V roce 1869 při prvním tzv. moderním sčítání obyvatelstva bylo v okrese Trutnov (přepočteno na dnešní území) sečteno 146 218 obyvatel. Při každém dalším sčítání jejich počet stoupal až do roku 1910, kdy  oproti roku 1869 počet obyvatel vzrostl téměř o jednu pětinu. V následujících desetiletích se počet obyvatel postupně snižoval až na 121 459 obyvatel sečtených v roce 1970. Největší úbytek byl zaznamenán mezi dvěma sčítáními v letech 1930 – 1950. Následkem poválečného řešení situace v pohraničních oblastech klesl za toto dvacetileté období počet obyvatel žijících na území dnešního okresu téměř o 23 %.

K 1. 3. 2001 bylo v okrese Trutnov sečteno 120 777 obyvatel, z toho 58 965 mužů a 61 812 žen. Úbytek 637 obyvatel od sčítání v roce 1991 představoval půl procentní pokles. Výrazně se snížil především podíl obyvatel ve věku do 14 let (4,5 procentních bodů), podíl vyšších věkových skupin za posledních deset let vzrostl.

Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích v letech 1961 – 2001 podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Podíl obyvatel žijících ve městech se od roku 1961 (61,5 %) zvyšoval až do roku 1991 (70,5 %). Ke dni sčítání v roce 2001 žilo ve městech 69,6 % lidí. V okresním městě Trutnově (druhém největším městě kraje za městem Hradec Králové) žilo 26,5 % obyvatel okresu. Nadpoloviční většinu z celkového počtu obyvatel města (31 997 osob) tvořily ženy.  Ve všech městech okresu s výjimkou horských středisek Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn se za poslední desetiletí počet obyvatel snížil, nejvíce ve Svobodě nad Úpou (o 7,3 %), nejméně v Trutnově (pouze o 2 osoby). Počet obyvatel v ostatních (venkovských) obcích okresu se mezi dvěma posledními sčítáními zvýšil o 884 obyvatel (2,5 %) a na celkovém počtu obyvatel okresu se podílel přibližně 30 %. Největší přírůstek obyvatelstva v absolutním vyjádření byl zaznamenán v obci Mladé Buky (167 obyvatel), největší úbytek ve městě Dvůr Králové nad Labem (595 obyvatel). 

Bilance pohybu obyvatelstva v okrese Trutnov v posledních deseti letech se zásadně nelišila od pohybu obyvatelstva v ostatních okresech kraje. Přestože počet zemřelých poklesl z 11,8 zemřelých na tisíc obyvatel v roce 1991 na 10,7 zemřelých na tisíc obyvatel v roce 2000, trval od roku 1994 stálý úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Důvodem je stále se snižující počet narozených dětí . Zatímco  v roce 1991 bylo 12,2 živě narozených na tisíc obyvatel, od roku 1995 se pohybuje tento ukazatel na hodnotě kolem 9,0 promile a je trvale nižší než počet zemřelých. Největší meziroční přirozený úbytek byl zaznamenán v roce 1997, a sice 2,2 obyvatele na tisíc obyvatel středního stavu (na tisíc obyvatel středního stavu bylo 8,8 živě narozených a 11,0 zemřelých). Za posledních deset let se přirozený přírůstek pohyboval od nejvyšší kladné hodnoty 1,2 promile v roce 1993 až po nejvyšší zápornou hodnotu minus 2,2 promile právě v roce 1997.

V letech 1991 – 1999 byl počet přistěhovalých do okresu v jednotlivých letech vyšší než počet vystěhovalých. Změna nastala v roce 2000, kdy se z okresu vystěhovalo o 90 obyvatel více než přistěhovalo. V přepočtu na tisíc obyvatel středního stavu to představovalo záporné migrační saldo a spolu s přirozeným úbytkem potom celkový úbytek 2,3 obyvatele na tisíc obyvatel středního stavu. Tento meziroční celkový úbytek v roce 2000 představoval 279 obyvatel a byl největším v minulém desetiletí. 

Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991 - 2000

Proces demografického stárnutí, kdy roste podíl vyšších věkových skupin na úkor podílu dětí a mladých lidí, je dlouhodobým jevem v celé České republice. Výjimkou není ani okres Trutnov. Zatímco v roce 1961 činil podíl dětí  do 14 let 28 %, v roce 2001 to bylo pouze 16,4 %. Od sčítání v roce 1980 se celkový počet obyvatel v okrese snížil o 3 460 osob (o 2,8 %), ale počet dětí se za stejné období snížil o 10 349 (o 34,4 %). Vysoký podíl dětí zaznamenaný před dvaceti lety byl důsledek opatření, která vláda provedla  pro zvýšení populace. Naopak podíl starší populace ve věku 60 a více let (včetně věku nezjištěného) vzrostl z 16,2 % v roce 1980 na 18 % v roce 2001. K 1. 3. 2001, kdy průměrný věk obyvatel činil 38,6 roku, žilo v okrese Trutnov v průměru o 3,8 roku starší obyvatelstvo než v roce 1980. Souviselo to i s prodlužující se střední délkou života, která v letech 1996 – 2000 dosáhla v okrese hodnoty 70,7 let u mužů a 77,6 let u žen (oproti 67,3 let u mužů a 74,2 let u žen v roce 1991).

Více než polovinu obyvatel okresu tvořily ženy (51,2 %). Jejich podíl však za poslední dvě desetiletí poklesl. V roce 1980 připadalo na tisíc mužů 1 067 žen, v roce 2001 to bylo o 19 žen méně. Zatímco v nižších věkových skupinách měli co do počtu převahu muži, u starší populace výrazně převažovaly ženy. Ve věkové skupině 60 a více let činil podíl žen 59,2 %. Průměrný věk žen (40,2 let) byl o 3,3 roku vyšší než průměrný věk mužů a rovněž svědčí o výrazném podílu žen ve vyšších věkových skupinách.

Rodinný stav obyvatelstva doznal za posledních deset let velkých změn. Tendence mladých lidí odkládat vstup do manželství na pozdější dobu, až po vybudování profesní kariéry, po ekonomickém zabezpečení a po  využití možností vycestovat do zahraničí, se projevila také v okrese Trutnov. Podíl svobodných obyvatel ve věku 15 – 29 let na celkovém počtu obyvatel ve věku 15 let a více činil 20,5 % (23,8 % muži a 17,5 % ženy), zatímco v roce 1991 se jejich podíl pohyboval kolem 16,5 %. Podíl rozvedených v této věkové skupině se za deset let změnil nevýrazně (0,8 % v roce 2001 oproti 0,7 % v roce 1991). Rozvedených mladých žen bylo však téměř 1 %, mužů kolem 0,6 %.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin v letech 1970 – 2001

Státní občanství České republiky mělo 98,9 % obyvatel, 185 osob z celkového počtu obyvatel okresu uvedlo  dvojí občanství, jedno z nich však bylo občanství České republiky. Z osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, které uvedly jiné státní občanství než ČR, bylo sečteno nejvíce občanů Polské republiky (521), dále Slovenska (196) a Ukrajiny (156).

Obdobně jako v roce 1991 bylo zjišťováno bydliště matky v době narození sčítané osoby a tak sledována cílová migrace. Necelá polovina obyvatel okresu měla v době sčítání trvalé bydliště v obci svého rodiště, dalších téměř 18 % obyvatel se narodilo v jiné obci okresu. Mezi rodáky trutnovského okresu se tedy zařadilo celkem 66,6 % obyvatel. Desetina obyvatel se narodila v jiném okrese Královéhradeckého kraje, 17 % mělo rodiště v jiném kraji České republiky a 4,5 % se narodilo v zahraničí, z toho na Slovensku 2,7 % z celkového počtu obyvatel. Více rodáků okresu bylo mezi muži (69,5 %) než mezi ženami (63,8 %).

