Charakteristiky okresů

Okres Hradec Králové leží ve střední části východních Čech. Na severu sousedí s okresy Jičín, Trutnov a Náchod, na východě s okresem Rychnov nad Kněžnou. Na jihu sousedí s Pardubickým krajem, okresem Pardubice. Na západě sousedí se Středočeským krajem, s okresy Nymburk a Kolín.

K 31. 12. 2024 měl okres Hradec Králové rozlohu 892 km², tvořil celkem 18,7 % z celkové rozlohy kraje a byl tak třetím největším okresem kraje (po okrese Trutnov a Rychnov nad Kněžnou).

Okres Hradec Králové je v Královéhradeckém kraji okresem s nejvyšším počtem obyvatel, a tím i největší hustotou zalidnění. Na území okresu k 31. 12. 2024 žilo 168 401 obyvatel, tj. 30,3 % z celkového počtu obyvatel kraje. Na 1 km² připadalo 188,9 obyvatel.

Z celkové rozlohy okresu tvořila 69,7 % zemědělská půda (z toho 82,9 % orná půda a 11,3 % trvalé travní porosty). Lesy pokrývaly 16,7 % plochy okresu, v porovnání s ostatními okresy v kraji se jednalo o nejmenší podíl lesů.

V okrese Hradec Králové se nachází celkem 104 obcí, z nichž největší zastoupení (48,1 %) tvoří obce s počtem obyvatel 200–499. V okrese se nachází 6 obcí se statutem města. Dominantní postavení v sídelní struktuře má krajské město Hradec Králové s 94 311 obyvateli, které je zároveň největší obcí okresu i celého kraje.

Celý okres je silně poznamenán historickou tradicí a významem města Hradec Králové, o němž se první písemná zpráva datuje rokem 1073. Královéhradecko je známé řadou kulturních a historických památek. Mezi nejvýznamnější patří historické jádro krajského města s dominantou gotického chrámu sv. Ducha, renesanční Bílou věží, kaplí sv. Klimenta, barokní radnicí a celou řadou secesních budov. Domácími i zahraničními turisty je navštěvován neogotický zámek Hrádek u Nechanic, přední stavba vrcholného baroka zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, zrestaurovaná kaple Zjevení Páně ve Smiřicích.

Na území okresu se nachází celkem 21 přírodních památek a 2 přírodní rezervace. Povrch okresu tvoří mírně zvlněná pahorkatina, přecházející do rozsáhlejších rovin. Klimatické podmínky v okrese, jako součásti východního Polabí, jsou příznivé. Jižní část okresu zasahuje do oblasti teplejší a sušší, severní část patří do mírně teplé a mírně vlhké oblasti.

Vodstvo okresu tvoří výsek z říční sítě horního Labe s přítoky Orlicí, Cidlinou a Trotinou, pro vodní režim jsou významné i další toky jako je Mlýnský, Lužický a Piletický potok. Rybníků má okres poměrně málo. Vodní plochy zabírají v okrese dvě procenta celkové plochy.

Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, bylo na území okresu vytvořeno šest správních obvodů pověřených obecních úřadů - Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Nový Bydžov, Smiřice a Třebechovice pod Orebem a dva správní obvody obcí s rozšířenou působností - Hradec Králové a Nový Bydžov. Orgány těchto obcí jsou pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti pro všechny obce, které přísluší do jejich správního obvodu.

K 31. 12. 2024 bylo v okrese Hradec Králové registrováno 3 874 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, z toho 2 088 žen, 290 absolventů a mladistvých a 561 osob se zdravotním postižením. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo 3 484, tj. 89,9 % z celkového počtu. Pracovních míst bylo evidováno celkem 4 399, na 1 pracovní místo tak připadlo 0,9 uchazeče. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 3,36 % a pohyboval se tak 0,74 procentního bodu pod podílem Česka. Podíl nezaměstnaných osob v okrese Hradec Králové se tak v meziokresním srovnání nacházel na 20. místě ze 77 okresů (řazeno vzestupně).

