Sčítáním lidu, domů a bytů byly získány podrobné informace o stavu a struktuře osídlení, obyvatel, domácností a domovního a bytového fondu ke stejnému datu 1. březnu 2001, na území celého státu a podle jednotné metodiky. Hodnocení těchto výsledků se soustřeďuje i na změny zjištěné proti roku 1991.

K 1. březnu 2001 žilo v okrese Hradec Králové 160 558 obyvatel, jejich počet v porovnání s rokem 1991 klesl o 1,5 tisíc osob. Rozhodující vliv na úbytek obyvatelstva okresu měla záporná přirozená měna obyvatelstva. Obyvatelé okresu žili v době sčítání ve 101 obcích, jejich počet se proti roku 1991 z důvodu další dezintegrace obcí o 13 zvýšil. Dominantní postavení v sídelní struktuře Královéhradecka má město Hradec Králové, kde žije  60,5 % obyvatel okresu.

Obyvatelstvo okresu patří s nejvyšším průměrným věkem 39,7 let mezi nejstarší v rámci Královéhradeckého kraje a jeho věková struktura je nejméně příznivá: zastoupení osob v poproduktivním věku na celkovém počtu obyvatel vzrostlo na 20,0 % a podíl dětské složky poklesl na 15,4 %, takže index stáří vzrostl proti roku 1991 o 37,1 bodu na 129,4 % a byl výrazně vyšší než průměr kraje. V porovnání s rokem 1991 vzrostl výrazně  podíl  svobodných  a  rozvedených  mužů  i  žen,  naopak se snížil podíl osob žijících v manželství a podíl ovdovělých. Na území okresu jednoznačně převládalo obyvatelstvo české národnosti, 95,3 %, zastoupení obyvatel cizích národností je dlouhodobě velmi nízké. K náboženskému vyznání se přihlásilo 23,6 % obyvatelstva, z nich 18,1 % k Církvi římskokatolické. Podíl věřících je o 3 body nižší než průměr kraje. Ze všech okresů byl v okrese Hradec Králové nejvyšší podíl osob, které byly zahrnuty do kategorie nezjištěno – každý desátý obyvatel na otázku víry neodpověděl. Podíl osob, které se narodily v obci svého současného bydliště, byl v okrese jedním z nejvyšších (50,9 % obyvatel), podíl osob, které se narodily v jiné obci okresu byl naopak v rámci kraje nejnižší. Z královéhradeckého okresu bylo rodáky zhruba 65 % obyvatel, více než jedna třetina bydlících se do okresu přistěhovala.

Úroveň vzdělání se za posledních deset let dále zvýšila, vyšší než základní vzdělání mělo v okrese 80 % obyvatelstva staršího 15 let. Vysoká úroveň vzdělání obyvatelstva okresu nad průměrem kraje byla ovlivněna  výrazně  vyšším  podílem  osob  s dokončeným  vysokoškolským  a  středoškolským vzděláním ve městě Hradec Králové.

Ekonomická aktivita obyvatelstva se v porovnání s rokem 1991 snížila o 2,2 body, podíl ekonomicky aktivních osob činil 51,3 %. Ve struktuře ekonomicky aktivních osob ubyli pracující důchodci a výrazně se zvýšil počet osob hledajících zaměstnání, jejich podíl 6,5 % z ekonomicky aktivních byl v rámci kraje nejvyšší. Míra ekonomické aktivity byla u mužů 68,6 % (nejnižší v kraji), u žen činila 53,3 % a byla jedna z nejvyšších v kraji. V odvětvové struktuře pokračoval stejný trend jako v ostatních okresech, dále se snižoval podíl pracujících v zemědělství a průmyslu, zastoupení zbývajících odvětví  naopak zaznamenalo za posledních deset let nárůst. Podíl osob pracujících v průmyslu byl sice proti krajskému průměru o 10 bodu nižší, na území okresu je ale stále nejvýznamnější, pracovalo v něm 23,5 % ekonomicky aktivních obyvatel okresu. Naopak podíl osob pracujících v obchodě  (13,0 %) byl v rámci kraje nejvyšší, stejně jako podíl  osob zaměstnaných ve stavebnictví (8,7 %). 

