Sčítáním lidu, domů a bytů byly získány podrobné informace o stavu a struktuře osídlení, obyvatel, domácností a domovního a bytového fondu ke stejnému datu 1. březnu 2001, na území celého státu a podle jednotné metodiky. Hodnocení těchto výsledků  se soustřeďuje i na změny zjištěné proti roku 1991.

K 1. březnu 2001 trvale žilo na území okresu Rychnov nad Kněžnou 78 914 obyvatel, jejich počet se proti roku 1991 mírně zvýšil, což bylo způsobeno kladnou migrací obyvatelstva. Přirozený přírůstek/úbytek obyvatelstva vykazoval v průběhu uplynulých deseti let převážně záporné hodnoty, když počet narozených v jednotlivých letech byl nižší než počet zemřelých. Obyvatelstvo okresu žilo, stejně jako před deseti lety, v 83 obcích okresu, sídelní struktura se v podstatě nezměnila.

Obyvatelstvo okresu stárne: průměrný věk se zvýšil za poslední desetiletí o 2,1 roku; přesto je obyvatelstvo okresu v rámci kraje nejmladší. Populační stárnutí bylo zatím způsobeno především výrazným snížením  dětské složky v populaci z důvodu poklesu porodnosti, za deset let o jednu pětinu. Index stáří jako poměr mezi  počtem  obyvatel  v poproduktivním věku k počtu obyvatel v předproduktivním věku představoval 108,5 % a byl o 8,6 bodu nižší než v celém Královéhradeckém kraji. V porovnání s rokem 1991 výrazně vzrostl počet svobodných mužů a žen, dále se zvýšil počet rozvedených, na druhé straně významně kleslo zastoupení osob žijících v manželství a mírně se snížil podíl ovdovělých. Národnostní složení zůstalo proti minulému sčítání v podstatě beze změny. Spolu s okresem Náchod bylo v rychnovském okrese největší zastoupení věřících osob, jedna třetina populace (proti krajskému průměru 26,6 %). V okrese bylo také nejvyšší zastoupení osob hlásících se k Církvi římskokatolické. Podíl osob, které se narodily v obci současného bydliště (48,3 %), je v rychnovském okrese (shodně jako v okrese Jičín) nejnižší v kraji.

Úroveň vzdělání se v období 1991 – 2001 opět výrazně zvýšila, podíl osob se základním vzděláním je jedním z nejnižších v kraji. Vzrostl počet absolventů středních a vysokých škol, zjištěné hodnoty byly mírně pod průměrem celého kraje.  Z důvodu pracovních příležitostí bylo absolutně i relativně více vysokoškoláků a středoškoláků zjištěno ve městech, nejvíce v okresním městě Rychnově nad Kněžnou.

Počet ekonomicky aktivních osob se v porovnání s rokem 1991 snížil, ve struktuře výrazně poklesl počet pracujících důchodců a zvýšil se počet osob hledajících zaměstnání. Podíl osob ekonomicky neaktivních se naproti tomu celkově mírně zvýšil, přibyli nepracující důchodci, na druhé straně vlivem demografického vývoje ubyli děti, žáci, studenti a učni. Míra ekonomické aktivity u mužů překračovala mírně krajský průměr, u  žen  byla  naopak  nižší  než v  kraji.  V  odvětvové  struktuře dále ubýval počet pracujících v zemědělství a průmyslu, zvýšil se jejich podíl ve stavebnictví a výrazně vzrostl podíl pracujících v obchodě, pohostinství  a ubytování. Podíl osob pracujících v průmyslu však zůstává ve struktuře podle odvětví stále nejvýznamnější, následuje školství, kultura, zdravotnictví a sociální činnosti.

Vlivy demografických procesů (nízká porodnost, snížení úmrtnosti, zvýšení rozvodovosti) způsobily významné změny ve struktuře domácností okresu. Došlo k výraznému zvýšení počtu neúplných domácností se závislými dětmi a domácností jednotlivců, na druhé straně se snížil podíl úplných rodin se závislými dětmi. Celkový počet cenzových domácností se zvýšil o 8,9 %. Počet úplných rodin se závislými dětmi se snížil téměř o pětinu, takže jejich podíl na celkovém počtu cenzových domácností činil 28,6 %, neúplné rodiny  se  závislými  dětmi  se proti předchozímu období zvýšily o téměř dvě třetiny a jejich podíl se zvýšil na 6,6 %. Přesto jsou podíly těchto dvou ukazatelů mezi královéhradeckými okresy nejpříznivější. Podíl domácností jednotlivců, které byly tvořeny z jedné třetiny ovdovělými ženami, a shodně z více než jedné pětiny svobodnými a rozvedenými osobami, činil 28,5 %, tři čtvrtiny těchto osob bydlí samostatně v bytě.

Ve  dvou  okresech  kraje  došlo  proti  roku  1991  ke  snížení   trvale  obydlených  domů,   v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou. Za deset let výrazně vzrostl o  více než čtvrtinu počet neobydlených domů (z důvodu užívání k rekreaci) na úkor trvale obydlených domů, jejichž počet se v okrese naopak snížil o 0,6. V okrese vysoce převažoval podíl rodinných domků (89,5 %), domovní fond patřil k nejmladším v kraji. Vybavenost trvale obydlených  domů  se  za  uplynulých  deset let výrazně zvýšila, přesto byl podíl domů napojených na plyn ze sítě a připojených na veřejnou kanalizaci nejnižší v kraji.

Počet trvale obydlených bytů se proti roku 1991 zvýšil o 4,4 %, tj. největší nárůst z královéhradeckých okresů. Neobydlených bytů přibyla proti předchozímu období jedna třetina, z bytového fondu tvořily 16,7 %, a patřily k nejvyšším v kraji, za okresem Jičín. Početně největší skupinu z těchto neobydlených bytů představovaly byty převážně na venkově sloužící k rekreaci (44,1 %), dalších 17,5 % těchto bytů bylo obydleno přechodně a jejich podstatná část se nacházela ve městech. Také bytový fond byl nejmladší z celého kraje, průměrný věk bytů byl 39,6 let. Vyšší než je krajský průměr měl v okrese podíl bytů vybavených vodovodem v bytě, koupelnou a splachovacím WC v bytě, naopak zdaleka ho nedosahoval podíl  bytů  vybavených  plynem  ze  sítě,  nižší  byl  i  podíl bytů s ústředním (etážovým) topením. Dále se za deset let zvýšila kvalita bydlení, když vzrostla obytná plocha na 1 trvale obydlený byt i na 1 osobu, zvýšil se počet obytných místností na 1 byt a naopak snížil se počet osob na 1 obytnou místnost.