Okres Trutnov je svojí rozlohou 1 147 km² největším okresem v Královéhradeckém kraji a jeho podíl na celkové ploše kraje činí téměř jednu čtvrtinu. Území okresu se rozprostírá v severní části kraje, kde přechází z podhorského pásma v horský masiv Krkonoš. Severní hranici tvoří v celé délce státní hranice s Polskem, na východě a v části jižní hranice sousedí s okresem Náchod. Západní hranici okresu tvoří okres Semily z Libereckého kraje, zbývající část jižní hranice okres Jičín a z malé části okres Hradec Králové. Počtem obyvatel 120 777 se řadí na druhé místo v kraji za okres Hradec Králové, hustotou obyvatelstva 105,2 osob/km² na místo třetí.

Území okresu má v porovnání s ostatními okresy kraje vysoce členitý terén s velkými výškovými rozdíly a v důsledku toho i horší půdní podmínky. Sever okresu tvoří mohutná hradba Krkonoš s nejvyšší českou horou Sněžkou (1 602 m nad mořem). Z krajinářského hlediska patří Krkonoše k nejcennější oblasti naší republiky s bohatstvím vzácné flóry a fauny. Horský masiv přehází postupně v pahorkatinu, která zasahuje hluboko na jih okresu. Rovněž východní část okresu v oblasti Žacléře a Radvanic je značně hornatá. Hlavními hřbety jsou zde Rýchory, Vraní a Jestřebí hory. Nejníže položenou částí okresu je povodí řeky Labe, kde se v katastru obce Kuks nachází i nejníže položený  bod s nadmořskou výškou 263 m.

S rozvrstvením terénu souvisí klimatické poměry. Průměrná roční teplota se podle dlouhodobého normálu  pohybuje kolem 6° C, průměrné roční srážky jsou v rozmezí 600 – 750 mm a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou. Celým územím okresu od severu k jihu protékají řeky Labe a Úpa, které pramení v Krkonoších.

Téměř polovina plochy okresu je zalesněna (46,5 %), největší zalesněné plochy jsou v oblasti Krkonoš. Ve struktuře lesních porostů převládají jehličnany, hlavně smrky, v jižních částech je hojně zastoupena i borovice. Zemědělská půda zabírá necelých 44 % území okresu, z toho více než polovinu tvoří orná půda.

Na území okresu se nachází 75 samostatných obcí. V 11 z nich, které mají statut města, žije necelých 70 % obyvatel. Téměř 30 % z celkového počtu obcí patří do velikostní skupiny s 200 – 499 obyvateli,  malých obcí do 199 obyvatel je přibližně pětina. Na základě Zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností vzniklo na území okresu osm územních obvodů pro pověřené obecní úřady - Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Úpice, Vrchlabí a Žacléř a tři územní obvody pro obce s rozšířenou působností - Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí. Tyto obce vykonávají vybrané funkce státní správy.

Tab. 1 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001

Podnikatelská sféra doznala v průběhu posledních deseti let výrazných změn. S výjimkou státních podniků, jejichž počet klesl z 68 na 19, všechny právní formy zaznamenaly nárůst, celkem o 8,2 tisíc podnikatelských subjektů. Počet samostatně hospodařících rolníků se zvýšil více než sedminásobně, počet společností s ručením omezeným vzrostl z 95 na 1 535, počet akciových společností z 28 na 121. K 31. 12. 2001 bylo v okrese Trutnov zaregistrováno téměř 24 tisíc ekonomických subjektů, z toho více než 86 % tvořily fyzické osoby.

Ekonomika okresu má výrazně průmyslový charakter. Svou historii má textilní průmysl, dále je zde zastoupen průmysl strojírenský, elektrotechnický a výroba stavebních hmot. Právě rozvinutá průmyslová výroba má největší podíl na tom, že ve znečištění ovzduší patří okres Trutnov v Královéhradeckém kraji dlouhodobě k okresům s nejvyšším zamořením.  Podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v průmyslu činí 39 % a je v rámci kraje nejvyšší. V odvětví obchod a opravy pracuje 9,1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, ve stavebnictví 8,5 % a v zemědělství pouze 3,5 % (nejméně  kraji). Na půdě o rozloze větší než 37 tisíc hektarů hospodaří celkem 617 zemědělských podniků. Registrovaná míra nezaměstnanosti se v jednotlivých měsících roku 2001 pohybovala od 5,82 % do 7,64 %, pokaždé však byla v kraji nejvyšší. Zaměstnanci podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci pobírali v roce 2001 průměrně 13 252 Kč hrubého měsíčně. Zařadili se tak na druhé místo za zaměstnance okresu Hradec Králové a jejich mzda byla o 69 Kč vyšší než průměr za kraj.