Při sčítání 2001 bylo zjišťováno také náboženské vyznání. Na rozdíl od roku 1991, kdy byla tato otázka položena poprvé po čtyřiceti letech a mezi věřící se zařadila třetina obyvatel,  tentokrát se k víře přihlásila pouze pětina, nejméně ze všech okresů kraje. Stejně jako před deseti lety, mírně nadpoloviční většinu mezi věřícími tvořily ženy. Největší počet věřících se opět hlásil k Církvi římskokatolické, ačkoliv jejich podíl na celkovém počtu věřících poklesl ze 78 % na 73 %. Na druhém místě podle počtu věřících byla Církev československá husitská. Ve srovnání s rokem 1991 výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se přihlásili k ostatním a nepřesně určeným církvím. Nejvíce věřících bylo mezi staršími lidmi nad 50 let, u populace středního věku se k víře přihlásili nejčastěji lidé ve věku 25 – 29 let. Celkem 1 487 dětí do 14 let přihlásili k víře jejich rodiče (5,8 % z počtu věřících).

Výsledky sčítání lidu jsou významným zdrojem informací o složení obyvatelstva podle úrovně vzdělání. Vlivem přirozeného úbytku populace vysokého věku a vlivem stále většího důrazu na vzdělání, který je kladen na uchazeče o zaměstnání,  doznala úroveň vzdělání v okrese v období mezi roky 1991 a 2001 značných změn. Jestliže z celkového počtu obyvatelstva ve věku 15 a více let měla v roce 1991 více než třetina základní nebo neukončené vzdělání, v roce 2001 to byla pouze čtvrtina. O deset procentních bodů (na 22,3 %) klesl počet vyučených bez maturity, což bylo zčásti způsobeno zrušením nemalého počtu učilišť. U všech dalších, vyšších stupňů vzdělání, počet vzrostl. Počet 5 934 vysokoškolsky vzdělaných lidí (včetně 70 s vědeckou přípravou) představoval 5,9 % z počtu obyvatel 15 a víceletých (v roce 1991 to bylo 4,4 %). Mezi obyvatelstvem se základním nebo neukončeným vzděláním zaujímaly ženy téměř dvoutřetinovou většinu. Muži naopak převládali mezi vyučenými bez maturity i s maturitou, u středně odborného vzdělání bez maturity a také mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi, i když tady podíl mužů nebyl již tak výrazný jako v roce 1991 ( 55,5 % oproti 59,4 % v roce 1991). Obyvatelé měst dosahovali v průměru vyšší vzdělání než obyvatelé venkova. Podíl vysokoškoláků v okresním městě Trutnově byl 7,8 %,  v dalších větších městech ve Dvoře Králové nad Labem a ve Vrchlabí 7,3 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v letech 1980 – 2001

Nejvíce vysokoškoláků bylo ve věkové skupině 25 – 29 let (14,5 % z celkového počtu vysokoškoláků), ve vyšších věkových skupinách jejich počet klesal. Ve stejné věkové kategorii byl i největší počet vysokoškolsky vzdělaných žen, muži vysokoškoláci měli největší zastoupení ve věkové skupině 35 – 39 let.

Během devadesátých let došlo v okrese Trutnov k poklesu úhrnné plodnosti (počtu dětí, které by se ženě narodily za předpokladu nezměněné plodnosti daného roku po celý reprodukční věk 15 – 49 let) z 1,72 dítěte na 1,19 dítěte. Procento úhrnné plodnosti realizované do 25 let se za toto období snížilo z 58,8 % na 36,6 %. S nárůstem významu vzdělání, dostupností moderních forem antikoncepce, rozdělením rolí v rodině a emancipačním hnutím žen se v minulém desetiletí zvýšil průměrný věk matky o  2,1 roku na současných 26,9 let. Dalším důvodem zvýšení průměrného věku matky byla ekonomická transformace České republiky během devadesátých let, spojená s poklesem sociální úrovně rodin s dětmi, obtížnou zaměstnatelností matek s malými dětmi a nedostatkem bytů finančně dostupných mladým rodinám. 

Stále více dětí se rodilo mimo manželství. Jestliže na začátku devadesátých let se v okrese narodila přibližně desetina dětí mimo manželství, na konci devadesátých let se jejich počet blížil téměř čtvrtině (22,6 %). Podíl vdaných žen se snížil o 7 procentních bodů  na 53,3 %. Průměrný počet živě narozených dětí u vdaných žen byl 1,98 dítěte.

