Okres Rychnov nad Kněžnou se rozkládá na východě Královéhradeckého kraje. Na západě sousedí s okresem Hradec Králové, na severu s okresem Náchod. Jižní hranici má s Pardubickým krajem (s okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí) a na východě sousedí s Polskem. Svojí rozlohou 998 km² je druhým největším okresem v  kraji (za okresem Trutnov). Zabírá jednu pětinu rozlohy kraje a z důvodu poměrně řídkého osídlení má nejnižší hustotu obyvatelstva ze všech okresů  kraje (79 obyvatel na 1 km² ). Počtem obyvatel 78 914 je rychnovský okres druhým nejmenším v Královéhradeckém kraji (nejmenší je okres Jičín), na jeho území žije pouze 14,3 procenta obyvatel kraje.

Povrch okresu tvoří v jihozápadní oblasti roviny, ve střední pahorkatiny, které posléze přecházejí v horský masív Orlických hor. Nejnižším bodem v okrese je místo u Týniště nad Orlicí (246 m nadmořské výšky), nejvyšším pak Velká Deštná (nejvyšší hora Orlických hor) s 1 115 m nadmořské výšky. Tyto výškové rozdíly se projevují i v rozdílnosti podnebí. Na jihozápadě je podnebí mírné, v oblasti Orlických hor je podnebí drsnější.

Povodí okresu tvoří tři hlavní řeky: Divoká Orlice, Zdobnice a Bělá s hlavními přítoky Rokytenkou, Kněžnou, Klausou a Dědinou. Území okresu náleží do povodí řeky Labe. Vodní plochy tvoří z celkové rozlohy okresu pouze 1,1 %.

Dopravní síť okresu charakterizují dva dopravní tahy: z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí,  Vamberk  směrem  na  Šumperk.  Druhý  pak  z  Náchoda  přes  Dobrušku,  Rychnov  nad Kněžnou a Vamberk do Ústí nad Orlicí a do Brna.

Z celkové rozlohy okresu tvoří 54,5 % zemědělská půda, ze které dvě třetiny zabírá orná půda a zhruba třetina je trvale zatravněná. Téměř 37 procent plochy okresu je pak pokryto převážně jehličnatými  (z více než osmdesáti procent) a listnatými lesy (16,8 % celkové plochy dřevin).

Početní stavy obyvatelstva se od poloviny dvacátého století, kdy bylo v okrese (v dnešních hranicích) sečteno nejméně obyvatel, velice pozvolna zvyšovaly, v posledních dvaceti letech vývoj v počtu obyvatelstva v podstatě stagnuje.

Z celkového počtu 83 samostatných obcí rychnovského okresu jich má 9 statut města. Ve struktuře obcí převládají dlouhodobě obce s počtem obyvatel 200-499 (38,6 %), malé obce do 199 obyvatel (22,9 %) a obce s počtem obyvatel 500-999 (21,7 %). Na základě  Zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností bylo na území okresu vytvořeno sedm územních obvodů pro pověřené obecní úřady Rychnov nad  Kněžnou,  Dobrušku,  Kostelec  nad  Orlicí,  Opočno,  Rokytnici  v Orlických horách, Týniště nad Orlicí a Vamberk a tři  územní obvody pro  obce  s rozšířenou  působností:   Rychnov   nad   Kněžnou,  Dobruška a Kostelec nad Orlicí. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy; stanovily každé obci, ke kterému pověřenému obecnímu úřadu a ke které obci s rozšířenou působností přísluší.

Tab. 1 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů

            podle stavu k 1. 3. 2001

Z hlediska struktury podnikatelské sféry se v průběhu deseti let výrazně změnil počet i skladba ekonomických subjektů -  přibylo 6,4 tis. podniků, a to především vlivem vysokého nárůstu počtu soukromých  podnikatelů  podnikajících dle živnostenského zákona, dále samostatně hospodařících rolníků a obchodních společností, naopak počet státních podniků se snížil. Ke konci roku 2001 bylo z celkového počtu zhruba 15 tisíc ekonomických subjektů na území okresu 13 procent právnických a 87 procent fyzických osob. V členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu 14 procent podniky zabývající se zemědělstvím a lesnictvím, 14 procent průmyslové podniky a 9 procent stavební podniky. Více než čtvrtina podniků se zabývala obchodem.

