Sčítání lidu zjišťuje kromě počtu trvale bydlících osob i vztahy mezi těmito osobami a je tedy jediným zdrojem informací o počtech a složení domácností i rodin. Domácnosti se rozdělují do tří základních typů: cenzové, hospodařící a bytové domácnosti. Domácnosti může tvořit skupina osob nebo i jednotlivec, často může být domácnost bytová, hospodařící a cenzová totožná. Počet trvale obydlených bytů je zároveň počtem bytových domácností.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech v letech 1970 – 2001

V roce 2001 bylo v okrese Hradec Králové sečteno 60 031 bytových domácností, tj. o 2 tisíce více než před deseti lety. Bytových domácností přibylo za deset let absolutně i relativně podstatně méně než domácností hospodařících a cenzových. Jejich počet se od roku 1970 stále zvyšuje, ale tempo růstu se zpomaluje. Převážná část bytových domácností je tvořena jednou cenzovou domácností, v roce 2001 to bylo 89,9 %, ale proti roku 1991 se jejich podíl ve struktuře snížil o 1,7 bodu. Počet bytových domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi  se  naopak  neustále  snižoval,  proti  minulému  období  se   jejich  počet ale o 1 tisíc zvýšil na 6 083 a zvýšil se tak i jejich podíl z 8,6 % na 10,1 %. To znamená, že v každém desátém bytě v okrese spolu žily 2 a nebo i více cenzových domácností. V roce 1991 připadalo na sto bytových domácností 109 cenzových domácností, v roce 2001 to bylo již 112. Obdobně jako u domácností hospodařících a cenzových se proti roku 1991 změnila struktura bytových domácností podle počtu členů, když přibyly jednočlenné, dvoučlenné a mírně tříčlenné a ubyly domácnosti čtyř a vícečlenné, takže průměrný počet členů jedné bytové domácnosti se snížil z 2,78 v roce 1991 na 2,64 v roce 2001.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů v letech 1991 - 2001

Hospodařících domácností bylo sečteno 66 367, tj. o 6 336 více než bytových domácností, takže na sto bytových domácnosti jich připadlo 110,6 (v roce 1991 to bylo 106,7). V 98,5 % byla hospodařící domácnost současně cenzovou, pouze v 1,5 % případech spolu hospodařilo více cenzových domácností. Tento podíl má ve struktuře hospodařících domácností klesající tendenci, proti minulému sčítání se snížil o 0,8 bodu. Nejčetnější ve struktuře hospodařících domácností byly domácnosti jednotlivců (29,3 %) a domácnosti dvoučlenné (29,2 %), proti roku 1991 se zvýšily o 4,8, resp. o 1,9 bodu. Průměrný počet členů hospodařících domácnosti se snížil proti roku 1991 z 2,61 na 2,41 osob, domácnosti tvořené jednou cenzovou domácností měly 2,36 členů, dvě cenzové domácnosti 5,11 a tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi 8,19 členů.

3.2 Cenzové domácnosti

Nejdůležitějším druhem domácností jsou domácnosti cenzové, které vycházejí z pojmu rodiny. Tvoří je rodinné    domácnosti   úplné,    rodinné    domácnosti   neúplné,   dále   vícečlenné   domácnosti   nerodinné a domácnosti jednotlivců. Ve vývoji a struktuře cenzových domácností se odráží vliv demografických procesů,  zejména změny ve věkové struktuře, snižování porodnosti, zvyšování rozvodovosti, tzn. že se snižuje podíl úplných rodin, stoupá podíl neúplných rodin a domácností jednotlivců. Roste rovněž počet bytů, ve kterých bydlí jen jedna osoba.

