2. Obyvatelstvo
2.1 Vývoj počtu obyvatel
V roce 1869, při prvním
z pravidelných sčítání lidu, bylo v okrese Hradec Králové v přepočtu
na dnešní území zjištěno 100 380
obyvatel. Do roku 1900 se jejich počet zvýšil o 18,0 procent na 118 449
osob a od počátku dvacátého století pak počet obyvatel rostl až do roku 1930,
kdy dosáhl výše 137 718 osob. V dalším období došlo ke stagnaci
populačního vývoje. Léta po druhé světové válce jsou charakteristická poklesem
obyvatelstva, v roce 1947 se snížil počet obyvatel v okrese téměř o
deset tisíc. V průběhu dalších tří let se pokles zastavil a na
předválečnou úroveň se okres dostal až v roce 1960.
Další tři desetiletí se již
vyznačují nárůstem počtu
obyvatel. Nejvyšší byl v letech 1970-1980 (v průměru 1 436,2 osob
za rok), tedy 9,8 %. Tento přírůstek je charakterizován vlnou zvýšené
porodnosti, která vrcholila v letech 1974-1975. Pro léta 1980-1991 je
typické snížení míry reprodukce a tudíž výrazný pokles přirozeného přírůstku,
za toto období
se počet obyvatel
okresu zvýšil o pouhých 974 osob, tj. 0,6 %. Za posledních
deset let již došlo v okrese ke snížení počtu obyvatel o 0,9 %, tj. o 1 492
osob.
V období let 1961-1991 se
veškerý přírůstek počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítáními soustředil do
města Hradec Králové, rozhodující
vliv na úbytek obyvatel v posledním desetiletí mělo opět
krajské město. Po vyloučení podílu města Hradec Králové
z celookresního údaje bylo zjištěno, že ve zbývající části okresu počet
obyvatel postupně klesal z 71 091 v roce 1961 až na 62 133
v roce 1991. Za posledních deset let naopak 1 270 osob přibylo. V roce
1961 trvale bydlelo ve městě Hradec Králové (v územní struktuře roku 2001)
zhruba 48 % obyvatel okresu, tento podíl se zvyšoval až do roku 1991 na 61,6 %,
v roce 2001 to bylo již o 1,1 bodu méně.
Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích v letech 1961 – 2001
podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Okres Hradec Králové je
z hlediska počtu obyvatel největším okresem v rámci Královéhradeckého
kraje, jeho podíl na celkovém počtu obyvatel kraje byl v době sčítání 29,2
%. Počet obyvatel činil k 1. 3. 2001, včetně 804 osob s dlouhodobým
pobytem, 160 558 osob. Z tohoto počtu bylo 77 697 mužů a 82 861 žen.
V předcházejícím období
1980-1991 byly celkové přírůstky obyvatel v okrese Hradec Králové tvořeny
výhradně migračními přírůstky soustředěnými do města Hradec Králové. Vliv na
úbytek obyvatelstva okresu za
posledních deset let měla podle bilance záporná přirozená měna
obyvatelstva, když ubylo 1 144 osob. Uplynulé desetiletí je značným poklesem
živě narozených dětí charakteristické. Zatímco v roce 2000 připadalo podle
bilance obyvatel na tisíc obyvatel středního stavu 8,2 živě narozených dětí
(tj. nejméně v desetileté časové řadě), v roce 1991 činila tato
hodnota 12,6 promile. Klesající tendenci, ale pomalejší, měla i úmrtnost, v
roce 2000 zemřelo 9,9 osob z tisíce obyvatel středního stavu, v roce
1991 to bylo 11,0 promile. Podstatně menší vliv na demografický vývoj okresu
v posledních deseti letech mělo podle bilance záporné saldo migrace, když
počet vystěhovalých osob za deset let o 203 převýšil počet přistěhovalých.
Podle bilance obyvatelstva za
město Hradec Králové mělo naopak na úbytek obyvatelstva ve městě
v posledních deseti letech rozhodující vliv záporné migrační saldo, když
vystěhováním ubylo celkem 1 512 osob, zatímco úbytek přirozenou měnou byl pouze
316 osob.
Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991 – 2000

2.2 Struktura obyvatel podle věku, rodinného stavu, národnosti, náboženství a vzdělání
Obyvatelstvo okresu Hradec
Králové je nejstarším ze všech okresů kraje. Průměrný věk obyvatelstva byl
v době sčítání 2001 celkem 39,7 let a proti roku 1991 se o
2,7 roku zvýšil. Průměrný věk mužů byl 38,1 let a byl o 3,2 roky nižší než
průměrný věk žen, střední délka života v okrese Hradec Králové činila za
období 1996 až 2000 u mužů 72,9 let a u žen 79,2 let (v období před deseti lety
byla u mužů 69,0 let a u žen 76,0 let).
Vlivem poklesu porodnosti,
úmrtnosti a prodlužováním střední délky života se v minulém desetiletí
opět zhoršila věková struktura okresu, nepříznivý je tzv. index stáří.
V roce 1961 představovala dětská složka (0-14 let) obyvatelstva ještě 23,5
% veškeré populace, v roce 1970 klesla na 20,1 % (vlivem nízké porodnosti
na sklonku padesátých až do poloviny šedesátých let). V roce 1980
se opět zvýšila na 22,9 %, kdy se projevily důsledky propopulačních opatření
z roku 1973. V roce 1991 se podíl předproduktivní složky obyvatelstva
snížil (již z důvodu nízké porodnosti) na 20,1 % a při posledním sčítání
v roce 2001 dosáhl minima 15,4 %, když proti roku 1991 ubylo v okrese
7 801 dětí, tj. téměř čtvrtina.
Počet osob v produktivním
věku 15-59 let se od roku 1961 neustále zvyšuje, za poslední desetiletí o 4 310
osob, tj. o 4,3 %, a to především z důvodu přesunu ještě početně silných
ročníků (1976-1979) z věkové skupiny 0-14 a na druhé straně posunem méně
početných věkových skupin do poproduktivní složky. Poproduktivní složka
obyvatelstva se za
dvacet let zvýšila
o 4 029 osob, z toho za posledních deset let o 1 999
osob, tj. o 6,6 %.
Výrazný vzrůst dětské složky
obyvatelstva ovlivnil nepříznivě tzv. index stáří, který vyjadřuje poměr
obyvatelstva v poproduktivním věku k dětské složce.
Z demografického hlediska je optimální stav, když je index stáří roven
100, případně je nižší než 100. V intercenziálním období se uvedený podíl
výrazně zhoršil: zatímco v roce 1991 činil 92,3 %, v roce 2001
představoval již 129,4 %.
Nejpočetnější pětiletou věkovou
skupinou v produktivním věku byly osoby z ročníků demografické vlny
sedmdesátých let, v době sčítání ve věku 25-29 let (13 381 osob, tj. 8,3
%) a ve věku 20-24 let (12 924 osob, tj. 8,0 %). Další početně silnou skupinou
bylo obyvatelstvo ve věku 50-54 let (12 918 osob, 8,0 %), tzn. silné populační ročníky z let 1946-1950.
V předproduktivním věku byla nejpočetnější věková skupina 10-14 let, 5,9 %
populace, v poproduktivním věku
pak pětiletá věková skupina 60-64 let, 4,8 % z celkového počtu obyvatel.
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových
skupina v letech 1970 – 2001
Z úhrnu obyvatelstva si po
několik desetiletí udržují větší zastoupení ženy, i když se tento rozdíl od
roku 1961 stále snižuje. Do populační nevyrovnanosti ve prospěch žen se
především promítá již zmíněný nižší průměrný věk dožití mužů. Poměr pohlaví se
vyvíjí různě podle věkových skupin. V dětské složce obyvatelstva převládali v roce 2001 chlapci –
a to v úhrnu o 693 osob.
V produktivním věku převažovaly ženy celkem o 252 osob s tím, že muži
měli převahu do věku 35-39 let, pak dochází k opačnému jevu.
V poproduktivním věku byly více
zastoupeny ženy ve
všech věkových skupinách, na 1
000 mužů v této skupině připadalo 1 426 žen. Se vzrůstajícím věkem se
převaha žen zvětšovala, zatímco ve věkové skupině 60-64 let připadlo na 1 000
mužů 1 189 žen, ve věkové skupině 85-89 let to bylo 2 507 žen a ve věku 90-94
let již 2 992 žen.