Ke konci roku 2024 bylo zapsáno do registru ekonomických subjektů 42 354 podnikatelských subjektů, to představuje 32,9 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 73,3 % a právnické osoby 26,7 %. V členění podle odvětvové činnosti tvořily 15,9 % podniky zabývající se velkoobchodem, maloobchodem, opravou a údržbou motorových vozidel, 13,0 % podniky vykonávající profesní, vědecké a technické činnosti, 11,9 % podniky zabývající se zpracovatelským průmyslem a 11,8 % tvořily stavební podniky.  

Okres Jičín leží v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s okresem Semily v Libereckém kraji, na východě s okresem Trutnov, na jihu s okresem Hradec Králové a na západě s okresy Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

K 31. 12. 2024 se rozlohou 887 km² na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílel 18,6 % a byl druhým nejmenším okresem v kraji (za okresem Náchod). Z hlediska počtu obyvatel je okres Jičín nejmenším v kraji. K 31. 12. 2024 zde žilo 80 413 obyvatel, tj. 14,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění je druhá nejmenší v kraji (za okresem Rychnov nad Kněžnou). Na 1 km² připadalo 90,7 obyvatel.

Přirozeným centrem oblasti je okresní město Jičín. Město je silniční dopravní křižovatkou, protínají se zde dvě významné tepny silnic I. třídy – silnice č. 16 vedoucí ze Slaného přes Mělník, Mladou Boleslav do Trutnova a dále až na polskou hranici a silnice č. 35 vedoucí z polského Zhořelce přes Liberec do Hradce Králové, Svitav a Olomouce. Město má tedy dobré dopravní spojení s většinou významných center republiky, o čemž svědčí i značné množství dálkových autobusových spojů vedených přes město Jičín. Železniční doprava nemá v okrese takový význam.

Rovinatý povrch okresu v jeho jižní části doznává od středu výraznější členitosti, která dominuje na severu okresu. Území se ze středočeské roviny postupně zvedá a přechází od chlumů ve střední části až do krkonošského podhůří na severovýchodě. Okres rozdělil v období třetihor lužický zlom na část rovinnou a část podhorskou. Obě části se odlišují geologickým složením a dobou vzniku hornin. Rovinná část je tvořena usazeninami permokarbonskými a výskytem zkamenělého dřeva a vzácných křemičitých minerálů vzniklých vulkanickou činností v posledních fázích prvohor. Rozhraní představuje Kozákovský hřbet, z větší části již v okrese Semily, a chlumy v okolí města Hořice. Nadmořská výška se tak mění od nejníže položeného místa okresu s 208 m nadmořské výšky ležící na hranici okresu jižně od Dětenic až po nejvyšší bod okresu Kozinec s 608 m nadmořské výšky u obce Vidochov v jeho severní části. Krajina na Libáňsku a Kopidlnsku v jižní části okresu se tak výrazně odlišuje od členitého Novopacka a Hořicka na severu a severovýchodě.

Na vodní toky není území okresu příliš bohaté. Nejvýznamnějším a také největším vodním tokem je Cidlina pramenící v okrese Semily na úpatí hory Tábor. Protéká od severu k jihu, sbírá do sebe vody všech okolních potoků a říček. Okresem protéká řada drobných vodních toků, které pramení většinou v krkonošském podhůří, jako je např. Studénka, Trnávka, Javorka, Úlibický potok, Rokytka a Bystřice. Druhou největší řekou je Mrlina pramenící poblíž Markvartic a protékající Kopidlnem. Malebný ráz dávají jičínské krajině rybníky. Jsou využívány zejména pro rekreaci, méně již k hospodářským účelům. Jsou to zejména Jinolické rybníky, rybník Kníže v Jičíně, Dvorecký rybník, Hlíza ve Dřevěnici s veřejnými koupališti, ale také Ostruženský rybník, Šibeňák, Černý a Bílý u Kosti, Pařezský, Valcha u Železnice a Jahodnice. Celková vodní plocha okresu zaujímá 1 421 ha.

Z celkové rozlohy okresu tvoří 67,8 % zemědělská půda, z toho 75,5 % je využíváno jako orná půda a zbylých 17,6 % jsou trvalé travní porosty. Lesy pokrývají 21,8 % plochy okresu. Převažují lesy jehličnaté a doubravy, na štěrkopískových terasách a pískách jsou borové lesy, na dně miletínského úvalu se nacházejí rozsáhlé ostrovy listnatých lesů.