Tab. 12 Základní údaje o cenzových domácnostech v letech 1970 - 2001

K  1.  březnu  2001  bylo zjištěno v královéhradeckém okrese 67,4 tisíce cenzových domácností celkem, za poslední desetiletí se jejich počet zvýšil o 4 tisíce (o 6,3 %). Nárůst byl zaznamenán u všech typů domácností s výjimkou úplných rodin se závislými dětmi, jejichž počet se naopak výrazně snížil. Převažujícím  typem  domácností sice stále zůstávají úplné rodiny tvořené manželským párem s dětmi nebo i bez dětí, jejich podíl se však snížil z 71,1 % v roce 1970 na 56,2 % v roce 2001. Posuny ve věkové struktuře spolu s nízkou porodností způsobily snížení počtu domácností se závislými dětmi (s větším počtem členů) a vzrůst počtu domácností bez dětí a zvláště domácností jednotlivců. V důsledku vysoké rozvodovosti klesl počet úplných rodin se závislými dětmi a zvýšil se počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Srovnáme-li cenzové domácnosti podle počtu členů, trvale klesají domácností se čtyřmi a více členy, mírně se zvyšují domácnosti dvou a tříčlenné, výrazně pak domácnosti jednotlivců. Průměrná velikost cenzové domácnosti má  proto klesající trend, z 2,69 členů v roce 1970 na 2,37 členů v roce 2001.

Úplných rodin bylo sečteno v okrese 37 887 s tím, že proti předchozímu sčítání převýšil počet  úplných rodin bez závislých dětí o téměř 4 tisíce počet rodin se závislými dětmi. Proti roku 1991 se počet úplných rodin celkem snížil o 2,7 tisíc, z toho o 2,2 tisíce poklesly čtyřčlenné a o 900 pěti a vícečlenné domácnosti, o 400 se zvýšil počet dvoučlenných. Z celkového počtu 16 980 domácností se závislými dětmi bylo nejvíce rodin se dvěma závislými dětmi (48,3 %),  s jedním závislým dítětem 44,5 %, a zbývajících zhruba sedm procent připadá na rodiny s třemi a více závislými dětmi. Z celkového počtu 20 907 úplných rodin bez závislých dětí  tvořily z 38 % domácnosti, ve kterých byly ženy v poproduktivním věku, zhruba pětina žen byla ve věku 50-54 let. V úplných rodinách s jedním závislým dítětem byly ženy nejčastěji ve věku 25-29, 40-44 a 45-49 let (shodně 19 %), v rodinách se dvěma dětmi pak ženy ve věku 30-34 a 35-39 let (shodně 28 %). Muži v čele úplných rodin byli nejvíce ve věku 50-59 let (necelá čtvrtina). Průměrný počet členů úplných rodin celkem byl 3,07 osob, v úplných rodinách se závislými dětmi 3,84 a bez závislých dětí 2,44 osob.

O 35,5 % se proti roku 1991 zvýšil počet neúplných rodin,  bez závislých dětí o 32,9 % a se závislými dětmi o 37,4 %. Neúplných rodin bylo v okrese  8 941 a ve struktuře cenzových domácností tvořily 13,2 %. Převažovaly  v  nich neúplné rodiny se závislými dětmi (59,7 %). Ve struktuře podle počtu členů převládaly ze dvou třetin rodiny dvoučlenné a z necelé třetiny tříčlenné.  V 85 % neúplných rodin byly v čele domácností ženy, nejvíce jich bylo ve věku 40-49 let (téměř čtvrtina). Pokud byl v čele domácnosti muž (v 15 % případů), byl nejčastěji ve stejném věku. V 3 602 neúplných rodinách bez závislých dětí opět převažovala kategorie žen ve věku 60 a více let, v neúplné rodině s jedním závislým dítětem to byly ženy ve věku 25-29 let, se dvěma závislými dětmi ženy ve věku 35-39 let. Průměrný počet členů těchto rodin byl 2,43 osob, bez závislých dětí 2,22  osob a se závislými dětmi 2,58 osob.  

Stále početnějším typem domácností jsou domácnosti jednotlivců (druhý nejčetnější typ ve struktuře cenzových domácností v okrese Hradec Králové), které tvořily 28,8 % cenzových domácností. Proti roku 1991 se jejich počet zvýšil o 3,5 tisíce, o více než jednu pětinu, proti roku 1970 dokonce o více než tři čtvrtiny. Stále se zvyšuje počet jednotlivců, kteří bydlí v bytě sami, v roce 2001 to byly téměř tři čtvrtiny těchto domácností a ve struktuře cenzových domácností tvořily více než jednu pětinu. Domácnosti jednotlivců tvořily častěji ženy (57,9 %) než muži. Domácnosti žen tvořily ze dvou třetin ženy v poproduktivním věku, z nichž bylo téměř  80 % vdov. Další četnější skupinou byly rozvedené ženy (více než pětina) a z nich bylo nejvíce ve věku 50-59 let. Zhruba 16 % tvořily svobodné ženy, z nich byla téměř polovina ve věku 20-29 let. Na domácnostech mužů se  jednou třetinou  podíleli svobodní a  jednou třetinou rozvedení muži. Svobodní byli nejčastěji ve věku 20-29 let a rozvedení ve věku 40-59 let.

