Domácnost a rodina jsou základními skupinami, které ve společnosti plní řadu nezastupitelných funkcí. Řešení problémů domácností má význam v zajišťování životní úrovně obyvatelstva, v otázkách bytové politiky, rozvoje služeb i zlepšení občanské vybavenosti. Výsledky sčítání obyvatelstva byly zpracovány nejen z hlediska charakteristik jednotlivých osob, ale také s přihlédnutím k tomu, jaké druhy a typy domácností jedinci vytvářejí. Metodika zjišťování a zpracování výsledků sčítání vychází ze tří druhů domácností. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří osoby společně hospodařící v rámci jednoho bytu. Cenzová domácnost je tvořena podle příbuzenského či jiného vztahu osob v jednom bytě.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech v letech 1970 – 2001

K 1. 3. 2001 bylo v okrese Trutnov sečteno 45 340 bytových domácností a jejich počet byl zároveňpočtem trvale obydlených bytů. Za posledních třicet let počet bytových domácností vzrostl téměř o pětinu (o 7 tisíc). Největší nárůst byl zaznamenán v sedmdesátých letech (o 4,5 tisíce), v minulém desetiletí přibylo pouze 1,3 tisíce bytových domácností. Z hlediska počtu členů v domácnosti byly nejvíce zastoupeny bytové domácnosti se dvěma členy (27,5 %), čtvrtina bytových domácností byla jednočlenná a dále se zvyšujícím se počtem členů počet bytových domácností klesal. V roce 2001 žilo v bytové domácnosti průměrně 2,63 osob, v roce 1970 průměrně 3,11 osob. Devět z deseti bytových domácností bylo tvořeno jednou cenzovou domácností, zbytek dvěma a více cenzovými domácnostmi.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů v letech 1991 a 2001

Obdobně jako u bytových domácností, vzrostl od roku 1970 o jednu pětinu (na 50 190) i počet hospodařících domácností. Na rozdíl od bytových, domácnosti hospodařící byly nejčastěji jednočlenné, teprve potom následovaly dvoučlenné a vícečlenné. Zvyšování počtu domácností jednotlivců na jedné straně a snižování počtu čtyř a vícečlenných hospodařících domácností na druhé straně vedlo k poklesu průměrného počtu členů domácností z 2,55 v roce 1991 na 2,39 v roce 2001. V roce 1970 žilo v hospodařící domácnosti průměrně 2,90 osob. Počet hospodařících domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi od roku 1991 vzrostl o 237 domácností (o 0,4 procentního bodu), přesto však jejich podíl byl zanedbatelný (1,3 %) oproti podílu hospodařících domácností s jednou cenzovou (98,7 %).

Jednotlivé typy a druhy domácností se odlišovaly průměrnou velikostí, charakterizovanou průměrným počtem osob v domácnosti. Po bytových domácnostech s průměrným počtem 2,63 členů následovaly hospodařící domácnosti se 2,39 členy a poslední v pořadí se 2,36 členy byly cenzové domácnosti. V uplynulých třiceti letech klesal průměrný počet členů ve všech typech domácností.

Cenzové domácnosti jsou děleny podle příbuzenského či jiného vztahu osob na rodinné (úplné rodinné a neúplné rodinné) a ostatní (vícečlenné nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců). Počet a strukturu cenzových domácností významně ovlivňují demografické procesy, zejména věková struktura, porodnost, rozvodovost a další. Ke dni sčítání bylo v okrese Trutnov  50 871 cenzových domácností. Zatímco v devadesátých  letech se jejich počet zvýšil o 6,5 %, tj. o 3 086 domácností, v osmdesátých letech byla dynamika nárůstu poněkud pomalejší (zvýšení mezi roky 1980 a 1991 činilo 3,5 %).

Tab. 12 Základní údaje o cenzových domácnostech v letech 1970 – 2001

Opačný trend lze pozorovat ve vývoji neúplných rodin. Jejich podíl, který se v letech 1970 a 1980 pohyboval kolem 8 %,  v roce 1991 dosáhl 10 % a k 1. 3. 2001 se vyhoupl na 13,7 %. V 85 % neúplných rodin stála v čele žena, nejčastěji ve věku 40 – 59 let. Velmi negativním jevem je skutečnost, že 61,5 % neúplných rodin byly rodiny se závislými dětmi (v roce 1970 činil jejich podíl 46 %).

Vícečlenných nerodinných domácností (domácností dvou nebo více jednotlivých osob, které netvoří rodinnou domácnost) bylo sečteno 683 (1,3 % cenzových domácností). V průběhu třiceti let se jejich podíl stále pohyboval kolem 1 % s výjimkou roku 1991, kdy klesl na 0,2 %.

Počet domácností jednotlivců se od roku 1970 zvyšoval. Jejich počet 15 340, sečtený v roce 2001, představoval podíl 30,2 % z celkového počtu cenzových domácností, tj. nárůst 3,4 procentního bodu od roku 1991 a 11,9 procentního bodu od roku 1970.  Domácnosti jednotlivců tvořily  z velké většiny ovdovělé starší ženy (vdov nad 60 let bylo 27,7 %), dále rozvedení muži, nejčastěji ve věku 40 – 59 let, následovali svobodní muži ve věku 25 – 29 let a rozvedené ženy ve věku 50 – 59 let. Z celkového počtu 15 035 jednotlivců bydlících v bytě jich téměř tři čtvrtiny bydlely v bytě samostatně, necelá čtvrtina jako spolubydlící a přibližně 1 % jako podnájemníci.