Ve struktuře obcí převládají malé obce s počtem obyvatel 200–499 (38,7 %) a obce s počtem obyvatel do 199 (35,1 % všech obcí). Z celkového počtu 111 samostatných obcí jich má 10 statut města a 3 statut městyse. Ve třech městech nad pět tisíc obyvatel žilo 41,7 % všech trvale bydlících obyvatel okresu. V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní město Jičín s 16 101 obyvateli.

Na území okresu se rozléhá část chráněné krajinné oblasti Český ráj, která dále zasahuje do okresů Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji a do okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Z celkové rozlohy 181,7 km² se na území okresu nachází 50,2 km², Český ráj tak zaujímá 5,66 % území okresu. Součástí chráněné krajinné oblasti Český ráj jsou pro okres charakteristické pískovcové útvary Prachovských skal. Oblast vznikla z pískovcových plošin s nadmořskou výškou kolem 300 m, zvrásněných do hlubokých údolí. Spolu s borovými lesy a rybníky patří k atraktivním, turisty vyhledávaným místům, a to zejména v okolí Jičína a Sobotky.

V okrese se, kromě chráněné krajinné oblasti Český ráj, nachází sedm přírodních rezervací a 39 přírodních památek. S ohledem na příznivé klimatické podmínky a pro své přírodní krásy a kulturní památky je oblast vyhledávaným místem pro přechodnou i trvalou rekreaci. Četnost objektů určených pro individuální rekreaci vzrostla výrazně v důsledku vylidňování venkovských obcí. Z míst volné rekreace je nejvíce navštěvován Český ráj, tj. oblast jinolických rybníků, Prachov, okolí Sobotky, Lužan, Dřevěnice a Hořic. Z míst vázané rekreace je nejvíce objektů umístěno v podhůří Krkonoš v okolí Nové a Staré Paky, ale též na Hořicku, Bělohradsku a samozřejmě i v Českém ráji.

Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, bylo na území okresu vytvořeno šest správních obvodů pověřených obecních úřadů - Jičín, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nová Paka a Sobotka a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jičín, Hořice a Nová Paka. Orgány těchto obcí jsou pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti pro všechny obce, které přísluší do jejich správního obvodu.

K 31. 12. 2024 bylo v okrese Jičín registrováno 1 558 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, z toho 801 žen, 126 absolventů a mladistvých a 212 osob se zdravotním postižením. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo celkem 1 459 dosažitelných uchazečů (93,6 %). Volných pracovních míst v evidenci úřadu práce bylo 1 445, na 1 pracovní místo tak připadlo 1,1 uchazeče o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 2,91 % a pohyboval se tak 1,19 procentního bodu pod podílem Česka. V meziokresním srovnání se jednalo o 10. nejnižší podíl nezaměstnaných osob v Česku.

Ke konci roku 2024 bylo zapsáno do registru ekonomických subjektů 18 136 podnikatelských subjektů, to představuje 14,1 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 79,1 % a 20,9 % právnické osoby. V členění podle odvětvové činnosti tvořily 16,0 % podniky zabývající se velkoobchodem, maloobchodem, opravou a údržbou motorových vozidel, 13,7 % subjekty zabývající se zpracovatelským průmyslem, 13,1 % stavebnictvím, 7,8 % zemědělstvím a 5,8 % ubytováním a stravováním.

Okres Náchod leží na severovýchodě Královéhradeckého kraje na území mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Na severu a východě tvoří jeho území státní hranici s Polskem, na západě sousedí s okresem Trutnov, na jihu s okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. K 31. 12. 2024 byl svojí rozlohou 852 km² nejmenším okresem Královéhradeckého kraje, tvořil pouze 17,9 % jeho rozlohy.

Z hlediska počtu obyvatel byl okres Náchod třetím největším v kraji, k 31. 12. 2024 zde žilo 109 747 osob, tj. 19,7 % z celkového počtu obyvatel kraje. Na 1 km² připadalo 128,8 obyvatel, hustota zalidnění zde byla druhá nejvyšší v kraji (po okrese Hradec Králové).