Z ekonomicky  aktivního  obyvatelstva pracovala více než jedna třetina osob ve zpracovatelském průmyslu, a  to   především   ve   výrobě  kovů a  kovodělných  výrobků,  výrobě  strojů  a  zařízení   pro  další  výrobu a dopravních prostředků, dále v potravinářském a textilním průmyslu. Pracujících ve stavebnictví bylo zhruba osm procent a dalších sedm procent se zabývalo zemědělskou výrobou.

Na více než 47 tisících hektarech zemědělské půdy hospodařilo celkem 860 podniků, z nichž byla více než polovina samostatně hospodařících rolníků. Ekonomický význam měly však v okrese především podniky právnických osob obhospodařující zhruba 78 procent zemědělské půdy. Více než polovina zmíněných zemědělských podniků v okrese  se zabývala klasickou zemědělskou výrobou představovanou kombinací rostlinné a živočišné výroby, necelých 12 procent se věnovalo převážně rostlinné výrobě  (zaměřené především na obiloviny, na kukuřici a na řepku olejnou). Zhruba čtvrtina podniků měla převažující živočišnou výrobu,  která  byla  zaměřena  především  na chov skotu (v okrese je nejvyšší intenzita chovu skotu v kraji) a na chov prasat.

Pro jedinečnost krajiny, zachovalost jednotlivých prvků a jejich vzájemnou vyváženost byly v roce 1969 Orlické hory vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Do plochy 204 km² bylo zahrnuto podhůří a hlavní hřeben od Olešnice v Orlických horách až po Zemskou bránu. Je zde také většina maloplošných chráněných území, z nichž nejcennější je národní přírodní rezervace Bukačka, často nazývaná botanickou zahradou Orlických hor. Celkem jsou na území okresu dvě národní přírodní rezervace, 12 přírodních památek a 20 přírodních rezervací.

Mírné podnebí a v zimě dostatek sněhové přikrývky jsou důvodem ke stále vzrůstající návštěvnosti horských středisek Orlických hor. Region Rychnovska je dnes přitažlivou turistickou a rekreační oblastí, kde se mimořádné bohatství kulturních památek snoubí s malebnou krásou Orlických hor a krajiny podhůří. Rozmanitostí přírodních krás a bohatstvím kulturních památek se řadí k nejpozoruhodnějším místům české země. Přispívá k tomu i řada šlechtických sídel převážně obklopených rozhlehlými parky se vzácnými dřevinami.

Pohraniční charakter území okresu ovlivňuje jeho sídelní strukturu. V poválečném období docházelo k postupnému vylidňování horských vesnic jednak v důsledku odsunu německého obyvatelstva a dále jako důsledek přesunu pracovníků ze zemědělství do průmyslu, který byl soustředěn do vnitřních částí okresu. Koncem padesátých let započala správní koncentrace do spádových obcí a při územní reorganizaci v roce 1960  došlo  k zásadním  úpravám – sloučením  rychnovského  okresu s podstatnou částí okresu Dobruška a Žamberk vznikly hranice nového okresu Rychnov nad Kněžnou. V rozloze okresu do současné doby k podstatným změnám již nedošlo.

Tab. 2 Základní údaje o obcích v letech 1961 – 2001

V období let 1961-1980 se počet obcí v celé České republice z důvodu prohlubující se centralizace administrativní správy postupně snižoval. V okrese Rychnov nad Kněžnou vedla celkově nízká hustota osídlení   k tomu,  že   se  původní  počet  obcí   v šedesátých  letech  snížil  pouze o čtyři, a to z 94 na 90. V  sedmdesátých  letech  zůstal  počet  obcí  zachován,  ale  počet  částí obcí byl redukován z 227 na 188. K největšímu  spojování  obcí   do  větších  územních   celků   došlo   po   sčítání   v roce 1980 (s platností od 1. 1. 1981), kdy se počet obcí okresu snížil až na  61 při zachování 188 částí obcí. V období před komunálními volbami na podzim 1990 došlo k opětovnému rozdělení - dezintegraci obcí a do sčítání v roce 1991 vzniklo v okrese 22 nových obcí. Jejich celkový počet tak dosáhl 83 a tento počet se za posledních deset let již nezměnil.