Struktura cenzových domácností ve větších městech okresu se od venkovských obcí výrazně nelišila. V okresním městě Trutnově byl v porovnání s údaji za okres zaznamenán větší podíl neúplných rodin (15,6 % oproti 13,7 %), rovněž podíl neúplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu neúplných rodin byl vyšší (65,2 % oproti 61,5 %). Větší zastoupení měly i vícečlenné nerodinné domácnosti (1,8 % oproti 1,3 %) a domácnosti jednotlivců (31,8 % oproti 30,2 %). Ve Vrchlabí byl zaznamenán rovněž větší podíl neúplných rodin (15,3 %), avšak podprůměrné množství domácností jednotlivců (28,8 %). Ve Dvoře Králové nad Labem struktura cenzových domácností kopírovala strukturu okresu. 

Jedním z ukazatelů zjišťovaných při sčítání bylo vybavení bytových domácností předměty dlouhodobého používání a rekreační možnosti domácností. Na rozdíl od roku 1991 se nezjišťovala vybavenost domácností předměty, které se v průběhu posledních deseti let staly běžnými (chladnička, mraznička, automatická pračka nebo televizor). Za bytové domácnosti (trvale obydlené byty) byla zjišťována vybavenost osobním automobilem (jedním nebo dvěma a více), telefonem (pevným, mobilním nebo oběma), osobním počítačem (z toho s připojením na internet) a dále  možnost užívat rekreační objekt (vlastní nebo jiný). Mezi automobily a počítače byly zahrnuty i služební, pokud byly využívány k soukromým účelům.

Možnost užívat rekreační objekt uvedlo 15,5 % bytových domácností, v roce 1991 to bylo 9,4 %. Vybavenost osobním automobilem, která v roce 1991 činila 46 % bytových domácností, se za deset let zvýšila o 7,6 procentního bodu a v roce 2001 dosáhla výše 53,6 %. Z celkového počtu bytových domácností v okrese Trutnov (45 340) pak 7,8 % (3 515) využívalo k soukromým účelům dva a více osobních automobilů. Pouze pevnou telefonní linkou bylo vybaveno 39,3 %  bytových domácností (před deseti lety to bylo 26,1 %), dalších 20,9 % domácností vlastnilo pevný i mobilní telefon a pouze mobilní telefon byl zjištěn u 6 825, tj. u 15,1 % bytových domácností okresu. Osobní počítač mělo ke dni sčítání nainstalováno v bytě celkem 13,6 % (6 167) bytových domácností, 2 464 z nich (5,4 % z celkového počtu bytových domácností) bylo připojeno na internet.

Podle složení bytové domácnosti byly nejméně vybaveny domácnosti jednotlivců (např. u automobilů pouze  necelá čtvrtina), naopak nejvíce byty s jednou 3 – 4 člennou cenzovou domácností. U vybavenosti osobními automobily v bytě s jednou cenzovou domácností a se závislými dětmi byly na tom rodiny s jedním dítětem přibližně stejně jako rodiny se třemi a více dětmi (kolem 63 % těchto rodin bylo vybaveno automobilem), v rodinách se dvěma závislými dětmi byla vybavenost o 10 procentních bodů vyšší. Podle věku uživatele bytu byli automobilem nejméně vybaveni 60 a více letí, dále mladí do 29 let, ostatní věkové skupiny se pohybovaly mezi 62 % a 65 %. V bytech se dvěma a více cenzovými domácnostmi, ve kterých žily 2 - 4 osoby, vlastnila automobil pouze polovina. Při počtu osob v bytě 5 a více to bylo již přes 70 %. Dvěma a více automobily byly nejvíce (více než z jedné pětiny) vybaveny byty se dvěma a více cenzovými domácnostmi tvořené rodinou rodičů a rodinou dětí. Největší vybavenost pevným i mobilním telefonem byla zjištěna u bytů s jednou cenzovou domácností a se dvěma závislými dětmi (35,9 %).  Rekreační objekt mohly využívat nejvíce dvoučlenné cenzové domácnosti (17,8 %). Z hlediska věku uživatele bytu měly tuto možnost nejčastěji osoby ve věku 50 – 59 let (18,9 %). Zhruba jedna čtvrtina domácností se závislými dětmi byla vybavena osobním počítačem,  přičemž rodiny se dvěma dětmi více než v 30 %. Připojení na internet bylo nejčastější v rodinách se dvěma závislými dětmi (12,6 % těchto rodin).

Při porovnání bytových domácností ve městech a ve venkovských obcích je patrné, že osobním automobilem bylo vybaveno 58 % venkovských obcí, tj. o 6,2 procentního bodu více než byla průměrná vybavenost v jedenácti městech trutnovského okresu a o 4,4 procentního bodu více než činil průměr celého okresu. Dvěma a více auty bylo vybaveno o 2,6 procentního bodu více venkovských domácností, vybavenost pouze pevnou telefonní linkou byla ve městech i na venkově přibližně na stejné úrovni. Zatímco podíl domácností pouze s mobilním telefonem byl vyšší na venkově (o 1,5 procentního bodu), domácností, které byly vybaveny jak pevnou linkou tak i mobilním telefonem bylo více ve městech (o 6,6 procentního bodu). Vybavenost osobním počítačem i připojením na internet byla vyšší ve městech, stejně jako dvojnásobně vyšší možnost užívat rekreační objekt.