Ekonomická aktivita obyvatel trutnovského okresu je díky pracovním příležitostem a poměrně velkému podílu obyvatel v produktivním věku dlouhodobě vysoká. V době sčítání v roce 2001 zaujímal okres podílem 51 % ekonomicky aktivních obyvatel druhé místo v kraji za okresem Hradec Králové. V porovnání s rokem 1991 však ekonomicky aktivních lidí ubylo téměř o 3 procentní body. Ve struktuře ekonomicky aktivních obyvatel došlo oproti sčítání v roce 1991 k některým metodickým změnám. V jejich počtu podle metodiky 2001 byly zahrnuty pouze ženy na mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů a z toho vyplývá jejich úbytek téměř o 3 tisíce osob (o 2,4 procentního bodu). Pokles o 1 699 osob nastal i u pracujících důchodců (z 3,4 % na 2,0 %). Naopak o více než 2,5 tisíce osob se rozrostl počet osob hledajících zaměstnání a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel okresu se zvýšil z 1 % v roce 1991 na 3,1 % v roce 2001. Nadpoloviční většinu ekonomicky aktivního obyvatelstva tvořili muži (54,3 %), ženy převažovaly pouze mezi pracujícími důchodci (55,1 %). Nejvíce nezaměstnaných bylo ve věkové skupině 20– 24 let. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve větších městech převyšoval okresní průměr přibližně o jeden procentní bod.

S poklesem počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva rostl počet ekonomicky neaktivních osob. Jejich podíl se za deset let zvýšil o 2,1 procentního bodu. Nejvyšší nárůst ve skupině nepracujících důchodců (o 3,9 procentního bodu) vypovídá o stárnutí populace. Změnou metodiky přibyly osoby s vlastním zdrojem obživy, mezi které byly přesunuty ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek. 

Podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu osob  v příslušné věkové skupině, tzv. intenzita ekonomické aktivity, byla v okrese nejvyšší ve věkové skupině 40 – 44 let, kde z tisíce osob v dané věkové skupině bylo 920 ekonomicky aktivních. Mezi muži byla nejvyšší intenzita ekonomické aktivity ve věkové skupině 30 – 34 let (958 mužů z tisíce), u žen ve věku 40 – 44 let (907 žen z tisíce). Pro porovnání, v roce 1991 byla nejvyšší intenzita ekonomické aktivity celkem ve věkové skupině 25 – 29 let, a sice 976 ekonomicky aktivních na tisíc obyvatel.

Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity v letech 1991 a 2001

Úřady práce vykazovaná míra registrované nezaměstnanosti dosáhlav okrese Trutnov k 31. 12. 2000 hodnoty 6,12 % a byla v rámci kraje druhá nejvyšší za okresem Hradec Králové. Nejohroženější skupinou  obyvatelstva z hlediska pracovního uplatnění byli občané se změněnou pracovní schopností, dále pak uchazeči o zaměstnání bez kvalifikace a ženy pečující o děti.

Z hlediska vzdělání byli mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem nejvíce zastoupeni lidé vyučení nebo se středním odborným vzděláním bez maturity (47,5 %). Následovalo úplné střední vzdělání s maturitou včetně nástavbového studia (30,9 %). Stejné pořadí zaujímaly výše uvedené stupně vzdělání u ekonomicky aktivních mužů, u žen byl přibližně stejný počet žen středoškolsky vzdělaných s maturitou a vyučených bez maturity (v každém stupni kolem 10,5 tisíc, tj. 37 %).

K 1. 3. 2001 bylo zjišťováno také postavení v zaměstnání ekonomicky aktivních obyvatel. Podobně jako při předchozích sčítáních, výrazně převažující skupinou (tři čtvrtiny z ekonomicky aktivního obyvatelstva) byli zaměstnanci v pracovním a služebním poměru. V okrese Trutnov jich bylo sečteno 46 580, z toho žen 22 655 (80 % z celkového počtu ekonomicky aktivních žen). Samostatně činných bylo mezi ekonomicky aktivními 11 %, přičemž mužů 15 % a žen 6,6 %.  Mezi zaměstnavateli bylo více než 60 % vysokoškoláků a středoškoláků, mezi samostatně činnými osobami byla více než polovina vyučených nebo se středním odborným vzděláním bez maturity.