Větší část okresu má typický podhorský charakter. Povrch okresu tvoří většinou pahorkatina. V jeho severní části se prostírá Broumovská vrchovina, západní část okresu patří do Krkonošského podhůří a jihovýchodní část zasahuje do Podorlické pahorkatiny. Jih okresu leží v nížinaté Orlické tabuli. Nejvyšším vrcholem je Ruprechtický Špičák v Javořích horách na Broumovsku, vysoký 880 m nad mořem, nejníže položené místo je na Jaroměřsku (232 m n. m.).

S povrchem okresu souvisí také jeho podnebí a vlhkost. Zatímco jižní část okresu přecházející do rovinatého Polabí má podnebí teplejší a dlouhodobá roční teplota se pohybuje mezi 8–9°C, severní část okresu je vlhčí a chladnější (dlouhodobá roční teplota je mezi 5–6°C). Uzavřená Broumovská kotlina má však podnebí poněkud teplejší (dlouhodobě 7–8°C). Průměrné roční úhrny srážek pro celý okres Náchod se dlouhodobě pohybují v rozmezí 670–760 mm, na severu v oblasti skalních měst jsou výrazně vyšší.

Většina okresu je odvodňována řekou Metují, která protéká celým okresem od severu k jihu a u Jaroměře se vlévá spolu s Úpou, která odvodňuje západní část okresu, do Labe. Broumovsko na severu je odvodňováno řekou Stěnavou, která patří k povodí Odry. Významnou součástí vodního hospodářství je přehradní nádrž Rozkoš o ploše přes 1 000 hektarů, která slouží jako regulátor stavu vody na středním toku Labe a zároveň je i významným střediskem rekreace a vodních sportů.

Z celkové rozlohy okresu tvořila 61,2 % zemědělská půda, z toho 61,3 % orná půda a 31,8 % trvalé travní porosty. Lesy pokrývají 27,3 % plochy okresu.

Na území okresu Náchod se rozkládá celkem 25 zvláště chráněných území. Na 46,0 % okresu se rozkládá chráněná krajinná oblast Broumovsko. Z její celkové rozlohy 432,3 km² se na území okresu rozléhá 90,6 %, zbylá část zasahuje do okresu Trutnov. Ze zvláště chráněných území okresu je třeba na prvním místě jmenovat známou oblast Teplicko-adršpašských skal a další přírodní rezervace pískovcových útvarů Broumovské stěny, stolovou horu Ostaš, Křížový vrch, Borek a Kočičí skály.

Přírodní rezervace Babiččino údolí je ukázkou harmonicky vytvářené krajiny s kulturní památkou, Dubno u České Skalice je u nás nejseverněji se vyskytujícím zbytkem lužního lesa. K nerostnému bohatství kraje se řadí především minerální prameny, které vyvěrají v Náchodě – Bělovsi a Hronově, rašelinové slatiny se nacházejí v okolí Velichovek. Návštěvníci z tuzemska i z ciziny však nepřijíždějí pouze za přírodními krásami a do lázní. K návštěvě tohoto malebného okresu Česka lákají i kulturní památky, a to především benediktinský klášter v Broumově, zámky v Náchodě, Novém Městě nad Metují a Ratibořicích, dřevěný kostelík ve Slavoňově, pevnost Josefov, pevnosti z roku 1938 a další.

Ve struktuře obcí jsou nejvíce zastoupeny menší obce s počtem obyvatel 200–499, tvoří 38,5 % všech obcí. Z celkového počtu 78 samostatných obcí jich má 11 statut města a 4 statut městyse. V sedmi městech nad pět tisíc obyvatel žilo 61,9 % trvale bydlícího obyvatelstva okresu. V sídelní struktuře zaujímalo první místo okresní město Náchod s 19 827 obyvateli.

Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, bylo na území okresu vytvořeno devět správních obvodů pověřených obecních úřadů - Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Jaroměř, Náchod, Nové Město nad Metují, Police nad Metují, Teplice nad Metují a čtyři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Náchod, Broumov, Jaroměř, Nové Město nad Metují. Orgány těchto obcí jsou pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti pro všechny obce, které přísluší do jejich správního obvodu.

