Ze Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 byly získány podrobné informace o stavu a struktuře osídlení, obyvatelstvu, domácnostech, domovním a bytovém fondu. Porovnáním s výsledky předchozích sčítání, především pak s rokem 1991 a postavením okresu v rámci kraje můžeme konstatovat následující.

Sídelní síť okresu Náchod zůstává stejná, 73 % obyvatel okresu žije v deseti městech. Dětí se rodí stále méně, ale díky kladnému saldu migrace obyvatel, byl celkový přírůstek obyvatel okresu kladný ( 0,7 %, tj. 775 osob). Nejmladší věková složka obyvatel (do 14 let) doznala proti poslednímu sčítání pokles téměř o pětinu, tvoří 17,1 % obyvatel okresu, což je nejvíc v  Královéhradeckém kraji. Obyvatelstvo v produktivním věku (15 - 59), přestože ho posílily populačně silné ročníky z počátku sedmdesátých let, se podílely na celkovém počtu obyvatel okresu 63,9 %, což bylo nejméně v kraji. Ženy tvořily v populaci většinu 51,5 %, jejich podíl klesá. Obyvatelstvo okresu postupně stárne, za posledních deset let o celé dva roky.

Třetina obyvatel okresu Náchod je věřících, tj. nejvyšší podíl v kraji a čtvrtina se hlásí k římskokatolické církvi. Zvyšuje se úroveň vzdělání. Z obyvatel okresu starších 15 let je každý pátý občan vyučen, každý čtvrtý měl dokončené středoškolské vzdělání a každý šestnáctý vystudoval vysokou školu. Počet dětí, které by se ženě narodily za předpokladu nezměněné plodnosti daného roku po celý reprodukční věk 15 - 49 let, se v okrese snížil na 1,23 dítěte. Úhrnná plodnost realizovaná do 25 let klesla na 37,8 %, vzrostl průměrný věk matky na 26,9 let. Přibylo svobodných mužů a žen, naopak počet ženatých a vdaných se snížil a vzrostl počet rozvedených u obou pohlaví.

Okres měl druhý nejnižší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v kraji (49,9 %). Nezaměstnaných bylo ke dni sčítání 6 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva, plnou pětinu tvořily osoby v kategorii 20 – 24 let. Mezi nezaměstnanými převažovaly muži 53,1 % a nejvíce jich bylo nezaměstnaných právě ve věkové kategorii 20 – 24 let, u žen pak v kategorii 25 – 29 let.

Počet cenzových domácností vzrostl, z nich podíl úplných rodin se naopak snížil. Úplných rodin, tvořených manželským párem a závislými dětmi, bylo méně než úplných rodin bez závislých dětí. Neúplné rodiny doznaly za deset let nárůst o čtyřicet procent, převažovaly rodiny s jedním dítětem (62 %), necelou třetinu tvořily neúplné rodiny se dvěma dětmi. Stále početnějším typem domácností byly domácnosti jednotlivců, které tvořily 29,3 % všech cenzových domácností. Sčítáním 2001 bylo zjištěno, že tři čtvrtiny bytových domácností byly vybaveny pevnou telefonní linkou, mobilním telefonem nebo obojím, 56 % domácností vlastnilo osobní automobil (z nich 8,6 % dvě a více aut), 14,6 % domácností mělo osobní počítač (z toho   6,2 % připojení na internet) a 14,8 % domácností mělo možnost užívat rekreační objekt.

Pětina domů v okrese je neobydlených, důvodem je užívání stále většího počtu starších rodinných domů k rekreačním účelům. Z trvale obydlených domů je 87 % rodinných a to je nejméně v Královéhradeckém kraji. Průměrné stáří trvale obydlených domů v okrese Náchod je 49,9 let a v kraji je tento průměr druhý nejvyšší. Na jeden rodinný dům připadá v průměru 1,21 bytů, což je téměř totožné s rokem 1991, průměrný počet bytů na jeden bytový dům vzrostl na 8,44 bytů. Z trvale obydlených domů je 38,2 % vybaveno plynem, ve městech je to více jak polovina domů, v ostatních obcích necelá pětina domů. Vodovodem je vybaveno 98,5 % trvale obydlených domů, přípojku na kanalizační síť má 53,2 % domů v okrese, ve městech více než dvě třetiny domů a v ostatních obcích necelá třetina, necelé dvě třetiny obydlených domů okresu jsou vytápěny ústředním, dálkovým topením.

Z celkového počtu bytů v okrese jich 84,1 % bylo trvale obydlených, jejich počet se za deset let zvýšil o 3,3 %. Přibýval počet neobydlených bytů, jejich počet vzrostl za posledních deset let o třetinu. Důvodem bylo využívání stále většího počtu rodinných domů na venkově k rekreaci. Průměrné stáří trvale obydlených bytů v okrese činilo 45,3 let, což bylo druhé nejvyšší v kraji, podobně jako u domů. Za posledních deset let se zlepšila kvalita bydlení; došlo ke zvětšení obytné plochy bytů i k nárůstu počtu obytných místností. Také ukazatele úrovně bydlení doznaly za deset let zlepšení. Obytná plocha na 1 byt vzrostla na 50,9 m², přibylo obytných místností na 1 byt (2,72), zvětšila se i obytná plocha na 1 osobu na 19 m² a počet osob na 1 obytnou místnost klesl na 0,99 osoby. Zvýšilo se i technické vybavení bytů, vzrostl podíl bytů vybavených plynem (37,7 %), podíl bytů vybavených vodovodem byl 98,6 %, nárůst doznal i podíl bytů s přípojkou na kanalizační síť. Ústředním nebo etážovým topením byly vytápěny tři čtvrtiny bytů, vlastní koupelnu nebo sprchový kout mělo 94,3 % bytů a vlastní splachovací záchod pak 93,2 % všech trvale obydlených bytů. Dvaapůlkrát vzrostl za deset let počet osob žijících mimo byty.