Složení obyvatel podle pohlaví a
věku ovlivňuje spolu s dalšími sociálně ekonomickými faktory rodinný
stav obyvatelstva. Proti předchozímu období výrazně stoupl podíl svobodných
a rozvedených mužů i žen, naopak se
snížil podíl ženatých/vdaných a ovdovělých osob. V roce 2001 žilo v manželství 59,9 % mužů a 55,1 % žen starších 15 let,
oproti roku 1991 se jejich podíl výrazně snížil, u mužů o 7,8 bodů, u žen o 6,1
bodu. Podíly svobodných stouply na 28,3 % u mužů (o 4,7 bodu proti roku 1991) a
na 19,5 % u žen (o 4,5 bodu), stejně vzrostlo zastoupení rozvedených mužů
v populaci z 5,5 % na 8,0 %, žen z 7,4 % na 10,2 %. Nejvyšší
podíl rozvedených připadal na věkovou skupinu 45-49 let u mužů i u žen. Na celkovém
počtu rozvedených se podíleli
stejně jako před
deseti lety muži dvěma a ženy třemi pětinami. Ke snížení došlo v počtu
ovdovělých mužů i žen, jejich celkový podíl v populaci se snížil celkem o
1,1 bodu na 9,0 %. Mezi ovdovělými byly velké rozdíly podle pohlaví. Na
celkovém počtu 12 190 ovdovělých se ženy podílely 84,5 %. Podíl ovdovělých žen byl vyšší ve všech věkových
skupinách a maximum dosahoval ve věkové skupině 80 a více let, ve které bylo 84
procent ovdovělých žen a pouze 16
procent ovdovělých mužů.
Podíl svobodných na celkovém
počtu bydlících obyvatel starších 15 let ve městech a na venkově byl
v okrese v podstatě vyrovnaný (s výjimkou Smiřic, kde bylo
svobodných o 1,7 bodu více než je okresní průměr). Ve venkovských obcích
byl zjištěn vyšší podíl osob žijících v manželství (o 3,3 body vyšší než ve městech) a
ovdovělých (o 0,9 bodu). Naopak podíl rozvedených byl o 3,8 bodu vyšší ve
městech, nejvyšší ve Smiřicích (10,9 %) a v Hradci Králové (10,6 %).
Ve složení obyvatelstva podle
jednotlivých národností nedošlo proti minulému sčítání
k výraznějším změnám. Na území okresu jednoznačně převládalo z 95,3 %
obyvatelstvo české národnosti. Proti roku 1991 se o 637 snížil počet osob,
které se přihlásily k národnosti moravské a slezské, takže jejich podíl
činil 0,1 % obyvatelstva okresu (v roce 1991 to bylo 0,5 %). Dále se snížil o 1
385 počet osob se zapsanou slovenskou národností, jejich podíl klesl z 2,3 % na 1,4 %, k romské
národnosti se v okrese přihlásilo pouze 136 osob (o 294 osob méně než v roce 1991) a jejich podíl tak klesl
z 0,3 % na 0,1 %. Zastoupení obyvatel cizích národností je
dlouhodobě v hradeckém
okrese velmi nízké, ani jedna z ostatních národností nepřesáhla 0,2 %.
Podstatně se však zvýšil údaj nezjištěno: před deseti lety tuto otázku
nevyplnilo 125 osob (0,1 %), v roce 2001 se jejich počet zvýšil na 3
tisíce, tj. 1,9 %. Značná část občanů cizích národností byla soustředěna do
krajského města, kde žily dvě třetiny z celkového počtu 1 980 těchto osob
(Poláků, Romů, Němců, Rusů, Ukrajinců, Vietnamců a ostatních).
Součástí sčítání 2001 bylo
deklaratorní zjištění státního občanství. V královéhradeckém okrese
mělo občanství České republiky 99,1 % všech obyvatel, z nich 0,2 % osob uvedlo dvojí občanství (jedno
jako občanství ČR). Zbývajících 1 487 osob, tj. 0,9 % trvale žijících obyvatel
na území okresu, byli cizí státní příslušníci.
Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a
nejvyššího ukončeného vzdělání v letech 1980 – 2001
2.3 Plodnost žen
Devadesátá léta jsou charakteristická úbytkem
vdaných žen a úbytkem narozených dětí. To dále způsobuje pokles úhrnné
plodnosti (tj. počtu dětí, které by se ženě narodily za předpokladu nezměněné
plodnosti daného roku po celý produkční věk 15-49 let). Na počátku devadesátých
let činil tento ukazatel v okrese Hradec Králové 1,78 dítěte,
v letech 1998-2000 to bylo již pouze 1,15 dítěte, nenižší v kraji.
Růst populace přirozenou měnou je přitom zabezpečován, pokud tento ukazatel
dosáhne výše 2,1. Za stejné období se podstatně zvýšil průměrný věk matek z
25,0 na 27,1 let, s čímž souvisí také snížené procento úhrnné
plodnosti realizované do věku
25 let, z 55,8 % na 34,7 %. Příčiny poklesu sňatečnosti a porodnosti
souvisí s celkovými změnami životního
stylu mladé generace (nárůst významu vzdělání, kariéry
v zaměstnání), ale i poklesem sociální úrovně rodin s dětmi, obtížnou
zaměstnaností matek s malými dětmi, nedostatkem bytů apod.
Z celkového počtu žen bylo k datu sčítání
v okrese Hradec Králové celkem 38 988 žen vdaných. Tyto vdané ženy měly
celkem 72 546 dětí, na 1 vdanou ženu tak připadlo 1,91 dětí. Vdané ženy tvořily
55,1 % všech žen ve věku
15 a více let, což je podstatně méně než při sčítáních lidu
v roce 1980 (64,1 %) a 1991 (61,2 %). Počet i podíl vdaných žen se velmi výrazně
snížil v nejmladších věkových skupinách, tedy žen s vysokou plodností. V roce 2001 bylo ve skupině
žen ve věku do 19 let vdaných 0,6 % žen starších 15 let (v roce 1991
to bylo 7,1 %),
ve věku 20-24 bylo vdaných 21,1 % (60,4 %) a ve věku 25-29
pak 61,0 % (82,2 %). Dlouhodobým vývojovým trendem je nejen v okrese
Hradec Králové snižování podílu vdaných bezdětných žen, ale i žen s jedním
a třemi a více dětmi. Více než polovina vdaných žen (57,4 %) má dvě děti, tento
model dvou dětí v rodině je dlouhodobě charakteristický a zastoupení matek
s dvěma dětmi vůči předchozím sčítáním naopak proti roku 1991 vzrostlo.
Nemalý vliv na snížení porodnosti měl i přírůstek svobodných žen. Jejich počet
se proti roku 1991 zvýšil o 3,6 tisíc osob, z 15,0 % na 19,5 % (z žen
starších 15 let) a téměř polovina jich byla ve věku 20-29 let.
2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva
Počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva byl proti
roku 1991 o 1,2 bodu vyšší, celkem o 1,3 tisíce osob s tím, že došlo ke
změnám i v jeho struktuře. O 5,2 tisíce na 36,4 tisíce se zvýšil počet
nepracujících důchodců (jejich podíl z ekonomicky neaktivního obyvatelstva tak
činil 47,5 %), a to z důvodu jednak výrazného poklesu pracujících důchodců
a jednak s rostoucím počtem osob v poproduktivním věku. Vlivem výše
zmíněné metodické změny
vzrostl o 3 tisíce
počet osob s vlastním zdrojem obživy, jejich
podíl z ekonomicky neaktivních
tak činil 3,9 %. Na druhé straně výrazně poklesl počet dětí, žáků,
studentů a učňů – o zhruba 7 tisíc osob.
Míra ekonomické aktivity
se za deset let v okrese snížila z 72,6 %
na 68,6 % u
mužů a z 61,9 % na 53,3 % u žen. Došlo i k poklesu podílu
zaměstnaných z počtu osob v příslušných věkových skupinách, tzv.
intenzity ekonomické aktivity. Ta byla v roce 2001 nejvyšší ve věkové
skupině 40-44 let, kdy z 1 000 osob v tomto věku bylo 936 ekonomicky
aktivních (před deseti lety to bylo 974 osob ve věkové skupině 30-34 let).