K 31. 12. 2024 bylo v okrese Náchod registrováno 3 285 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, z toho 1 659 žen, 208 absolventů a mladistvých a 423 osob se zdravotním postižením. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo 3 112, tj. 94,7 % z celkového počtu. Pracovních míst v evidenci úřadu práce bylo 1 266, na 1 pracovní místo připadlo 2,6 uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 4,55 % a pohyboval se tak 0,45 procentního bodu nad průměrem Česka. V tomto ukazateli zaujímá okres Náchod 22. příčku ze 77 okresů (řazeno sestupně). V kraji je dlouhodobě okresem s nejvyšší nezaměstnaností.

Ke konci roku 2024 bylo zapsáno do registru ekonomických subjektů 24 457 podnikatelských subjektů, to představuje 19,0 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 81,0 % a právnické osoby 19,0 %. V členění podle odvětvové činnosti zaujímají 17,3 % podniky zabývající se velkoobchodem, maloobchodem, opravou a údržbou motorových vozidel, 13,7 % podniky zabývající se zpracovatelským průmyslem, 13,6 % stavební podniky, 8,6 % zemědělské podniky a 5,8 % podniky zabývající se ubytováním a stravováním.

Okres Rychnov nad Kněžnou se rozkládá na východě Královéhradeckého kraje. Na západě sousedí s okresem Hradec Králové, na severu s okresem Náchod. Jižní hranici má s Pardubickým krajem (s okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí). Východní hranici okresu tvoří státní hranice s Polskem. K 31. 12. 2024 se svou rozlohou 982 km² podílel na celkové ploše Královéhradeckého kraje 20,6 % a je tak druhým největším okresem v kraji (za okresem Trutnov).

Okres Rychnov nad Kněžnou je z hlediska počtu obyvatel (po okrese Jičín) druhým nejmenším okresem, k 31. 12. 2024 zde žilo 80 808 obyvatel, tj. 14,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. V porovnání mezi okresy Královéhradeckého kraje se vyznačuje nejmenší hustotou zalidnění, na 1 km² připadá 82,3 obyvatel.

Povrch okresu tvoří v jihozápadní oblasti roviny, ve střední pahorkatiny, které posléze přecházejí v horský masív Orlických hor. Nejnižším bodem v okrese je místo u Týniště nad Orlicí (246 m nadmořské výšky), nejvyšším pak Velká Deštná (nejvyšší hora Orlických hor) s 1 116 m nadmořské výšky. Tyto výškové rozdíly se projevují i v rozdílnosti podnebí. Na jihozápadě je podnebí mírné, v oblasti Orlických hor je podnebí drsnější. Pro jedinečnost krajiny, zachovalost jednotlivých prvků a jejich vzájemnou vyváženost byly v roce 1970 Orlické hory vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Do plochy 227,4 km² bylo zahrnuto podhůří a hlavní hřeben od Olešnice v Orlických horách až po Zemskou bránu. Je zde také většina maloplošných chráněných území, z nichž nejcennější je národní přírodní rezervace Bukačka, často nazývaná botanickou zahradou Orlických hor. Celkem jsou na území okresu dvě národní přírodní rezervace, 19 přírodních památek a 22 přírodních rezervací.

Z celkové rozlohy okresu tvořila 52,9 % zemědělská půda, z toho 57,1 % orná půda a 37,4 % trvalé travní porosty. Lesy pokrývaly 38,0 % plochy okresu, po okrese Trutnov se jednalo o druhý nejvyšší podíl lesů mezi okresy Královéhradeckého kraje. Povodí okresu tvoří tři hlavní řeky, Divoká Orlice, Zdobnice a Bělá s hlavními přítoky Rokytenkou, Kněžnou, Říčkou a Dědinou. Území okresu náleží do povodí řeky Labe. Vodní plochy tvoří z celkové rozlohy okresu pouze 1,4 %.

Dopravní síť okresu charakterizují dva dopravní tahy: z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí a Vamberk směrem na Šumperk. Druhý pak z Náchoda přes Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou a Vamberk do Ústí nad Orlicí a do Brna.

