králové přes Josefov až k hospitalu Kuks.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Jičín se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu a západě sousedí s Libereckým a Středočeským krajem, na jihu s obvody Nový Bydžov, na východě s obvody Hořice a Nová Paka. Rozlohou 59 675 ha (tj. 12,5 % území kraje) je druhým největším správním obvodem. Přibližně pětinu území tvoří lesy, téměř 70 % připadá na zemědělskou půdu.

K 31. 12. 2024 zde žilo přibližně 48 613 obyvatel, což představuje 8,7 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 81,5 obyv./km², tedy výrazně pod krajským průměrem (116,8 obyv./km²). V 77 obcích (druhý nejvyšší počet v kraji) se nachází sedm měst, Jičín, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Sobotka, Vysoké Veselí a Železnice, v nichž žije 58,6 % obyvatel obvodu. Populace správního obvodu je věkově mladší než krajský průměr, průměrný věk obyvatel byl 43,6 roku. Region se vyznačuje nízkou nezaměstnaností, ke konci roku 2024 činil podíl nezaměstnaných osob 3,09 %.

Území správního obvodu se rozkládá v Jičínské pahorkatině. Největší řekou je Cidlina, která protéká od severozápadu k jihovýchodu. Severní část území tvoří Prachovské skály, brána do Českého ráje, nejstarší chráněné krajinné oblasti v Česku. Krajinu dotvářejí četné rybníky, potoky a hluboká údolí, která přispívají k vysoké krajinářské hodnotě. Centrum regionu, město Jičín, má osobité kouzlo díky odkazu Václava Čtvrtka a jeho postavě loupežníka Rumcajse. Každoročně se zde koná festival „Jičín – město pohádky“.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kostelec nad Orlicí leží v jižní části Královéhradeckého kraje. Na severozápadě sousedí se správním obvodem Hradec Králové, na severu s Dobruškou, na východě s Rychnovem nad Kněžnou a na jihu s Pardubickým krajem. Rozloha území činí 22 353 ha, což představuje 4,7 % rozlohy kraje. Lesy pokrývají téměř 45 % území a přibližně stejnou plochu tvoří zemědělská půda.

K 31. 12. 2024 zde žilo přibližně 25 368 obyvatel, což představuje 4,6 % populace kraje. Hustota zalidnění dosahovala 113,5 obyv./km², tedy velmi blízko krajskému průměru (116,8 obyv./km²). Správní obvod tvoří 22 obcí. Ve třech městech, Kostelec nad Orlicí, Borohrádek a Týniště nad Orlicí, žije zhruba 57 % obyvatel. Populace správního obvodu je věkově mladší než krajský průměr, průměrný věk obyvatel byl 43,7 roku. Podíl nezaměstnaných osob činil ke konci roku 1,87 %, tedy nejnižší hodnotu v kraji.

Správní obvod Kostelec nad Orlicí leží v podhůří Orlických hor v malebném údolí Divoké Orlice, která se v Týništi nad Orlicí stéká s Tichou Orlicí a přechází v polabskou rovinu. Území je bohaté na přírodní lokality, zejména říční meandry, mokřady a lesní komplexy chráněné v rámci CHKO Orlice. Region je oblíbený pro vodní turistiku, cykloturistiku i rodinné výlety. K významným historickým památkám patří zámek v Častolovicích, empírový Nový zámek a barokní Starý zámek v Kostelci nad Orlicí a renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Náchod leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje. Na východě jej vymezuje státní hranice s Polskem, na jihu sousedí se správními obvody Dobruška a Nové Město nad Metují, na západě s Jaroměří a Dvorem Králové nad Labem, na severu s Trutnovem a Broumovem. Rozlohou 35 572 ha (tj. 7,5 % území kraje) patří k největším správním obvodům, které tvoří 36 obcí. Lesy pokrývají 30,9 % území a zemědělská půda tvoří 56,7 % rozlohy.

K 31. 12. 2024 zde žilo 60 623 obyvatel, což představuje 10,9 % populace kraje a třetí nejvyšší počet mezi správními obvody. Hustota zalidnění činila 170,4 obyv./km², což je druhá nejvyšší hodnota v kraji po Hradci Králové. V šesti městech, Náchod, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Police nad Metují a Stárkov, žije více než 72,5 % obyvatel celého obvodu. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl ke konci roku 2024 hodnoty 3,69 %, což je šestá nejvyšší hodnota v kraji. Populace regionu je v průměru starší, podíl osob ve věku 65 let a více činil 23,7 %, průměrný věk dosáhl 44,5 roku.

