republika
  kraj
  okres
  město
SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001
http://www.czso.cz/cz/sldb/     

http://www.czso.cz
     13-5224-03     OKRES Trutnov  |  Královéhradecký kraj« zpět     
5. Závěr

Výsledky každého sčítání, tedy i sčítání 2001, v sobě zahrnují tendence předchozího dlouholetého vývoje. Jsou to v podstatě snímky složení obyvatelstva, domácností, domů a bytů, získané k jednomu okamžiku na území obce nebo města, okresu, kraje a republiky. Tím jsou plně srovnatelné časově i územně.

Současná územní podoba okresu Trutnov vznikla po územní reorganizaci v roce 1960 a připojením obcí Litíč a Vilantice z náchodského okresu v roce 1972. Od předchozího sčítání v roce 1991 klesl počet obyvatel okresu  o 637 osob, tj. o 0,5 %. K 1. 3. 2001 bylo na území okresu sečteno 120 777 občanů s trvalým pobytem, z nichž bylo 51,2 % žen. Obyvatelé okresu žili v 75 obcích, které spravují obecní a městská zastupitelstva. Z uvedeného počtu obcí má 11 obcí statut města a ke dni sčítání v nich žilo  84 114 (69,6 %) obyvatel. Za posledních deset let se změnila věková struktura populace okresu. Výrazně klesl podíl dětí z 20,9 % na 16,4 %, vzrostl podíl osob ve věkové skupině 15 – 59 let z 61,9 % na 65,7 % a ze 17,3 % na 18 % vzrostl podíl osob starších 60 let (včetně nezjištěného věku). Od posledního sčítání doznal velkých změn také rodinný stav obyvatel okresu. Podíl svobodných mladých lidí ve věku 15 – 29 let se zvýšil z 16,5 % na 20,5 %, bez ohledu na věk vzrostl také počet rozvedených, a to jak mužů, tak žen. Převážná část obyvatel okresu (93,6 %) se přihlásila k národnosti české, 1,9 % k národnosti slovenské a 1,3 % k národnosti německé.  Podle výsledků sčítání bylo v okrese bez náboženského vyznání 69,9 % obyvatel, 9 % se nevyjádřilo a 21,1 % občanů se přihlásilo k některému z náboženských vyznání (nejvyšší procento věřících v okrese měla Církev římskokatolická, k níž se hlásilo 15,4 % obyvatel). Přibližně jedna čtvrtina občanů starších 15 let uvedla, že má základní nebo neukončené vzdělání, 41,3 % bylo vyučených nebo měli střední odborné vzdělání bez maturity, 25,2 % absolvovalo úplné střední vzdělání s maturitou, event. nástavbové studium, vyšší odborné vzdělání mělo 1 % obyvatel a 5,9 % tvořili absolventi některého typu vysoké školy. Z celkového počtu bydlícího obyvatelstva okresu bylo 61 626 osob, tj. 51 %, ekonomicky aktivních. Registrovaná míra nezaměstnanosti vykazovaná úřady práce dosáhla k 31. 12. 2000 výše 6,12 %.

Ke dni sčítání bylo v okrese 45 340 bytových domácností, 50 190 hospodařících domácností a 50 871 domácností cenzových. V průběhu sledovaného desetiletí mírně klesl průměrný počet členů všech typů domácností. Podíl neúplných rodin se zvýšil z 10 % na 13,7 %.

Domovní fond okresu činil 24 277 domů, z nichž bylo 20 265 obydleno trvale (83,5 %). Průměrné stáří  trvale obydlených domů v okrese bylo 51,3 roků. Neobydlených domů bylo sečteno 4 012, z toho k rekreaci jich sloužilo 2 281.

Z celkového počtu 51 791 bytů bylo v době sčítání 45 340 obydlených a 6 451 neobydlených. V okrese byl zjištěn poměrně nízký podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (44,3 %). Přibližně 5 tisíc cenzových domácností sdílelo byt s další rodinou. Technické vybavení bytů i celková úroveň bydlení se v posledních letech zlepšila. Snížil se počet osob na jeden byt, počet osob na jednu obytnou místnost, naopak se zvýšila průměrná obytná plocha na jednu osobu i jeden byt.

V porovnání s ostatními okresy Královéhradeckého kraje je okres Trutnov rozlohou největší, počtem obyvatel na druhém místě. K 1. 3. 2001 měl nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku 15 – 59 let a nejvyšší podíl obyvatel bez náboženského vyznání. Na území okresu žilo relativně nejvíce lidí se základním, event. neukončeným vzděláním a nejvíce rozvedených (8,8 %). S tím souvisel i největší podíl neúplných rodin. Na Trutnovsku byl nejnižší podíl rodinných domů z celkového počtu trvale obydlených (81,7 %), průměrné stáří domů bylo naopak nejvyšší (51,3 roku). Rovněž nejstarší v rámci kraje byly i trvale obydlené byty (v průměru 46,9 roku). Trutnov  byl  jediným okresem kraje, kde na 1 obytnou místnost připadala více než jedna osoba (1,01, zatímco průměr kraje byl 0,98 osob),  v souvislosti s tím i nejmenší obytná plocha na 1 osobu, na 1 byt a nejméně obytných místností na 1 byt.

 
© Český statistický úřad, 2003