Mírné podnebí a v zimě dostatek sněhové přikrývky jsou důvodem ke stále vzrůstající návštěvnosti horských středisek Orlických hor. Region Rychnovska je dnes přitažlivou turistickou a rekreační oblastí, kde se mimořádné bohatství kulturních památek snoubí s malebnou krásou Orlických hor a krajiny podhůří. Rozmanitostí přírodních krás a bohatstvím kulturních památek se řadí k nejpozoruhodnějším místům české země. Přispívá k tomu i řada šlechtických sídel převážně obklopených rozlehlými parky se vzácnými dřevinami.

Ve struktuře obcí převládají obce s počtem obyvatel 200–499 (35,0 %), 25,0 % všech obcí tvoří obce s 500–999 obyvateli a 18,8 % malé obce do 199 obyvatel. Z celkového počtu 80 samostatných obcí jich má 9 statut města a 2 statut městyse. Ve čtyřech městech nad pět tisíc obyvatel žilo 37,6 % trvale bydlícího obyvatelstva okresu. V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní město Rychnov nad Kněžnou s 11 420 obyvateli.

Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, bylo na území okresu vytvořeno sedm správních obvodů pověřených obecních úřadů - Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Opočno, Rokytnice v Orlických horách, Týniště nad Orlicí a Vamberk a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Rychnov nad Kněžnou, Dobruška a Kostelec nad Orlicí. Orgány těchto obcí jsou pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti pro všechny obce, které přísluší do jejich správního obvodu.

K 31. 12. 2024 bylo v okrese Rychnov nad Kněžnou registrováno 1 210 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, z toho 690 žen, 67 absolventů a mladistvých a 171 osob se zdravotním postižením. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo celkem 1 150 osob dosažitelných uchazečů, tj. 95,0 %. Volných pracovních míst v evidenci úřadu práce bylo 1 605, na jednoho uchazeče připadalo 0,8 volných pracovních míst. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 2,27 % a pohyboval se tak 1,83 procentního bodu pod průměrem Česka. Ze všech 77 okresů to byl čtvrtý nejnižší podíl nezaměstnaných osob v Česku.

Ke konci roku 2024 bylo zapsáno do registru ekonomických subjektů 16 730 podnikatelských subjektů, to představuje 13,0 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 80,3 %, právnické osoby 19,7 %. V členění podle odvětvové činnosti tvořily 16,0 % podniky zabývající se velkoobchodem, maloobchodem a údržbou motorových vozidel, 12,7 % subjekty zabývající se zpracovatelským průmyslem, 11,9 % stavební podniky a 8,9 % zemědělská činnost.

Okres Trutnov se rozprostírá v severní části kraje, kde přechází z podhorského pásma v horský masiv Krkonoš. Severní hranici tvoří v celé délce státní hranice s Polskem, na východě a částečně i na jihu sousedí s okresem Náchod. Západní hranici okresu tvoří okres Semily v Libereckém kraji, zbývající část jižní hranice okres Jičín a z malé části okres Hradec Králové.

K 31. 12. 2024 se rozlohou 1 147 km² na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílel 24,1 % a byl největším okresem v kraji. Z celkové rozlohy okresu tvořila 43,3 % zemědělská půda (z toho 46,1 % orná půda a 47,4 % trvalé travní porosty). Lesy pokrývaly 47,1 % plochy okresu, jednalo se tak o největší podíl lesů v kraji. Z hlediska počtu obyvatel se trutnovský okres řadil na druhé místo v kraji za okres Hradec Králové, k 31. 12. 2024 zde žilo 116 554 obyvatel, tj. 21,0 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění zde byla třetí nejvyšší v kraji (za okresem Hradec Králové a Náchod). Na 1 km² připadalo 101,6 obyvatel.

Území okresu má v porovnání s ostatními okresy kraje vysoce členitý terén s velkými výškovými rozdíly. Na území okresu se rozléhá Krkonošský národní park, který vznikl v roce 1963. Sídlo parku se nachází ve Vrchlabí, kde je také nejvýznamnější muzeum a informační středisko Krkonoš. Z celkové rozlohy 363,5 km² se v okrese rozléhá 67,9 % území parku, zbylá část se se rozkládá rovněž v okresech Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Sever okresu tvoří mohutná hradba Krkonoš s nejvyšší českou horou Sněžkou (1 603 m n. m.). Dále v okrese nalezneme jednu chráněnou krajinnou oblast, jednu národní přírodní rezervaci a 8 přírodních památek.