Správní obvod Náchod se rozkládá mezi Krkonošemi a Orlickými horami, v údolí řek Úpy a Metuje. Území je geologicky významné díky zásobám kvalitní podzemní vody v Polické křídové pánvi. K turisticky nejvyhledávanějším místům patří Národní přírodní památka Babiččino údolí v Ratibořicích, rekreační oblast vodní nádrže Rozkoš a lázeňská oblast Běloves. Z historických památek vynikají renesanční zámky v Náchodě a Ratibořicích a také komplex předválečného pohraničního opevnění nad městem Náchod.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Nová Paka se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s Libereckým krajem, na východě s obcemi správního obvodu Dvůr Králové nad Labem a na jihu s obvody Hořice a Jičín. S rozlohou 9 722 ha (tj. 2,0 % území kraje) je nejmenším správním obvodem Královéhradeckého kraje a tvoří jej 5 obcí. Lesy pokrývají 31,6 % území spávního obvodu, zemědělská půda tvoří necelých 60 % rozlohy.

K 31. 12. 2024 zde žilo 13 288 obyvatel, což odpovídá 2,4 % populace kraje. Hustota zalidnění dosahovala 136,7 obyv./km², čímž se řadí na páté místo v kraji. Téměř 68 % obyvatel žije přímo v Nové Pace, která je jediným městem správního obvodu. Obyvatelstvo patří k nejstarším v rámci kraje. Podíl osob ve věku 65 let a více přesahuje 23 %, průměrný věk činí 44,6 let. V posledních letech zde převažuje přirozený úbytek obyvatelstva, zatímco stěhování hraje menší roli. Podíl nezaměstnaných činil 3,01 %.

Území leží v Podkrkonošské pahorkatině, v údolí řeky Rokytky. Region je známý nejen svými geologickými zvláštnostmi, ale i bohatou kulturní tradicí. Nová Paka je spjata se slavným sochařským rodem Suchardů a s tradicí výtvarného umění. Ve městě se nachází Klenotnice drahých kamenů a expozice spiritismu, představující unikátní část místní identity.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Nové Město nad Metují leží ve východní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s Náchodem, na jihu s Dobruškou a na západě s Jaroměří. S rozlohou 9 809 ha (tj. 2,1 % území kraje) je druhým nejmenším správním obvodem po správním obvodu Nová Paka. Lesy pokrývají 17 % území, zatímco zemědělská půda tvoří dvě třetiny rozlohy. Správní obvod tvoří 13 obcí.

K 31. 12. 2024 zde žilo 14 007 obyvatel, což představuje 2,5 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 142,8 obyv./km², což je třetí nejvyšší hodnota v kraji. Téměř 66 % obyvatel žije v Novém Městě nad Metují, které je jediným městem správního obvodu. Region má nejvyšší průměrný věk obyvatel v kraji – k 31. 12. 2024 činil 45,1 roku, a podíl osob ve věku 65 a více let dosahoval 24,2 %. Navzdory přirozenému úbytku obyvatel je region aktivní v bytové výstavbě – v přepočtu na tisíc obyvatel měl v posledních deseti letech sedmý nejvyšší počet dokončených bytů mezi správními obvody. Podíl nezaměstnaných osob činil ke konci roku 3,58 %, což je mírně nad krajským průměrem (3,56 %).

Krajinu Novoměstska tvoří přechod mezi rovinatou oblastí kolem vodní nádrže Rozkoš a podhůřím Orlických hor. Územím protéká řeka Metuje s přítoky Olešankou a Janovským potokem. K významným přírodním a kulturním lokalitám patří chráněné údolí Peklo a zámek v Novém Městě nad Metují, který je dominantou městské památkové rezervace.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Nový Bydžov leží v západní části Královéhradeckého kraje. Na západě sousedí se Středočeským krajem, na severu s obcemi správních obvodů Jičín a Hořice a na východě a jihu se správním obvodem Hradec Králové. Rozloha území činí 21 425 ha, což představuje 4,5 % rozlohy kraje. Správní obvod tvoří 23 obcí. Lesy pokrývají 16 % území, zemědělská půda tvoří tři čtvrtiny rozlohy.

K 31. 12. 2024 zde žilo 18 114 obyvatel, což odpovídá 3,3 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 84,5 obyv./km², tedy výrazně pod krajským průměrem (116,8 obyv./km²). Správní obvod je nejméně urbanizovaným regionem kraje, na venkově žije více než 60 % obyvatel, zatímco v sídle obvodu, městě Nový Bydžov, žije necelých 40 % obyvatel regionu. Region se vyznačuje výraznou bytovou výstavbou, v posledních deseti letech zde byl čtvrtý nejvyšší počet dokončených bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody kraje. Obyvatelstvo je starší než krajský průměr, podíl osob ve věku 65 a více let činil 21,6 %, průměrný věk dosáhl 43,5 roku. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,99 %.

Území leží v ploché krajině Východolabské tabule, kterou od severu k jihu protéká řeka Cidlina. Střediskem regionu je bývalé královské věnné město Nový Bydžov, známé svým středověkým půdorysem, židovským hřbitovem a tradicí studentských merend, rozloučením s městem, které má dlouhou kulturní historii a připomíná osobnosti české literatury.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou leží v jihovýchodní části Královéhradeckého kraje. Na východě tvoří jeho hranici státní hranice s Polskem, na severu sousedí se správním obvodem Dobruška, na západě s Kostelcem nad Orlicí a na jihu s Pardubickým krajem. Rozloha území činí 47 943 ha, což představuje 10,1 % rozlohy kraje a řadí správní obvod na čtvrté místo mezi správními obvody. Lesy pokrývají 40 % území, zemědělská půda tvoří 51,8 % rozlohy.