Intenzita ekonomicky aktivních mužů byla nejvyšší ve věkové skupině 30-34 a
35-39 let (952 mužů těchto věkových kategorií z 1000 bylo ekonomicky aktivních),
ženy byly nejvíce ekonomicky aktivní ve věku 40-44 let (924 žen).
Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity v letech 1991 a 2001
2.5. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva
Struktura ekonomicky aktivního
obyvatelstva okresu Hradec Králové je významně ovlivněna skladbou ekonomicky
aktivního obyvatelstva ve městě Hradec Králové vzhledem k jeho výrazné
funkci střediska správy, obchodu, služeb, školství a zdravotnictví, a to nejen
pro Královéhradecký region. Pracující města Hradec Králové se na úhrnném počtu
ekonomicky aktivních obyvatel okresu podílí zhruba dvěma třetinami.
Podstatně vyšší úroveň
vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva je v okrese Hradec Králové
ovlivněna výrazně vyšší úrovní vzdělání ekonomicky aktivních obyvatel ve městě
Hradec Králové, kde je pro takto kvalifikované osoby větší počet pracovních
příležitostí. Proti roku 1991 se úroveň vzdělání ještě dále zvýšila:
přibylo ekonomicky aktivního
obyvatelstva se středoškolským (o 2,3 tisíc, tj.
o 4,4 bodu na 36,5 %) a vysokoškolským vzděláním (o 2
tisíce, tj. o 3,1 % na 14,7 %), především se však snížil počet ekonomicky
aktivního obyvatelstva se základním
vzděláním – ubylo 6,4 tisíc osob a jejich zastoupení se tak snížilo z 15,1
% v roce 1991 na 7,8 % v roce 2001. Stejně jako u celkové populace
převažuje u mužů střední odborné vzdělání bez maturity včetně vyučených (45,2 %
z ekonomicky aktivních mužů) a vysokoškolské vzdělání (16,6 %), z
ekonomicky aktivních žen mají největší zastoupení ženy se středoškolským
vzděláním (43,3 %) a vyučené, vč. středního odborného vzdělání bez maturity
(31,6 %).
Nejpočetnější skupinou
z hlediska postavení v zaměstnání byli v okrese Hradec
Králové zaměstnanci v pracovním a služebním poměru (včetně ostatních
zaměstnanců), 78,8 % z ekonomicky aktivních celkem. Další významnou
skupinou byly osoby samostatně činné (11,9 %), zaměstnavatelé měli zastoupení
3,6 %. Struktura sociálního složení
ekonomicky aktivních osob se za deset let vlivem společenských změn
změnila. Vzrostla skupina zaměstnavatelů
(z 85 v roce 1991 na 2 956 v roce 2001) a osob samostatně
činných (z 1 630 na 9 792). Naopak ubylo členů produkčních družstev –
z 8,3 % v roce 1991 na 0,3 % v roce 2001. Ve všech sociálních
skupinách převládali muži. Nejvíce ve skupině zaměstnavatelů (72,3 %) a osob
samostatně činných (71,4 %). Na jeden tisíc ekonomicky aktivních obyvatel
okresu připadalo 788 zaměstnanců v pracovním nebo služebním poměru, jejich
zastoupení v jednotlivých věkových skupinách bylo poměrně vyrovnané od 792
ve věku 15-29 let do 775 ve věku 40-49 let, nejvyšší bylo ve věkové skupině
50-59 let (821). Osob samostatně činných bylo na 1 000 ekonomicky aktivních
obyvatel okresu zjištěno 119, nejvíce ve věkové skupině 30-39 let – 137 osob.
Ve vývoji odvětvové struktury ekonomicky aktivního
obyvatelstva pokračovala tendence poklesu primární a sekundární sféry (která
započala již v období 1970-1980) ve prospěch oblasti služeb. K datu
sčítání pracovalo v zemědělství a lesnictví 3,6 tisíc osob (před deseti lety
to bylo 10,6 tisíc osob), tj. 4,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, jejich
podíl se za deset let snížil o 7,8 bodu. Počet pracovníků v průmyslu a
stavebnictví poklesl ještě rychleji, z 35 tisíc osob v roce 1991 na
26,4 tisíc v roce 2001, tj. o 8,2 bodu.