Z krajinářského hlediska patří Krkonoše k nejcennější oblasti naší republiky s bohatstvím vzácné flóry a fauny. V Krkonošském národním parku žije přibližně 15 000 bezobratlých živočichů, 320 obratlovců, 278 druhů hnízdících nebo protahujících ptáků, 60 druhů savců a roste zde 1 200 druhů rostlin. Krkonoše mají optimální podmínky pro letní a zimní turistiku, jíž slouží rozvinutá síť hotelů, pensionů a horských chat s pestrou nabídkou služeb a možností zábavy. Turistickým a lyžařským rájem je krajina v okolí Janských Lázní, Pece pod Sněžkou, Špindlerova Mlýna a Žacléře.

Horský masiv přechází postupně v pahorkatinu, která zasahuje hluboko na jih okresu. Rovněž východní část okresu v oblasti Žacléře a Radvanic je značně hornatá. Hlavními hřbety jsou zde Rýchory, Vraní a Jestřebí hory. Nejníže položenou částí okresu je povodí řeky Labe, kde se v katastru obce Kuks nachází i nejníže položený bod s nadmořskou výškou 263 m. Celým územím okresu od severu k jihu protékají řeky Labe a Úpa, které pramení v Krkonoších.

Trutnovsko je krajem krásné, malebné, ale také divoké přírody, a proto právem patří k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším oblastem Česka. Hradba Krkonoš rámuje území okresu na severu, na jihu patří k nejnavštěvovanějším památkám perla barokního umění a architektury Kuks a „Betlém“ s galerií Braunových soch. Světovou proslulost díky chovu afrických kopytníků, úspěchům v odchovu afrických nosorožců a dalších ohrožených živočišných druhů získala v okrese ZOO Dvůr Králové. Součástí ZOO Dvůr Králové je areál Afrického safari Josefa Vágnera, které je od roku 2016 kulturní památkou.

Ve struktuře obcí patří 32,0 % obcí do velikostní skupiny s počtem obyvatel 200–499. Z celkového počtu 75 samostatných obcí jich má 12 statut města a 4 statut městyse. V okrese Trutnov jsou čtyři města nad pět tisíc obyvatel, kde žilo 53,6 % všech trvale bydlících obyvatel okresu. V sídelní struktuře zaujímalo první místo okresní město Trutnov s 29 607 obyvateli, které bylo po Hradci Králové druhým největším městem v kraji.

Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, bylo na území okresu vytvořeno sedm správních obvodů pověřených obecních úřadů - Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné, Svoboda nad Úpou, Úpice, Vrchlabí a Žacléř a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí. Orgány těchto obcí jsou pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti pro všechny obce, které přísluší do jejich správního obvodu.

K 31. 12. 2024 bylo v okrese Trutnov evidováno na úřadu práce celkem 3 328 uchazečů o zaměstnání, z toho 1 690 žen, 229 absolventů a mladistvých a 578 osob se zdravotním postižením. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo 3 115, tj. 93,6 % z celkového počtu. Pracovních míst v evidenci úřadu práce bylo 1 122, na 1 pracovní místo připadlo 3,0 uchazeče. Podíl nezaměstnaných osob v okrese Trutnov dosáhl hodnoty 4,26 % a pohyboval se tak 0,16 procentního bodu nad průměrem Česka. V tomto ukazateli se okres Trutnov umístil na 32. příčce ze 77 okresů (řazeno sestupně).

Ke konci roku 2024 bylo zapsáno do registru ekonomických subjektů 27 050 podnikatelských subjektů, to představuje 21,0 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 78,3 % a právnické osoby 21,7 %. V členění podle odvětvové činnosti zaujímaly 15,9 % podniky zabývající se velkoobchodem, maloobchodem, opravou a údržbou motorových vozidel, 13,8 % stavební podniky, 12,3 % podniky zabývající se zpracovatelským průmyslem a 7,8 % zemědělské podniky. Z celkového počtu podniků v okrese představují 7,6 % podniky zabývající se ubytováním a stravováním, jedná se o největší zastoupení v meziokresním srovnání.