Vícečlenných nerodinných domácností, které jsou složeny ze dvou nebo více jednotlivých osob a netvoří rodinnou domácnost, bylo sečteno 1,1 tisíc. Přibylo jich proti roku 1991 relativně nejvíce (429,3 %), jejich podíl však činil ve struktuře domácností pouhých 1,7 %. Tyto domácnosti byly převážně dvoučlenné (91,9 %) a v jejich čele byly častěji ženy a to převážně ve věku 70 a více let, muži v čele těchto domácností byli nejčastěji ve věku 25-29 let.

3.3 Vybavení bytových domácností

K charakteristice úrovně bydlení a životní úrovně domácností patří i vybavenost některými předměty dlouhodobého užívání a  rekreační možnosti členů domácností. Proti sčítání 1991 se nesledovala vybavenost   domácností   chladničkou, mrazničkou, automatickou pračkou či televizorem, tyto předměty se v průběhu posledních deseti let staly již běžnou výbavou domácností. V roce 2001 se zjišťovalo vybavení trvale obydleného  bytu  (bytové  domácnosti)  osobním  automobilem,   telefonem,   rekreačním   objektem a osobním počítačem (uváděly se  též  služební  automobily  a    počítače  v    případě,  že    byly   využívány  i k soukromým účelům). Porovnat s minulým sčítáním tak můžeme vybavenost domácností osobními automobily, jejichž podíl se zvýšil z 52,1 % na 55,8 % (z nich 8,2 % vlastnilo dva a více automobily) a nárůst počtu domácností vybavených telefonem  (pevnou linkou), jejich podíl se zvýšil ze 40,0 % na 47,7 %. Mimo pevnou telefonní linku však  7,7 % domácností vlastnilo mobilní telefon a dalších 26,8 % domácností uvedlo, že mají pevný i mobilní telefon. Z toho vyplývá, že v okrese Hradec Králové mělo více než 82 % domácností telefonní spojení. Nově se zjišťoval počet osobních PC, který byl zjištěn u 18,0 % domácností, z nich mělo 7,6 % domácností navíc připojení na internet.

Vybavení domácností mělo rozdílnou úroveň, která závisela na počtu osob tvořících domácnosti, na počtu závislých dětí, na společenské skupině a též na věku uživatele. V okrese Hradec Králové měly nejvyšší úroveň z hlediska vybavenosti výše uvedenými předměty dlouhodobé spotřeby úplné rodinné domácnosti, které žily ve vlastním domě,  tří až čtyřčlenné, nejčastěji se dvěma závislými dětmi. Osoby v čele těchto domácností byly ve věku 40-49 až 50-59 let a z hlediska postavení v zaměstnání to byli převážně zaměstnanci. V případě dvou cenzových domácností byly nejlépe vybaveny takové, které byly tvořeny rodinou rodičů a rodinou dětí a byly pěti a vícečlenné.

Vysokou úroveň sledované vybavenosti v okrese ovlivnila značná vybavenost domácností města Hradec Králové, která je vysoko nad průměrem ostatních měst a obcí okresu především ve vybavenosti pevnou telefonní linkou, pevným i mobilním telefonem, osobním počítačem (i s možností připojení na internet) a dále možností užívat rekreační objekt. Vybavenost osobním automobilem (nebo i více osobními automobily) byla vyšší u venkovských obcí, kde platí, že čím menší obec, tím vyšší podíl takto vybavených domácností (zatímco u ostatních sledovaných předmětů byl trend opačný).   

Tab. 13 Vybavení bytových domácností ve městech a v ostatních obcích v roce 2001