Ve struktuře cenzových domácností se odrážel vliv demografických procesů, tj. změny ve věkové struktuře obyvatelstva, snižování porodnosti, zvyšování rozvodovosti. Vývoj cenzových domácností je tak charakterizován snižováním podílu úplných rodin se závislými dětmi, zvyšováním podílu neúplných rodin se závislými  dětmi  a  zvyšováním  domácností  jednotlivců.  Celkový  počet cenzových domácností se zvýšil za deset  let  o  6,3  %,  přitom  nejvíce  se  zvýšil  počet  neúplných  rodin   se   závislými   dětmi  (o 37,4 %) a neúplných rodin bez závislých dětí (o 32,9 %). Počet úplných rodin se závislými dětmi naopak o téměř čtvrtinu  poklesl.  Ve  struktuře  cenzových  domácností  převládaly úplné rodiny bez závislých dětí (31,0 %) a domácnosti jednotlivců (28,8 %). Trvale klesají domácnosti se čtyřmi a více členy, mírně se zvýšily domácnosti dvou a tříčlenné, výrazně pak domácnosti jednotlivců. Průměrná velikost cenzové domácnosti má tedy klesající trend, z 2,55 členů jedné domácnosti v roce 1991 na 2,37 osob v roce 2001. Struktura cenzových domácností byla (obdobně jako v okrese Trutnov) v Královéhradeckém kraji nejméně příznivá.

Počet trvale obydlených domů se v okrese zvýšil o 2,3 % na celkový počet 26 032. Přírůstek ovlivnil nárůst rodinných domů a mírný nárůst ostatních trvale obydlených domů, počet bytových domů se proti roku 1991 snížil. Ve skladbě trvale obydlených domů převládaly rodinné domy (87,2 %). Mírně se zvýšil počet neobydlených domů, z nichž 43,3 % bylo neobydleno z důvodu užívání k rekreaci, nejnižší podíl z královéhradeckých okresů. Proti předchozímu období se dále zvýšila technická vybavenost domovního fondu, podíly domů s přípojkou na kanalizaci a domů napojených na plyn vysoko převyšovaly krajský průměr.

Počet trvale obydlených bytů  činil 60 031 a jejich počet se proti roku 1991 zvýšil o 3,5 %, počet neobydlených bytů se zvýšil o téměř 40 % na 7 932. Na rozdíl od předchozích období, kdy  počet bytů v rodinných domech stále klesal a byty v bytových domech výrazně přibývaly, se v roce 2001 zvýšil počet bytů v rodinných domech o 8 % a počet bytů v bytových domech o pouhých 0,1 %. Tím došlo ve skladbě bytového fondu ke snížení podílu bytů v bytových domech na 54,7 %, podíl bytů v rodinných domech činil 44,5 %. Pouze v okrese Hradec Králové a Trutnov převažuje ve skladbě trvale obydleného bytového fondu podíl bytů v bytových domech. Na celkový přírůstek neobydlených bytů měl vliv vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v trvale obydlených domech, jejich počet se proti roku 1991 zvýšil třikrát. Téměř čtvrtina neobydlených bytů byla obydlena přechodně (největší podíl v rámci kraje), 29,2 % neobydlených bytů sloužilo k rekreaci (nejnižší podíl v kraji). Průměrné stáří  trvale obydlených bytů bylo 40,4 let, tj. o 2,8 let méně než je krajský průměr. Technická vybavenost trvale obydlených bytů ve všech ukazatelích vysoko překračovala   krajský   průměr.  Úroveň a  kvalita  bydlení, charakterizovaná velikostí obytné plochy na 1 byt a 1 osobu, průměrným počtem obytných místností na 1 byt a počtem osob na 1 obytnou místnost, byla naopak mírně pod průměrem kraje.