Trutnovsko je krajem krásné, malebné, ale také divoké přírody, a proto právem patří k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším oblastem České republiky. Hradba Krkonoš rámuje území okresu na severu, na jihu patří k nejnavštěvovanějším památkám perla barokního umění a architektury Kuks a „Betlém“ s galerií Braunových soch. V roce 1963 vznikl Krkonošský národní park se sídlem ve Vrchlabí, kde je také nejvýznamnější muzeum a informační středisko Krkonoš. V parku o rozloze 36 tisíc hektarů a rozkládajícím se rovněž na území Libereckého kraje žije 300 druhů živočichů a roste 1 200 druhů rostlin. Krkonoše mají optimální podmínky pro letní a zimní turistiku, jíž slouží rozvinutá síť hotelů, pensionů a horských chat s pestrou nabídkou služeb a možností zábavy. Turistickým a lyžařským rájem je krajina v okolí Janských Lázní, Pece pod Sněžkou, Špindlerova Mlýna a Žacléře. Světovou proslulost získala díky chovu afrických kopytníků a úspěchům v odchovu afrických nosorožců a dalších ohrožených živočišných druhů zoologická zahrada SAFARI ve Dvoře Králové nad Labem.

Osídlení území trutnovského okresu probíhalo na přelomu 12. a 13. století. Koncem 12. století vznikla na přechodu zemské stezky přes Úpu (v místech dnešního Horního Starého Města) stejnojmenná osada, osídlená původně slovanským obyvatelstvem, brzy však poněmčená. Od roku 1301 je známá pod jménem Trutnov. K hornímu toku Labe, na dnešní Vrchlabsko, začala kolonizace pronikat také již ve 12. století. Na místě dnešního Vrchlabí byla založena vesnice již před rokem 1300, na město bylo Vrchlabí povýšeno  v roce 1533.

Druhá osídlovací vlna přišla na území okresu o něco později ze Slezska a pokračovala až na Královédvorsko. Koncem 14. století zde již byla tři silná hospodářská střediska – Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Hostinné. Původními obyvateli byli většinou zemědělci, později se začala hlavně ve městech rozvíjet řemeslná výroba a obchod. Velký příliv německého obyvatelstva se projevil v 16. a 17. století v souvislosti s rozvojem hornictví, železářství, sklářství a těžbou dřeva. V 16. století byla v okrese již značně rozvinutá těžba rud a s ní spojené železářství, soustředěné hlavně na Vrchlabsku. Již v této době zaujímalo významné místo i předení lnu, provozované především podomácku.

Tab. 2 Základní údaje o obcích v letech 1961 – 2001

Zrušení nevolnictví v roce 1781 umožnilo v Podkrkonoší rozvoj především textilního průmyslu a těžby uhlí. Byly postaveny nové horské boudy (např. Špindlerovy boudy) a řada starých byla obnovena. Zprůmyslnění severní části okresu sem znovu přivedlo české obyvatelstvo. Ve druhé polovině 18. století se objevuje bavlnářství, jehož střediskem se stává Dvůr Králové nad Labem.

Dnešní okres Trutnov byl vytvořen při územní reorganizaci v roce 1960. V té době se na jeho území rozkládalo 99 obcí členěných na 216 částí. Vlivem integrace obcí do větších celků v šedesátých letech se počet obcí výrazně snížil a při sčítání lidu k 1. 12. 1970 jich bylo o 10 méně, zatímco počet částí se snížil pouze o 3. V roce 1972 byly z náchodského okresu připojeny obce Litíč a Vilantice. K největšímu poklesu počtu obcí za posledních čtyřicet let však došlo v osmdesátých letech, a to o 14 obcí a 54 částí obcí za deset let mezi dvěma sčítáními. K 1. 3. 2001 se na území okresu rozkládalo 75 obcí rozdělených na 162 částí. Průměrná rozloha obce i průměrný počet obyvatel se mezi roky 1961 a 1991 trvale zvyšovaly, za posledních deset let mírně poklesly na současné hodnoty 1 529 hektarů a 1 610 obyvatel. Hustota obyvatelstva se v posledních čtyřiceti letech pohybovala mezi 109 a 105 obyvateli na 1 km², podíl městského obyvatelstva od 52 %  do 71 %. 

Tab. 3 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v letech 1980 – 2001 podle správního vymezení k 1. 3. 2001

Z celkového počtu 120 777 obyvatel okresu Trutnov 69,6 % žilo v době sčítání v jedenácti městech. Statut města byl v roce 1960 přidělen obcím Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí, Úpice, Žacléř a Hostinné, v roce 1961 obci Špindlerův Mlýn, v roce 1965 Janským Lázním, v roce 1980 Rtyni v Podkrkonoší a v roce 1987 k nim přibyly obce Svoboda nad Úpou a Pec pod Sněžkou. Jediným městem ve velikostní skupině nad 20 tisíc obyvatel je okresní město Trutnov s téměř 32 tisíci obyvatel, tedy více než čtvrtinou populace celého okresu. Druhá čtvrtina žije ve dvou dalších městech – ve Dvoře Králové nad Labem a ve Vrchlabí. Největší úbytek obyvatel (47,6 %)  nastal v minulém desetiletí ve velikostní skupině 5 – 10 tisíc obyvatel. Město Hostinné se propadlo do nižší velikostní skupiny a v uvedené skupině zůstalo pouze město Úpice s necelými 6 tisíci obyvatel. U ostatních velikostních skupin k podstatnějším přesunům od roku 1991 nedošlo. Výraznější změny se odehrály v osmdesátých letech, kdy se skupina malých obcí do 199 obyvatel rozrostla o 5 obcí a 734 obyvatel a počet středních obcí ve velikostní skupině 500 – 999 obyvatel naopak o 5 obcí a 3 794 obyvatel klesl.