Na  území  okresu  Rychnov  nad  Kněžnou  bylo  k 1. 3. 2001 celkem 83 obcí (z toho 9 se statutem města) a 187 částí obcí, ve kterých bylo sečteno celkem 78 914 obyvatel, tj. proti roku 1991 přírůstek 158 osob. V uplynulých deseti letech nedošlo v okrese k podstatné změně v sídelní síti ani k výraznému pohybu obyvatelstva mezi obcemi venkovského a městského typu. V malých obcích do 199 obyvatel a s 200-499 obyvateli (celkem 51 obcí, tj. necelé dvě třetiny všech obcí okresu) žije 12 641 osob, 16 % všech obyvatel okresu. Z jednotlivých velikostních skupin zůstávají i nadále nejpočetnější obce s 200-499 obyvateli (38,6 % ze všech obcí), ve kterých žije zhruba 13,1 % obyvatelstva. Téměř shodný počet obyvatel byl sečten v obcích s 500-999 obyvateli, kterých je v okrese celkem 18 (zhruba pětina všech obcí).

Obcí s 1 000-1 999 obyvateli je v okrese celkem pět: Častolovice, České Meziříčí, Doudleby nad Orlicí, Kvasiny a Skuhrov nad Bělou a žilo v nich v době sčítání celkem 9,5 % obyvatel. Proti minulému sčítání se počet obyvatel v této skupině snížil o více než jednu čtvrtinu. Tento úbytek byl způsoben přesunem dvou obcí do jiných velikostních skupin. V obci Albrechtice nad Orlicí klesl počet obyvatel pod jeden tisíc, Rokytnice  v Orlických horách naopak překročila hranici 1 999 a je započítána v další velikostní skupině obcí s 2 000-4 999 obyvateli, tj. Borohrádek, Opočno, Solnice, Vamberk a Rokytnice v Orlických horách. Zvýšením počtu obcí v této velikostní skupině se  zvýšil i počet obyvatel proti roku 1991. V těchto obcích bylo sečteno celkem 14 687 obyvatel, tj. 18,6 % celkového počtu. Největší počet obyvatel okresu, 39,8 %, je koncentrován  ve  čtyřech  obcích,  které  mají  více  než  5 000 obyvatel, tj. v  Dobrušce, Kostelci nad Orlicí a Týništi nad Orlicí a dále v okresním městě Rychnově nad Kněžnou.

Tab. 3  Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v letech 1980 – 2001

             podle správního vymezení k 1. 3. 2001

V průběhu deseti let došlo k úbytku trvale bydlících obyvatel ve 49 obcích, a to celkem o 1 819 osob. Absolutně nejvíce obyvatel ubylo v Kostelci nad Orlicí (275 osob), Týništi nad Orlicí (196 osob), Vamberku (180 osob)  a  Opočně  (171 osob).  Relativně  nejvíce  osob  ubylo  převážně v malých obcích   do  199   obyvatel a ve skupině s 200-499 obyvateli: v Dobřanech, Kounově, Jahodově, Nové Vsi, Sedloňově a ve Zdobnici, kde byl zjištěn více než 15 % úbytek. Ve zbývajících obcích se úbytek pohyboval do jedné desetiny.         

Ve  33  obcích  okresu  došlo  naopak  k  celkovému  přírůstku  1 977  bydlících  obyvatel,  přitom  absolutně i relativně nejvyšší přírůstek byl v Rokytnici v Orlických horách,  549 osob, tj. 28,0 %. V Dobrušce přibylo 288 osob, v Rychnově nad Kněžnou 184 osob, relativní přírůstek však byl velmi malý. V Častolovicích byl zaznamenán nárůst 180 a v Kvasinách 164 osob, relativní přírůstek v obou obcích překročil 12 %. Ve zbývající jedné obci, Voděradech, byl počet obyvatel zjištěný v roce 1991 i v roce 2001 stejný.