Zastoupení zbývajících odvětví
se za posledních deset let
zvýšilo ze 43,0 % na 55,3 %, tj. nárůst 12,3 %, celkem
o 8,2 tisíc osob. Téměř dvakrát se však zvýšil počet pracujících, kteří název
odvětví neuvedli. Vlivem feminizace školství, sociální péče, obchodu i statní
správy převládala v těchto odvětvích zaměstnanost žen, v zemědělství,
průmyslu a stavebnictví převládali muži. V rámci průmyslu byl nejvyšší
počet osob zaměstnán ve strojírenství (16,1 %) a v potravinářském průmyslu
(12,5 %). V obchodě, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží pracovalo
téměř 13 % ekonomicky aktivních obyvatel okresu, z toho nejvíce
v maloobchodě (dvě třetiny). Ze skupiny sociálních činností byl nejvyšší
podíl ekonomicky aktivních osob ve zdravotnictví (7,8 %) a ve školství (6,0 %).
Tab. 9 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a
odvětví ekonomické činnosti
Z hlediska postavení v zaměstnání měli
v okrese nejvyšší zastoupení (čtvrtina ekonomicky aktivních,
21 tisíc osob), techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci.
Necelou pětinu pak
tvořili řemeslníci a
kvalifikovaní výrobci, zhruba desetinu provozní pracovníci ve službách a
obchodě a vědečtí a odborní pracovníci. Z hlediska vzdělání bylo podle
předpokladu ve třídě vědeckých a odborných duševních pracovníků 83,7 %
vysokoškolsky vzdělaných mužů a 78,2 % vysokoškolsky vzdělaných žen, ve
třídě zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků mělo vysokoškolské vzdělání
44,7 % mužů a 26,5 % žen. Středoškolské
vzdělání pak převažovalo ve třídě
technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, když je mělo 59,3 %
mužů a 68,9 % žen. V této skupině převažovaly ženy (58,4 %), nejvíce jich
pracovalo ve zdravotnictví (90,2
%) a jako pedagogické pracovnice (79,3 %). U dělnických profesí převažovali
muži s učňovským a středním vzděláním
bez maturity. Poměrně vysoký byl podíl žen (65,9 %), které pracovaly ve skupině
pomocných a nekvalifikovaných pracovníků.
Převážná většina pracujících
v okrese (93,3 % osob), vykonávala pouze jedno (hlavní) zaměstnání. Při
sčítání v roce 2001 byla poprvé zjišťována otázka o druhém, případné
dalším zaměstnání pracujících obyvatel. Další zaměstnání vykonávalo
v okrese Hradec Králové 5 159 osob, tj. 6,7 % pracujících, v tom byly
dvě třetiny mužů a třetina žen. Více než polovinu tvořily osoby samostatně
činné s převažujícím úplným středním nebo
vysokoškolským vzděláním. Více
než čtvrtina mužů pracovala jako techničtí, zdravotničtí
a pedagogičtí pracovníci, zhruba pětina jako vědečtí a odborní duševní pracovníci
a další pětinu tvořili kvalifikovaní dělníci. Zhruba 40 % žen pracovalo ve svém
druhém (dalším) zaměstnání jako zdravotnické nebo pedagogické pracovnice a
čtvrtina jako vědecké a odborné duševní pracovnice. Z hlediska odvětvové
struktury pracovali muži
především v průmyslu
(26,3 % mužů s dalším zaměstnáním), 14,9 % ve stavebnictví a desetina ve skupině
obchod, opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží. Ženy ve svém dalším zaměstnání pracovaly
nejvíce školství (19 %), 16 %
v průmyslu a 13 % ve zdravotnictví. Téměř 70 % osob s druhým nebo
dalším zaměstnáním mělo trvalé bydliště ve městě Hradec Králové.