V uplynulých dvaceti letech, především však v letech devadesátých, se výrazně změnilo zastoupení  ekonomicky aktivního obyvatelstva v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti. Jestliže ještě před deseti lety pracovala v primární sféře (v zemědělství a lesnictví) desetina obyvatel okresu, v roce 2001 to bylo 3,5 %. Podíl pracovníků v průmyslu tvořil před dvaceti lety nadpoloviční většinu, v době sčítání v roce 2001 se pohyboval na necelých 40%  (pokles o 12,7 procentního bodu). Postupně narůstal podíl pracovníků v obchodě, stravování a ubytování (od 8,5 % v roce 1980 přes 9,1 % v roce 1991 po 14,4 % v roce 2001). Z celkového počtu pracujících v tomto odvětví bylo 56,4 % žen, podíl mladých lidí ve věku 15 – 29 let byl třetinový. Nejvyšší zastoupení žen ( dvě třetiny) a od roku 1980 nárůst jejich podílu téměř o 5 procentních bodů zaznamenalo odvětví školství, kultura, zdravotnictví a sociální činnosti. 

Tab. 9 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti v letech 1980 - 2001

V třídění podle hlavních skupin klasifikace zaměstnání bylo mezi ekonomicky aktivními obyvateli okresu nejvíce řemeslníků, kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů (celkem téměř 17 tisíc, tj. 27,5 %). Další početnou skupinou byli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, mezi kterými ženy tvořily téměř 60 % a v jedné z podskupin (techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci) se podíl žen blížil 90 %.

Každý dvacátý ekonomicky aktivní obyvatel trutnovského okresu vykonával druhé, případně další zaměstnání (5,9 % mužů, 4,0 % žen). Díky lepším pracovním  příležitostem se tento jev vyskytoval častěji ve městech než na venkově. V turisticky navštěvovaném Špindlerově Mlýně měl příležitost vykonávat více než jedno zaměstnání každý jedenáctý muž i každá jedenáctá ekonomicky aktivní žena.

Ke dni sčítání vyjíždělo za prací mimo obec svého bydliště celkem 22 474, tj. 38,9 % zaměstnaných obyvatel okresu, z toho 17 211 jich vyjíždělo denně. Mimo trutnovský okres, ale v rámci republiky, vyjíždělo do zaměstnání 4 670 lidí, z toho polovina do ostatních čtyř okresů Královéhradeckého kraje, druhá polovina mimo kraj. Jako doba cesty do zaměstnání při denní vyjížďce byl nejčastěji uváděn interval 15 – 29 minut.

Celkem 3 777 nezaměstnaných tvořilo 6,1 % z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel okresu.  Největší nezaměstnanost byla zjištěna mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky v zemědělství, dolech, průmyslu, stavebnictví a dopravě. Mezi nezaměstnanými bylo přibližně 56 % mužů, největší nezaměstnanost byla jak u mužů, tak u žen ve věkové skupině 20 – 24 let.

Podíl zaměstnaných žen na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva činil 45,7 %, v roce 1991 to bylo o 2,9 procentního bodu více. Rovněž intenzita ekonomické aktivity žen zaznamenala pokles. Jestliže v roce 1991 bylo z jednoho tisíce všech žen 510 ekonomicky aktivních, v roce 2001 jich bylo pouze 456. Ženy se závislými dětmi tvořily necelou polovinu z celkového počtu ekonomicky aktivních (47,2 %),  před deseti lety to bylo o 10,8 procentního bodu více. Podíl vdaných žen na celkovém počtu zaměstnaných žen se závislými dětmi oproti roku 1991 poklesl z 87 % na 78,5 %. Z hlediska věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin ekonomicky aktivních žen, bylo nejvíce zaměstnaných žen ve skupině vdaných žen ve věku 35 – 44 let se dvěma závislými dětmi, přičemž věk mladšího byl 6 – 14 let. Největší podíl neaktivních žen tvořily vdané  ženy ve věku 25 – 29 let se dvěma závislými dětmi a mladšímu z nich ještě nebyly dva roky.