K 31. 12. 2024 ve 32 obcích žilo přibližně 35 232 obyvatel (tj. 6,3 % populace kraje). Hustota zalidnění dosahovala 73,5 obyv./km², což je třetí nejnižší hodnota v kraji. Ve čtyřech městech, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Solnice a Vamberk, žilo 58,2 % obyvatel obvodu, z toho samotný Rychnov nad Kněžnou soustřeďoval třetinu všech obyvatel regionu. Region má druhou nejmladší populaci v kraji, průměrný věk činil 43,1 roku, podíl osob ve věku 65 a více let 20,8 %. Podíl nezaměstnaných osob dosahoval ke konci roku 2,45 %, tedy čtvrtou nejnižší hodnotu mezi správními obvody kraje.

Krajinu tvoří Podorlická pahorkatina, která se směrem k severovýchodu zvedá do pohoří Orlických hor. Jejich část, Deštenská hornatina, dosahuje vrcholů kolem 1 000 m n. m. a spadá do CHKO Orlické hory. Oblast je bohatá na říční údolí, lesy a památky vojenského opevnění z 30. let 20. století. Dominantou města Rychnov nad Kněžnou je barokní kolowratský zámek s kostelem Nejsvětější Trojice a Orlickou galerií. Region je známý také díky tradiční paličkované krajce ve Vamberku a rodnému městu spisovatele Karla Poláčka.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Trutnov se nachází v severní části Královéhradeckého kraje. Na severu tvoří jeho hranici státní hranice s Polskem, na východě a jihovýchodě sousedí se správními obvody Broumov a Náchod, na jihu s Dvorem Králové nad Labem. Správní území tvoří 31 obcí, což je čtvrtý nejvyšší počet v kraji. Rozlohou 59 544 ha (12,5 % území kraje) je třetím největším správním obvodem. Lesy pokrývají téměř polovinu území, zemědělská půda tvoří dvě pětiny rozlohy.

K 31. 12. 2024 zde žilo 62 368 obyvatel, což představuje 11,2 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 104,7 obyv./km², tedy mírně pod krajským průměrem (116,8 obyv./km²). Region má vysoký podíl městského obyvatelstva, v osmi městech (Trutnov, Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Žacléř, Svoboda nad Úpou, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a Pilníkov) žilo téměř 73 % obyvatel, z toho Trutnov samotný 47,5 %. Správní obvod Trutnov patří mezi regiony s vyšší nezaměstnaností, ke konci roku 2024 činil podíl nezaměstnaných osob 4,55 %, což byla třetí nejvyšší hodnota mezi správními obvody kraje. Populace je mírně starší než krajský průměr, průměrný věk dosahoval 44,3 roku, podíl dětí do 14 let činil 14,5 %.

Území správního obvodu zahrnuje větší část východních Krkonoš, včetně nejvyšší české hory Sněžky (1 603 m n. m.) a pramene řeky Úpy. Směrem k jihu krajina přechází do Podkrkonoší. Většina území spadá do Krkonošského národního parku, který chrání vzácná horská společenstva a druhy rostlin a živočichů. Region se vyznačuje nejen mimořádnou přírodní hodnotou, ale i bohatou historií a silnou kulturní tradicí.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vrchlabí se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu tvoří jeho hranici státní hranice s Polskem, na západě sousedí s Libereckým krajem a na jihu a východě s obcemi správního obvodu Trutnov. Území o rozloze 29 347 ha zaujímá 6,2 % plochy kraje. Správní obvod tvoří 16 obcí. Lesy pokrývají více než 50 % území, zatímco zemědělská půda tvoří zhruba třetinu rozlohy.

K 31. 12. 2024 zde žilo přibližně 27 067 obyvatel, což představuje 4,9 % populace kraje. Hustota zalidnění činila 92,2 obyv./km², tedy méně než krajský průměr (116,8 obyv./km²). Ve třech městech, Vrchlabí, Hostinné a Špindlerův Mlýn, žije více než 64 % obyvatel správního obvodu. Region vykazuje nadprůměrnou bytovou výstavbu, v posledních deseti letech zde byl dokončen třetí nejvyšší počet bytů na tisíc obyvatel mezi správními obvody kraje. Podíl nezaměstnaných osob činil ke konci roku 2,79 %, tedy pátou nejnižší hodnotu v kraji. Průměrný věk obyvatel byl 44,2 roku a je nad krajským průměrem.

Území správního obvodu zahrnuje část východních Krkonoš, včetně nejvyšších hřebenů s vrcholy přes 1 500 m n. m. a pramenem řeky Labe. Většina území spadá do Krkonošského národního parku, který chrání mimořádné přírodní hodnoty tohoto regionu. Vrchlabí, označované jako „brána Krkonoš“, je centrem turistiky a zimních sportů a spolu s Jilemnicí je považováno za kolébku lyžování ve střední Evropě.