Z celkového počtu
pracujících vyjíždělo nebo docházelo do zaměstnání 68 624 osob, tj. 89,2
% zaměstnaných osob, z celkového počtu žáků a studentů to bylo 26 411
osob, tj. 97,8 %. Z obou těchto skupin však měly dvě třetiny zaměstnaných
(studujících) cíl dojížďky-docházky uvnitř obce trvalého bydliště, tj. nejvíce
ze všech okresů. Denně mimo obec trvalého bydliště vyjíždělo 27,8 % pracujících
s tím, že průměrná doba jejich cesty trvala více než jedné třetině
z nich 15-29 minut a další čtvrtině 30-44 minut. Zhruba čtvrtina
vyjíždějících měla zaměstnání v jiné obci na území okresu Hradec Králové a
necelá desetina vyjížděla mimo okres. Na území obce trvalého bydliště pracovalo
zhruba stejné množství mužů i žen, dojížďka mužů v rámci okresu Hradec
Králové měla intenzitu o pětinu vyšší než je dojížďka žen a mimo okres
vyjíždělo již dvakrát více mužů než žen.
Nezaměstnaných osob bylo
v roce 2001 v okrese Hradec Králové zjištěno 5 373, tj. 6,5 %
z ekonomicky aktivních osob. Počet nezaměstnaných mužů byl o 195 vyšší než
počet nezaměstnaných žen (51,8 % mužů a
48,2 % žen). Více než jedna pětina nezaměstnaných byla ve věku 20-24 let a
zhruba 17 % ve věku 25-29 let. V dalších pětiletých věkových skupinách až
do věku 50-54 let se podíl nezaměstnaných pohyboval od 9 do 12 procent.
Z celkového počtu nezaměstnaných tvořili 14 % ti, kteří pracovali jako
řemeslníci, 12,1 % pracovníci ve službách a obchodě a více než desetinu
techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Tyto údaje však nejsou zcela
vypovídající, protože třetina nezaměstnaných osob neuvedla v dotazníku své
předchozí zaměstnání.
2.6 Ekonomická aktivita žen
K 1. 3. 2001 bylo
v okrese Hradec Králové celkem 37 748 žen ekonomicky aktivních,
tedy 45,6 % jejich celkového počtu. V porovnání s rokem 1991 se počet
ekonomicky aktivních žen absolutně snížil o 4,3 tisíce, relativně o více než
jednu desetinu. Zároveň došlo i ke snížení intenzity ekonomické aktivity žen.
Zatímco v roce 1991 bylo v okrese Hradec Králové z jednoho
tisíce všech žen 619 žen ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 455
žen. Na tento pokles měla vliv i již zmíněná metodická změna, přesun žen
na tzv. další mateřské dovolené a osob
pobírajících rodičovský příspěvek mezi osoby ekonomicky neaktivní.
Intenzita ekonomické aktivity
žen je závislá i na jejich rodinném stavu a na počtu závislých dětí. Ekonomicky
aktivních žen se závislými dětmi bylo v okrese sečteno 17 618, na
celkovém počtu ekonomicky aktivních žen se podílely 46,7 %. Vrchol ekonomické
aktivity žen se závislými dětmi zůstává ve srovnání s rokem 1991 ve stejné
věkové kategorii 35-44 let (43,0 %). Došlo však k výraznému úbytku ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi
ve věkové kategorii do 24 let (z 10,0 % v roce 1991 na 2,7 % v roce
2001) a k nárůstu ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi ve věku 45 a
více let (z 12,3 % v roce 1991 na 19,8 % v roce 2001). Téměř polovina
ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi měla jedno dítě, 45,5 % pak dvě
děti.
Specifickou skupinu ekonomicky
aktivních osob představují ekonomicky aktivní vdané ženy se závislými dětmi.
V roce 2001 jich bylo v okrese Hradec Králové 14 433, tj. 38 %
z celkového počtu ekonomicky aktivních žen a 82 % z počtu ekonomicky
aktivních žen se závislými dětmi. Největší skupinou z vdaných ekonomicky
aktivních žen jsou ženy ve věku 35-44 let
se dvěma závislými dětmi (s mladším ve věku 6-14 let) a dále ženy ve
věku 45 a více let s jedním závislým
dítětem starším 15 let. Vdané ženy se dvěma závislými dětmi tvořily téměř
polovinu vdaných ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi, 45,3 % byly ženy
s jedním a 5,8 % ženy se třemi a více dětmi. K datu sčítání pracovalo
z tisíce vdaných žen se závislými dětmi celkem 813 žen, vdaných žen
s jedním závislým dítětem 811, se dvěma závislými dětmi 832 a se třemi a
více závislými dětmi 696 žen.
|